Lidovky.cz

Dopředu prohraná Válka s mloky

  10:23

U opery extravagantního Vladimíra Franze se tušit dalo, že ji nepíše pro konzervativní publikum. Národní divadlo její propagaci nezvládá.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Co je největší strašák pro operu? Čeho se nejvíc bojí autor a interpreti? Když pomineme, že do budovy uhodí blesk a hlavní představitel zapomene, že má být na place nikoli až večer, ale odpoledne, je něco horšího než nepřátelská klaka v hledišti, která za každou árií dupe, píská či bučí? Říkám, ano. Zažil jsem to v neděli. Je to nepřátelské mrazivé ticho většiny v hledišti, žádná odezva z auditoria, rozpačitý potlesk živený pouze pár zoufalci na konci představení, které milosrdně uzavře opona po první a zároveň poslední „děkovačce“.

Bylo to 24. února od 14.00 ve Státní opeře opravdu zvláštní představení. Válka s mloky Vladimíra Franze měla třetí reprízu a zpočátku nebyl důvod netěšit se na téměř světovou premiéru (10. ledna) díla soudobého, žijícího a ještě k tomu českého skladatele. Přesto červíček pochybností (co mám od opery očekávat?, recenze smíšené, co panu profesorovi řeknu, když se mi to nebude líbit atd.) hlodal.

Hned příchod husím pochodem od metra k budově opery – protože přívaly sněhu ještě nestačily odtát a uklízecí čety zřejmě makaly na jiném chodníku – nabídl bizarní zástup postarších dam (starší pánové byli ve výrazné menšině) vyšňořených na jejich odpolední abonmá. Jak z nějaké zpomalené grotesky. Národní divadlo totiž třetí a čtvrtou reprízu nikoli klasické opery zařadilo do seniorských předplatných SE1 a SE2. Většina z těchto zkušených fanoušků žánru možná nevěděla, co je čeká. Nebo i věděla, ale přece by jednu ze čtyř oper, co si v abonmá zaplatila, jen tak pro nic za nic neoželela...

Seniorské předplatné SE1 pro tuto operní sezónu čekalo na své vyvrcholení – Válku s mloky

Franzova opera se samozřejmě vymyká představám o klasické opeře, ale ani se o ní nedá říci, že by byla zcela divácky nesdílná. „Opera je vysoce stylizovaný superlativní tvar, kde se zpívá, kde se naznačuje, kde zní akustická konstanta zvaná slovo, kde se nerozbalují bonbóny. Opera je znějící obraz,“ napsal Franz v roce 2009. Na mě jeho Válka s mloky působila jako komplexní divadlo, na které stojí za to jít. Což si ovšem většina nedělních diváků evidentně nemyslela, přestože o pauze jich odešlo jen málo.

Senioři to mít museli

To ovšem není výtka vůči znechuceným divákům. Jak podotkla jedna distingovaná dáma v přestávce po 1. jednání, která následovala po „husté“ metalové mezihře, „tohle opravdu není pro staré lidi“. Respektive není to pro plný dům starých lidí. Válka s mloky přitom byla díky seniorskému abonmá „beznadějně vyprodaná“ dávno dopředu, ale zřejmě tím nejméně vhodným publikem, jaké si lze představit.

Jen pro dokreslení: Inspektorka hlediště ve Státní opeře, která nás umístila na „přístavky“ na prvním balkóně, konstatovala, že do volného prodeje na toto představení šlo pouhých deset lístků a stejná situace byla i u druhého abonentního představení pro seniory 3. března (opět od dvou odpoledne). A jediná dvě operní představení ve Státní opeře, jež se tam v únoru a březnu hrají odpoledne, jsou... hádejte.

Tady se nabízí otázka, proč Národní divadlo „obětovalo“ dvě ze čtyř repríz v letošní sezóně (další tři jsou v dramaturgickém plánu na červen 2014) na odpolední představení pro „domov důchodců“? Vladimír Franz to netuší, každopádně na to žádný vliv neměl. Ale reagoval smířeně v tom smyslu „tak tam byly babičky, no“.

Petr Kozlíček z PR opery Národního divadla ČESKÉ POZICI sdělil, že v podstatě „nemohli seniory připravit o světovou premiéru opery Válka s mloky“. To by jim tito předplatitelé prý neodpustili... Z mého pohledu to nebylo úplně šťastné kolektivní rozhodnutí (marketing, obchodní oddělení, šéf opery Rocc a zřejmě i další složky přebujelé administrativy kolosu ND), ale co s tím teď naděláme, že? A kdo mohl tušit, že se to seniorům nebude líbit...

„To, co je na nové Válce s mloky nejlepší, ale může opeře paradoxně i ublížit. Je to ten typ představení, na který se puristé nepohrnou, takže jeho úspěch bude záviset spíš na správně zvládnutém marketingu a cílení na mladší publikum,“ napsal kritik Frank Kuznik vědoucně po premiéře v recenzi pro ihned.cz. Národní divadlo se moudrou radou neřídí.

Hudebníci, sóloví zpěváci i sbor podali výkony, za něž se rozhodně nemuseli stydět. Ale odezva publika rovnala se nule.

U soudobé opery extravagantního Vladimíra Franze se tušit dalo, že ji nepíše pro puristy, což senioři – až na výjimky – bývají tuplovaně. Na tříhodinovou inscenaci Dona Giovanniho také nenaženete na abonmá rodiny s malými dětmi. Ale to by muselo být vedení naší (pořád ještě?) první scény trochu flexibilnější a snažit se světovou premiéru soudobé opery trochu víc prodat. V tomto kontextu lze pochopit i jinak neuměřeně negativní kritiku Heleny Havlíkové v Lidových novinách, když napsala, že vedení současné opery věnovalo Válce s mloky „nemalé lidské a finanční prostředky, což bylo rozhodnutí ve svém důsledku neuvážené“.

Odezva se rovnala nule

Bylo to po konci představení, po zaznění posledního tónu, moc smutné a trapné. Hudebníci, sóloví zpěváci i sbor podali výkony, za něž se rozhodně nemuseli stydět. Ale odezva publika rovnala se nule. Frustrující a nezasloužené to muselo být i pro ty, kteří se na vzniku a chodu inscenace podíleli ze zákulisí. Mimochodem, v pár lidech se nedá utleskat operní dům, aby se opona opět otevřela, další (ne)milé zjištění. A ještě jedno: senioři nepískají, nebučí a nedupají, když se jim něco nelíbí, jenom mlčí.

Když se nakonec přišel poklonit dirigent Marko Ivanovič, jenž měl největší zásluhu, že vše drželo pohromadě, odhodlal jsem se k něčemu, co jsem na opeře ještě nikdy neudělal. Zakřičel jsem „bravo“ z plných plic, ale znělo to zoufale osamoceně. Nejspíš to Vladimír Franz i slyšel, protože tam kupodivu byl a to rozpačité poloticho vnímat musel. Zapomněl jsem se ho zeptat.

Válku s mloky již recenzoval na stránkách ČESKÉ POZICE Josef Herman v článku Válka s lidmi.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.