Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Budoucnost světa je v rukou blbů

  16:57
Dnešní svět je nereformovatelný, neboť jej zcela prosákla technika. Odloučení od zdravého názoru na život je dílem blbů neboli samozvaných elit. Dokud se však člověk dokáže povznést svobodně a s láskou k nadpřirozenému světu, svoboda myšlení je zaručena a roboti ji nezasáhnou.

Georges Bernanos, La France contre les robots. foto: Montáž Richard CortésČeská pozice

V současném ateistickém nebo agnostickém světě lze velmi obtížně mluvit o povolání proroka. Jeho hlavní funkcí totiž nebylo zjevovat nové, ale připomínat základní boží pravdy, z nichž možná jednou z nejdůležitějších je ta, že se člověk vrátí k Bohu změnou svého morálního jednání. Prorok se nestará, jak na jeho sdělení bude reagovat posluchač, nejde mu o vlastní PR. Jeho slova jsou často tvrdá a zraňující, ale jen proto, že je vlastněn pravdou.

Takový byl i francouzský katolický spisovatel Georges Bernanos (1888–1948), jehož jedno z posledních děl je polemické, až surrealistické, jak ukazuje titul La France contre les robots (Francie proti robotům), jež vyšlo ve Francii rok před jeho smrtí. Nejde o předchůdce scénářů Hvězdných válek, ale o varovný hlas před technikou ve světě vykořeněném z tradičních hodnot a bez transcendentálního přesahu. Díky tomuto pohledu, navzdory mnoha Bernanosovým historickým interpretacím, jež se mohou jevit zkratkovité či jednoduché, neztratilo na aktuálnosti.

Upevnění moci elity

Bernanos klade člověku a moderní společnosti obtížně zodpověditelné otázky o smyslu jejich konaní a směřování. Moderní svět je synonymem techniky, přičemž ta ani technický pokrok hledání smyslu neulehčují – chtějí zničit vnitřní intelektuální život. Podle Bernanose ve státu, jemuž vládne moderní demokracie, se k moci pozvolna dostává socialismus stále větším ukládáním norem a centralizovaným řízením a zanedbáváním toho, co je národ.

Hlavním prostředkem k absolutní válce je absolutní mobilizace, jež vyžaduje absolutní a dokonalou techniku. Jejím hlavním cílem i technického pokroku je upevnit moc elity.

A překládá asi nejpolemičtější tezi, že New York a Moskva jsou totéž. Na případnou námitku pak odpovídá, že Rusko nejvíc získalo z kapitalistických systémů, protože hrálo tradiční opozici, díky čemuž se mohlo prosadit. V knize se často objevují námitky, které Bernanos označuje za námitky „blbů“. Nevyřizuje si účty jen s technikou, ale možná zejména se skupinou intelektuálů a elity, která nevnímá realitu a všemožně se ji snaží popřít.

Blb se podle Bernanose nevyznačuje nedostatkem inteligence ani formálního vzdělání, ale spíše spoustou diplomů a tím, že není schopný své poznání asimilovat – přejímá, aniž by rozlišoval podstatné a nepomíjivé od módních trendů. Blba ovládá strach z reality – raději se dívá na své spoutané ruce a vzrušuje svou představivost spíše vymyšlenými než skutečnými věcmi. Pouze blb vidí rozdíl mezi vládnutím světových mocností, jejichž prostředky jsou sice jiné, ale cíle a úmysly vládců stejné – bohatství a moc.

Hlavním prostředkem k absolutní válce je absolutní mobilizace, jež vyžaduje absolutní a dokonalou techniku. Jejím hlavním cílem i technického pokroku je upevnit moc elity. Tato světovláda má zbavit člověka svobody, a jak Bernanos poznamenává: „Svět získaný pro techniku je ztracen pro svobodu.“

Chybná antropologie

Současný svět je podle Bernanose nereformovatelný, protože jej zcela prosákla technika.Neustále se sice volá po reformách či zlepšeních, ale jde pouze o iluzi. Svět založený na technice totiž nelze reformovat, jen buď odmítnout, nebo provést opravdovou revoluci, přičemž toto slovo se v knize objevuje mnohokrát, a to i v pozitivním smyslu, což u monarchisty, jako byl Bernanos, překvapuje. Obdivuje však na ní radikalitu, opravdové přetržení zavedených pořádků.

