Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

První univerzita zveřejnila platy vedení. Akademici se obávají vážných důsledků.

Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek: Zveřejňování platů bude mít fatální dopad na výkonnost veřejných vysokých škol. 

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
IT

I. Telec

11. 4. 2013 21:44
ZČU třeba pochválit za plnění
ZČU třeba pochválit za plnění zákona.Rektor a děkani jsou orgány veřejné moci vykonávajícími veřejné úřady, pokud jde o veřejnou správu na úseku akademické samosprávy s rozhodovací pravomoci a působností ve věch práv jiných.Prorektoři a proděkani jsou sice jen vedoucími manažery veřejnoprávních korporací, ovšem placenými z veřejných prostředků.Legitimní veřejný zájem na veřejné informovanosti o veřejných úřadech, o něž se může ucházet kdokoli, -  a podobně u vrcholných manažerů veřejnoprávních korporací - je nade vší pochybnost přednější nežli tzv. osobní údaj.Kdo je přecitlivělý na své osobní údaje, nechť zůstane doma v kuchyni anebo v soukromé sféře za vlastní peníze. 68dné veřejné prostředky nemusí pobírat.Nelze tolerovat tanečky kolem tzv. osobních údajů ze strany rektorů jakožto orgánů veřejné moci, které mají ctít judikaturu Nejvyššího správního soudu, anebo se věnovat jiným věcem mimo výkon veřejné moci. Určitě se uživí v soukromé sféře za vlastní peníze anebo je zachytí sociální síť.Dovolávat se dnes po všech soudních rozhodnutích na tzv. osobní údaje už snad ani není trapné, ale natolik sociálně desorientované "mimo čas a prostor", že ve svém důsledku to může ohrozit i samu důvěru ve schopnost vykonávat veřejný úřad.Nechat se donutit soudem v této věci je natolik společensky neakceptovatelné pohrdání zákonem, judikaturou a zároveň osobním projevem neschopnosti vyvažovat zájmy, že snad jen ten, kdo neví, co mluví a činí, by si mohl dovolit říci něco takového jinde než doma v kuchyni.Mzdy, o které se jedná, by měly být standardně zveřejňovány ve výročních zprávách tak, aby byl seznatelný nárůst, pokles, srovnání a další údaje významné pro veřejnou ekonomiku a řízení veřejnoprávní korporace (tedy i strukturu mzdy a její vývoj).- Jiná věc: směřování k nivelizaci ..., už tu zaznělo, že špičková vysoká škola může mít skutečně nivelizované mzdy, protože mezi špičkovými akademickémi pracovníky nelze zásadně nijak rozlišovat. Ti špatní tam nepatří a hlavně se na ni vůbec nedostanou. 
0 0
možnosti
JD

John Dear

2. 4. 2013 12:10
Chcete tržní ekonomiku nebo reálný socialismus ? Rozhodněte se !
Opravdu nechápu, co je komu do toho, jaký plat má rektor a vedení nějaké univerzity. Když se podívám na plat rektora ZČU tak zjišťuji, že je placen stejně jako kdejaký product manažer nebo relationship manažer banky  tady v Praze (přitom mně neušlo, že ZČU je v Plzni), který je často pouze středoškolák nebo bakalář. Rektor univerzity = vysoká kvalifikace, obrovská zodpovědnost a přitom tak mizerně zaplacená ! Smutné a hlavně demotivující. Jenže to má ještě jeden negativní dopad - kdo z kvalifikovaných manažerů to bude chtít do budoucna dělat ??? Já tedy ne, není mně třeba, aby se mně přátelé a známí smáli, že tak málo vydělávám !!!Vážím si vzdělání a akademických funkcionářů obecně. Díky vysokoškolskému vzdělání jsem se vypracoval až na tu vysokou manažerskou pozici, kde se aktuálně nacházím. A nebylo by mně příjemné, aby někdo zveřejňoval můj plat, to je čistě moje osobní záležitost do které nikomu nic není !!! Kam se poděla ochrana osobnosti a právo na soukromí ??? Divíte se snad, že schopní si vydělají několikanásobek toho co neschopní a nevzdělaní ??? Chtěli jste tržní ekonomiku nebo reálný socialismus ??? Tak už se konečně rozhodněte !!!Nedivím se, že většina mladých absolventů VŠ chce raději po absolutoriu z Česka odejít, když vidí, jak zde malost, průměrnost a neschopnost vítězí na celé čáře ! Zveřejňování platů obvykle požadují ti neschopní, schopný člověk přece zná precizně svoji tržní cenu na trhu práce a nebude pracovat za minimální mzdu !!!Zveřejňování platů obecně považuji nejen za nesprávné, ale přímo dehonestující pro všechny vysokoškolsky vzdělané lidi. A jestli oslavujete "úspěchy" bonzáka, tak jste ubožáci !
0 0
možnosti
PS

