Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Budoucnost světa, jak ji vidí Google

  16:18
Technologický vývoj povede nejen k neomezenému přístupu k informacím, ale i k rovným příležitostem, čímž vznikne firmám nová konkurence. Tomu se budou muset přizpůsobit i dnešní instituce. Je však pro zbytek lidstva dobré totéž, co je dobré pro internetového giganta?

Eric Schmidt, Jared Cohen, The New Digital Age: Reshaping the Future of People, Nations and Business foto: Česká pozice

Čím více lidí bude na internetu, tím větší přínos to bude mít nejen pro ně samotné, ale i pro celé lidstvo, protože exponenciálně poroste lidské vědění. Naprosté většině lidí přinese digitální propojení prospěch ve formě vyšší efektivity a životní úrovně a nových možností. O tom jsou naprosto přesvědčeni Eric Schmidt a Jared Cohen z vrcholných manažerských postů společnosti Google.

Ve své knize The New Digital Age. Reshaping the Future of People, Nations and Business (Nový digitální věk. Jak vytvořit novou budoucnost lidí, národů a byznysu) se pak věnují záchraně světa. A nemůžou se dočkat, až okolo roku 2025 bude zhruba osm miliard lidí online a současně žít a pracovat ve dvou paralelních světech. V tom fyzickém se budou pohybovat stejně jako dosud díky svému narození, ale s tím virtuálním budou propojení různými digitálními přístroji, které jim umožní necenzurovaný přístup ke všem informacím.

Technologický vývoj povede nejen k neomezenému přístupu k informacím, ale i k rovným příležitostem, čímž vznikne etablovaným firmám nová konkurence. Tomu se budou muset přizpůsobit i dnešní instituce, protože jinak jim bude hrozit, že se stanou v moderní společnosti nadbytečnými.

Je však pro zbytek lidstva dobré totéž, co je dobré pro internetového giganta Google? Jak tento nový svět bude fungovat?

Prospěch pro bohaté i chudé

Díky přístupu k informacím budou mít rovné podmínky nejbohatší i nejchudší země – například mobilní telefony pomáhají rybářkám v Kongu. Dříve přinesly svůj úlovek na trh, ale během dne se jim ryby kvůli horku kazily. Dnes je nechávají v řece a až po telefonické objednávce je vyloví a vykuchají. Náš zdravotní stav, například hladinu cholesterolu, sledují softwarové aplikace, přičemž jejich podíl na kontrole lidského zdraví se bude neustále zvyšovat.

Díky přístupu k informacím budou mít rovné podmínky nejbohatší i nejchudší země

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v roce 2012 povolil první elektronickou tabletu od kalifornské firmy Proteus Digital Health se senzorem o velikosti čtverečního milimetru, který aktivují žaludeční kyseliny. Ten následně vysílá signály přes náplast na těle pacienta, jež zachycuje jeho reakce na léky a shromažďuje data o tělesné teplotě, srdečním tepu nebo o zkonzumovaných potravinách, do mobilního telefonu, z nějž jsou posílány lékaři.

S poklesem nákladů na dešifrování genetického kódu bude možné produkovat léky na míru pacientovi. Z technologického vývoje budou mít prospěch nejen lidé z bohatých, ale i chudých zemí. Mobilní telefony totiž pomocí kamer a mikrofonů umožní základní lékařské vyšetření. Pacient bude moci vyfotografovat své zranění nebo nahrát svůj kašel a poslat je lékaři, se kterým pak může za nízkých finančních nákladů komunikovat.

Pronásledování minulostí

Pokud jde o společnost, občané budou moci lépe kontrolovat veřejné instituce, což podle Schmidta a Cohena sníží korupci a zvýší transparentnost. Propojení reálného a virtuálního života se projeví například v tom, že rodiče budou dávat svým dětem jména, jež bude možné snadno vyhledat na internetu, a hned po porodu pro ně budou rezervovat profily na sociálních sítích a zřizovat pro ně internetové domény. Vedle toho vznikne nové pojišťovací odvětví pro krádeže onlinové identity, virtuální podvody a zneužití.

Naše minulost nás bude v textové či vizuální formě navždy pronásledovat a díky možnosti vše zdánlivě anonymně komentovat, bude každý moci soudit své spoluobčany

Dnešní uživatelé internetu jsou první generací, jejíž internetová „data“ nelze smazat. Naše minulost nás bude v textové či vizuální formě navždy pronásledovat a díky možnosti vše zdánlivě anonymně komentovat, bude každý moci soudit své spoluobčany. Nenávistné projevy na internetu budou spíše přibývat a stanou se ventilem pro společenský přetlak s nepředvídatelnými následky, jako tomu bylo v případě sporu v Singapuru.

Čínský přistěhovalec si stěžoval na svého souseda indického původu, že neustále vaří pokrm kari, a v domě je cítit jeho pach. Proto se společně obrátili na prostředníka, jak je v Singapuru zvykem, aby jejich spor urovnal. Nakonec se dohodli, že Ind bude vařit kari, jen když Číňan nebude doma.

Po několika letech však prostředník jejich spor zveřejnil, což vyvolalo obrovskou nevoli indické komunity. Té se zejména nelíbilo, že jí čínští přistěhovalci mohou diktovat, kdy si smí vařit svůj oblíbený pokrm. Diskuse na internetu ovládla celou singapurskou společnost a byla natolik intenzivní, že se státní správa začala obávat pouličních nepokojů.

