Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Budou si roboti kupovat auta?

  19:08
Důsledkem automatizace a robotizace je stagnace příjmů. Americké platy dosáhly vrcholu v roce 1973, od té doby kupní síla Američanů klesá. A kvůli robotizaci se bude ve vyspělých ekonomikách nadále snižovat. Najít si práci je stále obtížnější i pro právníky či novináře, u nichž se zdálo, že je automatizace neohrožuje.

Martin Ford, Rise of the Robots: Technology and the Threat of a Jobless Future. foto: Montáž Richard CortésČeská pozice

Většina obyvatel vyspělých zemí se sice snaží dělat vše správně, navzdory tomu roste počet lidí v produktivním věku, kteří se neuplatní na pracovním trhu. V důsledku robotizace jim vyšší vzdělání ani specializace nezajišťují dlouhodobou zaměstnanost a využití profesního potenciálu, což má dopad nejen na jejich život, ale i na soudržnost společnosti.

Rychlý technologický vývoj ovlivňuje ekonomicko-společenský systém a je otázkou, nebude-li jej třeba kvůli zachování blahobytu změnit. Důsledkem automatizace a robotizace je stagnace příjmů, přičemž téměř 50 procent absolventů amerických univerzit vykonává zaměstnání, k němuž není vysokoškolské vzdělání třeba. Najít si práci je stále obtížnější i pro právníky, novináře nebo lékárníky, u nichž se zdálo, že je automatizace neohrožuje.

Většina zaměstnání je do určité míry rutinních a jen velmi malé procento lidí se živí kreativní prací. Současné situaci a výhledům do budoucna se věnuje kniha Rise of the Robots: Technology and the Threat of a Jobless Future (Vzestup robotů. Technologie a hrozba budoucnosti bez práce) Martina Forda, amerického počítačového odborníka a přispěvatele do časopisů Forbes, The Atlantic a deníku The Washington Post.

Nižší kvalita a vyšší konkurence

Finanční a ekonomická krize v roce 2008 způsobila ztrátu několika milionů dobře placených pracovních míst pro americkou střední třídu. Po oživení ekonomiky sice vznikla nová, ale především ve sféře služeb, gastronomie a maloobchodu. Pracovní trh se vzpamatoval, ale kvalita pracovních příležitostí poklesla a konkurence se zvýšila.

Finanční a ekonomická krize v roce 2008 způsobila ztrátu několika milionů dobře placených pracovních míst pro americkou střední třídu. Pracovní trh se sice vzpamatoval, ale kvalita pracovních příležitostí poklesla a konkurence se zvýšila.

Řetězec rychlého občerstvení McDonald’s zaměstnává ve 34 tisících pobočkách na celém světě okolo 1,8 milionu lidí. A v roce 2011 odstartoval iniciativu s cílem zaměstnat 50 tisíc lidí během jednoho dne. Celkově se přihlásil více než milion uchazečů – v poměru k nabízeným pracovním místům bylo pravděpodobnější přijetí ke studiu na Harvardově univerzitě než zisk práce u McDonald’s. Ale i ty, kdo ji získali, ohrožují moderní technologie.

Firma Momentum Machines ze San Franciska vyrábí roboty na hamburgery, které je vyprodukují nejen podle přání zákazníků, ale splňují i vyšší nárok na kvalitu a hygienu než chybující lidé. Bude-li takový robot nasazen v řetězcích rychlého občerstvení, zákazník si bude moci pomocí aplikace na svém mobilním telefonu objednat oblíbený hamburger a v nejbližší pobočce si jej vyzvednout.

Pobočka rychlého občerstvení má průměrné roční výdaje okolo 135 tisíc dolarů na mzdy a celkově se odhadují v americké ekonomice na devět miliard. Investice do robota, jenž vyprodukuje 360 hamburgerů za hodinu, se firmě Momentum Machines vrátí již za dvanáct měsíců.

Vytlačování lidské pracovní síly

Dnes se filmy a seriály sledují na internetu, ale dříve bylo třeba navštívit videopůjčovnu – například řetězce Blockbuster, který měl ve svých nejlepších časech devět tisíc poboček a 60 tisíc zaměstnanců – průměrně okolo sedmi v jedné. V roce 2010 měla firma Redbox v oblasti Chicaga 189 automatů a sedm zaměstnanců, jejichž hlavním úkolem bylo měnit plakáty na filmové novinky. Ani budoucnost těchto pracovních míst však není jistá.

Automatizace je důsledkem inovací a vytlačuje lidskou pracovní sílu. Na konci 19. století pracoval skoro každý druhý Američan v zemědělství, na začátku 21. století jen necelá dvě procenta a kvůli robotizaci tento trend pokračuje.

Automatizace je důsledkem inovací a vytlačuje lidskou pracovní sílu. Na konci 19. století pracoval skoro každý druhý Američan v zemědělství, na začátku 21. století jen necelá dvě procenta a kvůli robotizaci tento trend pokračuje. V prvním desetiletí 21. století klesl počet pracovních míst v kalifornském zemědělství o jedenáct procent, přičemž produkce plodin vhodných k automatizované sklizni, jako jsou mandle, neustále roste.

Jednou z reakcí na změnu struktury ekonomiky, s níž je spojen pokles pracovních míst v tradičních ekonomických odvětvích, je vyšší vzdělání. Vyšší kvalifikace a osvojení si moderních technologií jsou považované za klíč ke zvládnutí přechodu na novou ekonomiku 21. století.