Petr Svoboda

1. 4. 2013 15:28
scientific rigour a personal integrity
Dostali jsme se bohuzel uplne mimo tema clanku, pod kterym diskutujeme, takze debatu bychom meli bud prenest jinam nebo ukoncit. Na mailu jsem Vam k dispozici a rad se k rade veci vyjadrim. ... a pokud dotaz na scientific rigour a personal integrity smeruje i na me, tak ja mam svedomi ciste.
0 0
možnosti
DS
Na bohy nevěřím
Maximálně bych řekl, že o takový stav usiluji. Už jen kvůli šíři dostupných metod, možnostem výpočetní techniky, pokrokům v matematice .... 
0 0
možnosti
DS
Scientific rigour, personal integrity
Díky za nahrávku. Představa, že úředník se zvrhlým chechtotem vytváří nové tabulky, které budou muset vědci vyplňovat a on sám pak kontrolovat, je jistě produktem unavené mysli. Základním cílem úředníka je neporušovat zákony a jiné předpisy. Předpisy ovšem úředník nevytváří, on se jimi, co možná nejlépe, řídí. Můj dědeček mi kdysi vyprávěl, že slavná generální stávka v roce 1918, která vedla ke vzniku Československa, proběhla především tak, že železničáři začali dodržovat všechny předpisy. Žádný vlak nevyjel.... Nějaké jiné návrhy, samozřejmě za zachování základních principů demokratického společenského zřízení? Pro zajímavost: minulý pátek na Russell group http://www.russellgroup.ac.uk/ mi profesor John Connor vysvětloval, že univerzity by byly společnosti k ničemu, kdyby nepěstovaly "scientific rigour and personal integrity". Začněme ted personal integrity. Co například úvaha: "Nepodám si projekt základního výzkumu, pokud si nejsem jist, že navržené činnosti posunují lidské poznání na jeho hranicích"  Dodržet scientific rigour v době, kdy každou úvahu, pokud je dostatečně přesná, je možno algoritmizovat a výsledky s takovým modelem porovnávat, je také dost drsný požadavek. Tato úvaha jistě není, z pohledu premis vyslovených v předchozím odstavci, kompletní. 
0 0
možnosti
PS

Petr Svoboda

1. 4. 2013 12:53
dalsi nahravka
... jsme hodne OT, ale budiz ... nevim, jesli pusobim jako unaveny mimon, ale nechapu, kde se bere ta interpretace, ze si predstavuju urednika, ktery se zvrhlym chechotem vytvari tabulky, takovahle interpretace ad absurdum mi podsouva neco, co jsem nerekl a je to typicka obranna reakce ... to Vase administrativni domestikace moc dlouho netrvala :) ... urednik poctive vytvari nove tabulky a vubec nepremysli nad jejich smyslem, obsahem a mnozstvim prace, ktere jejich vyplneni bude vyzadovat. A uz vubec nepremysli nad tim, jestli ty informace uz nahodou nema a nemohl by si je sam zjistit. Urednik se nesnazi resit problemy, ale snazi se je prenest na nekoho jineho. Urednik ma strasne prace, vubec nestiha a nikdo to neoceni. Pro takoveho urednika je naprosto vporadku pozadat vsechny ostatni o vyplneni neceho, aby si usetril praci. Tyka se to jak GACRu, tak Odboru 31 ... Pri zachovani zakladnich principu demokratickeho spolecenskeho zrizeni je mozne dosahnout stavu, kdy administrativa bude chapat svoje poslani jako sluzbu, ktera ma slouzit ostatnim, aby se jim lepe zilo a pracovalo. A bude na svoji sluzbu spolecnosti nalezite pysna ... zacit muze kazdy u sebe drobnymi detaily. Treba tim, aby se na Odboru 31 nebali urednici pred imperativem pouzivat slovo prosim, nevyzadovali znovu informace a dokumenty, ktere maji v grantove zadosti  a predchozich prubeznych zpravach a posilali smlouvy k podpisu, misto aby setrili na svych tiskarnach a svem postovnem ...
0 0
možnosti
M