Virtuální bezpečnost

V diktaturách omezujících svobodu projevu internet umožňuje se svobodně vyjádřit a je zdrojem necenzurovaných informací. Oproti tomu ve svobodných společnostech někteří lidé nemají o moderní technologie zájem a nechtějí zveřejňovat své profily na sociálních sítích ani osobní data.

Musejí však počítat s tím, že stanou podezřelými pro bezpečnostní složky a v rámci boje proti terorismu se ocitnou na listinách ve virtuálním prostoru „neviditelných lidí“, a na rozdíl od těch, kdo zanechávají na internetu své stopy, budou na hraničních přechodech pečlivě kontrolovaní.

Státy se budou spojovat kvůli zajištění své virtuální bezpečnosti do aliancí podobně, jako se dnes ve fyzickém světě spojují do mezistátních spolků

Trendem budoucnosti jsou integrované informační systémy, jako je server México – národní informační banka v podzemním bunkru ministerstva vnitra v hlavním městě Mexiko. Shromažďují se v ní informace z bezpečnostních kamer, tajných služeb, policie a z dalších institucí a poté algoritmy vyhodnocují typická schémata, sestavují sociogramy a identifikují oblasti s vysokým rizikem násilné nebo trestné činnosti.

Státy se budou spojovat kvůli zajištění své virtuální bezpečnosti do aliancí podobně, jako se dnes ve fyzickém světě spojují do mezistátních spolků. Malé země budou vyhledávat velmoci, aby získaly potřebné know-how. To bude platit i pro cenzuru internetu, přičemž společným jmenovatelem mohou být stejné kulturní a morální hodnoty, negativní postoj k náboženským menšinám, totožné zájmy nebo postoj k historickým událostem a osobnostem.

Internetoví disidenti

Dnes internet nemá hranice, ale s jeho postupnou fragmentizací a vznikem národních uzavřených sítí se bude stále více podobat současnému fyzickému světu, v němž státy oddělují hranice. Virtuální vízová povinnost umožní kontrolovat informace a nutit uživatele internetu přiznat nejen svou pravou identitu ale i dodržovat na území navštívené sítě její pravidla.

Z politicky angažovaných hackerů se stanou skupiny internetových disidentů

Podobně jako v případě schengenského prostoru bude v bezvízové zóně snazší přístup k ekonomickým serverům a internetoví žadatele o azyl budou hledat ochranu před cenzurou internetu ve vlastní zemi. Z politicky angažovaných hackerů se stanou skupiny internetových disidentů – podobně jako se z mobilu vyvinul „chytrý“ telefon, se z nich stanou „chytrá“ guerillová hnutí, jež budou ve virtuálním prostoru zakládat nezávislé onlinové státy, které si později budou nárokovat existenci ve fyzickém světě.

V případě vojenské porážky začnou vznikat nové formy exilových vlád, které budou díky virtuálnímu prostoru mnohem efektivnější než v minulosti. Obyvatelé v oblastech ozbrojených konfliktů budou moci díky archivování osobních dat na serverech v zahraničí uplatňovat vlastnické nároky na domy, pozemky nebo firmy. A zničené kulturní památky bude možné znovu vytisknout v 3D tiskárnách.

Naivní víra

Schmidt a Cohen jsou přesvědčení, že mobilní telefony s připojením k internetu jsou tou správnou cestou k lepšímu světu. Proto například navrhují, aby po ukončení vojenských akcí byla bývalým protivníkům nabídnuta výměna zbraní za chytré telefony umožňující komunikaci k obnovení zničené země.

Z tohoto důvodu by se mělo nejdříve investovat do komunikačních sítí, protože jejich vybudování prospěje z dlouhodobého hlediska ekonomice více než krátkodobé programy. Jako příklad Schmidt a Cohen uvádějí afghánskou telekomunikační společnost Roshan, která je nejen největším operátorem, ale i investorem v zemi – svými daněmi přispívá pěti procenty HDP.

V důsledku ukrajinské krize se jeví naivní víra, že svobodné šíření informací vyřeší konflikty

Málokdy se stane, aby knihu krátce po jejím zveřejnění zcela vyvrátila realita. Aféra Snowden totiž ukázala, že zpravodajské služby USA shromažďují na celém světě mnohem více informací než jakýkoliv diktátorský režim. Navíc se v důsledku ukrajinské krize jeví naivní víra, že svobodné šíření informací vyřeší konflikty.

Možná si obyvatelé Krymu digitálně uložili dokumenty z katastrálního úřadu, aby si v budoucnu mohli vytisknout v 3D tiskárně kopie svých zkonfiskovaných domů, ale Putinův režim to ovlivňuje stejně mizivě jako ostřelovače z kyjevského Majdanu sledování bezpečnostními kamerami.

Trpké je i zjištění, že v propagaci mobilní internetové komunikace je systém Android vyvinutý Googlem největším hráčem na trhu. Schmidt a Cohen totiž považují tento systém za hodnotově neutrální a roli, již hraje jejich firma, se nezabývají. Navzdory tomu dávají nahlédnout do myšlení internetového giganta.

The New Digital Age: Reshaping the Future of People, Nations and Business

Nový digitální věk. Jak vytvořit novou budoucnost lidí, národů a byznysu

AUTOŘI: Eric Schmidt, Jared Cohen

VYDAL: Alfred A. Knopf, New York 2013

ROZSAH: 336 stran

Autor: