Rakousko: Stane se lídr Strany svobodných příštím kancléřem?

Strana svobodných (FPÖ) si v zemských volbách v Horních Rakousích i ve Vídni polepšila. Ještě lépe si FPÖ, již řídí enfant terrible rakouské politické scény Heinz-Christian Strache, vede celostátně.

Zuzana Lizcová 14.12.2015
Předseda Svobodných Heinz-Christian Strache má mnohem vyšší ambice než působit... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Předseda Svobodných Heinz-Christian Strache má mnohem vyšší ambice než působit... | foto: Reuters
Předseda Svobodných Heinz-Christian Strache má mnohem vyšší ambice než působit... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Odhodlaný pohled do kamery, potřásání rukou, úsměv a ujištění o spolupráci. Rakouský kancléř Werner Faymann takto po boku své německé kolegyně Angely Merkelové pózoval letos na podzim hned několikrát. Dva státníci, kteří společnými silami obětavě řeší zřejmě největší krizi v historii Evropské unie.

Jak dlouho ale budou Vídeň a Berlín mluvit jedním hlasem? Skutečnost, že Merkelová se svým heslem „Zvládneme to“ naráží v části německé společnosti i vlastní strany na odpor, není žádné tajemství. Méně už se hovoří o výzvách před Faymannem, a tím i celou rakouskou politickou scénou.

Nejsilnější politická strana

Rakouský podzim letos získal výrazně modré zabarvení. V zářijových zemských volbách v Horních Rakousích získala Strana svobodných (FPÖ) více než 30 procent voličských hlasů, o polovinu více než v roce 2009. Polepšila si i v říjnu ve Vídni, kde její podpora stoupla o pět procentních bodů a kde se také mírně přehoupla přes třicetiprocentní hranici.

Strana svobodných (FPÖ), kterou k nejnovějšímu vrcholu přivedl proslulý demagog Jörg Haider, byla v uplynulých měsících v průzkumech suverénně nejsilnější politickou stranou

Ještě lépe to pro stranu, již řídí enfant terrible rakouské politické scény Heinz-Christian Strache, vypadá na celostátní úrovni. FPÖ, kterou k nejnovějšímu vrcholu přivedl proslulý demagog Jörg Haider, byla v uplynulých měsících v průzkumech suverénně nejsilnější politickou stranou. Stane se její lídr příštím spolkovým kancléřem? A co by to pro Rakousko znamenalo?

Od posledního vstupu FPÖ do vlády v roce 2000, který způsobil mezinárodní skandál, už uplynulo hodně času. Na úspěchy stran jejího typu si už evropská veřejnost v mezičase zvykla. Proruské, proticizinecké a protievropské výkřiky dnes nikoho příliš nepřekvapují. A Strache patří mezi ty, kteří s nimi i moderními komunikačními médii umějí pracovat nejlépe.

Proč řešit detaily, když lze vše podstatné vmáčknout do úderné zkratky? Ruský prezident Vladimir Putin je demokrat, jen má autoritární styl. Více vídeňské krve – příliš cizího nedělá nikomu dobře. Namísto homosexuální lobby a genderových bludů musíme podporovat rodiny. Z EU je třeba vystoupit. Východoevropané berou Rakušanům práci. Ne každý islamista je terorista, ale každý terorista je islamista. Političtí odpůrci jsou levicoví nacisté.

Dvě příčiny úspěchu

Tolik jen namátkou FPÖ a Strache v uplynulých měsících. Na podstatnou část voličů to zabírá. Rakouští odborníci vidí za současným vzestupem FPÖ dvě hlavní příčiny. První je dlouholetá vláda velké koalice v zemi.

„FPÖ profituje ze široce rozšířené nespokojenosti se spolkovou vládou SPÖ a ÖVP (sociálních demokratů a lidovců – pozn. red.), která si od roku 2008 navzdory přijatelným ekonomickým datům a dobrému zvládnutí ekonomické krize nedokázala vytvořit pozitivní image,“ vysvětlil České pozici Franz Fallend, politolog z univerzity v Salcburku. A dodává: „Místo toho vedly časté, přes média řešené konflikty mezi oběma stranami k tomu, že se spolkové vládě vytýká především nečinnost.“

S tímto názorem souhlasí i jeho innsbrucký kolega Reinhold Gärtner. Tento politolog České pozici řekl: „SPÖ ani ÖVP nedělají dojem, že jednají a dělají aktivní politiku.“ Ani jedna z tradičních velkých stran podle něho nezaujala v uplynulých letech jasné postoje k řadě důležitých společenských a politických témat, čímž přišly o podporu.

Druhým podstatným důvodem úspěchu Strany svobodných je uprchlická krize. A FPÖ ví, jak šířících se obav využít ve svůj prospěch.