Nereformovatelnost současného systému zavinila chybná antropologie, kterou mají angličtí kapitalisté 18. století i Marx a Lenin společnou – člověk je především ekonomické zvíře podřízené fyzikálním zákonům –, čehož důsledkem je změna pohledu na pokrok

Nereformovatelnost současného systému zavinila chybná antropologie, kterou mají angličtí kapitalisté 18. století i Marx a Lenin společnou – člověk je především ekonomické zvíře podřízené fyzikálním zákonům –, čehož důsledkem je změna pohledu na pokrok. Bernanos říká: „Pokrok už není v člověku, ale ve zdokonalování metod umožňujících každodenní a čím dál účinnější využití lidského materiálu.“

Tento pohled na člověka našel zastánce v anglických obchodnících s manšestrem, kteří už dnes sice nežijí, ale jejich dědictví přetrvává, protože člověk je považován za výrobní jednotku. Vzpoura anglických dělníků byla součástí krize technického světa, ale byla to opravdová systémová krize?

Krize, které přinášejí ekonomický systém založený na technickém pokroku, nejsou nechtěné ani náhodné, ale účelové a chtěné, protože důsledkem každé velké ekonomické krize je válka, jíž se vždy obohatí nejmocnější skupina. Navíc dodává další impuls k technickému rozvoji, čímž se technickému světu uvolňuje stále větší prostor.

Instituce a svoboda

Francouzská revoluce byla velkou žízní po svobodě, jež je však obtížně filozoficky uchopitelná, a proto tato revoluce nemohla být úspěšná. Navíc svoboda spočívá v tom, že každý chce hájit tu vlastní, ale méně ho zajímá ta druhého. Lze jí sloužit i z vypočítavosti, pokud je hájena jen kvůli zachování vlastní svobody.

Každá instituce, jejímž cílem je ovládnout společnost, je odsouzena k zániku tím rychleji, čím více používá ekonomické nástroje. Vidět v institucích záruku svobody je vlastností blbů.

Znakem všech totalitních režimů je neschopnost vytvářet prostředí, v němž by člověk mohl žít svou svobodu, protože ta nespočívá pouze v řádu. Ten či pořádek totiž obsahují ideu policie a perzekuce, čímž je svoboda potlačována. Proto je každá instituce, jejímž cílem je ovládnout společnost, odsouzena k zániku tím rychleji, čím více používá ekonomické nástroje. Vidět v institucích záruku svobody je podle Bernanose vlastností blbů.

Rozpad lidské společnosti není rychlý, naopak, k čemuž Bernanos poznamenává: „Civilizace se nehroutí jako budova, spíše se pomalu vyprazdňuje její podstata, až z ní zůstane jen slupka.“ Toto hroucení se projevuje pozvolným omezováním občanské svobody, přičemž jedním ze zásadních byla povinná vojenská služba.

Bernanos nebojoval v první světové válce z povinnosti, ale z upřímného vlastenectví. K boji za vlast má motivovat především láska k ní. Nařizovat její obranu je stejně absurdní jako jakékoliv nařízení nebo výzva k upřímné lásce. Nařizování nebo ukládání této povinnosti vede ke ztrátě jejího smyslu. Toto omezení svobody se však podle Bernanose obrátí proti těm, kdo ji potlačují: „Přijde den, kdy nebude možné povolat lid do války proti nájezdníkům, neboť nebude svoboda, vaše výzva ke svobodě nebude nic znamenat.“

Triumf státu

Lidem zajišťovala svobodu privilegia, jež však jsou v moderní společnosti neustále odpírána a v rámci boje za rovnost ničena. Poslední privilegium, které bude zničeno, je osobní vlastnictví peněz. Pokud jde o fungování společnosti, Bernanos se obrací k tradičnímu společenství, v němž základní jednotku tvoří autonomní rodina. Důležité je se jí dobrovolně podřídit a sloužit jí, protože jen tato služba je skutečná – nejen v ní není nic proti lidské důstojnosti, ale je i jejím nejvyšším projevem.

Služba a svoboda jsou největšími nepřáteli socialistické revoluce, jejímž cílem je triumf státu, přičemž nejdůležitější motivací státu a jeho přisluhovačů je nenávist ke svobodě

Služba a svoboda jsou největšími nepřáteli socialistické revoluce, jejímž cílem je triumf státu, přičemž nejdůležitější motivací státu a jeho přisluhovačů je nenávist ke svobodě. Ta je pak hlavní příčinou totální války moderní společnosti, přičemž jediným cílem fyzického boje nebo války je zbavit člověka vnitřní svobody. Jen díky tomu lze pochopit pravý význam svobody.

Bernanos tuto myšlenku rozvíjí: „Člověk neporozumí vůbec ničemu z moderní společnosti, pokud si nejprve nepřipustí, že jde o (techniku) univerzální konspirace proti všem formám vnitřního života.“ Blb namítne, že se Bernanos chce vrátit na stromy a že technika je přirozeným stupněm evoluce, což však není důvod Bernanosovy obavy z techniky a strojů, jejichž cílem je ohrozit nebo zničit každý projev vnitřního života.

