Až přírodní výběr v ložnici nahradí moderní genetika…

Za zhruba čtyři miliardy let se z jednobuněčných organismů vyvinul dnešní homo sapiens a britský přírodovědec Charles Darwin (1809–1882) tento proces popsal ve své evoluční teorii. Dosud se odehrával přírodním výběrem, ale dnes má člověk nástroje, které mu umožňují tento proces ovlivňovat.

Lidský genetický kód není nic magického, ale struktura, které stále lépe rozumíme a již lze změnit. Americký odborník na moderní technologie a geopolitiku Jamie Metzl je přesvědčen, že biologie je jen jednou z informačních technologií. Ve své knize Hacking Darwin: Genetic Engineering and The Future of Humanity (Hacknutý Darwin. Genetické inženýrství a budoucnost lidstva) se pak pokouší ukázat, jak genetika umožní vyhubit nemoci, a jak snaha stvořit homo sapiens 2.0 může vést k mezinárodním konfliktům.

Potomek na míru

Ve stejné době, kdy byla zveřejněna Darwinova práce O vzniku druhů přírodním výběrem, Gregor Mendel (1822–1884), mnich v augustiniánském klášteře na Starém Brně, zkoumal dědičnost. Jeho experimenty s křížením hrachu, jež si zaznamenával, vyústily ve tři pravidla později známá jako Mendelovy zákony dědičnosti. Darwinova evoluční teorie a Mendelovy zákony a odstartovaly vývoj, který přivedl na práh genetické manipulace příštích generací.

Podle Metzla bude díky moderním technologiím brzy možné si nejen vybrat pohlaví budoucího potomka, ale také jeho výšku, fyzickou kondici, barvu pleti a očí, dokonce inteligenci a charakter. Představu, že by šlo „vytvořit“ potomka na míru, však mnozí tvrdě kritizují a spojují s experimenty nacistů. Například umělé přerušení těhotenství je emocionální záležitost, při které nerozhoduje, že je proveditelné, ale kulturní zvyklosti, morálka a náboženství – čím silnější je náboženské cítění, tím větší je odpor k zásahům do vůle boží.

Problém nastává, jsou-li budoucí rodiče konfrontování s prenatální diagnózou. Za normálních okolností je jejich hlavním přáním, aby se dítě narodilo zdravé. Od chvíle, kdy se testuje na Downův syndrom, však budoucí rodiče volí buď zdraví dítěte, nebo náboženské přesvědčení. Podle údajů z Austrálie, Islandu, Dánska, Číny a Velké Británie se 90 až 98 procent z nich rozhodne pro přerušení těhotenství.

Genetická manipulace je možností, jak nemocím předejít, a nezanedbatelným ekonomickým faktorem ve zdravotnictví, které potřebuje stále vyšší finanční prostředky. Cystickou fibrózou neboli mukoviscidózou trpí přibližně 30 tisíc Američanů a při průměrném věku 37 let se náklady na její léčbu pohybují okolo 600 tisíc dolarů na jednoho pacienta.

Nejen třetí říše

Technologický vývoj jde rychle kupředu a již dnes nabízejí společnosti Apple, Facebook, Amazon, Google nebo Microsoft svým ženským zaměstnancům zmrazení vajíček. Hlavním cílem je udržet si je, ale současně se posunuje hranice společenského akceptování genetické analýzy a výběru vhodných embryí, což ovlivní i sex. Jakmile se normy ohledně početí dětí změní, bude především osobním zážitkem, a nikoliv nutností k založení rodiny. Přírodní výběr v ložnici nahradí sofistikovaný laboratorní proces.

Sekvenování DNA je stále lacinější a zanedlouho bude standardním vyšetřením. V Číně má sekvenování a jeho propojení s velkými daty prioritu a v roce 2020 by měla být u 50 procent novorozenců jejich genetická informace sekvenovaná. Biotechnologické odvětví si od toho slibuje, že kromě vytvoření jednotného zdravotního registru s obrovským množstvím dat bude možné přejít k precizní medicíně. Stejně jako se při transfúzi krve používá stejná krevní skupina, bude možné odpovídající pacienty léčit podle jejich genetického kódu.

Transhumanismus a gerontologie se věnují vztahu genetiky a stárnutí. Tento problém je starý jako lidstvo samo a je zmíněn i ve Starém zákoně – podle knihy Genesis dosáhl Metuzalém věku 969 let. Také z něj víme, že i jeho předkové žili skoro tisíc let, proto zřejmě geny hrály roli. Jahve ale později změnil názor a život omezil na 120 let. Ve 20. století se průměrný věk zdvojnásobil ze 40 na 80 let. Metzl se na rozdíl od amerického futurologa Raye Kurzweilla nedomnívá, že lidstvo dosáhne nesmrtelnosti, ale prodloužení života na 120 let je dle něho díky moderní genetice myslitelné.

Cílem není vyléčit gerontologické nemoci, ale zpomalit stárnutí, což zatím neumíme. Organismus některých lidí se opotřebovává a stárne rychleji, než těch, kdo se dožívají vysokého věku. Genetická terapie se proto soustřeďuje na geny, které zvyšují pravděpodobnost dlouhého a zdravého života, přičemž preparáty proti stárnutí by měly být přizpůsobeny genům pacienta. Zásah do genetického kódu nenarozených dětí vyvolává emoce a vášnivé diskuse. Manipulace geny však není nová.

Nacisté prováděli eugeniku a slabomyslných se zbavovala nejen třetí říše, sterilizací byly ve 20. století potlačované nežádoucí jevy i v jiných společnostech. V jeho první polovině bylo v psychiatrických léčebnách a vězeních sterilizováno asi 60 tisíc Američanů, v Portoriku dokonce třetina žen. Ve Švédsku a Dánsku se sterilizovalo až do osmdesátých let, což platí i o romské menšině v komunistickém Československu. Genetický kód se však ovlivňuje nejen sterilizací. Podle studií o kritériích pro rozhodování žen při výběru dárce spermií přednost mají vzdělaní, introvertní a s analytickými schopnostmi.

Lákavá vize

Geneticky upravované jsou i potraviny. V roce 2000 byla v USA většina produkce kukuřice, sóji a bavlny geneticky modifikovaná. Peking dává v rámci programu vedoucí světové pozice v této oblasti obrovské finanční prostředky na výzkum geneticky upravených potravin. V USA a Číně je jejich společenská akceptace mnohem vyšší než v Evropě. Odpor k nim v ní vedl k řadě aktivit, z nichž jedna prosazuje označení všech geneticky upravených potravin, aby spotřebitel věděl, co kupuje.

Organizace Greenpeace údajně nejvíce lobbovala proti tomuto označení, protože by to byly prakticky všechny v supermarketech – geneticky modifikované potraviny jsou buď jako primární produkt nebo jako krmivo. Greenpeace se obávala, že pokud by evropský spotřebitel zjistil, že již dlouhou dobu konzumuje geneticky upravené sýry, chléb, pivo a víno, zmenšilo by to jeho odpor k nim.

Kritikou a stigmatizací geneticky modifikovaných potravin se Evropa vydala jinou cestou než USA a Čína, které vedle exportu sledují vlastní potravinovou soběstačnost i geopolitické cíle spojené se zahraniční pomocí a sférou zájmu. Genetická manipulace příštích generací bude záviset nejen na individuálním, ale i na politickém rozhodnutí. Vize populace s výbornou fyzickou kondicí, vysokou inteligencí a rezistencí vůči chorobám a eliminace nežádoucích jevů ve společnosti se může stát více než lákavou.