České Budějovice: Umění ve městě aneb O sochách a sochařích

V Českých Budějovicích a okolí se koná každý rok od začátku června výstava Umění ve městě. Letošní 12. ročník je ve znamení moderních technologií, robotického 3D tisku a recyklace a umělci se zamýšlejí nad dnešní celosvětovou nadprodukcí a odpady.

Václav Fiala, Srpek měsíce | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Václav Fiala, Srpek měsíce | foto: Foto David Veis
Václav Fiala, Srpek měsíce

O sochařích se možná píše málo, protože to není snadné, možná i proto, že odborníků příliš není, a obdivovatelé soch se mohou článkem plným emocí ztrapnit. Jak se nezaujatě hodnotí sochy? Občas se v médiích objeví rozhovor se známým sochařem, například s Kryštofem Kinterou, který nezapomněl na své začátky. V jeho důsledku jsem se zamyslela nad odvahou a vášní, s nimiž tvoří mladí sochaři, přestože výsledek může být nejistý. Nemám na mysli ekonomické zajištění, které také často dlouho nepřichází.

V současnosti často nestačí vytesat postavu krásnou jako od Michelangela. I sochy musejí jít s dobou – zaujmout, vyprovokovat emoce, mít vtip a nadsázku. Nesdílím názor, že umělec netvoří pro každého. Podstatou umění je přece zviditelňovat aspekty světa, a tím i sebe. Umělec tvoří, protože musí, přestože uznání, po kterém touží, možná nikdy nepřijde. Naštěstí všechno v životě není jen kalkul.

Michal Trpák, Sinusoidy

Michal Trpák, Sinusoidy

Emoce

Přítel, jehož rodiče byli sochaři, mi nedávno sdělil, že skulptury působí pouze na dva smysly, na zrak a eventuálně na hmat, zatímco například potrava na všechny, proto je zřejmě zveřejňováno mnoho článků o jídle. Mohlo by se tedy zdát, že socha je nadbytečná, a po zjištění výdajů na ni, že sochaři jsou podivíni.

Sochy ve veřejném prostoru musejí být dostatečně velké. Nejdůležitější však je správné umístění ve městě, protože pak teprve totiž může nastat jejich interakce s obyvateli – vyprovokovat jejich pozitivní či negativní emoce.

V současnosti není třeba sochy a plastiky hledat pouze v galeriích, ale občas se objevují ve veřejném prostoru měst. Tradice vstupu soch do měst je u nás dlouhá – již v roce l969 se v Liberci konala akce Socha a město. Sochy ve veřejném prostoru také potřebují odolný materiál – musejí vydržet nepřízeň počasí a mnohdy i útoky spoluobčanů.

Sochy ve veřejném prostoru musejí být dostatečně velké. Nejdůležitější však je správné umístění ve městě, protože pak teprve totiž může nastat jejich interakce s obyvateli – vyprovokovat jejich pozitivní či negativní emoce. Výtvarník navíc musí myslet i na bezpečnost, neboť zejména děti si některé plastiky rychle oblíbí a používají je jako prolézačky.

Lukáš Rais, Orchidea

Lukáš Rais, Orchidea

Volba prostoru

V Českých Budějovicích a okolí se koná každý rok od začátku června výstava Umění ve městě (UVM). Léto se sochami založil v roce 2007 sochař a kurátor výstavy Michal Trpák a jde o dočasné instalace soch a plastik umělců z Česka i ze zahraničí. Výtvarník si může zvolit prostor pro instalaci sochy – místo, kde vynikne, a současně je v souladu s okolím. Excelentní je umístění soch na slepém rameni řeky Malše v Českých Budějovicích.

Výtvarník si může zvolit prostor pro instalaci sochy – místo, kde vynikne, a současně je v souladu s okolím. Excelentní je umístění soch na slepém rameni řeky Malše v Českých Budějovicích.

