Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Epos 257: Umělec, který prodal zarámovanou loupež

  20:12

Rozhovor s někdejším sprejerem, co dělá „graffiťák“, když zestárne, o umění krást a o životě v utajení.

Prezidentské kandidáty vyřízl z billboardu a zarámoval. Vydělal na nich dva miliony. foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Barevnými střelami pálil na bílé billboardy podél rušných komunikací, svévolně ohradil 50 metrů čtverečních na Palackého náměstí v Praze nebo po městě rozestavěl balíky sena.

Říká si Epos 257. Bližší údaje nejsou veřejnosti známé. Svoje pravé jméno stejně jako podobu úzkostlivě tají. Pracuje v ilegalitě, neboť jeho činy ve veřejném prostoru přesahují rámec zákona. Cílem jeho svérázných projektů však není bezvýchodná destabilizace, samolibá provokace a zbytečná exhibice. Právě naopak. Nápaditými pouličními akcemi – street artem – se zapsal jako osobnost budící společnost z lhostejné letargie. Jeho „partyzánská“ činnost je hravá i angažovaná.

Oficiálně spadá Eposova tvorba do škatulky street artu. Jemu se však takový termín zdá již poněkud zprofanovaný a zavádějící.Oficiálně spadá Eposova tvorba do škatulky street artu. Jemu se však takový termín zdá již poněkud zprofanovaný a zavádějící. Začínal jako writer – zabýval se graffiti, nyní však směřuje dále. Vyrobené „invazivní objekty“ nejsou již podmíněny estetickou, byť netradiční hodnotou, ale především zřejmou myšlenkou a jasně cíleným konceptem. Snaží se nejen stírat stereotypy obecně navyklého vnímání a posuzování, ale i boří hranice mezi volným prostranstvím a výstavním prostředím.

Proto se nedávno rozhodl představit svou tvorbu v nově vzniklé „pop up“ galerii sídlící ve známém Tančícím domě. Pod názvem Who Cares by Epos 257 mohli návštěvníci do konce března zhlédnout další stopy maskovaného výtvarníka. Výstava proběhla za velkého zájmu i komerčního úspěchu. Prodal téměř celou expozici. Nejvíce pozornosti médií upoutal prodej kradených výřezů z předvolebních billboardů. Autorsky zarámované portréty Miloše Zemana a Karla Schwrzenberga si jejich nový vlastník pořídil za dva miliony korun... (Následující rozhovor vznikl ještě během již ukončené výstavy.)

Uzavřená komunita

ČESKÁ POZICE: Začínal jste jako writer – sprejer – „graffiťák“. Co vás k tomu přivedlo?

EPOS 257: Od první třídy na základce jsem začal chodit do skauta, měli jsme klubovnu kousek od Grébovky a nuselských schodů, kde jsme taky pravidelně pořádali závody. Přímo pod nuselskými schody bylo ústí železničních tunelů, které propojovaly Hlavni nádraží s Vršovicemi. Po pravé straně byla železniční trať lemována pomalovanou stěnou. Byla to první graffiti zóna, kterou jsem vůbec znal. Začal jsem tam chodit, to místo mě přitahovalo, objevoval jsem nové graffiti, které tam přibývalo. Začal jsem si do sešitu kreslit vlastní návrhy a pak se ve škole potkal s klukem, který sám graffiti dělal, a založili jsme naší první crew.

ČESKÁ POZICE: Mají graffiti nějaká pravidla, podle kterých se dá poznat jejich sdělení a kvalita?

„Zde dochází k laickému nepochopení: lidé většinou reagují na hezké obrázky a tagy odsuzují“EPOS 257: Graffiti samotné je o písmu, a jde tedy především o stavbu písma a jeho kompozici. Nezáleží ani tolik na tom, jak moc je graffiti barevné, primárně jde o tvar. Proto je základní stavební kámen v graffiti tag, tedy podpis writera, a od toho se vše odvíjí. A zde také nastává základní laické nepochopení. Lidé většinou reagují na hezké obrázky a tagy odsuzují.

ČESKÁ POZICE: Graffiti se do jisté míry ale také opírá o svéráznou estetickou hodnotu. Máte nějaké výtvarné školení?

