Lidovky.cz

Čaje o páté s Alžbětou II. a britskými premiéry

  21:44

Hra Audience o „druhé době alžbětinské“. O čem si panovnice povídala s Churchillem, Thatcherovou, Majorem či Cameronem?

John Major (Paul Ritter) a královna (Helen Mirrenová) ve hře The Audience. foto: © Johan PerssonČeská pozice

„Dnešní představení Audience proběhne dle plánu. Jako projev respektu vzhledem k dnešnímu oznámení o úmrtí baronky Thatcherové přednese před zahájením představení krátkou řeč autor hry Peter Morgan,“ stálo v pondělí 8. dubna na facebookovém profilu divadelní hry Audience. Margaret Thatcherová byla dosud jedinou ženou na postu britského premiéra a v podání Haydn Gwynneové vystupuje v aktuálním kusu Petera Morgana v londýnském The Gielgud Theatre. Recenze představení od spolupracovníka ČESKÉ POZICE Benjamina Kurase.

„Jste dobrá labouristka, nejen šťastná mezi námi, vy jste jedna z nás,“ chválí královnu Alžbětu II. její nejoblíbenější premiér Harold Wilson (Richard McCabe) v anekdotické, ale historicky pravděpodobné a věrohodné nové divadelní hře Petera Morgana Audience v londýnském The Gielgud Theatre.

Že byl Wilson ze všech dvanácti premiérů jejího šedesátiletého kralování opravdu nejoblíbenější, vysoudil Morgan z faktu, že od Wilsona jako jediného premiéra přijala i s princem Phillipem pozvání na večeři v premiérské rezidenci 10 Downing Street a dvakrát ho pozvala do svého skotského sídla Balmoral. Ten se jí za to v Morganově hře odměňuje nejvtipnějšími replikami a v hluboce dojemné závěrečné scéně se jí svěřuje, že ztrácí paměť, byl diagnostikován na Alzheimera a musí ze zdravotních důvodů rezignovat.

Audience je hra historicky věrohodná v tom, že v ní poznáváme skutečné události „druhé doby alžbětinské“. Anekdotická pak v tom, že celý dialog je imaginární, neboť sleduje pravidelná každotýdenní setkání Alžběty II. s premiéry na čaji o páté, z nichž neexistoval žádný záznam a jejichž témata podle dohody udržovali premiéři i královna v přísné důvěrnosti.

Ve starožitných křeslech u čajového stolku s kulisovým pozadím interiéru Buckinghamského paláce nás historicky informuje, ale také nesmírně baví (místy až k výbuchům hlasitého smíchu) série skečů, v nichž se někteří premiéři královně svěřují se svými politickými, ale i osobními problémy, a tu a tam se s ní dostanou do strojeně zdvořilého konfliktu.

Bez Tonyho Blaira

Všechen dialog je samozřejmě vymyšlený a pouze odvozený z reálných postav, chování a politických činů a veřejných výroků jednotlivých premiérů. Pro Morgana práce prekérní – několik bývalých premiérů je stále naživu a nactiutrhání by mohlo u soudu přijít draho. Na samém okraji právní nestíhatelnosti je nápadné a záměrné vynechání Tonyho Blaira, o němž se královna pohrdavě zmíní jako o tom, co k ní chodil „nalíčený a rozšklebený“.

Jeho nepřítomnost vysvětluje i uniformovaný královský komoří (který hru uvádí a jednotlivé scény spojuje) informací, že Blair královnu rozčílil, protože pravidelná tradičně úterní setkání přeložil na středu, aby se v úterý mohl pořádně připravit na středeční parlamentní premiérskou debatu, v níž odpovídal na otázky poslanců. Královna – dodává komoří – prý byla šťastná, když se ho konečně zbavila.

Premiéři na scénu přicházejí nikoli chronologicky, nýbrž na přeskáčku. Po posmutnělém a ve všech ohledech šedivém Johnu Majorovi (Paul Ritter), utrápeném vedle vlastních problémů s vratkou vládou navíc manželskými problémy prince Charlese (troufalost začít komedii zrovna jím, poznamenal jeden kritik) přichází flamboyantní a rozšafný Winston Churchill (Edward Fox). Ten se jako královnin první premiér mladičké a nezkušené královničce naopak nabízí, že ji tyto debaty naučí, jak je vedl s jejím tatínkem.

Mezi politicky nejzábavnější skeče patří setkání s Anthonym Edenem (Michael Elwyn), z něhož královna větu po větě páčí přiznání, že aniž by se s ní předem poradil, poslal britské jednotky do války o Suez. Výrazně dramatický je střet s Margaret Thatcherovou (Haydn Gwynneová), která se sice chová formálně jako poddaná (hlubokým pukrletem), ale suverénně jí dává najevo, že coby demokraticky zvolená premiérka má větší právo politického rozhodování než královna.

A že totalitní potentáti Commonwealthu, za jejichž přání se Její Veličenstvo tolik přimlouvá, se musejí naučit brát na vědomí, že o sankcích proti Jihoafrické republice nebudou rozhodovat oni (a tudíž ani královna), nýbrž demokraticky volená vláda.

Děvčátko i moudrá babička

Peter Morgan patří mezi nejzkušenější a nejdovednější dramatiky specializující se na dramatizaci současných politických postav. Mezi jeho největší úspěchy patří později zfilmovaná divadelní hra Frost/Nixon a film Poslední skotský král (který není o Skotsku, nýbrž o Idi Aminovi, kdysi sloužícím u skotského regimentu a s oblibou nosícím skotskou vojenskou čapku).

Morganovým největším úspěchem byl film Královna, za nějž herečka Helen Mirrenová získala Oscara. Pro ni také Morgan napsal Audienci a odevzdal jí tím do rukou hereckou lahůdku, v níž se během několika převlekových vteřin dokáže převtělovat jakoby zázrakem. Z moudré babičky párkrát usínající nudou při setkání s Davidem Cameronem (Rufus Wright) v 26leté děvčátko vzhlížející k válečnému gigantu Churchillovi.

A mezitím v různé stupně státnictví s postupně nabývaným sebevědomím, vladařským uměním a schopností znervóznit premiéry stejně, jako kdysi oni znervózňovali ji. Všechny ty královniny odstíny sděluje s klidnou důstojností, vyjádřenou za všechny premiéry slovy Cameronovými: „Vy dokážete neříct nic, a přesto svůj názor sdělujete dokonale jasně.“

Mezi audiencemi premiérů Morgan nechává královnu odhalovat své niterné pocity a myšlenky v dialogu se sebou samou jako malým děvčátkem, na jeviště občas přibíhajícím ze zákulisí a kladoucím otázky. Nakonec si Mirrenová pocvičila i drezírování psů, jak k ní na jeviště k velkému pobavení publika několikrát přiběhne dvojice královniných psíků corgi.

Role premiérů mistrně a s autentickými rysy, manýrismy a napodobením hlasů a akcentů zvládá ensemble nepříliš známých herců vzbuzující v člověku úžas nad tím nekonečným bohatstvím britského herectví.

The Audience

Autor: Peter Morgan
Hlavní role: Helen Mirrenová
Režie: Stephen Daldry
Producenti: Shaw, Foxand Harries
Premiéra: The Gielgud Theatre, Londýn, 5. března 2013

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.