Lidovky.cz

Jak by mělo vypadat a být financované zpravodajství?

  18:18
Digitální technologie mění média, jak je známe. Mediální společnost by neměla produkovat zpravodajství pro nejasnou skupinu, ale pro toto zpravodajství vytvářet klienty, jak dělá Google.

Jeff Jarvis, Geeks Bearing Gifts: Imagining New Futures for News. foto: Montáž Richard CortésČeská pozice

Americký mediální odborník Ethan Zuckerman z Massachusettského technologického institutu prohlásil, že reklama je prvním hříchem internetu. Tradiční reklamní model totiž způsobil podvádění v návštěvnosti internetových stránek a kontrolu technologickými koncerny, které na reklamu používají stále více osobních dat uživatelů. Podle Zuckermana by se reklama měla zrušit stejně jako druhý hřích internetu, který vyplývá z prvního – bezplatný obsah.

Vysvětlit uživatelům internetu, že je třeba za obsah platit, byl-li dosud zadarmo, je však obtížné. Současná novinařina proto musí vyřešit, jak by mělo v budoucnu vypadat a být financované zpravodajství. Americký novinář Jeff Jarvis je přesvědčen, že mediální firmy budou muset být specializované, profesně na výši, vysoce výkonné, respektovat uživatele a co nejmenší, aby se dokázaly financovat.

S touto tezí by zřejmě souhlasil každý mediální manažer, ale co si pod ní konkrétně představit, není snadné. Jarvis se ve své knize Geeks Bearing Gifts: Imagining New Futures for News (Pozor na dary od geeků. Představa nové budoucnosti novinařiny) věnuje současné situaci novinařiny včetně jejího financování a snaží se nabídnout řešení.

Skutečná oběť

Na anglosaských fakultách žurnalistiky se přednáší, že ideální článek nejprve sdělí novinku, tedy zprávu, a následně vysvětlí kontext kvůli upoutání pozornosti. Tato část článku by měla obsahovat základní informace, časové údaje, důležité osobnosti, kterých se zpráva týká, úhly pohledu a současně co nejvíce příkladů a vtipných postřehů. Navíc by toto vše mělo být seřazeno podle důležitosti kvůli rychlé orientaci a získání informací.

Skutečnou obětí internetu nejsou deníky a další média, ale masová produkce informací. Ta přestává fungovat, protože internet poskytuje jeho uživateli informace o konkrétních tématech, která ho právě zajímají.

Podle Jarvise tento způsob psaní článků skončil, protože vychází z masového sdělování informací. Skutečnou obětí internetu tudíž nejsou deníky a další média, ale masová produkce informací. Ta přestává fungovat, protože internet poskytuje jeho uživateli informace o konkrétních tématech, která ho právě zajímají. Stejně ztrácí smysl celoplošná reklama: Co totiž přinese akční nabídka prodejce na druhém konci země?

Média by neměla považovat uživatele za jednolitou masu, ale stejně jako cílená reklama Googlu se začít zajímat o jejich zájmy, kde bydlí a co dělají. A na základě těchto údajů nabízet informace podle zájmů jednotlivých uživatelů, například umělecké výstavy ve městě, kde žijí, či podle toho, kde bydlí – kupříkladu hodnocení škol ve čtvrti nebo doporučení obchodů a restaurací u jeho ulice.

Propojení uživatele a nabídky

Uživatel by už neměl ztrácet čas čtením zpráv, které ho nezajímají, a dostávat informace použitelné pro jeho každodenní život. To ale vyžaduje sdílení osobních dat s internetovými společnostmi. Například Google je získává na základě našeho dobrovolného souhlasu výměnou za bezplatné používání jeho map, e-mailových schránek, internetového vyhledávače či jazykového překladače.

Média by se měla stát platformami, jež v oblasti zpráv nabízejí propojení uživatele, tedy poptávky, a nabídky. To však je možné, pouze pokud opustí masové sdělování informací.

Internetové společnosti získají tato data, vybudují-li si důvěrný vztah se svým uživatelem, který jim je sdělí za prvotřídní zpravodajství z jeho bydliště, jež mu usnadní život – od dopravních zácep přes dětské školky až po kulturní a gastronomickou nabídku. Budoucí média by se proto měla stát stejnými platformami, jako je Google, Facebook, Airbnb nebo Uber. Žádná z těchto internetových společností nenabízí, co sama vyprodukovala, ale umožňují propojení nabídky a poptávky.

Airbnb nebo Uber spojují toho, kdo hledá ubytování, respektive svezení autem, s tím, kdo tuto službu nabízí. Média by se proto měla také stát platformami, jež v oblasti zpráv nabízejí propojení uživatele, tedy poptávky, a nabídky. To však je možné, pouze pokud opustí masové sdělování informací a současně přijmou koncept individuálního uživatele-spolupracovníka, jenž dodává údaje ze svého okolí. Jarvis tento druh zpravodajství nazývá informačním ekosystémem na základě spolupráce.