EPOS 257: Už v předškolním věku jsem začal chodit do lidové školy umění. Chodil jsem také do skauta, kde jsme měli různé bojovky a vůbec možnost prožívat různá dobrodružství. Také jsem dělal atletiku a kolem 13 až 14 let jsem všechny tyto aspekty objevil v graffiti a začal tím naplno žít.

ČESKÁ POZICE: Měl jste ve svých začátcích nějaké zdejší či zahraniční vzory?

EPOS 257: Ano, určitě, když je člověk mladší, má spoustu vzorů. Tím, jak se mi měnil pohled na věc a vkus, měnily se i vzory. Když tu věc děláte naplno a dlouho, nakonec zjistíte, že jste sám vzorem a vnímáte svůj otisk v ostatních. V momentě, kdy jsem si tohle uvědomil, to byla určitá satisfakce, že jsem mohl zase já svoje zkušenosti předat dál.

ČESKÁ POZICE: Je tedy graffiti uzavřenou komunitou, nebo se dají vysledovat také nějaké souvislosti s vývojem a podobou jiného, řekněme typicky malířského umění?

„Jen málo lidi u graffiti zůstane po třicítce. Pak už to taky většinou vypadá spíše komicky.“EPOS 257: Graffiti je už od své podstaty uzavřenou komunitou, jakýmsi tajným spolkem, který sdílíte jen s těmi, kdo sami graffiti dělají. Je to dáno už jeho ilegální povahou. O to větší má graffiti svoji přitažlivou sílu a magii. Ať už se to někomu líbí, nebo ne, je to převážně záležitost kluků. Jen málo lidi u toho zůstane po třicítce. Pak už to taky většinou vypadá spíše komicky.

U lidí, kteří se snažili už v samotném graffiti dosahovat různých výtvarných přesahů, lze tyto tendence vypozorovat – pár lidí dokáže zkušenosti z graffiti přetavit ve výtvarný a svébytný projev. U sebe jsem se vždy snažil využít zkušeností, prožívání města z diametrálně odlišné perspektivy, kterou graffiti poskytuje. Estetika bez příběhu se stává vyprázdněnou nádobou a povrchností.

ČESKÁ POZICE: Street art jako umění ulice bývá ve své podstatě nezávislé na komerčních mechanismech. Dnes se běžně objevuje v prestižních světových galeriích a na uměleckých trzích. Co tomu říkáte?

„Street art je přístupnější lidem, už tím, že se spontánně objevuje na ulici“EPOS 257: Je to přirozený vývoj jako v kterémkoliv jiném svébytném umění. Díky tomu může zase přijít něco nového, co tuhle kulturu popře a vymezí se vůči ní. Navíc si myslím, že navzdory těmto tlakům autor může pořád zůstat sám sebou. Je to také hodně generační záležitost. Člověk přemýšlí jinak v šestnácti a jinak ve třiceti.

ČESKÁ POZICE: Čím si vysvětlujete rozmach street artu? Klasické umělecké formy už nestačí reflektovat současnou situaci?

EPOS 257: Umění se mnohdy uzavírá samo do sebe. Street art je v mnohých podobách přístupnější lidem, už tím, že se spontánně objevuje na ulici, a vytrhává se tím z každodenní šedi města. Samozřejmě i to má svá úskalí. Je to do jisté míry pouhý banální vtípek, který každého pobaví, ale v jisté míře i hlubší myšlenka. Obecně si ale myslím, že se z umění vytratila dostupnost, otevřenost, nečekanost. To dalo vznik novým tendencím a živelnosti, které se přirozeně prosadily a zpětně tak svět umění obohatily.

Paradox tvorby

ČESKÁ POZICE: Domníváte se, že širší kulturní obecenstvo je schopné citlivě rozeznat toto přeci jen mnohdy zašifrované umění?

EPOS 257: Graffiti na rozdíl od street artu je uzavřené samo do sebe. Jeho cílem není, aby bylo pochopeno veřejností, je oddáno samo sobě a v tom je jeho vnitřní síla.

ČESKÁ POZICE: Vy jste se časem vymanil ze sprejerské komunity. Tvorbou jste se posunul jinam. Jak by se dala tato změna charakterizovat?

EPOS 257: Je to z velké části, jak říkám, dané věkem. A pak je to také přirozená touha jít dál. Může to znít paradoxně, ale já se cítím se svými kořeny, odkud vycházím, více propojen a vztahuju se k nim. A také ke zkušenostem, které jsem zde nabyl více, než kdybych používal samotnou estetiku graffiti a street artu. Zkušenost a příběh je pro mne mnohem hodnotnější studnice, ze které vycházím.