Schopnost myslet a kontakty

Ze studie Economic Policy Institute z roku 2013 vyplývá, že počet absolventů technických a informačních oborů je o 50 procent vyšší, než potřebuje americký pracovní trh. V důsledku toho nejen poklesly nástupní platy, ale i narostlo zadlužení absolventů – kvůli nedostatku pracovních příležitostí nedokážou splácet dluhy za školné. V letech 2003 až 2012 klesl průměrný roční příjem pracovníků s bakalářským diplomem z 52 na 46 tisíc dolarů. Ve stejném období ale trojnásobně narostlo jejich zadlužení – z 300 na 900 miliard dolarů.

Skutečnost, že Harvardova nebo Stanfordova univerzita nabízejí zdarma vzdělání, za které běžní studenti platí vysoké částky, znamená, že vědění není produktem, který prodávají – tím je například schopnost myslet nebo kontakty

V roce 2011 nabídli Sebastian Thrun a Peter Norvig ze Stanfordovy univerzity zdarma kurz umělé inteligence na internetu a v krátké době se do něj přihlásilo přes 160 tisíc zájemců z více než 190 zemí. Skutečnost, že Harvardova nebo Stanfordova univerzita nabízejí zdarma vzdělání, za které běžní studenti platí vysoké částky, znamená, že vědění není produktem, který prodávají – tím je například schopnost myslet nebo kontakty.

Zájemce o poznatky vědců z prestižních univerzit je mohl mít zdarma už před dobou internetu, protože musejí výsledky své práce zveřejňovat a vykazovat publikační činnost. Odbornou literaturu si navíc lze půjčit ve veřejných knihovnách. Diskuse o vzdělání je však často zaměňována za inflaci vysokoškolských diplomů, přičemž důsledkem jejich rostoucího počtu je nižší šance uplatnit se na pracovním trhu.

Vyšší migrace

Martin Ford navrhuje státem garantovaný příjem pro všechny, ale v konzervativním pojetí – napnout sociální síť, která by zabránila ekonomickému propadu, ale současně by stát neomezoval svobodu rozhodování. Stát by se nezasahoval do rozhodnutí jednotlivce, jenž by měl finance umožňující mu podílet se na ekonomice. To sice zvyšuje mobilitu místních obyvatel, ale i motivuje k migraci.

Návratem výroby na Západ v podstatě žádné nové pracovní příležitosti nevzniknou. Navíc rozvojové země ztratí odrazový můstek k vyšší industrializaci a vyspělé ekonomice, jímž je textilní průmysl, v důsledku čehož v nich poroste nezaměstnanost, což se projeví zvýšenou migrací.

Globalizace, robotizace a automatizace paradoxně migraci posilují. Dosud se robotizace odehrávala především v odvětvích, v nichž se pracuje s materiály, jako je dřevo nebo kov, a proto je největší v automobilovém a kovodělném průmyslu. Materiály, jako jsou tkaniny, zpracovávají stroje komplikovaněji a zavádění robotů je složitější. Inovuje se však i v těchto odvětvích.

Firma Adidas nedávno zprovoznila výrobní linku, kde několik robotů vyrábí boty. Nejdříve je utkána povrchová látka, již následně laser zastřihne. Podobně jako u 3D tiskáren je pak vyrobená podrážka z několika dílů, které jsou slepeny, a nakonec je látková část spojena s podrážkou. Adidas si od této inovace slibuje nejen návrat výroby do Evropy a USA, ale navíc nebude třeba transport ani skladování, a doba mezi objednávkou a dodáním se zkrátí ze tří měsíců na čtyři hodiny.

Návratem výroby na Západ ale v podstatě nevzniknou žádné nové pracovní příležitosti. Navíc rozvojové země ztratí odrazový můstek k vyšší industrializaci a vyspělé ekonomice, jímž je textilní průmysl, v důsledku čehož v nich poroste nezaměstnanost, což se projeví zvýšenou migrací.

Hlavní problém

Hlavním problémem ekonomik založených na růstu je, že někdo musí výrobky kupovat. To si uvědomoval již průkopník automobilového průmyslu Henry Ford (1863–1947), a proto zdvojnásobil dělníkům platy, aby si mohli kupovat i dražší produkty, jako jsou automobily. Americké platy dosáhly vrcholu v roce 1973, od té doby však kupní síla Američanů klesá. A v důsledku robotizace se bude ve vyspělých ekonomikách nadále snižovat.

Hlavním problémem ekonomik založených na růstu je, že někdo musí výrobky kupovat

O Henrym Fordovi mladším (1917–1987), synovi zmíněného amerického podnikatele, se vypráví, že společně s Walterem Reutherem, šéfem automobilových odborů UAW, navštívili jednu z automatizovaných továren firmy. Ford chtěl Reuthera provokovat, a proto se ho při pohledu na automatické stroje zeptal: „Waltere, jak chcete přimět tyto roboty, aby platily odborářské příspěvky?“ Reuther mu suše odpověděl: „Henry, jak je přimějete, aby si ta vaše auta koupily?“

Rise of the Robots: Technology and the Threat of a Jobless Future

Vzestup robotů. Technologie a hrozba budoucnosti bez práce

AUTOR: Martin Ford

VYDAL: Basic Books 2015

ROZSAH: 352 stran

Autor: