Putinovo odhalení nových typů zbraní Pentagon nepřekvapilo

Projev ruského prezidenta Vladimira Putina k poslancům 1. března, v němž prezentoval několik zbraňových projektů, například systémy Avangard a Kinžál, ho měl Rusům ukázat jako silného vůdce.

Vladimir Putin. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vladimir Putin. | foto: Reuters
Vladimir Putin.

V Rusku vrcholí kampaň před prezidentskými volbami 18. března. Ani více než 20 miliónů Rusů, kteří žijí na hranici bídy, a nespokojené městské střední vrstvy však zřejmě neohrozí zvolení Vladimira Putina prezidentem. Růst nespokojenosti s jeho vládou ale může v blízké budoucnosti dnes nepředvídatelně otřást režimem. Putin proto musí ukazovat sílu, včetně vojenské.

Mnoho Rusů je totiž stále přesvědčeno, že pouze vojenská síla určuje, zda je, či není Rusko velmocí – na velmocenský status své země jsou obzvlášť hrdi. Putinův projev k poslancům 1. března, v němž prezentoval několik zbraňových projektů, ho měl Rusům ukázat jako silného vojenského vůdce a vyslat signál do zahraničí, že se Rusko znovu zařadilo mezi velmoci, s nimiž je třeba počítat a jednat.

Řada zkoušek

Počátek většiny zbraňových projektů prezentovaných Putinem však lze objevit v konstrukčních zařízeních bývalého Sovětského svazu. Například o „jaderném motoru“, který má podle Putina pohánět střely s plochou dráhou letu a torpédo Status-6, se uvažovalo již v padesátých letech 20. století pro dálkové bombardéry. Tyto dva projekty však na rozdíl od ostatních budí podezření, že v současnosti jsou pouze ve stadiu vývoje, a nikoli prototypy nových zbraní. Práci na nich však v Rusku nikdo nezpochybňuje.

Projekty převážně raket musely projít řadou zkoušek, a proto nemohly uniknout pozornosti zpravodajských služeb

Projekty převážně raket musely projít řadou zkoušek, a proto nemohly uniknout pozornosti zpravodajských služeb. Představitelé Pentagonu tvrdí, že je Putinem „odhalená tajemství“ vůbec nepřekvapila. Navíc americké a čínské projekty jsou v mnohém totožné s ruskými.

USA plánují postupné jaderné přezbrojení. Vyvíjejí letoun X-51 vybavený náporovým reaktivním motorem, systém Falcon HTV 2, jenž funguje podobně jako ruský systém Avangard, a řízené střely s plochou dráhou letu, které nahradí Tomahawky. Čína testuje od roku 2013 aerobalistickou hypersonickou bojovou hlavici WU-14, protidružicové zbraně a nové typy balistických řízených střel.

Další ruská odpověď

O některých zbrojních projektech prezentovaných Putinem, zejména o těžké mezikontinentální balistické raketě Sarmant, jsem napsal již v roce 2015, a v současnosti je v závěrečném stadiu vývoje. Velitel ruských strategických sil generál Sergej Karakajev prohlásil, že armáda jí začne být vyzbrojována na přelomu let 2019/2020 a má mít prvky orbitálního bombardovacího systému.

Putin v projevu mezi novými typy zbraní zmínil systém Avangard, o němž generál Karakajev prohlásil, že jde o další ruskou odpověď na rozmisťování amerického protiraketového systému, přičemž jeho vývoj prý již byl ukončen

Může útočit nejen přes severní pól, jak je u takových raket běžné, ale i přes jižní a vzhledem ke své váze může být vyzbrojena mnoha manévrujícími jadernými hlavicemi. Rakety Sarmant budou umístěny v šachtách po starších typech mezikontinentálních balistických střel. Dalším významným prvkem je nová pohonná látka, která urychlí první fázi letu, což zkomplikuje zničení rakety americkým protiraketovým systémem.

Putin v projevu mezi novými typy zbraní zmínil systém Avangard, o němž generál Karakajev prohlásil, že jde o další ruskou odpověď na rozmisťování amerického protiraketového systému, přičemž jeho vývoj prý již byl ukončen. Rozdíl oproti běžným balistickým raketám spočívá v okřídleném bloku, který po opuštění nosné rakety letí k cíli klouzavě v horních vrstvách atmosféry ve výšce několika desítek kilometrů rychlostí až 6500 metrů za vteřinu.

V průběhu letu mění směr a výšku a dokáže se vyhnout systémům protiraketové obrany. Plachtící střela má odolat budoucím laserovým zbraním a její dolet ovlivňuje úhel, pod kterým proniká do atmosféry.