ČESKÁ POZICE: V roce 2010 jste přijal účast na Expo v Šanghaji. Tím jste reprezentoval společnost, kterou svou tvorbou často kritizujete. Není to další paradox?

„Nakradl jsem a rozřezal billboardy – to, že jsou samotná díla k prodeji a je z nich udělaný obchodní artikl, je paradox sám o sobě“EPOS 257: Ano, paradox to je, zvažoval jsem, zda do toho mám jít a jestli najdu pro sebe schůdnou cestu, za kterou bych si mohl stát. Nakonec jsem ji našel – samotný tento paradox se mi stal tématem a náplní díla pro Expo. Vytvořil jsem Graffomat, automat na spreje, který po skončení Expa začal reálně fungovat v Praze. Není to paradox, že stát na jednu stranu graffiti potírá a postihuje, a na druhou stranu dá peníze na automat, který umožní mnohem vetší dostupnost a možnost koupit si spreje v kteroukoliv hodinu se vám zamane?

ČESKÁ POZICE: Začal jste také svá díla úspěšně prodávat. Nevadí vám toto komerční zhodnocení?

EPOS 257: Víte, svoji první věc jsem prodal teprve před rokem. Ne, nevadí mi to. Opět jsem si z toho udělal přednost a námět. Nakradl jsem a rozřezal billboardy – to, že jsou samotná díla k prodeji a je z nich udělaný obchodní artikl, je paradox sám o sobě.

ČESKÁ POZICE: Zajímá vás, kdo tato vaše díla kupuje a sbírá?

EPOS 257: To, že mě někdo sbírá, s tím začínám teprve koketovat. Vím, kam tím míříte, umění u nás mnohdy kupují pofidérní zbohatlíci. Tím je ale vrchol paradoxu a mého námětu dovršen, nemyslíte? Prodávám zarámovanou krádež, protože dneska je pro někoho největším uměním krást!

ČESKÁ POZICE: Pracoval jste už někdy na zakázku?

„Nechtěl bych uhnout z cesty tak, že bych musel dělat věci proto, aby se dobře prodávaly. To se radši budu živit něčím jiným.“EPOS 257: Ano, už jsem na zakázku pracoval, ale důležitá je pro mne míra svobody.

ČESKÁ POZICE: Šel byste do reklamy?

EPOS 257: V rámci umění určitě ne! Ale i jinak bych s tím měl velký problém.

ČESKÁ POZICE: Čím se jinak živíte?

EPOS 257: Živím se věcmi, které více či méně souvisí s uměním. Samotnou volnou tvorbou se zatím ale neživím.

ČESKÁ POZICE: Jak v tomto ohledu vidíte svou budoucnost? Plánujete?

EPOS 257: Poslední rok stojím před výzvou věnovat se umění se vším všudy. Nechtěl bych ale uhnout z cesty tak, že bych musel dělat věci proto, aby se dobře prodávaly. To se radši budu živit něčím jiným.

Z ulice do galerie

ČESKÁ POZICE: Mnohdy se diskutuje o zásadních hranicích mezi uměním ulice a galerie. Vy teď po čase vystavujete opět v galerii. Signalizuje to nějakou změnu?

EPOS 257: V galerii jsem už několikrát vystavoval a vždy jsem se snažil propojit galerii s ulicí. Součástí galerie se stává příběh, který v sobě ony vystavené artefakty nesou, jsou jeho důkazem.

ČESKÁ POZICE: Nakonec i známí „odbojáři“, jako je David Černý či Roman Týc, vystavují v komerčních galeriích. Hudebník a propagátor nezávislého umění Vladimir 518 chce za své vystoupení honorář, který je vyšší než u mnohých populárních hvězd showbyznysu. Asi je tento vývoj zákonitý...

EPOS 257: Já myslím, že to jde také s věkem, těžko vydrží někdo běhat po ulici do padesáti.

ČESKÁ POZICE: Patříte k „revoluční“ generaci, která prosadila street art a další původně nezávislé proudy do oficiálních struktur. Nebojíte se, že vás vlastní revoluce pohltí a přijdou mladší a radikálnější?

