Rafaj: Šikanózních podání ubylo. Podněty jsou kvalitnější

V roce 2015 se zpřísnila pravidla pro oznámení k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Jeho předseda Petr Rafaj změnu v rozhovoru chválí: „Díky zavedení poplatků klesl počet zbytečných stížností.“

Eliška Nová 3.5.2017
Petr Rafaj, předseda ÚOHS. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Petr Rafaj, předseda ÚOHS. | foto: MAFRA
Petr Rafaj, předseda ÚOHS. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

„I tady platí česká povaha, že když má soused kozu, ať mu radši chcípne, když já ji nemám taky. Když někdo nevyhraje, dělá vše pro to, aby se zakázka radši neuskutečnila vůbec,“ říká šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj.

LIDOVÉ NOVINY: V roce 2015 se zpřísňovala pravidla pro podávání oznámení. Jak se to promítlo do praxe?

RAFAJ: Upravovala se výše kauce tak, aby odpovídala výši zakázek. Dříve byla kauce maximálně dva miliony, i když se jednalo o zakázku za miliardy. V důsledku změn klesl počet návrhů na zahájení správního řízení.

LIDOVÉ NOVINY: Neubylo ale i oprávněných stížností?

RAFAJ: Nemyslím. Můžeme diskutovat o kauci nebo výši poplatku za podnět, ale jsem přesvědčen, že jsou oprávněné. My jsme navrhovali, aby to bylo tisíc korun, poslanci dospěli k názoru, že to má být víc. Klesl obrovský počet podnětů, které nic neřešily. Prakticky vymizely případy, že by někdo měl souseda, který podnikal, a jenom proto na něj podal stížnost. Dnes když přijde podnět, je relevantní a dá se s ním pracovat.

LIDOVÉ NOVINY: Takže počty šikanózních podání to vyřešilo a klesly?

Statistiku, která by se týkala jen šikanózních podání, úřad nevede, ale obecně lze říct, že podněty přijímané v poslední době jsou kvalitnější.

RAFAJ: Ano, ale je to záležitost prvního stupně, kam se nemíchám. Statistiku, která by se týkala jen šikanózních podání, úřad nevede, ale obecně lze říct, že podněty přijímané v poslední době jsou kvalitnější.

LIDOVÉ NOVINY: Poplatku za podání stížnosti se přezdívá zpoplatněné trestní oznámení. Souhlasíte?

RAFAJ: Ne, poplatek je oprávněný a správný. Dvě třetiny podnětů byly zcela zbytečné. Máme jednoho podavatele, v jehož okolí snad neexistuje jediná firma, na kterou by nenapsal, že uplácí starostu. Kolikrát ale ani nenapíše, o jakou zakázku se jedná.

LIDOVÉ NOVINY: Způsobily poplatky také pokles podání?

RAFAJ: Velice těžce se to analyzuje. Ale upřímně řečeno, pro firmy, které podnět dát chtějí, to problém není. Většinou se jedná o zakázky za desítky až stovky milionů, deset tisíc za poplatek pak pro firmy nehraje roli.

LIDOVÉ NOVINY: To ale přece platí i pro ta podání, která oprávněná nejsou.

RAFAJ: Samozřejmě, u soutěží o desítky až stovky milionů je to pro firmy pod jejich zaokrouhlovací schopnosti. Ale už je tu určitá překážka a obtíž. Audit se kolikrát ptá, zda je výdaj za podání oprávněný, takže to opravdu staví hráz, aby šikanózní podněty nechodily, ale nebrání tomu, aby se firmy mohly domoci práva.

LIDOVÉ NOVINY: Komplikují šikanózní podání žádosti o přidělení evropských dotací?

Začali jsme víc preferovat dohody o narovnání. Pokuta je v takových případech sice nižší, ale subjekt spolupracuje, s úřadem se dohodne a ušetříme tak nemalé prostředky za soud.

RAFAJ: Ano, mohou. V tendru to přináší zpoždění i v případě, že to úřad začne řešit rychle. Týká se to především obcí, které vypíšou soutěž a pak ji potřebují vcelku rychle dokončit. Často žádají, abychom rozhodli rychle a oni tak měli šanci splnit podmínky. Ale my nemůžeme upřednostňovat.

LIDOVÉ NOVINY: Ve kterém oboru jsou podání s úmyslem někoho poškodit největší problém?

