Půjčky po zásahu ČNB opět zdraží

Česká národní banka letos už poněkolikáté zvýšila úrokové sazby. Důvodem byla slabší koruna, rychlý růst mezd a vyšší inflace. Zvyšování sazeb v ekonomice už vidět sice je, nicméně růst úroků na straně České národní banky se promítá do klientských sazeb se zpožděním a navíc jen částečně, díky silné mezibankovní konkurenci.

Vojtěch Wolf 12.11.2018
Panelový dům. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Panelový dům. | foto: Shutterstock
Panelový dům.

Slabší koruna než se čekalo, rychlý růst mezd a vyšší inflace. To jsou důvody, proč Česká národní banka (ČNB) zvýšila letos už popáté základní úrokovou sazbu, za niž si komerční banky ukládají u ČNB biliony korun a následně se od ní odvíjejí i ceny finančních produktů, například hypoték. Takzvaná dvoutýdenní REPO sazba vzrostla 1. listopadu z 1,5 na 1,75 procenta.

Letos se patrně zvyšovaly sazby naposled. Guvernér ČNB Jiří Rusnok prohlásil, že pokud bude následující vývoj v souladu s ekonomickou prognózou, tak „letošní rok je z pohledu zvyšování úrokových sazeb za námi“. Pokud by však koruna oslabila, zvýšila by centrální banka sazby letos ještě jednou.

Dražší úvěry

Zvyšování úrokových sazeb v ekonomice už vidět je. Nicméně růst úroků na straně ČNB se promítá do klientských sazeb se zpožděním a navíc jen částečně, díky silné mezibankovní konkurenci. „Konkrétně u hypoték od počátku letošního roku pozorujeme nárůst o čtvrt procentního bodu a lze čekat další zřetelný nárůst v nejbližších měsících,“ říká analytik České spořitelny Michal Skořepa.

Růst cen úvěrů na bydlení zbrzdilo i nové doporučení ČNB, které začalo platit od začátku října. Ta nyní po bankách požaduje, aby hypotéku schvalovali jen těm žadatelům, jejichž dosavadní celkový dluh nepřesahuje devítinásobek jejich ročního čistého příjmu a měsíční splátka dluhů nebude vyšší než tři čtvrtiny čistého měsíčního příjmu. Před přijetím tohoto doporučení banky hojně lákaly klienty právě na nižší úrokové sazby.

Od léta již sice několik bank zvedlo i úročení spořicích účtů, nicméně jde stále jen o jednotky případů. Ty největší bankovní domy se do zvyšování sazeb neženou.

„Konkurence na trhu před zavedením nových pravidel pro poskytování hypoték stáhla bez ohledu na růst základní úrokové sazby sazby z hypoték mírně dolů. Ale jedná se jen o jednorázový vliv, který už odezněl,“ říká Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Od léta již sice několik bank zvedlo i úročení spořicích účtů, nicméně jde stále jen o jednotky případů. Ty největší bankovní domy se do zvyšování sazeb neženou. Podle analytiků za tento stav může sama centrální banka a její kurzový závazek, který skončil v dubnu loňského roku.

„Celý bankovní trh je stále narušený velkým množstvím likvidity, kterou vytvořila ČNB během trvání kurzového závazku,“ řekl LN Jakub Seidler, ekonom ING Bank. ČNB totiž od 7. listopadu roku 2013 po dobu zhruba 41 měsíců do 6. dubna 2017 vydala na intervence přibližně dva biliony korun.

„To znamená, že nadbytek likvidity trh ovlivňuje i nadále, protože koruny v systému zůstaly a nikam nezmizely. Když ČNB nyní zvyšuje úrokové sazby, nepropisuje se to jako v minulosti dostatečně rychle, a to ani u úroků na úvěry. Například ČNB zvedla za poslední období sazby o 1,5 procentního bodu, nicméně úrokové sazby u hypoték šly prozatím nahoru v mezidobí od poloviny roku 2017 do srpna 2018 jen o 0,6 procentního bodu,“ doplňuje Seidler.

Příprava na zlé časy

Podle ekonomů si ČNB rovněž růstem sazeb připravuje, na rozdíl například od Evropské centrální banky (ECB), která drží sazby na rekordních minimech, půdu pro horší časy. V době, kdy přijde krize a bude třeba sazby snižovat, tak bude mít ČNB mnohem větší manipulační prostor.

Pro navýšení sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady, jeden chtěl navýšit sazby o půl procentního bodu, jeden vůbec.

„ČNB si rozhodně prostor vytváří, zatímco u ECB se prostor neřeší. V eurozóně se stále tisknou nová eura a doufá se, že to tak nějak dobře dopadne,“ konstatuje Petr Dufek z ČSOB.

Pro navýšení sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady, jeden chtěl navýšit sazby o půl procentního bodu, jeden vůbec. Zároveň šlo o poslední zasedání rady v současném složení, neboť v prosinci dochází k obměně jejích dvou členů, nynějších viceguvernérů Mojmíra Hampla a Vladimíra Tomšíka. Ty nově nahradí ekonom a poradce Andreje Babiše Aleš Michl a šéf měnové sekce ČNB Tomáš Holub. Nicméně ani od těch se příliš nečeká, že by ČNB vychýlili z dosud nastaveného kurzu při rozhodování o dalším vývoji sazeb.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.