Bernie Sanders a Donald Trump odrážejí dlouhodobý trend

Na otázku, co si myslí o kandidatuře svého syna Jeba na prezidenta USA, jímž v minulosti byl jeho otec a starší bratr, Barbara Bushová, manželka George Bushe staršího, odpověděla: „Určitě patří mezi nejkompetentnější kandidáty, ale je výsměchem, že nenajdeme více než dvě nebo tři rodiny, které se mohou o tento post ucházet, protože je řada výborných guvernérů a skvělých volitelných lidí.“

Souboj o nejmocnější post na světě nakonec vyhrál republikán Donald Trump, který svůj volební program založil kromě jiného na kritice washingtonského establishmentu, jejž pro mnoho Američanů ztělesňuje Hillary Clintonová. Výsměchem, o němž mluvila Bushová, byla kandidatura Clintonové za Demokratickou stranu, jež zosobňovala nejen touhu po moci a etablování politických dynastií v USA, ale navíc ji i podporovalo vedení demokratů.

Národní výbor Demokratické strany (DNC) má být dle svých stanov nestranný, přičemž upřednostňoval Clintonovou. Po odhalení této skutečnosti WikiLeaks a jejím zveřejnění, přičemž dosud není jasné, zda šlo o součást ruské manipulace americkými volbami, musela odstoupit předsedkyně DNC Debbie Wasserman-Schultzová. Clintonová díky podpoře stranického establishmentu kandidaturu na prezidentku získala, ale pro levicově-liberální Ameriku byl morálním vítězem poražený senátor Bernie Sanders ze státu Vermont.

Posun diskuse

Tehdy 75letý Sanders se ukázal navzdory svému, na americké poměry radikálnímu programu nejen volitelný, ale stal se i idolem mladé liberální Ameriky. Zpočátku nebral vysmívaného kandidáta na prezidenta, který označil svůj program za demokratický socialismus, a často připomínal, že když byl starostou města Burlington, vedl vlastní zahraniční politiku, jíž vyzval tehdejšího prezidenta Ronalda Reagana, aby zastavil vraždění nikaragujského lidu, Washington vážně.

Sandersovy názory oslovily nejen mladou generaci, ale i posunuly americkou politickou diskusi, protože Clintonová musela část jeho témat převzít. Ve své knize Our Revolution: A Future to Believe In (Naše revoluce. Budoucnost, v niž věřím) Sanders vlastní program shrnul a dal do kontextu Trumpova vítězství.

Sanders se narodil v chudé rodině v Brooklynu, východní části New Yorku. Po ukončení studia se přestěhoval do státu Vermont, kde se stal nezávislým starostou města Burlington. Do tohoto postu byl zvolen třikrát a deník The New York Times ho v roce 1987 zařadil mezi 20 nejlepších starostů v USA. Za Vermont byl v roce 1990 zvolen do Sněmovny reprezentantů a v roce 2007 do Senátu. Sanders kandidoval jako nezávislý, ale v Senátu je součástí Demokratické strany.

Sanders často zdůrazňuje, že ve volební kampani je důležitější práce s lidmi než peníze. Politik má chodit za svými voliči, vyslechnout si jejich problémy a odpovědět jim na otázky. Politika by se měla dělat zdola, což je vedle původu a stranické nezávislosti důvod, proč mu jeho voliči důvěřují.

Návrat morálky a spravedlnosti

Sanders kandidoval na prezidenta USA, protože pochyboval o Obamově podpoře volného obchodu a Transpacifického partnerství (TPP) – tato obchodní politika je pro americké pracující katastrofou, a proto je třeba ji změnit. Navíc nepovažoval za dobré pro americkou demokracii, aby Clintonová, jejíž spojení s velkým byznysem a Wall Street nebylo žádným tajemstvím, neměla vážného protivníka. Situace, kdy kandiduje syn a bratr bývalých prezidentů a manželka exprezidenta, podle Sanderse vede k dynastiím a oligarchii.

Pro Sanderse se současné USA vyznačují propadem střední třídy, nerovností příjmů, katastrofální obchodní politikou, rozpadajícím se školství, nedostatečným zdravotním pojištěním a kolabují infrastrukturou. Těmto problémům je třeba se postavit a přinést silné a srozumitelné poselství.

Sandersovým poselstvím je návrat morálky a spravedlnosti. Pokud 0,1 procenta společnosti vlastní více než dolních 90 procent, je to špatné pro demokracii – skupinka multimiliardářů může svými financemi ovlivňovat volby. Sanderse obzvlášť trápí bratři Charles a David Kochovi. Lobbistické skupiny, jež financují, zakládají „nezávislé nestranické think tanky“ a „zájmová sdružení občanů“, které zveřejňují studie proti zdravotnímu pojištění, minimální mzdě nebo daním pro nejbohatší.

Současně jsou některé skupiny voličů odříznuty od možnosti volit, především Afroameričané a Hispánci. Opatření, jež mají omezit jejich volební účast, sahají od nedostatečných průkazů totožnosti přes změnu hranic volebních okrsků až po odnětí volebního práva odsouzeným. Bez problémů jsou však posíláni do války, aby bojovali za demokracii, přestože často nemohou hlasovat, mají-li USA do války vstoupit.

Role politiky

Zhruba 43 milionu Američanů včetně 20 milionu dětí žije v chudobě a 28 milionů nemá zdravotní pojištění. Miliony dospívajících zvažují, zda studovat, protože po absolvování univerzity jsou značně zadlužení – u začínajících lékařů může dluh za studium dosáhnout až 300 tisíc dolarů. V době Sandersovy předvolební kampaně mělo 43,3 milionu Američanů dluhy za studium ve výši 1,3 bilionu dolarů.

Na předvolebním shromáždění sdělil 55letý muž Sandersovi, že stále splácí svůj studijní dluh, zbývající částka je kvůli úrokům vyšší než na konci studia a zdá se, že jej nikdy nesplatí. Nejeden důchodce a válečný veterán zjišťují, že jejich příjem ve stáří jim nepokryje základní životní potřeby, přičemž bankéři a manažeři si vyplácejí obrovské odměny. Sandersovým receptem na tyto problémy je kombinace zdravotního pojištění pro všechny, bezplatného školství a zdanění bohatých.

Sanders se také věnuje snaze farmaceutického průmyslu maximalizovat svůj zisk, proto jako senátor organizoval autobusové zájezdy do Kanady, kde stejné léky od stejných koncernů přijdou díky státní kontrole jen na zlomek jejich ceny v USA. Pod ochranou rodiny a rodinných hodnot si Sanders představuje rodičovskou dovolenou, předškolní výchovu a lepší školství.

Zavírání amerických továren, propouštění a vývoz pracovních míst jsou dalšími Sandersovými tématy. Žádá přehodnocení současného obchodního modelu, a aby se do centra zájmu vrátil americký pracující. Politika by měla hrát roli v jejich vzdělávání a profesní kvalifikaci, protože budou třeba k opravě infrastruktury, v přechodu k obnovitelným zdrojům energie a v zajištění dostupného bydlení, kvalitního školství a zdravotnictví.

Změna americké společnosti

Sandersův politický program vyvolává otázku, v čem se liší od Trumpova Make America Great Again. Odhlédneme-li jeho od liberálně-sociální rétoriky a levicových témat, jako je boj proti globálnímu oteplování, postoj k migraci a drogám či zdanění bohatých, i pro něho je Amerika na prvním místě. Ani jeho kritika obchodních dohod není v americkém volebním souboji nová, například Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) kritizoval Barack Obama. Trump a Sanders tedy odrážejí dlouhodobý trend.

Důraz na vnitřní problémy USA a témata společná s Trumpem vrcholí na konci knihy, kde se Sanders věnuje ohrožení demokracie mediálními koncerny. Nekritizuje Fake News, ale ztrátu žurnalistické nezávislosti kvůli zahraničním vlastníkům nadnárodních koncernů, protože je nezajímají pracující, nekritizují vlastní obchodní model a prezentují politiku jako zábavu. Podle některých analytiků zpočátku nepříliš známý senátor z Vermontu posunul do leva nejen Demokratickou stranu, ale i celou generaci.

Konzervativní USA nepřestanou považovat všeobecné zdravotní pojištění nebo bezplatné školství, které patří ke standardům evropského sociálního státu, za zavádění komunismu, ale Demokratická strana se v tomto ohledu mění. V New Yorku v demokratických primárkách porazila 28letá Alexandria Ocasio-Cortezová dlouholetého kongresmana a vlivného člena strany Josepha Crowleye, přičemž její politické postoje jsou radikálnější než Sandersovy.

Sanders nejen shrnuje svou předvolební kampaň, ale i ukazuje změnu americké společnosti. Kdo bude chtít vyhrát příští prezidentské volby, zřejmě jí bude muset věnovat pozornost a dát pocit porozumění obyčejnému Američanovi spojený s kritikou globalizace, mediálních koncernů a mezinárodních obchodních dohod a organizací.