RAFAJ: Užívá se to všude, obecně ale nejvíce ve stavebnictví. Často jde o ohromné objemy peněz a pro firmy je důležité zakázku získat.

LIDOVÉ NOVINY: Když vás prezident Miloš Zeman před dvěma lety znovu jmenoval do úřadu, vyčetl vám malý výběr pokut. Zlepšila se vám čísla?

RAFAJ: Začali jsme víc preferovat dohody o narovnání. Pokuta je v takových případech sice nižší, ale subjekt spolupracuje, s úřadem se dohodne a ušetříme tak nemalé prostředky za soud. Když vydáte rozhodnutí jako takové, dochází k soudům a tahanicím. U narovnání toto odpadá, takže co do efektivity je to podle mě obrovský přínos. V roce 2015 přesáhly pokuty za protisoutěžní jednání dvě miliardy korun, což je v historii úřadu nejvíc. Loni jsme na pokutách uložili 466 milionů. A přes zmíněné narovnání je ukončeno 80 procent případů zakázaných dohod.

LIDOVÉ NOVINY: Nedávno vyšla analýza Institutu ekonomických studií. Podle ní je délka rozhodovacího procesu v průměru 166 dní, což naznačuje, že v některých případech jsou překročeny správní lhůty. Jak se vám daří je dodržovat?

RAFAJ: Ale podle toho čísla jsme ve lhůtách. Když budu počítat, pak máme šedesát správních, nikoliv kalendářních dní na rozhodnutí v prvním stupni, dalších patnáct na vydání rozhodnutí, patnáct na podání odvolání. Třicet dní je předkládací lhůta na druhý stupeň a šedesát na vydání rozhodnutí. Nepočítá se doba na jednání rozkladové komise. Takže jsme, jestli správně počítám, na 165 správních dnech.

LIDOVÉ NOVINY: To se ale přece netýká všech případů.

Posouzení stavu, jak ho udělal Institut ekonomických studií, je plácnutí do vody bez skutečné znalosti věci.

RAFAJ: Lhůty za určitých okolností neběží. Dokud například nemáme kompletní zadávací dokumentaci, nemůžeme nic šetřit. Do správního řízení se nepočítá doba, než nám navrhovatel dodá podklady. V mnoha případech k tomu musíme stěžovatele opakovaně vyzývat. Tlačí sice na to, abychom rychle rozhodli, ale sám to blokuje, protože mu trvá dvacet dní, než dokumentaci pošle, navíc kolikrát stejně něco chybí. Posouzení stavu, jak ho udělal Institut ekonomických studií, je plácnutí do vody bez skutečné znalosti věci.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké máte extrémy v řízení, nejkratší a nejdelší lhůtu, za které jste vyřešili podání?

RAFAJ: U některých případů jsou lhůty hodně dlouhé. Padne rozhodnutí v prvním stupni, přijde odvolání, rozklad, dotyčný to zažaluje u krajského soudu a ten třeba rozhodne jinak než úřad. Naší kasační stížnosti ale následně vyhoví Nejvyšší správní soud, takže krajský soud to projedná znovu. A opět naše rozhodnutí zruší. Přijde nám to zpátky na první stupeň, kde rozhodneme stejně jako na začátku, pouze se něco doplní, aby to bylo jasnější. V podstatě se vyřeší procesní chyba a soud nám nakonec dá za pravdu. V prvním okamžiku jsme rozhodli správně, ale mezitím uplynulo několik let. Nepovažuji to za spravedlivý proces, ale je to něco, co s sebou přinesla Evropská unie.

LIDOVÉ NOVINY: Pokud je problém v procesních chybách, není řešením pečlivější práce úřadu? Prostě se vyvarovat formálních chyb?

RAFAJ: Postoj soudů se vyvíjí, a to i směrem k procesním věcem. Někdy tak není možné je předvídat. Takže i když je naše rozhodnutí zrušeno, neznamená to vždy, že jsme udělali chybu. Soud má jednoduše jiný názor.

LIDOVÉ NOVINY: Další údaj Institutu ekonomických studií říká, že ve druhé instanci – tedy přímo u vás – je zhruba roční objem nerozhodnutých případů.

Postoj soudů se vyvíjí, a to i směrem k procesním věcem. Někdy tak není možné je předvídat. Takže i když je naše rozhodnutí zrušeno, neznamená to vždy, že jsme udělali chybu. Soud má jednoduše jiný názor.