Úspěchu FPÖ podle Gärtnera také nahrává, že politický protest v Rakousku tradičně směřuje spíše doprava než doleva. Proto prý FPÖ dokáže ze slabosti vlády mnohem lépe těžit než například liberální NEOS či Zelení.

Druhým podstatným důvodem úspěchu Strany svobodných je uprchlická krize. Rakouské ministerstvo vnitra počítá s tím, že letošní počet žádostí o azyl v zemi s počtem obyvatel i rozlohou srovnatelnou s Českou republikou přesáhne 82 tisíc. Rakousko je navíc důležitou tranzitní zemí na takzvané balkánské cestě do Německa. Mnoho občanů masivní příchod přistěhovalců z mimoevropských, zejména islámských zemí znepokojuje. A FPÖ ví, jak šířících se obav využít ve svůj prospěch.

Poohlížení lidovců

„FPÖ, která pravidelně staví do popředí svých volebních bojů téma ,cizinců‘, využívá aktuální uprchlickou krizi k podněcování strachu ze ztráty pracovního místa či z kulturního odcizení, zejména kvůli muslimským imigrantům,“ říká politolog Fallend. Průzkumy z nedávných voleb ve Vídni podle něho jasně ukázaly, že voliče FPÖ k tomu, aby svůj hlas odevzdali této straně, motivoval zejména její přístup k migraci. Okolnosti jsou tedy pro FPÖ příznivé.

Podle některých pozorovatelů se po koalici se Stranou svobodnými tajně poohlížejí lidovci (ÖVP), kteří jsou dnes menším vládním partnerem sociálních demokratů (SPÖ)

Před deseti lety, kdy se rozpadla a odešel z ní se svými věrnými dnes už zesnulý Jörg Haider, ji mnozí pohřbívali. Pod vedením Heinze Christiana-Stracheho ale dokázala uhájit pozici lídra „třetího“ nacionálně-liberálního tábora rakouské politiky (první dva jsou křesťanskodemokratický a sociálnědemokratický reprezentované ÖVP a SPÖ) a dostat se do čela předvolebních preferencí. Souběžně s tím se začala nabízet otázka, zda by se Svobodní měli, nebo neměli v budoucnu podílet na vládě, případně ji i vést.

„FPÖ se již nyní na základě svých volebních úspěchů podílí na zemských vládách v Burgenlandu a Horních Rakousích. Pokud se po příštích volbách do Národní rady stane nejsilnější stranou i na spolkové úrovni, bude velmi těžké udržet ji stranou vládní odpovědnosti,“ vysvětluje politolog Fallend. A dodává, že podle některých pozorovatelů se po koalici se Stranou svobodnými tajně poohlížejí lidovci (ÖVP), kteří jsou dnes menším vládním partnerem sociálních demokratů (SPÖ).

Ultrapravicová, nebo pravicově populistická

„Pokud by ale ÖVP vzešla z voleb jen jako druhá nejsilnější strana a nemohla si nárokovat úřad spolkového kancléře, byl by to riskantní podnik,“ zdůrazňuje politolog. Podobné úvahy jsou trochu předčasné. Pokud nynější vláda vydrží, půjdou Rakušané znovu hlasovat až za tři roky a pak bude rozhodovat zejména výsledek voleb. Už dnes ale není těžké vznést argumenty, které hovoří proti vstupu FPÖ do vládního kabinetu.

Za prvé není jisté, zda je FPÖ skutečně demokratickou stranou. „To je sporné nejen ve společnosti a médiích, ale i ve vědeckých kruzích,“ říká Fallend. Podle něho někteří politologové Stranu svobodných nebo její části označují za ultrapravicovou, což zdůvodňují tím, že část funkcionáři FPÖ publikuje v extremistických médiích nebo pronáší neonacistické výroky, i radikálními postoji Svobodných a jejich štvavými vyjádřeními.

Někteří politologové Stranu svobodných nebo její části označují za ultrapravicovou, jiní „jen“ za pravicově populistickou

„Jiní politologové neoznačují stranu za pravicově extrémní, ale ,jen‘ za pravicově populistickou, která sice nechce odstranit demokracii, ale chvílemi poškozuje její základy, třeba tím, že nechce akceptovat rozsudky nejvyšších soudů,“ upřesňuje Fallend.

Podle politologa Gärtnera je sice FPÖ pevně zakotvena ve stranickém spektru, vykazuje ale podobně jako pravicově populistické strany v jiných evropských zemích, například ve Francii, Maďarsku, Nizozemsku nebo ve Švédsku, deficity v přístupu k demokracii, zejména k základním lidským právům. Problematické je podle něho i to, že FPÖ nyní i dříve zaujímala indiferentní postoj k nacismu a dosud jasně a věrohodně neodsoudila jeho zločiny.