Nezapomenutelný byl například Žralok Michala Gabriela, Nohy z vody Kurta Gebauera či Listy Čestmíra Sušky na řece Lužnici ve Veselí nad Lužnicí. Vybavuji si i další skvěle umístěné sochy, jako byl šik klavírů ze železa Antonína Kašpara s názvem Pocta pro Josepha Beuyse na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích, jenž na mne udělal větší dojem než díla Josepha Beuyse.

Na českobudějovickém náměstí se objevil i bronzový Marťan Jaroslava Róny nebo geniální Člověče nezlob se Michala Trpáka, kde hrací plochou pro figurky bylo čtvercové budějovické náměstí. Stokilová Zlatá moucha téhož autora přiletěla na budějovickou Černou věž dokonce dvakrát. Vzpomínám si i na Obrrybu hravou, mozaikovou sochu Alexandry Koláčkové, která se z budějovického náměstí přesunula na Lipno.

Připomenu i Znavenou figuru Jakuba Flejšara připomínající tolkienovského enta. Opírala se o strom v parčíku za kulturním domem ve Veselí nad Lužnicí a jako by tam byla odjakživa, nejspíš i byla vytvořena pro tuto lokalitu. V tom je Umění ve městě jedinečné – sochy v souladu s městem a krajinou.

Antonín Kašpar, Poslední večeře

Antonín Kašpar, Poslední večeře

Příběh

Letošní 12. ročník Umění ve městě se odehrává ve znamení moderních technologií, robotického 3D tisku a recyklace a umělci se zamýšlejí nad dnešní celosvětovou nadprodukcí a odpady. Robot Máša mezinárodní skupiny výtvarníků a architektů v čele s Kateřinou Novákovou pojmenovaný po přítelkyni programátora Ashishe Mohiteho je upravený průmyslový robot firmy ABB, který při vernisáži vytvořil z betonu sochy ve tvaru písmen Budějce.

Sochy probouzejí emoce a každá má příběh. Stačí se zastavit a naslouchat, čím právě promlouvá.

Podobné „robotické“ sochy s názvem Sinusoidy Michala Trpáka jsou umístěné v budějovickém Sokolském parku. Jsou funkční a zvou k usednutí, zklidnění, zastavení a k zamyšlení se třeba nad sebou. Přehled všech letošních instalovaných soch ve městech je v katalogu, který obdržíte v informačním centru Českých Budějovic. Obsahuje i mapku, podle které můžete sochy a plastiky najít.

V Mariánské galerii letos probíhá jako součást UVM výstava jedinečných velkoformátových obrazů Vladimíra Franze. V Rabenštejnské věži jsou Kašparovy železné lodě, štíhlé a elegantní i s pasažéry. Cítila jsem hřejivé paprsky slunce, vůni jako na louce plné květin a z dálky slyšela šplouchání Malše.

Můj přítel si ze mě nejspíše utahoval, že na sochu stačí jen dva smysly, určitě působí na všechny. Probouzejí emoce a každá má příběh. Stačí se zastavit a naslouchat, čím právě promlouvá. Přijeďte do Českých Budějovic a sledujte příběhy soch, jsou tady pro radost.

Robot Máša, Budějce

Robot Máša, Budějce

Umění ve městě

Letošní 12. ročník Umění ve městě se koná od 5. června do 30. září 2019 ve městech České Budějovice, Bechyně, Černá v Pošumaví, Hluboká nad Vltavou, Hluboká u Borovan, Lipno nad Vltavou Týn nad Vltavou a Veselí nad Lužnicí.

Výtvarníci

Antonín Kašpar, Jakub Flejšar, Vojtěch Trocha, Franz Tišek, Michal Trpák, Martina Hozová, Michal Škapa, Václav Fiala, Kateřina Nováková, Diana Winklerová, Tomáš Medek, Veronika Psotková, Lukáš Rais, Ashish Mohite, Lucia Cyprianová, Miloslav Fekar, Michal Gabriel, Ondřej Oliva, Matěj Frank, Monika Horčicová a Jakub Štark.

Jakub Flejšar, Optimista a pesimista

Jakub Flejšar, Optimista a pesimista

Počet příspěvků: 1, poslední 29.7.2019 09:17 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.