Lidovky.cz

Dokážeme správně předpovídat?

USA

  15:21

U prognóz je třeba rozlišovat mezi informací a šumem a podstatné informace zasazovat do správného kontextu.

foto: © Penguin Press HC, TheČeská pozice

Proč jsou předpovědi počasí stále přesnější, a naopak teroristické útoky 11. září 2001 nikdo nepředpovídal? Proč většina ekonomů nedokázala rozeznat finanční krizi, přestože se už dávno odehrávala, a naopak lze předpovědět výsledek prezidentských voleb v USA, což v roce 2012 dokázal americký statistik Nate Silver?

Ten předpověděl jejich výsledek v 50 amerických státech a je dnes považovaný za guru statistiků. Jeho blog FiveThirtyEight.com převzal deník The New York Times a týdeník Time ho zařadil mezi sto nejvlivnějších osobností na světě. Ve své knize The Signal and the Noise: Why So Many Predictions Fail – but Some Don’t (Informace a šum. Proč je tolik předpovědí chybných – ale některé nikoli) se pak Silver zamýšlí nad problémem předpovědí a klade si otázku: Bude možné v budoucnu předpovídat například teroristické útoky, přírodní katastrofy či hospodářské krize?

Chybující odborníci

Profesor psychologie a politologie Philip Tetlock se v devadesátých letech minulého století na Kalifornské univerzitě v Berkeley věnoval problému, proč žádný renomovaný odborník na Sovětský svaz neviděl, že se komunistické impérium zhroutí. To ho vedlo k projektu, v jehož rámci požádal různé odborníky o analýzy například války v Iráku, realitní bubliny v Japonsku či pravděpodobného vzniku nezávislosti kanadského Quebeku.

Tetlockův projekt se týkal v podstatě všech důležitých událostí v osmdesátých a devadesátých letech. Výsledek projektu byl zničující a zveřejnil jej ve své knize Expert Political Judgement: How Good Is It? How Can We Know? (Politický úsudek odborníka. Nakolik je správný? Jak můžeme vědět?)

Čím častěji se některý odborník objevoval v médiích, tím horší byly jeho prognózy. Na rozdíl od těch, kteří se v nich neobjevovali.Společným rysem odborníků z různých oborů – od ekonomiky, přes bezpečnost až po mezinárodní vztahy – byly chybné předpovědi. Zhruba 15 procent vývojů situací, jež si vůbec nedokázali představit, se stalo, a naopak 25 procent, jež dle nich byly absolutně jisté, se nikdy neuskutečnilo. Tetlock si navíc všiml, že čím častěji se některý odborník objevoval v médiích, tím horší byly jeho prognózy. Na rozdíl od těch, kteří se v nich neobjevovali.

Ježek a liška

Podle Tetlocka jde o dva extrémy, kterým říká liška a ježek, přičemž toto rozlišení převzal z výroku, jenž je přisuzován starořeckému básníku Archilochovi ze 7. století před naším letopočtem: „Liška zná mnoho věcí, ježek pouze jednu velkou.“ Liška se k problému přibližuje z různých stran, informace shromažďuje z rozmanitých zdrojů a je otevřená odlišným názorům a pochybnostem. Ježek je naopak přesvědčen, že se svět řídí dle jedné velké ideje.

Tento ježkův názor na svět je jednoduchý a univerzálně platný, a proto mnohem obecně přijatelnější než liščino zvažování pro a proti, o čemž se lze každodenně přesvědčit při televizní předpovědi počasí. Řekne-li meteorolog, že na 40 procent bude pršet, ve skutečnosti to znamená, že jeho počítačové simulace zjistily, že ze 40 procent bude pršet a z 60 nikoliv. Televize totiž především přináší zábavu, a proto diváka takové rozlišování nezajímá.

Ježkův názor na svět je jednoduchý a univerzálně platný, a proto mnohem obecně přijatelnější než liščino zvažování pro a protiČím srozumitelnější jsou předpovědi počasí, či spíše čím více odpovídají očekávání diváka, tím jsou nepřesnější. Hlavním kritériem totiž není přesnost, ale dobrá zábava. Za příklad může posloužit změna barvy deště televizní stanice The Weather Channel. Ta dlouhou dobu pro déšť používala zelenou barvu, v roce 2001 ji však její marketingové oddělení změnilo na modrou, spojovanou s vodou. Toto rozhodnutí vyvolalo ostrou kritiku diváků, z nichž jeden v dopise napsal: „Celá léta ukazujete, že déšť je zelený, a teď je najednou modrý! Kam to šílenství povede?!“

Vliv na chování lidí

Prognózy mohou ovlivnit chování lidí. Například v roce 2012 během závěrečné fáze prezidentských primárek republikánů ve státě Iowa zveřejnila televizní stanice CNN průzkum veřejného mínění, v němž Rick Santorum získal 16 procent preferencí, ačkoliv dříve maximálně deset. Tento nárůst zvýšil zájem o Santoruma, čímž se začal častěji objevovat v médiích a následně prosazovat v dalších průzkumech. Díky tomu mu nakonec voliči ve státě Iowa dali přednost před Michele Bachmannovou a Rickem Perrym.