Msebek

31. 3. 2013 9:29
"nivelizace"
 Tvrzení o „nivelizaci mezd“ na západních školách je poněkud přehnané, a kromě toho vždy vychází z „nivelizace“ schopností a výkonů. Zhruba řečeno, všichni profesoři (také doktorandi,…) na dobré škole jsou zhruba stejně dobří a stejně výkonní (výjimky za hranicí geniality jsou výjimky). Toho se dosahuje velmi přísným výběrem (na každou pozici se vybírá jeden nejlepší z několika desítek a vyšších pozic i stovek uchazečů z celého světa), dočasností některých pozic, pravidelnými evaluacemi, střídáním různých škol, atp. No, a když jsou všichni profesoři zhruba stejně dobří, tak proč by neměli mít podobný (dobrý) plat? U nás to tak není a ani zdaleka k tomu nesměřujeme. Takže na stejné škole, fakultě a někdy i katedře najdete vedle člověka světové úrovně, výkonů a prestiže také jiného (a obvykle je jich víc) s úrovní, výkony a prestiží skoro nulovou, kterého by žádná i podprůměrná světová škola ani nezaměstnala. Aby k západní „nivelizaci výkonů“ došlo, musela by nejdříve být větší část našich akademiků propuštěna. Teoreticky by to šlo: propustit nás všechny a pak za pomoci výběrových komisí složených výhradně ze slavných cizinců (neboť tak se to v civilizovaných zemích dělá) pak zase některé přijmout zpátky, a bohužel, mnohé ne. Po takové rošádě by pracoviště mělo stejnou nebo větší výkonnost a prestiž, než před ní, zato mnohem méně zaměstnanců. Platy těch, co tam zbyly, by klidně mohly být stejné, a rozhodně by byly vysoké. Prakticky to ale asi nikdy nepůjde, jen se podívejte kolem sebe. No, a když už musí (?) vedle sebe pracovat člověk s mezinárodní prestiží a výkony vedle člověka průměrného i podprůměrného, tak proč by proboha neměl ten první mít několikanásobně větší plat? Mimochodem: Na naší katedře příjmy silně závisí na kvalitě, výkonech a schopnostech sehnat peníze, takže: máme všeobecně platy dost vysoké, ale i tak dost rozdílné. Schopní mladí kolegové (postdoci, asistenti) mají také peněz dost, anebo u nás nejsou. Firmy z oboru si stále více stěžují, že nám nemohou lidi přetahovat, neboť je platíme lépe než ony. Jsem na to docela pyšný. Základem je, aby si každý vydělal alespoň na vlastní plat, ale ve skutečnosti mnohem víc. Čím schopnější člověk, tím větší tým svými projekty a HSkami uživí. Projekty a HSky musí ale být „výzkumné“, neboť jedině tak generují velkou přidanou hodnotu (prestiž, slávu, dobré publikace, citace, ….), která po čase přinese další významné příjmy. Výše platu zaměstnanců je v podstatě manažerské rozhodnutí. Každý akademický šéf může z fleku některým podřízeným zdvojnásobit plat, stačí k tomu, aby některé jiné propustil. 
0 0
možnosti
PS