„Je to z trestního zákoníku: paragraf poškozování cizí věci. Je to paragraf, který se vztahuje na graffiti, tam to všechno začalo.“EPOS 257: Ne, přál bych si to! I když o té radikálnosti pochybuji. Ale rád se nechám překvapit.

ČESKÁ POZICE: Svou tvorbou si stojíte za svým, zůstáváte v anonymitě – maskován a nepoznán. Pravou identitu úzkostlivě tajíte. Vzhledem k vaší nezákonné činnosti je to pochopitelné. Má toto utajování a osobní upozadění ještě nějaký jiný důvod?

EPOS 257: Samozřejmě, vychází to z tohoto praktického důvodu. Začalo mě u toho ale bavit i to, že ty věci stojí, promlouvají a jsou kvalitní samy o sobě, aniž by je musela zaštiťovat nějaká ikona-persona. Na druhou stranu většinová společnost je takto nastavena – potřebuje znát nějakou značku, která jim dává jistotu a kredit, že je ta věc dobrá.

ČESKÁ POZICE: Říkáte si Epos 257. Co znamená to jméno a číslo?

EPOS 257: Je to z trestního zákoníku: paragraf poškozování cizí věci. Je to paragraf, který se vztahuje na graffiti, tam to všechno začalo. Vyprávím svůj příběh. Proto Epos 257. Před dvěma roky se změnil trestní zákoník a dnes je to už jiné číslo paragrafu, ale já u něj už zůstal. Mimo jiné, Roman Týc byl právě za tento paragraf odsouzen se svými panáčky na semaforech. Tenkrát to byla ještě „dvapětsedmička“.

Intervence do veřejného prostoru

ČESKÁ POZICE: V poslední době se také vy zabýváte takzvanou intervencí do veřejného prostoru. Co si pod tím mám představit a jaký smysl v tomto počínání spatřujete? Například v akci pod názvem 50 metrů čtverečních jste v roce 2010 ohradil místo na Palackého náměstí. Jak to probíhalo a jaké byly reakce?

EPOS 257: Za bílého dne jsem přišel s partou kámošů, nanosili jsme na náměstí unifikované europloty a zazdili je do dlažby. Pak jsem začal zkoumat reakce příslušných úřadů, které mají místo na starosti. Záměrně jsem si vybral Palackého náměstí, jako nejsvobodnější veřejný prostor v zemi. Je to místo, kde můžete bez povolení svolat demonstraci a veřejně prosazovat svoje názory. Ohrada tam vydržela 54 dní. K celé akci je sestříhané video, které je k vidění na internetu.

Šlo mi o to poukázat, do jaké míry je veřejný prostor skutečně veřejný a jaký vztah máme vůbec k tomu, co je veřejné. Samotné dílo ale rozehrává mnohem více nadčasových a existenciálních otázek.

ČESKÁ POZICE: Známé jsou také vaše barvami postřílené prázdné billboardy. Jak a proč jste to prováděl?

EPOS 257: Nápad přišel, když jsem jednou jel po výpadovce a uviděl prázdný billboard. Řekl jsem si, že to je „plátno“ přesně pro mne – plátno v urbanistické krajině. Nemusel jsem přemýšlet moc dlouho, jak bude asi nejlepší ho pomalovat, aniž bych se musel na billboard samotný vyšplhat. To byla prvotní myšlenka, od které se rozvinul celý projekt. Pak jsem na něj z dálky střílel barevnými nábojnicemi.

ČESKÁ POZICE: Značnou pozornost vzbudily také po Praze rozmístěné balíky slámy, a to dokonce i v médiích. Jaký byl průběh a jak dlouho tyto objekty vydržely na svém místě?

„Zajímavý byl pro mě poznatek, jak se k tomu vztahovali lidi přímo ve veřejném prostoru a co z toho potom ve výsledku udělala média v kombinaci s policií“EPOS 257: Koupil jsem trakař plný sena, a to doslova. Teda pardon – tirák. Třicet balíků stálo necelých deset tisíc, podpořil sem tím i české zemědělství. Během dvou dnů jsem je rozvezl na několik míst po celé Praze, balíky tam pak vydržely necelých 24 hodin. Za dva dny už v médiích běžel titulek s balíky slámy, že chtěly zapálit Prahu! Nejenže nerozeznali seno od slámy, ale navíc z toho udělali teroristický čin a obecné ohrožení. Zajímavý byl pro mne poznatek, jak se k tomu vztahovali lidi přímo ve veřejném prostoru a co z toho potom ve výsledku udělala média v kombinaci s policií: senzacechtivou a šokující plejádu.

