Ceska Pozice

Jak se (ne)stát nacistou

Nacismus se mnohem více než hrou na city snažil přesvědčit vědeckostí a normálností. Nacisté byli posedlí vědou a snažili se dokázat, že jejich teorie mají vědecký základ. Nacismus je zvrácená, ale vnitřně soudržná doktrína s uceleným pohledem na svět. Právě tyto dva aspekty umožňují pochopit, proč se jím mnoho Němců nechalo svést.

Johann Chapoutot, Comprendre le nazisme. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Johann Chapoutot, Comprendre le nazisme. | foto: Montáž Richard CortésČeská pozice
Johann Chapoutot, Comprendre le nazisme.

Johann Chapoutot patří k nastupující generaci francouzských historiků – v 35 letech se stal profesorem soudobých dějin na Sorbonně. Jeho hlavním tématem je Německo před druhou světovou válkou a v jejím průběhu, přičemž se především věnuje nacistické ideologii. Bojuje proti představě nacismu, kterou může mít dnešní mladý člověk, jenž sleduje filmy o této válce a vzestupu Hitlera. Ty se totiž jen výjimečně zabývají skutečnou nacistickou ideologií a poukazují pouze na to, že se německý národ nechal pobláznit.

Tento postoj je nebezpečný, protože nacismus podceňuje. Ve své knize Comprendre le nazisme (Jak pochopit nacismus) Chapoutot ukazuje, že nacismus je zvrácená, vnitřně však soudržná doktrína s uceleným pohledem na svět. Právě tyto dva aspekty umožňují pochopit, proč se jím mnoho Němců nechalo svést.

Germánský původ

Častým předsudkem je přeceňování esoterismu a okultismu v nacismu. Toto téma je značně přitažlivé, ale ve skutečnosti je pro něj mnohem důležitější antika a hypotéza, která se stala oficiální a vyučovaná ve školách – všechny civilizace pocházejí ze severu, a proto i Řekové a Římané jsou germánského původu. Němci se tím vyrovnali s předsudkem, že Germáni byli barbaři. Naopak přispěli západní civilizaci výstavbou Parthenónu nebo Kolosea.

Ve starověkém Řecku byli nejblíže nacistickému pohledu na svět Sparťané. Nacisté obdivovali nejen jejich kult síly a disciplínu, ale i eugeniku. Inspiraci antickým Řeckem pak ukazuje propagace a ceremoniály v průběhu letních olympijských her v roce 1936 v Berlíně. Antiku a nacistickou ideologii spojoval kult těla. Nacismus považoval antické Řecko za dobu, z níž vycházel a nárokoval si její kulturní dědictví.

Pro nacismus je mnohem důležitější než esoterismus a okultismus antika a hypotéza, která se stala oficiální a vyučovaná ve školách – všechny civilizace pocházejí ze severu, a proto i Řekové a Římané jsou germánského původu. Němci se tím vyrovnali s předsudkem, že Germáni byli barbaři. Naopak přispěli západní civilizaci výstavbou Parthenónu nebo Kolosea.

Vztah nacistů k Římu byl komplikovanější, protože Římskou říši považovali za svůj ideál katolická monarchistická Francie nebo Napoleon. Proto Hitlera zajímal pouze Řím a jeho diktátoři, především Julius César. Jeho vliv ukazuje například propaganda při výstavbě německých dálnic, které napodobovaly systém římských cest.

Hitler často uvažoval o paralele mezi Římem a Berlínem ve vztahu k Židům. Římská říše je porazila vojensky, protože podle nacistů byli Římané lepší. Podcenili však křesťanské spiknutí. Podle Hitlera křesťanství překroutil svatý Pavel, když z něho udělal nástroj k šíření judaismu. Přirovnával ho ke Karlu Marxovi (1818–1883) a považoval křesťanství za „bolševismus antiky“. Křesťanství a bolševismus měly v jistém smyslu společný ideový základ, který nacisté odsuzovali – důraz na rovnost a univerzalitu.