RAFAJ: To v žádném případě není pravda. Ta analýza je spíš taková dobrá beletrie. V současné době není ve druhé instanci jediný případ, v němž by byla překročena zákonná lhůta.

LIDOVÉ NOVINY: Takže vám to netrvá příliš dlouho?

RAFAJ: Netvrdím, že některé extrémně složité případy nebyly v minulosti řešeny déle, ale zrychlení vnímá i odborná veřejnost – a je velké. Jsou případy, které trvají tři sta dní, s průměrem to pak pohne. Dlouhodobě jsme na úřadu měli nárůst případů meziročně o sto procent. Když jsem v roce 2009 nastoupil, měli jsme na veřejných zakázkách při stejném stavu lidí 209 případů. Za tři roky jich bylo 700. Kapacitu lidí nenafouknete.

LIDOVÉ NOVINY: Pořád to meziročně roste?

RAFAJ: Teď došlo k mírnému poklesu, protože například ve stavebnictví bylo méně zakázek. Když se daří, je hodně zakázek, tím pádem i hodně práce pro firmy, a když je dostatek práce, jsou menší důvody se odvolávat. A naopak. Podle množství návrhů a podání na úřad poznáte, jak se daří ekonomice. Želbohu v tomto případě platí česká povaha, že když má soused kozu, tak ať mu chcípne, když já ji nemám taky. Když někdo nevyhraje, dělá vše pro to, aby se zakázka radši neuskutečnila vůbec.

LIDOVÉ NOVINY: Jak moc se ÚOHS soustředí na to, aby v podobných případech rozhodoval stejně a byl předvídatelný?

RAFAJ: Máme rozhodnutí ve sbírkách, na úřadě jsme spustili vlastní systém, kdy podle klíčového slova referentovi vyjedou rozhodnutí, která byla vydána, a může si to tak zkontrolovat. Dbáme na to, abychom rozhodovali konzistentně.

LIDOVÉ NOVINY: Úřad často čelí kritice za to, že věnuje příliš času přezkumu zakázek a už nezbývá čas na to, aby hlídal, jestli je soutěž rovná. Jak si to stojí v poměru?

Jsme kritizováni za to, jak dlouho to trvá, ale všem bych doporučil, ať se podívají na to, jak dlouho to trvá v zahraničí.

RAFAJ: To, že se víc mluví o veřejných zakázkách, neznamená, že k tomu úřad nepřistupuje rovně a férově. Zkoumání hospodářské soutěže je úplně jiné, složitější a zdlouhavější. Jsme kritizováni za to, jak dlouho to trvá, ale všem bych doporučil, ať se podívají na to, jak dlouho to trvá v zahraničí. Navíc poměr agendy neporovnáte, veřejných zakázek se vypisují statisíce ročně.

LIDOVÉ NOVINY: Vedete boj s ministerstvem dopravy? Zdá se, že za jakoukoliv zakázku, kterou vypíšou, dostanou od vás pokutu.

RAFAJ: Pokud někdo vypíše tendr špatně, nemůžeme to přehlédnout jenom proto, že pan ministr došel k nějakému názoru. Když je to špatně, tak je to špatně.

LIDOVÉ NOVINY: Takže ministerstvo dopravy neumí vypisovat zakázky?

RAFAJ: V mnoha případech ne, mají v nich chyby. Nejhorší je, že kolikrát ani nerespektují rozhodnutí soudu a pak nám vysvětlují, že to mají dobře a soud to myslel jinak.

LIDOVÉ NOVINY: A co ostatní ministerstva, ta jsou na tom lépe? Takhle to totiž vypadá, že vypisovat zakázky neumí jenom na dopravě.

RAFAJ: Záleží především na tom, kolik příslušné ministerstvo vypisuje zadávacích řízení. Pokud jsou to desítky, je pravděpodobnější, že na jejich zakázky k nám přijde víc podání. Neznamená to nutně, že zadávají hůř než ostatní.

Petr Rafaj (55)

  • V roce 1997 vstoupil do ČSSD, za kterou byl o rok později zvolen do zastupitelstva Frýdku-Místku. Zde působil jako místostarosta.

  • Dva roky zasedal také v zastupitelstvu Moravskoslezského kraje.

  • Od roku 2002 byl sociálnědemokratickým poslancem.

  • Na všechny svoje funkce rezignoval v roce 2009, kdy byl jmenován předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

  • Znovu ho do čela úřadu jmenovala většinou jednoho hlasu vláda v roce 2015.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.