Nekompetentnost

Druhá výhrada vůči účasti FPÖ ve vládě je neideologická. „Při svém působení ve vládách – ať už v Korutanech se zemským hejtmanem nebo ve spolkové vládě v letech 2000 až 2007 ukázala FPÖ děsivou neschopnost a panují obavy, že by to při nové účasti na vládě mohlo být stejné,“ upozorňuje Gärtner. A dodává: „Proto pokud budou jiné alternativy, FPÖ by neměla být po dalších volbách do Národní rady zapojena do vlády.“

Někteří komentátoři údajnou nekompetentnost FPÖ nepovažují za argument proti jejímu podílu na vládě, ale spíše pro něj. Svobodné je údajně třeba vylákat z pohodlného závětří opozice.

Pochyby, zda by Svobodní byli schopní zemi řídit, jsou rozšířené: „Někteří pozorovatelé se domnívají, že by podíl na vládě mohl uškodit i samotné FPÖ, protože by se pak, jako už během koaliční vlády s ÖVP pod kancléřem Wolfgangem Schüsselem v letech 2000 až 2005, znovu ukázalo jen to, že není schopná kompetentně vládnout,“ připomíná Fallend.

Někteří komentátoři však údajnou nekompetentnost FPÖ nepovažují za argument proti jejímu podílu na vládě, ale spíše pro něj. Svobodné je údajně třeba vylákat z pohodlného závětří opozice. Dát jim prostor, aby předvedli, že skutečně znají lepší alternativy k vládní politice, nebo aby se historicky znemožnili.

Potíže na mezinárodní scéně

Jiní zastánci podílu FPÖ na moci argumentují tím, že nelze nadále ignorovat vůli podstatné části voličů. „Pusťte k tomu modré,“ nabádal po podzimních volbách ve Vídni v týdeníku Profil Gernot Bauer.

Sociální demokraté i lidovci si uvědomují, že by nástup pravicového populisty do čela vlády způsobil Rakousku značné potíže na mezinárodní scéně

Redaktor měl na mysli radnici města a argumentoval, že reprezentativní demokracie, v níž je jedna ze silných stran dlouhodobě držena od vládní moci, brzy nebude ani reprezentativní, ani demokracií. A že by SPÖ, která volby ve Vídni vyhrála, měla Straně svobodných učinit koaliční nabídku, aby v opačném gardu mohla nastat po příštích celostátních volbách, jejichž výsledek je otevřený.

Situace v Rakousku a Evropě ale spíše nahrává Svobodným a Černého Petra drží v ruce stále více opotřebovaná vláda velké koalice. Může se tedy Rakousko zanedlouho dočkat kancléře Heinze-Christiana Stracheho? Franzi Fallendovi se to dnes jeví spíše nepravděpodobné. Sociální demokraté i lidovci si podle něho uvědomují, že by nástup pravicového populisty do čela vlády způsobil Rakousku značné potíže na mezinárodní scéně. Není to ale nemožné.

AntiStrache efekt

„Pokud by ale FPÖ v příštích volbách do Národní rady dosáhla skvělého vítězství a bez ní by nebylo možné vytvořit jinou než tří nebo čtyřčlennou koalici ostatních stran, není vyloučené, že by se hlavní osobnosti SPÖ nebo ÖVP rozhodli pro koalici s FPÖ,“ vysvětluje Fallend.

Gärtnera možnost Stracheho v roli předsedy vlády znepokojuje: „To bych si nechtěl představovat,“ zdůrazňuje politolog. „Strache dosud neukázal, co by ho k tomuto postu opravňovalo,“ dodává s tím, že panují obavy, že by si spolkový kancléř Strache počínal stejně bezradně jako členové vlády z FPÖ v uplynulých letech.

V podzimních volbách ve Vídni byla druhým nejsilnějším motivem voličů vítězné SPÖ pro její podporu snaha zabránit FPÖ v převzetí moci v hlavním městě. Těžko ale říct, jak silný bude tento antiStrache efekt v dalších hlasováních.

Jeho nástup do čela vlády by navíc alpské zemi uškodil i na mezinárodní scéně: „Musíme předpokládat, že by Rakousko pod spolkovým kancléřem Strachem bylo vnímáno podobně jako – jen abych jmenoval jeden příklad – Maďarsko pod Orbánem,“ uzavírá Gärtner.

Řadu rakouských voličů tato alternativa znepokojuje.Obavy z nástupu Svobodných a důsledků pro Rakousko jsou namístě a mají značný mobilizační potenciál. Už v podzimních volbách ve Vídni byla podle průzkumu Petera Hajeka z Public Opinion Strategies druhým nejsilnějším motivem voličů vítězné SPÖ pro její podporu snaha zabránit FPÖ v převzetí moci v hlavním městě.

Těžko ale říct, jak silný bude tento antiStrache efekt, jak jej nazývají rakouská média, v dalších hlasováních.Ostatní strany, zejména ty vládní, by však na něj neměly spoléhat. Jinak je budoucnost může velmi nepříjemně překvapit.

Počet příspěvků: 3, poslední 16.12.2015 10:13 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.