Petr Svoboda

31. 3. 2013 12:43
nivelizace
V zahranici jsem nastoupil na misto, koukli se na moji kvalifikaci, deti apod. a dostal jsem nivelizovanou mzdu. Kazdy postdok, kazdy PhD vedel kolik dostane a dostal tolik, aby z toho mohl vyzit. Me by vyhovovalo, kdyby to takhle jednoduse fungovalo i tady. Problem je samozrejme mnohem nizsi plat nez jsou v zahranici - to je padny argument proti nivelizaci shora, protoze nivelizovany plat by musel byt takovy, aby uspokojil i vyborneho postdoka, coz je problem. Kazdopadne, pokud bude nivelizovany plat a budou vedle sebe pracovat vyborny a slaby pracovnik, je snazsi tomu slabemu rict, ze si svou mzdu nezaslouzi ... Ja bych to ale nehnal do zadneho extremu (vsechny vsude propustit a nahradit) ... smysluplna nivelizace muze tezko projit narizenim shora (MSMT, AVCR). Naopak, kdyby si nivelizaci privlastnila administrativa, dopadlo by to stejne idiotsky jako v pripade mobility ... souhlasim, ze nivelizaci mez by melo provazet vyrovnani vykonu a v nasich podminkach by tedy vyrovnani vykonu za sebou mohlo tahnout nivelizaci mezd do stavu, kdy bude administrativne vyhodne zafixovat nivelizovanou mzdu, se kterou bude mnohem mene administrativy. Prakticky pujde o to, aby se mohly zvednout mzdove tarify na ukor pohyblive slozky mzdy a zjednodusilo se, jak do mezd skladat institucionalni a grantove prostredky. Vyrovnanim vykonu si nepredstavuju, ze budeme vsichni rovnostarsky prumerni, ale ze porad bude zvedat minimalni kvalita tim, ze se budou propoustet ti nejslabsi. Dal bych si zalezet na tom, kdo nahradi ty, co budou propusteni a ty, co pujdou do duchodu. Pro vyrovnani vykonu je ted nejprihodnejsi moment, jsme na zacatku velke generacni obmeny, ktera je dana unikatni kombinaci faktoru, ktera se nebude opakovat.
0 0
možnosti
C

Census

31. 3. 2013 9:06
Tvrzení, že spíte v
Tvrzení, že spíte v průměru jen pět hodin denně, je zcela jistě nepravdivé. Pokud by podobný stav setrvával delší dobu, řekněme více než měsíc, zajisté by se u Vás rozvinula klasická spánková deprivace, mimo jiné velmi ztěžující jakoukoli smysluplnou činnost, tu vědeckou pak zejména. 
0 0
možnosti
C

Census

31. 3. 2013 8:56
Nevidím rozhodně nic špatného
Nevidím rozhodně nic špatného na tom, když platy lidí placených z veřejných prostředků, tedy nepřímo z daní všech občanů tohoto státu, jsou zveřejněny. Ještě by měly být také uveřejňovány výsledky jejich práce zorným úhlem jejich upotřebitelnosti a užitečnosti. Nejsem si totiž ani zdaleka jist, jestli mezi výší jejich platu a posledně jmenovaným je vždy přímá úměra. Mnohdy tomu bývá spíše naopak. Není nic kontraproduktivnějšího než učinit kozla zahradníkem. Toky veřejných peněz by měly být transparentní jako žádné jiné.
0 0
možnosti
DS
První předpoklad
je a aby kdekdo z veřejnosti absolvoval kus své pracovní kariéry v zahraničí. Aby zjistil, že všude chleba o dvou kůrkách a kdo tam za co kolik bere. Jinými slovy, rektoři, kteří nezařídili anglickou gramotnost všech absolventů svých pedagogických fakult a jejich prostřednictvím už žáků základních škol, a umělci, kteří si vydělávají dabováním, by měli být jako škůdci národa rázně potrestáni. V tom je hlubinné jádro problému s dobou řešení cca 30 let ode dneška. BTV: Spánek je podstatná část kognitivního procesu. Zažil jsem řadu lidí, kteří si velmi zakládali na tom, že skoro vůbec nespí. Výsledek byl ten, že dost přeceňovali význam své práce (např.  zrovna té své vědy), aby si to obhájili. Ta práce byla, v důsledku neschopnosti ji domýšlet, v lepším případě rutinní, v horším dost mimo nebo i (často nepřiznaně protože nepřipuštěně) podvod. Pracovat na úkor spánku se dá jen po velmi omezenou dobu zvláště u prací, kde hlavním cílem je kvalita a ne kvantita. 
0 0
možnosti
PS