Prognózy také mohou záviset na modelech, z nichž vycházejíExistují však i předpovědi, které se stávají nefunkčními. GPS systémy nabízejí na základě aktuálního silničního provozu optimální trasu městem, která nemusí být nejkratší, ale vyhýbá se přetíženým místům, a proto je rychlejší. Pokud však většina řidičů použije stejnou nabídku, navrhovaná rychlejší trasa se přetíží, čímž se zpomalí, a lepší řešení přestane fungovat.

Prognózy také mohou záviset na modelech, z nichž vycházejí. Předpovědi počasí jsou dnes velmi přesné, protože fyzikální procesy, na jejichž základě počasí vzniká, relativně dobře známe. Jinak je však tomu v případě předpovědí zemětřesení. Ty se totiž opírají především o statistiku, a navíc toho o fyzikálních jevech v nitru Země nevíme tolik jako o počasí. Proto se tyto předpovědi omezují na sdělení, že časem bude silné zemětřesení, ale nikdo neví, kdy.

Od baseballu k pokeru

Nate Silver se dostal do povědomí americké veřejnosti díky předpovědím založeným na vlastním systému, jejž pojmenoval po Billu Pecotovi, hráči baseballu. Systém PECOTA mu pak umožnil předpovídat vývoj výkonnosti a kariéry profesionálních hráčů baseballu. Tato schopnost přivedla Silvera k pokeru, ve kterém je třeba neustále provádět přesné prognózy na základě neúplných informací.

Na začátku tohoto století se oživil zájem o poker a v roce 2003 hrály v USA on-line poker každý večer tisíce amatérů. Silver byl jedním z nich a záhy zjistil, že se touto karetní hrou uživí. A byl přesvědčen, že díky svým schopnostem. Situace se změnila v roce 2006, kdy Kongres ovládaný republikány začal on-line poker potírat. Silver začal prohrávat a nakonec jej zcela přestal hrát. Vlastní analýzou totiž dospěl k závěru, že se dramaticky změnila hráčská obec.

Zatímco amatéři v podstatě přestali on-line poker hrát, pro profesionály to neplatilo. A ekonomika karetní hry, kdy slabší hráči subvencovali ty lepší, se silně vychýlila. Silver zjistil, že často nezáleží ani tolik na přesnosti jeho prognózy jako na tom být o trochu lepší než ostatní. Když byl králem mezi slabšími, měsíčně značně vydělával, ale když musel čelit protřelým profesionálům, klesly mu příjmy úměrně jeho chybným předpovědím.

Vyhodnocování mimo kontext

U předpovědí je třeba rozlišovat mezi informací a šumem, jež se však často vzájemně zaměňují. Například jak po japonském útoku na havajský přístav Pearl Harbor v prosinci 1941, tak po teroristickém 11. září 2001 na Světové obchodní centrum (WTC) byla většina Američanů přesvědčená, že informace před těmito útoky byly natolik zřejmé, že o nich musela vláda ve Washingtonu vědět, a tudíž se na jejich plánování a provedení nějak podílela.

Konspirační teorie je jednou z možností analýzy informací. Jak však řekl harvardský profesor afro-amerických studií Henry Louis Gates: „Konspirační teorie jsou neodolatelným nástrojem, jak si ušetřit práci, máme-li vyřešit složitý problém.“

Pokud nejsou podstatné informace zasazeny do správného kontextu, zůstává jen obrovské množství šumuKvůli velké japonské menšině na Havaji počítalo tehdejší americké ministerstvo obrany se sabotáží a útok z moře považovalo za nepravděpodobný. V případě útoku na WTC bylo zase cvičení s únosem letadla a jeho zřícení na budovu Pentagonu zamítnuto jako nerealistické, protože se předpokládalo, že vzlétne ze zahraničí, a nikoliv z území USA. Problém spočívá ve vyhodnocení informací mimo jejich kontext.

Komise vyšetřující 11. září 2001 dospěla k závěru, že nejdůležitějším faktorem, proč byly informace o útoku opomenuty, byl nedostatek fantazie – informace, které byly k dispozici, se neslučovaly s představami o chování teroristů. Silver proto zpochybňuje masové shromažďování dat (Big Data) – pokud nejsou podstatné informace zasazeny do správného kontextu, zůstává jen obrovské množství šumu.

Silver své tajemství předpovědí sice neprozrazuje, ale nabízí zajímavý pohled do světa prognóz. V něm zatím stále platí bonmot, že ekonomové z posledních šesti hospodářských krizí dokázali předpovědět všech devět.

The Signal and the Noise: Why So Many Predictions Fail – but Some Don’t
(Informace a šum. Proč je tolik předpovědí chybných – ale některé nikoli)
AUTOR: Nate Silver
VYDAL: Penguin Press 2012
ROZSAH: 544 stran

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.