Asociace hudebních festivalů České republiky, která zahrnuje osmnáct domácích svátků klasické hudby, si nechala zpracovat studii ekonomických dopadů těchto kulturních událostí. Analýza agentury Economic impacT vynesla na světlo především fakt, že festivaly nejsou pouze požírači státních dotací, které v minulém roce činily necelých 28 milionů korun. Desítka zkoumaných českých festivalů však do centrálních rozpočtů odvedla částku pohybující se kolem 59 milionů korun.
A ještě několik dat: Ze studie také vyplynulo, že díky členům asociace došlo ke zvýšení produkce tuzemské ekonomiky o více než půl miliardy korun. Příspěvek k hrubému domácímu produktu činil asi 140 milionů korun, vytvořeno bylo asi 200 pracovních míst (v přepočtu na celoroční plný úvazek). Z každé koruny svého rozpočtu festivaly vytvořily téměř dvouapůlnásobek. Největšími tahouny byly podle očekávání čtyři největší hudební svátky – Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Janáčkův máj a Mezinárodní hudební festival Český Krumlov. Jak uvedla Tereza Raabová z Economic ImpacT v Českém rozhlase, například jen díky krumlovskému festivalu se do veřejných rozpočtů odvedlo přes 18 milionů korun, přičemž dotace činily něco přes tři miliony.
Jestliže asociace usilovala o předložení relevantních čísel svědčících pro ekonomickou přínosnost festivalů (o kulturní v tomto případě nehovoříme), podařilo se. Analýza týmu pod vedením Terezy Raabové však obsahuje i několik čísel hodných zamyšlení.
Celkem se minulý rok prodalo nebo darovalo na 108 tisíc vstupenek, přišlo však „pouze“ zhruba 46 tisíc návštěvníků
Celkem se minulý rok prodalo nebo darovalo na 108 tisíc vstupenek, přišlo však „pouze“ zhruba 46 tisíc návštěvníků. Největší, téměř šedesátiprocentní podíl tvořili návštěvníci s bydlištěm v místě konání akce, devatenáct procent přicestovalo z daného kraje, čtrnácti procenty byli zastoupeni návštěvníci z jiných koutů České republiky a pouze sedmiprocentní byl podíl zahraničních hostů.
Ačkoliv cizinci tvořili minoritní skupinu, byli to právě oni, kdo na festivalech nejvíce provětral peněženky. Každý zahraniční návštěvník utratil průměrně asi pět a půl tisíce korun, tedy třikrát tolik, co návštěvníci tuzemští. Největší výdaje se přirozeně pojí s ubytováním a stravováním. Cena vstupenky nebyla započtena do utracené částky.
A byť srovnání je vždy nepřesné, ještě jedna související poznámka k dosud možná nevyužitému potenciálu, který festivaly klasické hudby mohou skýtat: Věhlasný festival v Salzburku hospodaří s gigantickým rozpočtem přesahujícím v přepočtu jednu miliardu korun, zato však vydělá sedmkrát tolik.