Petr Svoboda

31. 3. 2013 21:19
spanek
Souhlasim s obema, spankova deprivace se na me praci podepisuje. Je mozne velmi presne zjistit, kolik jsem toho naspal z logu na mailserveru, protoze mail vypinam, kdyz jdu spat. Jsou obdobi, kdy to je lepsi - kveten-srpen a kdy to je horsi - zari-duben. Nemel jsem pouzit slovo prumer. Je to tak, ze v pracovnich dnech chodim spat hluboko po pulnoci (obvykle po druhe ranni, slo by to dobre overit na logu na mailovem serveru) a vstavam v 7:30, protoze odvadim deti do skoly. Dohanim to pak hlavne o vikendech a sem tam si zdrimnu odpoledne, kdyz jsem fakt hodne unavenej. Problem je, ze behem dne resim  hlavne  provozni veci (nemam sekretarku a kazdy administrator si zjevne mysli, ze mam tolik casu, ze za nej muzu snadno delat i jeho praci, jedna tabulka mi prece nezabere vic nez deset/dvacet minut, ze Dalibore, tyka se to i tveho odboru :)) a vyuku a tak si vetsinu psani a cteni nechavam na noc, kdy je klid a kdy se mi nejlip pracuje.
0 0
možnosti
PS

Petr Svoboda

30. 3. 2013 21:21
nivelizace
Nivelizace by mi nevadila, zvlast pokud by narovnala onen pokriveny system zakladu a osobniho ohodnoceni. Mistni problem je, ze vzhledem k (neuveritelnemu) chaosu, ktery panuje v sestavovani mezd, je prijem jednotlivce ve vede nepredvidatelne variabilni a nepruhledny, protoze se sklada z ad hoc sestavenych X polozek cerpanych z ruznych zdroju (institucionalni podpora, granty, zakladni mzda, osobni ohodnoceni, odmeny a prijmy z ruznych pracovist ...). Nakonec je timhle zpusobem mozne dosahnout velmi solidni mzdy, zvlast pro vedouci vedecke pracovniky, ale cena, kterou za to platime, je dlouhodobe neudrzitelna. 1) pro mlade vedecke pracovniky je velmi demotivujici zjistit rozdil mezi (poskladanym) prijmem starsich kolegu a zakladem, ktery jim univerzita ci pracoviste AVCR nabidne. Jedine dva duvody, proc to tak zachovat, je  ze a)  tenhle system nabizi ucinny nastroj domestikace, aby se cerstva krev rychle srovnala s tim, "jak to tady chodi" a b) soucasny bordel ve financovani vedy tenhle zpusob tvorby mezd podporuje (grantove vs. institucionalni financovani) . 2) vzhledem k nastavajici generacni vymene, kdy (diky decimaci tricatniku v devadesatych letech) dost pravdepodobne dojde v pristi dekade k vyraznemu omlazeni na pozicich sefu a skupin a vyse, stoji za to zauvazovat, zda neni v ceske vede vhodna doba na nivelizaci mezd a jejimu pouziti pro jasne definovani pozic (karierniho radu). Priliv mladych a talentovanych vedcu je pomerne solidni a myslim, ze nastava cas pro to, aby transparentne bojovali o jasne definovane a solidne placene karierni pozice. Na rozdil od dnesni situace, kdy do systemu vstupuji ad hoc a jejich celkova vyse platu zavisi na rozhodnuti nadrizenych - osviceny reditel muze pomoci talentovanym, ale jiny muze stejnou moznost vyuzit pro vybudovani kliky loajalnich kadru a tim je tady pro mocichtive slusny nastroj pro ovlivneni rozhodovani (volby AS a rad ustavu ...) . Podle me je otevrene odkryti celkovych prijmu a jejich zdroju ve financovani akademickych kadru a vedeckych pracovniku spravna cesta, navzdory zavisti a podobnym malomestackym manyrum. 