Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

George Soros ovlivňuje i Afriku

  15:00
Činnosti amerického miliardáře George Sorose a jeho vlivové sítě v Africe se média v podstatě nevěnují, ale z hlediska investic je na tom stejně jako Evropa. V roce 2017 činily 70 miliard dolarů.

Stéphanie Erbsová, Vincent Barbe, Olivier Laurent, Les réseaux Soros à la conquête de l’Afrique: Les réseaux d’influence à la conquête du monde. foto: Montáž Richard CortésČeská pozice

Jméno amerického miliardáře George Sorose se dnes často objevuje v médiích na celém světě – například v Evropě jeho tvrdý střet s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Dva bývalí příslušníci francouzské rozvědky – Stéphanie Erbsová a Vincent Barbe – a fotograf amerického týdeníku Time Olivier Laurent se ve své knizeLes réseaux Soros à la conquête de l’Afrique: Les réseaux d’influence à la conquête du monde (Sorosova síť dobývá Afriku. Vlivová síť dobývá svět) především věnují Sorosově činnosti v Africe.

Erbsová a Barbe ukazují, jak tento miliardář vybudoval svou vlivovou síť, jež se velmi podobá té, již ve třicátých letech 20. století vytvořil agent Kominterny Willi Münzenberg (1889–1940), když za Výmarské republiky propagoval komunismus.

Tři principy

Sorosově činnosti v Africe se média v podstatě nevěnují, ale z hlediska investic je na tom černý kontinent stejně jako Evropa. Sorosovým úmyslem je šířit otevřenou společnost, tento ideologický záměr však doprovází i finanční, protože investice do otevřené společnosti jsou výhodné. Soros investuje v Africe do těžebních, telekomunikačních, zemědělských a energetických společností a v roce 2017 tyto investice činily 70 miliard dolarů.

Většina tradičních fondů se zaměřuje buď na občanskou, nebo státní sféru, Soros však vyvíjí činnost v obou, přičemž se řídí třemi principy – média jako hybatel veřejného mínění, občanské spolky coby nositelé akce a neziskové organizace jako katalyzátory změny

Zmapovat Sorosovu činnost je obtížné, neboť jeho společnost se změnila v rodinnou firmu, která je málo transparentní a nezveřejňuje o sobě všechny informace. Navíc je Soros v podstatě spekulant, a proto neodhaluje své úmysly. Jeho strategií jsou nepřímé akce, které připravují terén, jejž ve správný okamžik aktivuje. Institut otevřené společnosti byl založen v roce 1979 s odkazem na rakousko-britského filozofa Karla Poppera (1902–1994), jehož žákem Soros byl.

Jeho první aktivitou byla pomoc disidentům ve východní Evropě, přičemž po pádu berlínské zdi pomáhal při vzniku prvních postkomunistických vlád, následně pak svou činnost rozšířil po celém světě. Většina tradičních fondů se zaměřuje buď na občanskou, nebo státní sféru, Soros však vyvíjí činnost v obou, přičemž se řídí třemi principy – média jako hybatel veřejného mínění, občanské spolky coby nositelé akce a neziskové organizace jako katalyzátory změny.

Budování rozhlasových stanic

Soros podporuje média především kvůli jejich svobodě, například Africa Freedom of Information Centre, Centre for Media Studies & Peace Building nebo Human Rights Network for Journalists-Uganda. Tyto lokální struktury pak mají oporu v globálních organizacích, které Soros podporuje, například Novináři bez hranic.

Soros se v Africe zaměřuje na budování rozhlasových stanic podle vzoru Svobodné Evropy. Patří mezi ně například Radio Okapi, Radio Democracy nebo FreeMedia Group.

Soros se v Africe zaměřuje na budování rozhlasových stanic podle vzoru Svobodné Evropy. Patří mezi ně například Radio Okapi, Radio Democracy nebo FreeMedia Group, jež se prohlašují za alternativní média, ale často podporují politickou opozici v zemích, jako je Libérie, Sierra Leone, Gambie, Senegal nebo Burkina Faso.

Soros se nesoustřeďuje pouze na tradiční, ale i na internetová média. Jedním z nich je internetová televize Droit Libre TV, která sehrála důležitou roli při pádu prezidenta Blaise Compaoré v Burkině Faso, díky čemuž nyní pokrývá celou východní Afriku. Vedle toho Soros podporuje internetové portály, jako je Lahidi.org nebo Africacheck.org.

Dvě stadia

Další součástí Sorosovy říše jsou občanské spolky, které mají bránit demokracii, a věnují se také komunitám LGBT – podle výroční zprávy West Africa Civile Society Institute podpořily přes dva tisíce organizací. Soros se těmito aktivitami snaží ovlivnit především mladé Afričany. Například senegalské hnuti Y‘en a marre (Mám toho dost) vzniklo proti dalšímu mandátu prezidenta Abdoulaye Wadeho. Šlo o občanské hnutí, ale s jasnou politickou agendou. V roce 2015 Soros přijel do Dakaru, kde si oblékl triko s nápisem Y‘en a marre.