Faktor času

Podle Rusů má raketa dolet šest až jedenáct tisíc kilometrů, a je tudíž mezikontinentální balistická, přičemž kvůli váze bojové hlavice zhruba dvě tuny může prý být umístěna pouze na těžkých mezikontinentálních střelách, jako je UR-100UTTX „Stiletto“ nebo v budoucnu Sarmant. A právě použití takové rakety, činí dolet systému Avangard sporný.

Zda budou hlavice systému Avangard umístěny pouze na těžkých nebo, jak se původně předpokládalo, také na lehkých raketových systémech, a tedy použitelné i proti cílům v Evropě, ukáže čas

Až dosud se předpokládalo, že bojový blok ponesou lehčí rakety Rubež označované v USA SS-X-31 a v Rusku RS-26 Rubež, přičemž podle Američanů patří do kategorie zbraní středního doletu, které zakazuje rusko-americká smlouva – její hlavice mohou ničit i cíle pod smluvním limitem 5,5 tisíce kilometrů.

Pentagon se při hodnocení systému Avangard opírá o skutečnost, že při třech pokusných startech byly zasaženy cíle jen dva tisíce kilometrů od odpalu. Raketa Rubež tedy zřejmě může zasahovat cíle jak v mezích daných smlouvou o likvidaci raket středního doletu, tedy v Evropě, tak mezikontinentální. Zda budou hlavice systému Avangard umístěny pouze na těžkých nebo, jak se původně předpokládalo, také na lehkých raketových systémech, a tedy použitelné i proti cílům v Evropě, ukáže čas.

Prioritní cíle

Z dalších zbraňových systémů zmíněných Putinem je třeba věnovat pozornost systému Kinžál, protože technické parametry mu umožňují ničit cíle v Evropě, tedy i v České republice. Podle Putina dosahuje rychlosti až 3250 metrů za vteřinu a cíle může ničit až ve vzdálenosti dvou tisíc kilometrů od odpalu z letounu. V podstatě jde o zdokonalenou balistickou řízenou střelu Iskander, jejíž první raketový stupeň je nahrazen letounem Mig 31.

Podle Rusů jsou prioritními cíli systému Kinžál americká plavidla v mořích okolo Evropy vyzbrojená raketami Tomahawk a protiraketovými systémy, letadlové lodě, důležitá velitelská stanoviště a významné týlové objekty

Tímto řešením lze výrazně zvýšit dolet střely, a přitom se vyhnout závazkům ve smlouvě o likvidaci raket středního doletu, která se týká raket s plochou dráhou letu a balistických řízených střel s doletem od 500 do 5500 kilometrů. Podle Rusů jsou prioritními cíli systému Kinžál americká plavidla v mořích okolo Evropy vyzbrojená raketami Tomahawk a protiraketovými systémy, letadlové lodě, důležitá velitelská stanoviště a významné týlové objekty.

V odpovědi na otázku, zda jsou takové cíle na území České republiky, je třeba vzít v úvahu cenu rakety, jež může být v milionech dolarů, a zničeného cíle. Domnívám se, že takové významné vojenské cíle, například utajené předsunuté velitelské stanoviště NATO nebo centrála pro vyhodnocování družicových snímků, na území ČR nejsou. Týlových objektů , jež by se v případě války mohly sát cílem systému Kinžál, však má několik – jaderné elektrárny a vltavská kaskáda.

Obrana civilních obyvatel

Postupným ničením vltavské kaskády by vzniklo rozsáhlé zatopené území, zejména v severním Německu, v důsledku čehož by bylo obtížné přesunovat síly přicházející z USA na bojiště na východních hranicích států NATO, což není nemyslitelné. V noci z 16. na 17 května 1943 zahájilo britské letectvo operaci Chastise, při níž 19 bombardérů poškodilo přehrady Mölne a Edersee, přičemž záplavy zničily 125 továren a 25 mostů a zahynulo 1294 lidí.

Za situace, kdy se ČR nedokáže ubránit před hyperzvukovými zbraněmi, by měla věnovat mnohem větší pozornost pasivní obraně – zejména civilních obyvatel

Armáda ČR nemá v současnosti zbraňové systémy, které by mohly odvrátit útok hyperzvukovými zbraněmi. Také možnosti spojenců jsou omezené, když protiraketové základny v Rumunsku a v Polsku nejsou namířené proti Rusku. I kdyby je bylo možné v případě války použít, technologicky, pokud jde o rychlost antiraket a jejich počty, by byl jejich význam malý.

Za situace, kdy se ČR nedokáže ubránit před hyperzvukovými zbraněmi, by měla věnovat mnohem větší pozornost pasivní obraně – zejména civilních obyvatel. Obce a města sice musejí mít ze zákona krizové plány, vyhovují však například z hlediska ukrytí obyvatel či jeho včasného vybavení protichemickými prostředky?