Za dva měsíce na to se mi naskytla možnost vystavovat na Nové scéně Národního divadla. Instaloval jsem tam ty balíky znovu. Tentokrát s povolením a nikoho už nezajímaly, i když „ohrožení“ bylo úplně to samé. Jen policie se přišla vyptávat na jméno autora. Bulvární média z velké části zajímají senzace a šokující zprávy. Ve výsledku je to ale odraz větší části publika, čemu dává přednost a jak moc se o věci zajímá do hloubky.

ČESKÁ POZICE: Zatím vám tyto „diverzantské“ akce procházejí. Nebo už jste byl někdy přistižen při jejich instalaci?

EPOS 257: Za graffiti jsem byl chycen mnohokrát, za tyto akce nikoliv. Asi právě díky bohatým zkušenostem.

ČESKÁ POZICE: Co jste ještě „provedl“?

EPOS 257: Jednou z mých posledních akcí jsou Portréty. Lákalo mě uchopit tradiční uměleckou disciplínu – portrét – a udělat ji po svém. Jde tedy o současný politický portrét. I když se týká konkrétních politiků, rozehrává svými metaforami principy, které v současné politice a médiích obecně panují: propojení politiky s byznysem. Také jsem složil k tomuto dílů pár rýmů. Zde je zkrácená verze:

Pravá, nebo levá? Není to jedno, když na stejném základu to sedá?
Jeden zrcadlí se v druhém, jsou přeci stejným – politickým druhem.

Mimo jiné mi šlo o vyjádření vyprázdněných pojmů pravice levice, kdy máte pocit, že se muže něco změnit, ale ve výsledku se nezmění vůbec nic. Pravidla hry zůstávají pořád stejná. Jestli by se mělo něco změnit, pak právě toto.

ČESKÁ POZICE: Společným tématem vaší činnosti je město a jeho ne vždy vábný kolorit. Neuvažujete vyrazit do přírody a nechat se v ní inspirovat k dalším krokům a projektům?

EPOS 257: To už dělám. Třeba projekt s balíky sena mě napadl, když jsem byl zrovna v jižních Čechách, a tam se jich válela spousta po polích.

ČESKÁ POZICE: Jste členem známé kontroverzní skupiny Ztohoven. Nejste ale tolik na očích veřejnosti jako kolega Roman Týc. To je záměr?

EPOS 257: Identita skupiny byla z velké části veřejně odhalena, moje v rámci Epose 257 nikoliv.

ČESKÁ POZICE: Jak tato skupina funguje? Scházíte se a společně konzultujete a plánujete své či společné nápady?

EPOS 257: Ano, scházíme se vždy, jak je třeba. Společná diskuse nad tématy je stěžejní, od té se vše odvíjí.

ČESKÁ POZICE: Posuzuje se ve skupině více nápad, či dopad vybrané akce?

„Z filozofického hlediska se zajímám o kryptoanarchii a o to, jak technologie mění naší dobu.“EPOS 257: Prvotní je samozřejmě myšlenka a idea, a pak prostředky a cesta, jak toho dosáhnout.

ČESKÁ POZICE: Zajímáte se o sociální či ekologické aspekty naší společnosti. Preferujete v politice nějakou stranu či tendenci?

EPOS 257: Z filozofického hlediska se zajímám o kryptoanarchii a o to, jak technologie mění naší dobu.

ČESKÁ POZICE: Domníváte se, že vaše činnost, přestože je ilegální, má větší dopad na veřejné vědomí a svědomí než konstruktivní veřejná politika?

EPOS 257: Vnímám svojí činnost jako svébytný komentář doby. Nedovolil bych si teď tvrdit, že to má nějaký dopad. Spíš si říkám, že pravá hodnota a sdělení těch věcí bude doceněna až mnohem později.

ČESKÁ POZICE: Ostatně v popularitě vám nechtěně pomáhají senzacechtivá média. Spolupracujete s nimi nějak programově?

EPOS 257: V tomto ohledu programově pracovat nedokážu. Spíše vycházím z předešlých zkušeností, které můžu někdy využít.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!