Svržení politika a organizování nepokojů jsou prvním stadiem činnosti organizací podporovaných Sorosem. Druhým je pomoc vládě, která se dostala k moci díky jeho podpoře.

Svržení politika a organizování nepokojů jsou prvním stadiem činnosti organizací podporovaných Sorosem. Druhým je pomoc vládě, která se dostala k moci díky jeho podpoře. Ta má dvě formy: poskytnutí finančních prostředků nebo vytvoření programů na podporu rozvoje. Soros však pečlivě kontroluje své investice do daných zemí.

Tuto kontrolu zajišťují známá jména, například Jeffrey Sachs (americký ekonom, bývalý ekonomický poradce Světové banky či OSN, který se nyní angažuje v Nigérii, Guineji nebo Ghaně), Paul Collier (ekonom, bývalý ředitel odboru vývoje Světové banky) či bývalý britský premiér Tony Blair, který radil prezidentům, jako jsou Alpha Condé (Guinea), Ellen Sirleafová (Libérie), Ernest Koroma (Sierra Leone) nebo Uhuru Kenyatta (Keňa).

Burkina Faso

Erbsová a Barbe ukazují Sorosovo působení na Burkině Faso, jež mělo tři etapy: vytvoření opozice, její vzestup pomocí médií a legitimizace opozice na mezinárodní scéně díky setkáním s členy americké diplomacie, s nimiž Soros spolupracoval. V Burkině Faso vládl prezident Compaoré především proto, že opozici tvořilo více než 70 politických stran, které se nedokázaly dohodnout.

Sorosovo působení na Burkině Faso mělo tři etapy: vytvoření opozice, její vzestup pomocí médií a legitimizace opozice na mezinárodní scéně díky setkáním s členy americké diplomacie, s nimiž Soros spolupracoval

V roce 2013 se Burkině Faso odehrály tři důležité události: objevil se jediný lídr opozice Zéphirin Diabré, vzniklo lidové hnutí Balai Citoyen (Občanské koště) a prezident Compaoré chtěl změnit ústavu, aby mohl pokračovat v postu. Masivní protesty odnesla budova parlamentu, kterou se demonstranti pokusili zapálit. Compaoré složil funkci a v následujících volbách zvítězil Roch Kaboré, blízký odstupujícímu prezidentovi, zatímco Diabré skončil druhý.

Propojení se Sorosem má dvě roviny: jednak má Diabrého strana poradce, jako je Jeffrey Sachs, jednak je tu zmíněné lidové hnutí Balai Citoyen, podobné senegalskému Y‘en a marre. Toto hnutí chce být apolitické a zastupovat všechny nespokojené. Rozvíjí se především díky sociálním sítím a vytváří pobočky v každém větším městě. V průběhu protestů však obě tyto síly úzce spolupracují, přičemž občanské hnutí je často radikálnější než politická strana.

Fondy v daňových rájích

Revoluci v Burkině Faso detailně pokrývala média financovaná Sorosem, navíc byl natočen film Africká revoluce. Občanské hnutí má dobré vztahy především s americkou ambasádou. Otázkou zůstává, co má ze své dobročinnosti Soros, čemuž se Erbsová a Barbe věnují. O investice se mu stará investiční Soros Fund Management se sídlem v New Yorku, který je často kritizován za neprůhlednost.

Soros vlastní fondy v daňových rájích, což je paradoxní, protože Sorosovy neziskové organizace hovoří o transparentnosti a o nebezpečí lobbingu

Dodd-Frankův zákon ukládal investičním společnostem s kapitálem nad 150 milionů dolarů dozor a ohlašování aktivit a případných střetů zájmů, Soros je však obešel tím, že v roce 2011 z tohoto investičního fondu vytvořil rodinnou společnost, která tyto povinnosti nemá. Navíc vlastní fondy v daňových rájích, což je paradoxní, protože Sorosovy neziskové organizace hovoří o transparentnosti a o nebezpečí lobbingu.

Soros využívá daňových úlev, jak prohlásil v rozhovoru v roce 1993 pro francouzský týdeník L‘Express: „Hranice mé filantropie tvoří maximum daňových úlev, jež americký systém umožňuje.“ Jeho investiční fondy se zaměřují především na oblasti energetiky, telekomunikací, pojišťovnictví, finančnictví, zemědělství a těžby.

Energetika v Africe láká, protože v subsaharské oblasti nemá 77 procent populace elektřinu. Soros investuje především do společnosti APR Energy, která tento problém řeší, a společně s fondem Albright Capital Management do ní investoval 250 milionů dolarů. Navíc APR Energy slouží Sorosovi k posílení politického vlivu, neboť elektrická síť je důležitá k vládnutí a udržení populace v klidu. Její výpadky mohou mít velký dopad na politickou situaci.

