Dokáže se Západ ubránit finančnímu džihádu?

USA a s nimi celý Západ stojí na okraji propasti následkem kolosálních státních dluhů a kriminální manipulace finančních trhů při selhávajících regulacích, nepozornosti či nedbalosti kontrolních institucí a lupičských transakcích nebývalého počtu čím dál chamtivějších a bezohlednějších finančníků. Tak to dnes vidí skoro každý.

Málokdo si však všiml, že na takto zanedbané a zkorumpované finanční trhy vstoupil finanční terorismus využívající tržních vad, které umožňují anonymní obchodování riskantními metodami. To americký finanční analytik a makléř Kevin D. Freeman sleduje od zničení newyorských „dvojčat“ 11. září 2001 a identifikuje v analýze finanční krize roku 2008, která byla podle jeho údajů obrovským, dobře sehraným a dlouho plánovaným útokem zvenku.

Své analýzy a závěry shrnuje v napínavé finančně investigativní knize Secret Weapon: How Economic Terrorism Brought Down the U.S. Stock Market and Why It Can Happen Again (Tajná zbraň. Jak ekonomický terorismus způsobil zhroucení amerického akciového trhu a proč se to může stát znovu), přičemž její podtitul nabízí objasnění.

Tři kategorie nepřátel

Freeman dělí nepřátele USA do tří kategorií:

• teroristické skupiny;
• státy sponzorující terorismus;
• jednotlivci, kteří chtějí zničit kapitalismus a nahradit jej „spravedlivějším“ řádem.

Některé z nich jsou „ochotné k sebevražedným útokům“, čili poškozením USA poškodit ekonomicky i samy sebe. Do této kategorie Freeman řadí islamistické skupiny al Kájda, Hamás, Hizballáh, Muslimské bratrstvo) a islámské státy (jimž jde víc o šíření islámu než o vlastní prosperitu a navíc mají k dispozici obrovské částky hotovostních fondů), ale částečně i Čínu, která má největší hotovostní fondy na světě a může si dovolit dočasné ztráty, jestliže oslabí USA.

Čína má největší hotovostní fondy na světě a může si dovolit dočasné ztráty, jestliže oslabí USA

Islamisté navíc chtějí světový finanční systém nahradit islámským, který zakazuje úrok, ale vynalézá jiné formy zisku z investic. Zná „trhliny v západním finančním systému jako čáry na vlastní dlani“ – Usáma bin Ládin. A musí – kanadský islamistický lídr Monia Khwadju – „vypracovat způsob, jak z jejich ekonomiky vyždímat všechny zdroje, zmrzačit jim průmysl, zbankrotovat jejich finančnictví, zničit jejich bojeschopnost, vést trvalý ekonomický džihád, ránu po ráně, dokud se nezhroutí, aby už nikdy nevstali“. (Podobnými citáty z islamistických programů a prohlášení je kniha bohatě prokládaná).

K pochopení zbraní, jež finanční terorismus proti nám používá, Freeman nejprve vysvětluje několik zrůdných finančních nástrojů zvaných souhrnně „deriváty“, které miliardář Warren Buffett označil za „finanční zbraně hromadného ničení“ a finančník George Soros za „nemravnost, která by měla být zákonem zakázaná“. Soros se však na rozdíl od Buffetta mezitím neštítil této nemravnosti několikrát použít a vydělat jí miliardy – nejslavněji svým útokem na britskou libru v roce 1992.

Finanční zbraně hromadného ničení

Freeman si všímá, jak Sorosovy triky napodobují finanční teroristé včetně třeba čínské armády, jejíž specialisté je doporučují k šíření zájmů své země ve světě, v manuálu „Neomezené válečné taktiky“. A Freeman z něj cituje:

„V devadesátých letech jsme začali objevovat nevojenský druh války, kterou může vést jiný typ profesionálního válečníka, jako je systémový analytik, programátor, finančník s velkým množstvím mobilního kapitálu nebo burzovní spekulant.“

Manuál konkrétné jmenuje oním „typem profesionálního válečníka“ jednak Sorose, jednak bin Ládina, jehož ekonomické a finančnické schopnosti možná ne zcela dosahovaly Sorosových, zato ho však předčily v politicko-náboženské motivaci a nenávisti k Západu.

Hlavní z nemravných finančních zbraní hromadného ničení, jež uvádí Freeman, je „short selling“

Hlavní z nemravných zbraní hromadného ničení, jež uvádí Freeman, je „short selling“ („shorting“) spočívající v závazku koupit akcie, obligace nebo státní měnu v určitém budoucím datu za ceny platné v tomto datu a mezitím provést jejich hromadný odprodej působící pokles ceny. Takovému odprodeji se říká „bear raid“ čili „medvědí útok“ – (medvěd útočí shora dolů, na rozdíl od „bull raid“ – „býčího útoku“ –, jehož účelem je naopak vyhnat ceny nahoru a pak prodat).

Nejnemravnější však na této zbrani je, že k „shortingovému“ odprodeji ani nepotřebujete akcie mít, nýbrž si je můžete půjčit za onu budoucí cenu a splatit, až pokleslé akcie skoupíte, a tím znovu vyženete jejich cenu nahoru s výdělkem. „Shorting“ se běžně provádí, máte-li nos, že akcie začnou z nějakých příčin klesat. Jsou-li tímto nosem informace získané „zevnitř“ (a přijde-li se na to), pácháte zločin „insider trading“ – zneužití informací ve vnitřním styku.

Deset pozoruhodností

Takovým medvědím útokem s použitím „short sellingu“ byl podle Freemana masivní odprodej akcií amerických aerolinií před 11. zářím 2001 – dokazující, že někdo předem nejen věděl o útoku, ale i kdy a jakými letadly. Z toho pak stoupenci konspiračních teorií vyvozovali, že útok museli provést sami Američané. Jenže Freeman dodatečně zjistil, že objem a rychlost odprodeje byly několikanásobně vyšší, než by dokázali provést všichni finančníci působící tehdy na amerických burzách. Velkou část transakcí uskutečnili noví příchozí na zahraničních burzách například v Londýně či Dubaji.

Od té doby Freeman sledoval shortingové transakce s americkým kapitálem a do roku 2008 vystopoval těchto deset chronologických pozoruhodností:

1. Prudký nárůst počtu nových shortingových obchodníků profitujících na rostoucím počtu shortovaných transakcí přepadajících i solidní korporace.
2. Prudký nárůst cen ropy v polovině roku 2007 až o 50 procent – na 75 dolarů. Navzdory tomu, že jí byl dostatek.
3. Zpráva deníku Wall Street Journal o nových metodách islámského finančnictví podle zákonů práva šaría, které daly islámským státním fondům zelenou k obchodování na amerických burzách a zavádění šaría bankovnictví některými západními bankami, nejnápadněji Barclays.
4. Rekordní vzestup průměrných cen newyorské burzy (Dow Jonesův Index) na podzim 2007, zjevně způsobený novým přílivem kapitálu.
5. Náhlý pokles Dow Jonesova Indexu o sedm procent v následujících dvou měsících, ale zároveň další narůst cen ropy – až na 145 dolarů v létě 2008.
6. „Short sellingový blitzkrieg“ na investiční banky Bear Stearns a Lehman Brothers a další firmy nejvíc postižené 11. září 2001 a s kancelářemi v okolí padlých „dvojčat“. Útok začal v roce 2008 přesně 11. září o výročí pádu „dvojčat“. Následoval krach obou bank a pokles finančního trhu o 25 procent.
7. Sílící „medvědí útoky“ na další velké finanční instituce, které začínaly hrozit krachem celého finančního systému a přiměly vládu na podzim vyhlásit „Troubled Asset Relief Program“ (TARP) – finanční záchranu dalších bank nově vypůjčovanými penězi, takzvané kvantitativní uvolňování („quantitative easing“). Bez ní, propočítává Freeman, by se asi celý americký finanční systém zhroutil.
8. Mírné zlepšení trhu po Obamově volebním vítězství, ale následované dalším poklesem o třetinu během čtyř měsíců.
9. Americké zpravodajské služby získávají z Blízkého východy dokumenty nastiňující islamistické plány ekonomické války proti USA, která má probíhat paralelně s destabilizací islámských zemí a nástupem islamistických režimů.
10. V březnu 2009 poklesl americký finanční trh o 55 procent – nejhorší pokles od Velké deprese.

Výsledkem byla ztráta hodnoty amerických firem ve výši několika bilionů dolarů doprovázená obrovským státním zadlužováním, krachem firem a rostoucí nezaměstnaností. Tedy přesně to, oč útočníci dlouhodobě usilují.

Alláhem posvěcený útok

Americké obranné instituce byly na tuto finanční válku stejně nepřipravené jako na 11. září 2001. Přesněji řečeno, vůbec si nedokázaly představit, že by mohlo existovat něco takového, jako je finanční terorismus. Freeman si zoufá nad jejich nechápavostí, když se jim snažil vysvětlit, co se děje, ač nemohl s jistotou teroristické útočníky identifikovat, protože je nebylo možné přes různé zprostředkovatelské firmy dohledat. Mnoho transakcí se navíc provádělo pomocí algoritmů, automatickým nastavením prodeje a nákupu mezi několika burzami, a proto nebyl původ kapitálu zjistitelný.

Americké obranné instituce si vůbec nedokázaly představit, že by mohlo existovat něco takového, jako je finanční terorismus Stopy však vedly k finančním institucím nazývaným „sovereign funds“ (do češtiny překládaným jako „suverénní fondy“, což je překladatelská nedbalost neujasňující, že jde o fondy státní – pozn. red.). Těch má hojnost třeba Čína, ale především ropné islámské státy. Ty však musejí dodržovat finanční zákony práva šaría, a proto dlouho nemohly na úročených trzích působit.