Algoritmy

Podle organizace World Association of Newspapers and News Publishers představují zprávy 6,7 procent návštěvnosti, 1,3 procent času a 0,9 procent vyhledávaných internetových stránek. Z toho vyplývá, že se význam internetu jako média zprostředkovávajícího informace velmi přeceňuje.

Algoritmy platformy média by si měly pamatovat, co již uživatel četl, a nabízet mu nové kvalitní články a zprávy

Jarvis netvrdí, že společnost už nebude potřebovat investigativní žurnalistiku a zahraniční zpravodajství. Podle něho by však každé médium nemuselo mít zahraničně-politickou redakci, protože nemá šanci konkurovat deníkům, jako je New York Times či Guardian, nebo BBC, jež mají prvotřídní zahraniční zpravodajství, přičemž by mohlo tyto novináře použít na místní zprávy.

Regionální a lokální média by neměla opisovat agenturní zprávy, ale nabízet linky k tomuto prvotřídnímu zahraničnímu zpravodajství – místo článků na základě zahraničních zdrojů upozorňovat na podstatné události a poskytovat odkazy na nejlepší články k danému tématu – od New York Times až po Wikipedii. Algoritmy platformy média by si měly pamatovat, co již uživatel četl, a nabízet mu nové kvalitní články a zprávy.

Nová funkce médií

Novinařina by měla propojovat, připravovat informační stezky a být centrálním bodem zpravodajství. V minulosti se posílal fotograf nebo televizní tým na místo události, až když přišla informace, že se něco stalo. Dnes média žádají uživatele o spolupráci a používají jejich fotografie nebo filmové záběry. Jejich funkce se tedy posunuje od produkce informací k jejich ověření, utřídění a zařazení do kontextu.

Dnes média žádají uživatele o spolupráci a používají jejich fotografie nebo filmové záběry. Jejich funkce se tedy posunuje od produkce informací k jejich ověření, utřídění a zařazení do kontextu.

Současná média se snaží úsporami snižovat náklady, a tím prodloužit svou existenci, přičemž některé americké deníky dosud vycházejí, protože jsou do nich vloženy slevové a reklamní letáky. Podle Jarvise tento způsob financování nefunguje, a proto vybízí k rychlé proměně z tradičního média v internetovou platformu.

Deník Los Angeles Times místo aby se soustředil na lokální zpravodajství pro třináct milionů obyvatel, investoval obrovské částky do expanze na celoamerické a mezinárodní úrovni, aby se vyrovnal New York Times, což skončilo fiaskem.

Jarvis nepovažuje za rozumné posílat dalšího novináře do Vatikánu na volbu nového papeže, pokud se před ním akreditovaly tisíce jiných – a ani na kongresy velkých politických stran. Místo toho by měla mediální společnost vsadit na specializaci a zásobovat své klienty prvotřídními informacemi, které potřebují. V takovém případě může počítat i s příjmy z reklamy, protože firmy vědí, že nabízejí produkty přesně stanovené cílové skupině.

Reklama

Mediální společnost by neměla produkovat zpravodajství pro nejasnou cílovou skupinu, ale naopak pro toto zpravodajství vytvářet klienty, jak dělá Google. Pokud například letecká společnost ví, že chcete letět do Londýna, nezáleží jí, viděl-li jste její reklamu na ekonomické, sportovní nebo gastronomické internetové stránce. Podstatné je, že jste jako potenciální zákazník přímo osloven.

Reklama není do budoucna pro média nosným finančním modelem, jejím pokračováním je však rozmanitý prodej

Reklama není do budoucna pro média nosným finančním modelem, jejím pokračováním je však rozmanitý prodej. Deník New York Times prodává nejen trička, čepice a hrnky na kávu, ale i víno a zájezdy. Možné je i financování pomocí placeného členství nebo příspěvkové organizace. Ani Jarvis však definitivní odpověď nezná.

Jarvis vychází z amerického prostředí, nepřipouští zneužívání dat a domnívá se, že média, jak je známe, končí. Digitální technologie je mění a ti, kdo se tuto situaci snaží zachovat, jsou odsouzeni k neúspěchu. Podobně jako v roce 1901, kdy fotografové nahradili ilustrátory ke zprávám, kteří své výtvory následně pomocí telegrafu popisovali ilustrátorům v jiných částech země, aby je reprodukovali.

Současná forma internetu všechny problémy médií neřeší, je však třeba přemýšlet o dalším vývoji a neponechat rozhodování na několika monopolních hráčích.

Geeks Bearing Gifts: Imagining New Futures for News

Pozor na dary od geeků. Představa nové budoucnosti novinařiny

AUTOR: Jeff Jarvis

VYDAL: CUNY Journalism Press 2014

ROZSAH: 234 stran

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.