Bernanos blbovi odpovídá: „Nemluvím o objevu strojů, ale o jejich zázračném rozmnožení, které nebere konce, neboť stroje nevytvářejí jen stroje, ale jsou prostředkem k vytvoření nových potřeb, které budou zaručovat další prodej strojů.“ Rozmnožení potřeb vede ke ztrátě přirozené orientace člověka ve světě. Dalším znakem rozvoje strojů a robotů je růst nezaměstnanosti, jež vytváří bídu a ta smrt.

Spekulace

Výroba a konstrukce nových strojů vyžadují mnoho peněz a práce investorů, přičemž cílem je sebezničení stejně jako v případě obchodu se zlatem – nejprve poslouží obchodníkům a až poté lidem. Touha po zisku a penězích vede k obrovskému rozmnožení strojů, čímž se zvyšuje tlak na boj o vnitřní svobodu člověka. Mocným spojencem strojů a robotů je spekulace – touha po zisku založená na hráčské vášni. Sama o sobě neškodí, ale jejím důsledkem je korupce.

Touha po zisku a penězích vede k obrovskému rozmnožení strojů, čímž se zvyšuje tlak na boj o vnitřní svobodu člověka. Mocným spojencem strojů a robotů je spekulace – touha po zisku založená na hráčské vášni

Finanční spekulace je vážný problém, protože se dotýká kořene moderní společnosti – peněz. Bernanos je velmi skeptický, co se týká boje proti spekulantům, protože pokud si společnost váží na prvním místě peněz, pak i spekulantů. Pokrok ve spekulaci je podle Bernanose neodvratný a morálně špatný. Dříve bylo nabytí majetku spekulací nebo podvodem považované za nečestné, nyní se kvůli trhu s akciemi a obligacemi stalo rozšířené.

Dalším nebezpečným důsledkem spekulací je změna životního rytmu, který se neustále zrychluje. Rozdíl mezi přirozeným cyklem člověka a rychlostí společnosti vede podle Bernanose nevyhnutelně k tragédii, která se již v historii lidstva několikrát odehrála: „Tragédií Evropy v 19. století a bezpochyby v první řadě Francie byla neschopnost člověka přizpůsobit se rytmu života, který již není odměřován tlukotem jeho srdce, ale závratnou rychlostí otáček turbín.“ Dle něho jde o evidentní věc, o níž může pochybovat pouze blb.

Vzdorování realitě

Otázkou zůstává, proč člověk slepě věří v pokrok ztělesňovaný zejména tím technickým, přičemž odloučení od zdravého a přirozeného názoru na život je dílem blbů neboli samozvaných elit.Jednou z vlastností blbů je neschopnost poučit se z nezdarů a válek a až neuvěřitelná zatvrzelost vzdorovat realitě.

Jednou z vlastností blbů je neschopnost poučit se z nezdarů a válek a až neuvěřitelná zatvrzelost vzdorovat realitě

Příčinou tohoto postoje je morální relativismus, který blbovi umožňuje mít vždy pravdu a poučovat druhé o své morální převaze. Dalším intelektuálním zdrojem blbů je přesvědčení, že vše je možné. Bernanos souhlasí s tím, že vše je možné na úrovni fantazie a představivosti, vše, co je možné, však není uskutečnitelné. Blb znovu zaujímá tvrdošíjný postoj, který spočívá v popírání reality. Chce být o všem informován, ale v záplavě informací nerozumí ničemu. Existuje v bezvýchodném světě techniky nějaké řešení?

Podle Bernanose je budoucnost světa v rukou blbů. A pokud nezmění svůj názor na svět, lid je bude následovat až do propasti. Další alternativou v boji proti technice jsou kontemplativní řeholníci, kteří zasvětili svůj život obětování se spáse lidstva. Jelikož mu však nemohou vytouženou spásu přinést ani tisíce sebelepších robotů, modlitební mlýnky nejsou účinné. Dokud se člověk dokáže povznést svobodně a s láskou k nadpřirozenému světu, svoboda myšlení je zaručena a roboti ji nezasáhnou.

La France contre les robots

Francie proti robotům

AUTOR: Georges Bernanos

VYDAL: Kniha nejprve vyšla v nakladatelstvi Comité de la France Libre du Brésil v Rio de Janeiro Date v roce 1944, v roce 1947 pak poprvé ve Francii. Naposledy v roce 2015 v nakladatelství Le Castor Astral.

ROZSAH: 247 stran