Dokud massachusettský finanční mudrc, islámský konvertita s mafiánským příjmením Jusúf Talál DeLorenzo ve spolupráci s Barclays Bank neobjevil „shortingu“ podobný a alláhabojný trik „arboon“, který nevydělává na úrocích, nýbrž na poklesu, nebo růstu vlastněného aktiva. Islám tím dostal Alláhem posvěcenou zelenou k útokům na americký finanční trh.

Důsledky islámského ledovce

Do bankovního koncernu Citigroup v prosinci 2007 přiteklo 7,5 miliardy dolarů z Abú Dhabí a jeho největším akcionářem se stal královský fond saúdského prince Valida bin Talála Abdulazíze. Do konce roku 2008 třetinu Barclays Bank s předkupním právem na většinový podíl převzaly Abú Dhabí a Katar. A to byla jen špička islámského ledovce, na nějž Titanik amerického finančního trhu narazil plnou parou svých nedbalých regulací v září 2008.

Systém „pákování“ bankám umožňoval půjčovat si mnohonásobně víc peněz, než měly v hotovosti

Na newyorské burze (New York Stock Exchange) během jednoho dne poklesla o 40 procent hodnota akcií většího počtu firem, než byl roční průměr v předchozích osmi letech. Investorské peníze ztratily důvěru ve finanční trhy a přesunuly se do nemovitostí, kde vyhnaly ceny až k dvojnásobku z roku 2001. Nemovitostní bublinu navíc nafoukla nízká úroková sazba lákající rekordní počet vypůjčovatelů a prekérní hypoteční nástroje, jejichž deriváty „mortgage-backed securities“ založené na předpokladu pokračujícího růstu cen zaplavily finanční trh „virtuálními“ (de facto neexistujícími) penězi.

Ty už byly na trhu k dispozici od pěti hlavních investičních bank – Bear Stearns, Goldman Sachs, Morgan Stanley, Merrill Lynch a Lehman Brothers – prostřednictvím systému „pákování“ („leveraging“), který bankám umožňoval půjčovat si mnohonásobně víc peněz, než měly v hotovosti. Během roku všechny buď zkrachovaly, byly pohlceny jinými nebo vykoupeny státem. Americký federální dluh začal růst rychlostí, která se nedala zastavit a nezastavila se dodnes.

Nejnaléhavější doporučení

„Finanční džihád“ roku 2008 shrnuje Freeman do dvou hlavních fází. Umělým zvýšením cen ropy získaly islámské státy obrovský kapitál, jímž ve druhé fázi mohly zaplavit a zmanipulovat finanční trhy skoupením strategických finančních a průmyslových institucí. Tím se americká ekonomika stala natolik neprůhlednou, že téměř nelze zjistit skutečné majitele akciových společností a kolik amerického finančnictví a ekonomiky dnes ovládá islám a konsoliduje ve svém vlastnictví.

Proto ani nelze odhadnout, kdy, v jakém rozsahu a jakým způsobem vypukne třetí fáze, jejímž cílem bude americkou ekonomiku – a s ní i celou západní, neboť podobné medvědí útoky se odehrály i v Evropě – položit na lopatky a přiložit jí ke krku kindžál. Že to všechno může znít jako islamofobní paranoia jednoho finančního analytika? To by nás mohlo přijít draho, stejně jako ignorovat jeho doporučení, z nichž nejnaléhavější asi jsou:

• Zavést rozsáhlý celostátní (celozápadní) energetický program upřednostňující domácí produkci („vrtat, vrtat, vrtat“).
• Zastavit finanční podporu nepřátelským zemím a převést takto ušetřené peníze do domácí ekonomiky, infrastruktury, výzkumu a vzdělávání.
• Přitáhnout domů finanční prostředky z offshorových fondů firem, které jen v případě USA představují více než bilion dolarů ročně na nevybraných daních.
• Snížit státní dluh.
• Posílit domácí ekonomiku, investice a zaměstnanost.
• Zavést totální transparentnost finančních trhů, aby se vědělo, kdo co vlastní.
• Zpřísnit regulace finančních nástrojů a zrušit některé z „finančních zbraní hromadného ničení“.
• Vzít konečně na vědomí, že se proti Západu vede všemi prostředky válka na život a na smrt, a proto sledovat všechny zbraně, kterými se útočí, a začít se na vlastní půdě účinně bránit.

Secret Weapon: How Economic Terrorism Brought Down the U.S. Stock Market and Why It Can Happen Again
(Tajná zbraň. Jak ekonomický terorismus způsobil zhroucení amerického akciového trhu a proč se to může stát znovu)
AUTOR: Kevin Freeman
VYDAL: Regnery Publishing 2012
ROZSAH: 256 stran