Putin: Doba Západu skončila

Ruský prezident v projevu k velvyslancům své země prohlásil, že Západ nevyhnutelně směřuje k úpadu. To by v roce 1885 řekl i car Alexandr III.

Ruský prezident Vladimir Putin na setkání s velvyslanci své země z celého světa, kteří přijeli do Moskvy ke konzultacím, mimo jiné prohlásil: „Sociální a ekonomické problémy průmyslově vyspělých zemí se zhoršují a následkem hospodářské krize oslabuje dominantní role takzvaného historického Západu.“

A dodal, že se západní ekonomika postupně propadá, přičemž současné problémy Evropské unie „jsou jen pověstnou špičkou ledovce nevyřešených strukturálních problémů, s nimiž se potýká celá světová ekonomika“. Dle něho však ze společenského a ekonomického úpadku Západu nevyplývá, že by Rusko mělo polevit v ostražitosti.

Zraněné zvíře je totiž nebezpečné a Západ, který se ze všech sil snaží odvrátit svůj nevyhnutelný pád, pravděpodobně bude působit potíže. A to se již dnes děje. Ochabující Západ se totiž uchyluje k jednostranným akcím a silovým intervencím (mínil zřejmě Libyi a Sýrii), aby si zachoval svůj vliv v měnícím se světě.

Putin má v určitém smyslu pravdu. Evropská unie ani USA skutečně v současné chvíli nepředstavují vzory, dle nichž by bylo možné se řídit.

Putin má v určitém smyslu pravdu. Evropská unie ani USA skutečně v současné chvíli nepředstavují vzory, dle nichž by bylo možné se řídit, ani hospodářské zázraky v měnícím se světě. A to není pro diplomatickou linii, kterou Putin od svých diplomatů očekává, příliš dobrá zpráva.

Stále stejná doktrína

Dlouhodobé pozorovatele Ruska i studenty jeho dějin by však Putinův projev neměl překvapovat. Ruská politická rétorika má totiž bohatou historii takového osočování Západu. Koneckonců v době komunismu, kdy se Putinovo myšlení utvářelo, bylo oficiální doktrínou, že kapitalistický Západ nevyhnutelně směřuje na smetiště dějin.

„Pohřbíme vás,“ prohlásil na vrcholu studené války Nikita Sergejevič Chruščov, v letech 1953 až 1964 první tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu. V rétorice Lenina, Stalina, Chruščova i Leonida Brežněva, a to od roku 1917 až téměř do rozpadu Sovětského svazu, hrála tato sovětská doktrína hlavní roli.

Ať už je Západ jakkoli zkažený a chaotický, Rusku se nikdy nepodařilo dosáhnout jasné nadřazenosti nad ním, o kterou neustále usiluje

Tehdy stejně jako nyní však druhou částí poselství bylo, že Západ je prohnilý, zkažený a značně ochromený velkou sociálněekonomickou krizí, kterou není schopný překonat. Z toho vždy vyplývalo a stále vyplývá ohrožení, a proto Moskva nemůže polevit v ostražitosti.

Marná snaha o nadřazenost

Tento způsob myšlení ovšem nevstoupil do Ruska s komunisty. Carské Rusko bylo plné úvah o zkaženosti Západu a o nevyhnutelném triumfu a nadřazenosti ruských teologických, společenských a politických idejí. V tomto ohledu není Putinův projev ničím novým. Naopak, například car Alexandr III. by mohl v roce 1885 pronést v podstatě stejný projev a také mnoho ruských filozofů a spisovatelů.   

Od té doby Západ prošel mnoha krizemi, přičemž některé z nich měly strašlivé účinky a vyvolaly zničující války. Protiklady různých západních systémů vedly k obrovským změnám a je pravděpodobné, že i dnes stejně jako v minulosti se většina hlavních západních institucí a idejí během současné kapitalistické obdoby perestrojky změní. Podstatné také je, že během těchto mnoha desetiletí a generací Rusko Západ nikdy nedostihlo, a to navzdory všem jeho problémům. Ať už je Západ jakkoli zkažený a chaotický, Rusku se nikdy nepodařilo dosáhnout jasné nadřazenosti nad ním, o kterou neustále usiluje.

Zažije prezident Putin na konci svého života stejně jako jeho předchůdci v 19. století zklamání kvůli zvratu v dějinách, nebo se Rusku pod jeho vedením podaří předstihnout ten strašný Západ? Budoucnost je sice otevřená a Západ sužuje mnoho problémů, ale tím, že jej Rusko předstihne, se v podstatě nemusí zabývat.