1) verejnost a Vaclav Klaus by si meli konecne zvyknout, ze sef laboratore s rozpoctem nekolika milionu korun rocne neni zadny asketivni mnich, ktery mel zaprodat dusi a rodinu, aby mohl trpet pro vedu. 2) zpruhledneni prijmu je prvni krok k odhaleni slabych clanku - tech, co si svuj vysoky prijem nezaslouzi. Nejprve by kazdy, kdo bere nasobek prumerne mzdy, by mel byt pripraven vysvetlit a dolozit, proc si ho zaslouzi. A ten, kdo ho nebere, by si mel zvyknout, ze vyse postaveni ten nasobek berou. A pak bude velmi jednoduche se ptat, jestli na dane pozici konkretni clovek odvadi dost na to, aby na te pozici mohl zustat. Dalsim krokem je nivelizace mezd od PhD studentu vyse. Po zkusenosti z USA a ze Svycarska jsem jednoznacne pro nivelizaci mezd (minimalne na institucionalni urovni) na ukor pohyblive slozky, ktera by mela byt minimalni a vyjimecne slouzit pro skutecne motivacni zamery. Umozni to dalsi procisteni systemu - ve chvili, kdy budou solidne financovane pozice (na rozdil od soucasneho stavu, kdy jsou solidne financovani vybrani jednotlivci), nastane boj o obsazeni techto pozic - dojde k tomu, ze hlavni "bitva o budoucnost" se bude odehravat na urovni vyberu na obsazeni techto pozic a  pro mocne je tezsi ovlivnovat takovy vyber nez rozhodnout o navyseni osobniho ohodnoceni jiz prijatych vybranych kadru - ktere muze byt ovlivnene vedeckou ci didaktickou kvalitou stejne dobre jako mistni politikou ... dalsi dulezity aspekt je, ze nivelizace neumoznuje podkurovat loajalnim kadrum a dusit ty nezavisle. Pokud je zajem vychovat sebevedomou a nezavislou generaci vedoucich akademickych pracovniku, myslim, ze nivelizace je (trochu paradoxne) lepsi cesta nez diferenciace mezd rizena nadrizenymi ... Ale ... nivelizace bude fungovat jedine v pripade, ze nivelizovane mzdy budou dostatecne vysoke - tj. budou prevysovat soucasny prumer mezd akademickych pracovniku aspon o 10-20%. Vzhledem k tomu, ze by to obnaselo prekopat soucasny system financovani vedy a vysokeho skolstvi a pohrbit onu svatou kravu, kterou byl masivni presun institucionalniho financovani na grantove, jehoz jsme byli svedky v poslednich letech, muzeme nadlouho zapomenou na nejakou skutecnou reformu financovani lidskych zdroju v ceskem akademickem prostredi. A propos, prave odevzdavam dane a protoze me plati verejne penize, tak tady je prijem vedouciho vedeckeho pracovnika (~40 let) za 2012:- prijem (vcetne odvodu):  1 246 320 Kc- prijem od zamestnavatelu pred zdanenim: 933 133 Kc- cisty prijem:  nevim, na danich jsem zaplatil 181 065 Kc, ale danove priznani neukazuje cisty prijem  (je to vtipne, ze stat na danovem priznani danovemu poplatniku neukaze, kolik mu necha ... ). Prijem zahrnuje mzdu na ustavu AVCR, mzdu z grantu a odmeny za prednasky. Pravidelne prednasim studentum VS,  mam na krku sest  grantovych projektu, laborator (7-9 lidi), behem tydne spim v prumeru pet hodin a myslim, ze svoji mzdu si zaslouzim. Muj cisty prijem na predchozi postdoktoralni pozici ve Svycarsku byl cca 2x vyssi a nemusel  jsem ucit ani byt manazerem grantoveho portfolia. Vim, ze rada mych kolegu ma nizsi prijem a ze po tomhle financnim striptyzu lze ocekavat negativnich reakce ... ale kdyz verejnost zajima, jak dre jako kun pani Nagyova ci pan Hajek, musim byt pripraveny poskytnout stejne informace, protoze me taky plati penize danovych poplatniku. Argument, ze verejnost na to neni pripravena je vadny, protoze pri zachovani tohoto pristupu nebude pripravena nikdy ... na pocatku neni mozne na to verejnost pripravit, takze jedina moznost je ji konfrontovat s realitou a nechovat se k ni jako k nesvepravnemu diteti ...
0 0
možnosti