Telekomunikace a těžební průmysl

K investování do telekomunikací Soros používá fond Helios Investment Partners, v němž je od roku 2007 jedním z největších podílníků a který v roce 2015 spravoval tři miliardy dolarů v 35 afrických zemích. Tento fond sice patří k nejdůležitějším v Africe, ale sídlí na Kajmanských ostrovech, a v roce 2016 uskutečnil 60 procent akvizic ve společnosti Telkom Kenya, třetí největší na keňském trhu.

K investování do telekomunikací Soros používá fond Helios Investment Partners, v němž je od roku 2007 jedním z největších podílníků a který v roce 2015 spravoval tři miliardy dolarů v 35 afrických zemích

Erbsová a Barbe připomínají, že telekomunikace jsou strategickým odvětvím, které umožňuje přístup k informacím a jejich kontrolu. Africký startup Africa Finance Business Mauritius vyvinul systém posílání zpráv, který zemědělce informuje o vývoji cen na burze komodit, přičemž jeho akcionářem je společnost finančníka Sorose. Soros sleduje zemědělství a produkci potravin v Africe již dlouho. Jeho fondy investují nejen do zemědělské půdy, ale i do biopaliv (především bioethanolu), a to do jejich výrobců i do průmyslu a výrobků, které je používají.

Ještě problematičtější je zapojení Sorosových firem do těžebního průmyslu, protože podporuje několik neziskových organizací, které proti způsobu těžby a zacházení s lidskými i přírodními zdroji bojují. Soros má podíl ve společnostech Barrick Gold a AngloGold Ashanti, která se stará o většinu dolů v Ghaně, nebo v Apex Silver, v jejíž dozorčí radě je jeho bratr Paul.

Soros versus Trump

Erbsová a Barbe se věnují i propojení Sorosovy sítě s vládou USA a s OSN. Soros měl blízko k Obamově vládě. Obama se podílel na americkém projektu Power Africa (7,5 miliardy dolarů z veřejných peněz), který má elektrifikovat africké země, nebo na Feed the Future (3,5 miliardy dolarů) zaměřeném na rozvoj světového zemědělství. Tyto projekty zapadají do Sorosových podnikatelských plánů.

S Barackem Obamou se Soros seznámil v roce 2006, kdy podpořil jeho senátorskou kampaň 60 tisíci dolarů a zařídil mu setkání s bohatými soupeři. V roce 2007 mu slíbil pomoc se shromažďováním finančních prostředků na jeho budoucí prezidentskou kampaň. Soros je také blízký neúspěšné demokratické kandidátce na prezidenta USA Hillary Clintonové, jejíž kampaň proti republikánu Donaldu Trumpovi podpořil 7,5 miliony dolarů.

Otázkou je, co zůstane ze Sorosovy africké říše po nástupu prezidenta Trumpa. Soros se již nebude moc opírat o synergii, již vytvářely jeho instituce s těmi americké vlády. Americké vládní programy a investice nejsou ohrožovány spory Trumpa a Sorose, ale spíše Trumpovou vizí America First.

Význam Afriky pro USA spočívá především v nerostném bohatství a rozvoji afrických zemí, jež mohou oproti těm západoevropským dynamicky růst, což představuje především návratnou investici pro americké penzijní fondy. Důležitá je nejen výše investic, ale i politická stabilita prostřednictvím lobbistů a poradců, kteří následně vyvíjejí tlak, aby africké vlády zaváděly pravidla podle amerického vzoru, což se odehrává pod dohledem institucí, které byly vytvořeny z nevládních organizací blízkých Sorosově síti.

Otázkou je, co zůstane ze Sorosovy africké říše po nástupu prezidenta Trumpa. Soros se již nebude moc opírat o synergii, již vytvářely jeho instituce s těmi americké vlády. Americké vládní programy a investice nejsou ohrožovány spory Trumpa a Sorose, ale spíše Trumpovou vizí America First. Trump tvrdě kritizuje investování peněz amerických daňových poplatníků do projektů, které nejsou v USA a nepřinášejí jim prospěch.

Africký kontinent nezajímá Trumpa stejně jako Obamu. Jediné, co by mohlo Trumpovo rozhodnutí změnit, je nárůst konfliktu s Čínou, která je v Africe velmi aktivní. Číňané budou využívat omezení amerických zájmů ve svůj prospěch a k posílení vlastní sféry vlivu.

Les réseaux Soros à la conquête de l’Afrique: Les réseaux d’influence à la conquête du monde

Sorosova síť dobývá Afriku. Vlivová síť dobývá svět

AUTOŘI: Stéphanie Erbsová, Vincent Barbe, Olivier Laurent

VYDAL: VA press 2017

ROZSAH: 210 stran