Budoucnost internetu je spíše temná než zářná

Namísto šíření svobody se z internetu stal nástroj ke kontrole. Má sice demokratický potenciál, ale v jeho dnešní podobě pouze starého bosse nahradil nový, ale s mnohem větší mocí.

Andrew Keen, The Internet Is Not the Answer | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Andrew Keen, The Internet Is Not the Answer | foto: Montáž Richard CortésČeská pozice
Andrew Keen, The Internet Is Not the Answer

Zesnulý kanadský myslitel a masmediální teoretik Marshall McLuhan (1911–1980) zavedl pojem globální vesnice a stal se i prorokem vývoje médií. Jeho výrok „utváříme své nástroje, jež následně utvářejí nás“ totiž skvěle vystihuje internet a jeho ovlivňování společnosti.

Silicon Valley ve vlastním zájmu hlásá, že internet přinese lidstvu více demokracie a blahobytu a obrovskou nabídku kultury a že mu vládne transparentnost, otevřenost a rovnost. Kritici namítají, že z něj nemá prospěch celá společnost, ale jen skupinka arogantních, převážně bílých mužů, přičemž jejich neustálý nárůst bohatství ve skutečnosti zbytek společnosti ochuzuje.

Internet totiž ničí pracovní místa a konkurenci a podporuje netoleranci. Namísto šíření svobody se z něj stal nástroj ke kontrole, jemuž lidé zadarmo a bezmyšlenkovitě poskytují informace. K tomuto rostoucímu počtu kritiků se svou knihou The Internet Is Not the Answer (Internet není odpověď) připojil i Andrew Keen, britsko-americký digitální podnikatel a spisovatel, jehož ovlivnil i Josef Škvorecký, Jaroslav Hašek a Franz Kafka.

Podle Keena je v Silicon Valley stejně jako v Orwellově ministerstvu pravdy vše naopak – sdílená ekonomika egoistická, sociální média asociální, demokracie nedemokratická a obsah zadarmo nezaplatitelný.

Otázka monopolu

Tato kritika není nová, ale vývoj internetu Keenovi umožňuje, aby ji podepřel konkrétními údaji. Podle OSN má dnes více lidí přístup k mobilní telefonní síti než k toaletě – šest, respektive 4,5 miliardy. Kdybychom považovali internet za samostatné hospodářské odvětví, pak již v roce 2009 tvořil 3,4 procenta světového HDP – více než vzdělávání se třemi nebo zemědělství s 2,2 procenty.

Internet byl původně zamýšlen jako síť otevřená pro všechny, namísto toho jej nyní ovládá několik monopolních hráčů

V roce 2014 poslaly tři miliardy uživatelů internetu každou minutu 204 milionů e-mailů, umístily 72 hodin nových videí na YouTube a 216 tisíc fotografií na Instagram, zadaly čtyři miliony dotazů Googlu, napsaly 2,46 milionu příspěvků na Facebook, stáhly si 48 tisíc aplikací a vydaly 60 tisíc eur na Amazonu.

Internet byl původně zamýšlen jako síť otevřená pro všechny, namísto toho jej nyní ovládá několik monopolních hráčů. Ukazuje se, že technologie bez hierarchie nemusí vést k ekonomice bez ní, ani se v digitální ekonomice neuplatňuje princip sdílení. Naopak se zdá, že vzniká nová forma kapitalismu, jejíž základ tvoří všechno možné jen ne princip sdílení – ten je jí naprosto cizí. Navíc má tato ekonomika sklon vytvářet hierarchický monopolní systém, který bohatství spíše koncentruje, než rozděluje.

Amazon, Google, Silicon Valley

Internet sice má demokratický potenciál, v jeho dnešní podobě však jen starého bosse nahradil nový, ale s mnohem větší mocí. Například Amazon ovládá v USA 65 procent knižního trhu. V jeho počátcích v polovině devadesátých let existovalo okolo čtyř tisíc knihkupectví v této zemi, dnes jejich počet klesl na polovinu. Ani na druhém největším knižním trhu na světě – Německu – není situace lepší. V období 1999 až 2014 se počet knihkupectví snížil o třetinu.

Amazon se zajímá o firmy vyvíjející drony, protože by mu měly umožnit nezávislost na poštovních společnostech, jako je FedEx nebo UPS

Google, který vyvíjí auto bez řidiče, investoval 258 milionů dolarů do společnosti Uber, jež poskytuje taxi služby. Toto spojení posiluje monopolní postavení Googlu stejně jako zájem Amazonu o firmy vyvíjející drony, které by mu měly umožnit nezávislost na poštovních společnostech, jako je FedEx nebo UPS.

K legendám o Silicon Valley patří i nová pracovní místa. Ta sice vznikají, ale mnohem nižší počet, než jich v reálném světě zaniká – digitální ekonomika jich potřebuje jen málo. Stačí, aby někdo s podnikatelským plánem napsal ten správný softwarový program a rozšířil jej mezi několik stovek milionů klientů. Požadavek pracovní síly je ve srovnání s výrobou a distribucí v reálném světě minimální.

Oběti digitální ekonomiky

V dubnu 2012 koupil Facebook za miliardu dolarů firmu Instagram, platformu ke sdílení fotografií, jež měla pouze třináct zaměstnanců. Současně tradiční výrobce fotografického materiálu Kodak v americkém městě Rochester uzavřel třináct továren a propustil 47 tisíc svých zaměstnanců. Kodak je jen jednou z mnoha obětí digitální ekonomiky.

Tradiční výrobce fotografického materiálu Kodak je jen jednou z mnoha obětí digitální ekonomiky

S odevzdáním autorských práv firmám, jako je Instagram, souvisí zánik pracovních míst pro fotografy. V letech 2000 až 2012 klesl počet fotografů zaměstnaných v amerických tištěných médiích z 6171 na 3493, tedy o 43 procent. Nepoměr mezi požadavkem pracovní síly a výší investice se v nedávné době vyskytl často.

Například Facebook v roce 2014 koupil za 19 miliard dolarů aplikaci WhatsApp k výměně zpráv a obrazových záznamů zaměstnávající 55 lidí. Společnost Yahoo! v roce 2013zaplatila 1,1 miliardy dolarů za blogovou platformu Tumblr se 178 zaměstnanci. A ve stejném roce nabídl Facebook za aplikaci Snapchat k posílání fotografií s 20 zaměstnanci tři miliardy dolarů.

Vedle tlaku internetových gigantů je hudební a filmové odvětví vystaveno nelegální konkurenci pirátských online platforem. Odhaduje se, že jen v Evropě do roku 2015 v jejich důsledku zaniklo ve filmovém, knižním, hudebním a fotografickém odvětví 1,2 milionu pracovních míst a v letech 2008 až 2015 způsobily finanční ztrátu 240 miliard dolarů. Ministerstvo práce USA evidovalo v letech 2002 až 2012 pokles počtu profesionálních hudebníků z 50 na zhruba 30 tisíc, tedy o 40 procent.

Příjmová asymetrie

Příjmy se tedy v digitální ekonomice přerozdělují velmi nerovnoměrně. Google na své video platformě YouTube nabízí umístění vlastního klipu zdarma, a pokud bude mít vysoký počet sdílení, pak i podíl na příjmech z reklamy. Google však neříká, že si ponechává 45 procent. Navíc se s poklesem příjmů z reklamy neustále snižuje skupina těch, kteří na YouTube něco vydělají. V roce 2012 bylo za tisíc sdílení 9,35, o rok později jen 7,60 dolaru.

Ani zavedené značky nemají záruku, že budou díky celosvětové dostupnosti finančně úspěšné. Britský deník Guardian sice zveřejnil exkluzivní reportáže o WikiLeaks nebo o odhaleních Edwarda Snowdena, ale od roku 2010 jeho ztráta činí 120 milionů eur. Ve snaze snížit náklady proto experimentuje s robotickou žurnalistikou, kdy články tvoří algoritmy, a nikoliv redaktoři, jejich počet také neustále klesá – v USA z 25 593 na 17 422 v letech 2003 až 2013.

Oblíbená služba Spotify nabízí streamování hudby, navzdory tomu příjmy hudebníků klesají

Možná nejlepším příkladem asymetrického přerozdělování příjmů je hudební odvětví. Velmi oblíbená služba Spotify nabízí streamování hudby, navzdory tomu příjmy hudebníků klesají. David Byrne zpěvák a kytarista skupiny Talking Heads, ve svém článku v listu Guardian spočítal, že pokud by čtyřčlenná skupina měla dostat americkou minimální mzdu 15 080 dolarů za rok, musela by služba Spotify zahrát její skladby čtvrt miliardkrát.

Na aplikaci iTunes pro přehrávání multimediálních souborů není situace lepší. V roce 2013 získalo procento hudebníků 77 procent všech příjmů. Zbylých 99 procent hudebníků zůstává v hlubinách internetu. Zatím tedy platí, že dolary na papíře jsou vyměňované za online centy ve virtuálním prostoru.

Společenská odpovědnost

Koncentrace moci v internetové ekonomice připomíná spíše feudalismus než nový model budoucího kapitalismu. S ekonomickou a tržní mocí přichází i sklon ovlivňovat veřejné a politické mínění v reálném světě. Spoluzakladatel Facebooku Chris Hughes převzal v roce 2012 tradiční politický měsíčník The New Republic, šéf Amazonu Jeff Bezos deník Washington Post a zakladatel internetové aukční síně eBay Pierre Omidar buduje vlastní mediální koncern First Look Media.

V podstatě neomezená moc a postavení státu ve státě vedou k otázce, nakolik internetové firmy hodlají převzít společenskou odpovědnost

V podstatě neomezená moc a postavení státu ve státě vedou k otázce, nakolik internetové firmy hodlají převzít společenskou odpovědnost, pokud právě ony mají velký prospěch ze státní infrastruktury financované z daní. Šéf Googlu Eric Schmidt tvrdí, že nehodlá Google dostat na úroveň státu: „To nechceme, protože státy mají složité problémy.“

Výběr daní, údržba silnic nebo starost o školy nejsou ekonomicky zajímavé. Google ukazuje, že je mnohem lepší se stát partnerem státu a vybírat si ekonomicky lukrativní oblasti. Cenou je pak spolupráce se státními bezpečnostními službami při sledování a kontrole společnosti.

Zloba a nenávist

Zdánlivá anonymita internetu vede k tomu, že se opět objevila společenská témata, například feminismus, která se zdála v západních zemích překonaná. Není tajemstvím, že firmy v Silicon Valley zaměstnávají ženy jen výjimečně. Statistiky pak ukazují, že problém je mnohem větší. Například výrazně poklesl počet aktivních účastníků v diskusních fórech, což se vysvětluje odchodem žen z nich.

Všechny možné druhy extremismu objevily v internetu nástroj k šíření svých poselství

Zloba a nenávist jsou dnes nedílnou součástí internetových komentářů a příspěvků. Například americká novinářka Amanda Hessová zveřejnila zprávy, které dostala na Twitteru. Jedna z nich zněla: „Jsem rád, že žijeme ve stejné zemi. Budu tě hledat, a až tě najdu, znásilním tě a potom uříznu hlavu.“

Všechny možné druhy extremismu objevily v internetu nástroj k šíření svých poselství. Islámský stát používá svá facebookové účty k vyhrožování smrtí a v létě 2014 jeho hackeři dostali pod kontrolu twitterový účet organizátorů mistrovství světa ve fotbale. Jeho prostřednictvím pak šířili videoklip popravy mečem s titulkem: „To je náš míč. Je z kůže.#WorldCup.“

Případ Germanwings

Po havárii letadla německé nízkonákladové letecké společnosti Germanwings ve francouzských Alpách letos v březnu se média předháněla ve zveřejňování rozhovorů s technickými odborníky a jejich analýz. Ti museli stanovovat příčinu havárie, přestože o ní nic konkrétního nevěděli. Poté, co pod tlakem diktátu rychlých informací začaly francouzské úřady, ačkoli to odporuje pravidlům pro probíhající šetření, zveřejňovat hlasové záznamy z kabiny letadla, techničtí odborníci nikoho nezajímali.

Nikdo nepočkal na závěrečnou zprávu o havárii letadla německé nízkonákladové letecké společnosti Germanwings, která by vzala v úvahu všechny výsledky šetření

Slovo dostali psychologové a psychiatři. Následoval rozbor kopilotovy rodiny, jeho přítelkyně, rozhovory se sousedy a analýza jeho stop na internetu. Po zavedení pravidla, že v kabině musejí být neustále přítomní dva členové posádky, se hlavními protagonisty stali experti na leteckou bezpečnost. I v seriózních mediích však musely být smazány až dvě třetiny komentářů v diskusích, protože odporovaly všem zásadám slušnosti.

Nikdo ale nepočkal na závěrečnou zprávu, která by vzala v úvahu všechny výsledky šetření. Mezí tím tragédii odsunuly do pozadí další zprávy – například ta, že se hackerům Islámského státu podařilo ve Francii na několik hodin vyřadit z provozu televizní stanice skupiny TV5Monde a blokovat jejich internetové stránky.

Produkce dat

Keenova kniha je spíše shrnutím dosavadní kritiky internetu, jak ji formulovali američtí internetoví myslitelé Jaron Lanier, Evgeny Morozov, Eli Pariser nebo Šošana Zuboffová, než vyjádřením nové koncepce. V každém případě je ale výrazem rostoucí kritiky vlivu internetu na společnost.

Produkce dat je dnes natolik obrovská, že se o ní ani bývalým tajným službám komunistických zemí nesnilo

Produkce dat je dnes natolik obrovská, že se o ní ani bývalým tajným službám komunistických zemí nesnilo. Jen jeden mercedes třídy S s vlastní kamerou vytváří každou hodinu 300 gigabytů dat obsahujících například polohu vozu, jeho rychlost nebo náznaky únavy řidiče. Navzdory tomu je internet stále považován za zářnou budoucnost, jež je však často už v současnosti spíše temná.

Budoucnost závisí mimo jiné na ekonomickém využití internetu. Zatím však nejspíše bude vypadat, jak napsal kyberpunkový spisovatel William Gibson: „Budoucnost je již zde, ale nerovnoměrně rozdělená.“

The Internet Is Not the Answer

Internet není odpověď

AUTOR: Andrew Keen

VYDAL: Atlantic Books 2015

ROZSAH: 288 stran

Počet příspěvků: 3, poslední 16.5.2015 03:59 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.