Stoicismus byl podle nacistů stejně jako křesťanství dekadentní. Rovnost totiž byla v rozporu s rasovou ideologií. Proto odmítali římské právo a 19. bod programu NSDAP z roku 1920 zavedl germánské právo. Římské právo bylo mrtvé a abstraktní, zatímco germánské živé a konkrétní, protože pracovalo s nadřazenou rasou. Pravý Germán neměl důvod studovat práva na univerzitě, neboť biologická předurčenost mu ukazovala, co je správné. Nacistický právník Hans Frank shrnul germánské právo lapidárně: „Právo slouží německému lidu.“

Biologické teorie

Nacistickou ideologii ovlivnila řecká mytologie. Chapoutot si všímá silného vlivu mýtu o Prométheovi na nacistické myšlení. Prométheus byl v nacistické kultuře všude, často vznikaly jeho sochy nebo byl vyobrazován na mincích či známkách. Hitler ve svém díle Můj boj napsal, že Germán je Prométheus lidstva.

V tomto pojetí nacisté stejně jako Prométheus přinášeli lidem vědu, kterou zapomněli. Proto se snažili, aby jejich rasové a biologické teorie byly vědecké. Ve skutečnosti bylo jejich myšlení založené na ovládnutí světa idejí vědou. Proto bylo důležité „vědecky“ ukázat, že Řekové a Římané jsou v podstatě Germáni, kteří přišli ze severu na jih.

Biologické teorie tvořily základ nacistické politiky. Slované byli považovaní za lidský poddruh, který je možné zotročit – bude-li sloužit germánství, dojde naplnění. Židé zase za bakterie, které je třeba vyhubit. A stejně jako s bakteriemi se mělo nakládat se všemi, kdo vedli „neužitečný život“. Tyto snahy o vědeckost měly jediný cíl – přesvědčit Němce, že to, co dělají, je správné a normální.

Biologické teorie tvořily základ nacistické politiky. Slované byli považovaní za lidský poddruh, který je možné zotročit – bude-li sloužit germánství, dojde naplnění. Židé zase za bakterie, které je třeba vyhubit. A stejně jako s bakteriemi se mělo nakládat se všemi, kdo vedli „neužitečný život“. Tyto snahy o vědeckost měly jediný cíl – přesvědčit Němce, že to, co dělají, je správné a normální. Vraždy nebyly vraždami, ale zákroky k zachování čistoty a zdraví rasy.

Podle Chapoutota Hitlerova kniha Můj boj hrála pouze vedlejší roli v nacistické kultuře. Vize nacistů nebyla jejím dílem, ale novinářů, ideologů, lékařů, vědců a filozofů. Ti pracovali na vizi, v níž tato kniha tvořila pouze stavební, nikoli základní kámen. Cílem bylo objevit nový „příběh“, který by radikálně změnil pohled na svět, a především na to, co je normální.

Důležitý byl nový kulturní postoj, který by jednoduše a jasně ospravedlnil nacistická zvěrstva. Příkladem historického příběhu je boj proti Francouzské revoluci. Goebbels považoval rok 1933 za vymazání roku 1789. Nacistická vláda měla napravit 150 let politických a historických křivd na německém národu.

Spíše Platón než Nietzsche

Chapoutot se ptá, zda lze současnost, především nárůst populismu, srovnávat s třicátými lety 20. století, jinak řečeno, hrozí-li návrat nacistické diktatury. A odpovídá záporně, což opírá o dva argumenty. Prvním je, že většina Hitlerových voličů měla zkušenost s první světovou válkou, a to nejen historickou, ale i praktickou, z níž vyplývalo, že život je boj o přežití. Druhým pak je „vědeckost“ nacismu. Nacisté byli posedlí vědou a snažili se dokázat, že jejich teorie mají vědecký základ.

Dnes se ani na schůzích extremistických stran nikdo neopírá o vědu rasové nadřazenosti. Navíc její role je v současné politice minimální, málokdo ji dělá podle nových vědeckých poznatků. Nikdo z populistických vůdců nemluví o biologické předurčenosti dané rasy. Podle Chapoutota srovnávání třicátých let 20. století se současností spíše ukazuje neznalost nacismu a vede k předsudkům o něm a k jeho chybnému pochopení.

Spojování nacismu s německým filozofem Friedrichem Nietzschem je chybné. Nacisté za velkého filozofa považovali Platóna, jehož Nietzsche kritizoval. Používal totiž ve své filozofii slovo „genos“, které nacisté chápali jako rasu – zlatá rasa byl panovník-filozof, stříbrná válečníci a bronzová lidé, kteří se starali o obživu města. Nacisté pojem rod u Platóna chápali jako biologickou předurčenost.

Například spojování nacismu s německým filozofem Friedrichem Nietzschem (1844–1900) je chybné. Nacisté za velkého filozofa považovali Platóna (427–347 před naším letopočtem), jehož Nietzsche kritizoval. Používal totiž ve své filozofii slovo „genos“, které nacisté chápali jako rasu – zlatá rasa byl panovník-filozof, stříbrná válečníci a bronzová lidé, kteří se starali o obživu města. Nacisté pojem rod u Platóna chápali jako biologickou předurčenost.

Nietzsche sice formuloval teorii nadčlověka, ale současně tvrdě kritizoval „němectví“. Německou lidovou kulturu považoval za důsledek nadměrného pití piva a odmítal maloměšťáctví. Z tohoto důvodu nebylo za nacismu doporučováno celé Nietzscheho dílo. U Platóna tomu bylo jinak. Za prvé byl Řek, a jak již bylo uvedeno, nacisté považovali Řeky za Germány, čili pocházel z čisté rasy.

Za druhé, stejně jako nacisté kritizoval demokracii. A za třetí, Platónova autorita světového filozofa je nezpochybnitelná, zatímco o Nietzscheho se dodnes vedou spory, zda šlo o filozofa nebo esejistu. Nacismus si přisvojením Platóna snažil ukázat, že nacistická doktrína je antického původu.

Ani pomatenost, ani šílenství

Zdrojem nacistické ideologie byly také severské ságy. Nacisty na nich fascinovala pomsta, jež se v nich často po zradě objevuje a má být co nejkrutější. Himmler doporučoval číst tyto ságy v rodinách německých důstojníků, aby si děti od útlého věku zvykaly na krutou pomstu, která ospravedlňuje všechny prostředky.

Pochopení nacismu umožňuje porozumět tomu, proč spáchal takové zločiny proti lidskosti. Nelze to přisuzovat pomatenosti ani šílenství. Také není pravda, že by nacisté oslovovali jen občany s nižším vzděláním, protože jimi byli i intelektuálové.

Chapoutot odmítá teorii banality zla filozofky německo-židovského původu Hannah Arendtové (1906–1975), již odvodila od procesu s Adolfem Eichmannem (1906–1962) v Jeruzalémě. Ten svou obhajobu založil na tom, že byl obyčejný úředník, který plnil rozkazy shora. Místo krvelačného monstra proto vypadal jako průměrný občan. Šlo však o Eichmannovu pózu, v konverzaci v roce 1957 v Buenos Aires litoval, že zabil jen šest namísto plánovaných jedenácti až dvanácti milionů lidí. Eichmann byl antisemita.

Pochopení nacismu umožňuje porozumět tomu, proč spáchal takové zločiny proti lidskosti. Nelze to přisuzovat pomatenosti ani šílenství. Také není pravda, že by nacisté oslovovali jen občany s nižším vzděláním, protože jimi byli i intelektuálové. Nacismus se vyznačuje velkou vnitřní soudržností a specifickým pohledem na historii. Nacisté chtěli změnit dějiny, a proto museli zachovat racionalitu, aby Němce navnadili a svedli. K tomuto cíli potřebovali rozum, nikoliv pouze vášně.

Nacismus byl „promyšlenou“ doktrínou, která se mnohem více než hrou na city snažila přesvědčit zdánlivou vědeckostí a normálností. Nešlo pouze o populismus, který manipuloval masy, ale chtěl dostat na svou stranu i německou inteligenci. Tato zvrácená racionalita se projevovala i v soukromí nacistů. Když Německo zasáhla v důsledku první světové války demografická krize, nacistický režim se snažil zvýšit porodnost nabádáním důstojníků k polygamii a zakládání paralelních rodin, což vyslyšel například Himmler, který ji založil se svou sekretářkou Hedwigou.

Podřízení nutnosti

V kapitole Jak se může člověk stát nacistou, k níž Chapoutota inspirovala jeho přednáška 9. dubna 2015 v Památníku holocaustu v Paříži, se nesnaží získat pro nacismus, ale vysvětlit, proč Němci nacistické ideologii podlehli. Nacismus chtěl vyvrátit slogan Francouzské revoluce „svoboda, rovnost a bratrství“. Nacisté usilovali o antiliberální režim, podle nich svoboda neexistuje, protože člověk je biologicky determinován, přičemž tento názor byl v 19. a 20. století velmi rozšířený.

Nacismus ukazuje tvrdou životní realitu podřízenou nutnosti. Kdokoliv by chtěl založit politiku na obraně svobody, je lehkomyslný, protože takový politický projekt je odsouzen k zániku. Stručně a výstižně to formuloval Hitler – nacismus je pouze aplikovaná biologie.

Věda nenechává svobodě prostor. Člověk je podřízen především biologickému zákonu – narodí se, žije a zemře –, a svoboda je tudíž chiméra. Nacismus ukazuje tvrdou životní realitu podřízenou nutnosti. Kdokoliv by chtěl založit politiku na obraně svobody, je lehkomyslný, protože takový politický projekt je odsouzen k zániku. Stručně a výstižně to formuloval Hitler – nacismus je pouze aplikovaná biologie.

Werner Best, právník a jeden z nejdůležitějších ideologů třetí říše zodpovědný za gestapo, tuto myšlenku rozvinul tak, že nacisté jsou lékaři německého těla. Šlo pouze o to uvést biologický zákon do praxe. Podle nacistů v koncentračních táborech se léčily nemoci. Jejich existence se tajila, ale radikální postoj k nepřátelům přijala většina Němců, protože o německé tělo je třeba se starat, aby nezahynulo.

V nacistickém myšlení se často objevuje pojem lékař německého lidu, protože stejně jako je nutné kvůli uzdravení podstoupit bolestný zákrok, je třeba páchat zlo, aby byl zachráněn německý národ. Pacient není svobodný, proto svoboda nemá v nacismu místo. Navíc skutečnost, že se politika nahradí vědou, vylučuje svobodnou politickou diskusi. Proti vědě se nediskutuje, protože rozptyluje všechny pochybnosti.

Spiknutí

Boj proti rovnosti tvoří základ nacismu. Nerovnost se opírá o biologii – běloch není černoch. Existují různé rasy, jež si nejsou rovné, a dokonce Židé, kteří nejsou lidé. Nacisté posunuli výrok německého filozofa Johanna Gottlieba Fichteho (1762–1814), že ne všichni, kdo mají lidskou tvář, jsou lidé. Nerovnosti jsou i v germánské rase, v níž mají právo rozmnožovat se pouze nejsilnější.

Nacisté si museli odpovědět na otázku, proč svoboda, rovnost a bratrství, ač chybné, v dějinách zvítězily. Zde hraje důležitou roli v nacistické ideologii spiknutí. Zvítězily jen proto, že se Němci stali obětí celosvětového spiknutí, jež navíc překroutilo dějiny. A právě nacismus byl východiskem ze světa, v němž byli Němci oběťmi.

Třetím bitevním polem bylo bratrství, nacismu jako univerzální sounáležitost lidí cizí. Nacisté neuznávali nutný předpoklad pro bratrství – jeden lidský rod. Jejich postoj lze shrnout následovně: neexistuje jeden lidský rod, protože věda učí, že existují různé rasy, které spolu stejně jako zvířata neustále bojují o přežití. Proto pro bratrství není místo.

Nacisté si však museli odpovědět na otázku, proč svoboda, rovnost a bratrství, ač chybné, v dějinách zvítězily. Zde hraje důležitou roli v nacistické ideologii spiknutí. Zvítězily jen proto, že se Němci stali obětí celosvětového spiknutí, jež navíc překroutilo dějiny. A právě nacismus byl východiskem ze světa, v němž byli Němci oběťmi. Nacistický výklad dějin měl posilovat tento pocit ukřivděnosti. Spiknutí pak umožnilo najít konkrétní nepřátele a zvolit radikální řešení.

Comprendre le nazisme

Jak pochopit nacismus

AUTOR: Johann Chapoutot

VYDAL: Editions Tallandier 2018

ROZSAH: 426 stran

Matěj Široký
zpět na článek


© 2019 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.