První univerzita zveřejnila platy vedení. Akademici se obávají vážných důsledků.

Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek: Zveřejňování platů bude mít fatální dopad na výkonnost veřejných vysokých škol. 

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Po čtyřech měsících urputného trvání na svém právu na informace dosáhl místopředseda České pirátské strany Jakub Michálek prvního průlomu. Informace o platech svých vedoucích zaměstnanců se rozhodla ve středu 20. března zveřejnit Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) – jako první z 26 veřejných vysokých škol v České republice.

Univerzita zveřejnila na základě zákona o svobodném přístupu k informacím údaje o mzdách, odměnách a jiných obdobných finančních plněních z veřejných prostředků poskytnutých v roce 2011 rektorce, prorektorům a kvestorovi.

  • Rektorka Ilona Mauritzová, průměrný měsíční plat včetně odměn: 87 126 korun.
  • Prorektor pro výzkum a vývoj Miroslav Šimandl, průměrný měsíční plat včetně odměn: 48 150 korun.
  • Prorektor pro studijní a pedagogickou činnost Jaroslav Dokoupil, průměrný měsíční plat včetně odměn: 52 088 korun.
  • Prorektor pro strategii a rozvoj František Ježek, průměrný měsíční plat včetně odměn: 61 054 korun.
  • Prorektor pro zahraniční vztahy a mobilitu Karel Klíma, průměrný měsíční plat včetně odměn: 47 133 korun.
  • Kvestor Antonín Bulín, průměrný měsíční plat včetně odměn: 85 112.

„Nakonec jsme ve vedení univerzity neměli problém dohodnout se, že informace zveřejníme,“ řekla ČESKÉ POZICI rektorka univerzity Ilona Mauritzová s tím, že ji těší, že si Západočeská univerzita v Plzni v této souvislosti „vybojovala“ prvenství. Ani v Plzni se však zprvu k povinnostem, které veřejným vysokým školám ukládá zákon o svobodném přístupu k informacím, neměli a údaje Michálkovi poskytnout odmítli. Odhodlání začalo vzkvétat až poté, co Mauritzová obdržela rozhodnutí ministerstva školství, které vysokým školám nařídilo platy rektorů zveřejnit a znovu posoudit, zda by se neměly zveřejnit i platy dalších špičkových zaměstnanců.

V Česku bohužel bývá informace o výši platu negativní

Rektorka Mauritzová: Informace nejsou tajné a v podstatě neexistuje důvod je neposkytnout, nicméně neměly by bez kontextu jen tak „viset“ někde na webu

Rektorka Mauritzová uvádí: „Následně jsme si k celé věci nechali vyhotovit právní rozbor. Z něj vyplynulo, že bychom rovněž měli zveřejnit platy těch pracovníků z vedení univerzity, kteří mohou nakládat s veřejnými prostředky.“ Sice připouští, že informace nejsou tajné a v podstatě neexistuje důvod je neposkytnout, nicméně nesouhlasí s tím, že by měly bez kontextu jen tak „viset“ někde na webu. „Pokud jde o platy kolegů, tak si myslím, že jde zejména o to, jakým způsobem s informacemi bude dále nakládáno. Například nevidím problém v tom, aby posloužily analytickému zpracování určitého pohledu na platy zaměstnanců ve veřejném školství.“

Zveřejňování kvůli zveřejňování však za šťastné nepovažuje. Veřejnost by si dle jejího názoru měla vystačit s výročními zprávami dané instituce. „Tam je mnoho údajů, ze kterých je zřejmé, jak konkrétní veřejná vysoká škola hospodaří, jak s veřejnými prostředky zachází. Myslím si, že ta informace je dostačující. Nedovedu si představit, že by občana jakkoli ovlivnilo to, že ví, kolik konkrétní pracovník bere peněz,“ míní Mauritzová.

Rektorka sice respektuje argument, že je v jiných zemích světa naprosto běžné informace tohoto typu zveřejňovat, zdůrazňuje však, že v naší společnosti jsou tyto údaje často skloňovány negativně. Jinými slovy, namísto toho, aby plat sloužil jako vyznamenání dobře odvedené práce, stává se dotyčný zaměstnanec terčem závisti a kritiky.

Nic dobrého na zveřejňování platů zaměstnanců vysokých škol nespatřuje ani rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Ten tuto formu transparence ve veřejném školství považuje dokonce za fatální, k čemuž se ještě vrátíme. Pojďme se však nejprve ohlédnout po nesnadné cestě, kterou musel pirát Jakub Michálek absolvovat, než se mu podařilo alespoň částečně prolomit mlčení českých univerzit. 

První reakce: Nevyhověl nikdo

Jakub Michálek poslal 21. listopadu minulého roku všem veřejným vysokým školám žádost podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. „Žádal jsem informace o mzdách a odměnách vedoucích představitelů univerzity, které jsem vymezil jako rektora, kvestora, prorektory, kancléře a další vedoucí pracovníky rektorátu,“ řekl Michálek ČESKÉ POZICI.

Postoj univerzit placených z veřejných prostředků však studenta práv, který infožádosti rozesílá v rámci své diplomové práce, překvapil. Z 26 veřejných vysokých škol totiž požadované informace o svých vedoucích zaměstnancích nejprve nezveřejnila žádná.

Odůvodnění vysokých škol se v zásadě nelišilo od znění dopisu, který Michálek obdržel od kvestora Univerzity Karlovy v Praze Josefa Kubíčka. Dle něj jde v tomto případě o střet práva zaměstnanců vysokých škol na ochranu soukromí s právem na informace. Přičemž práva zaměstnanců na ochranu soukromí vzhledem k jejich postavení zřetelně a významně převyšují nad zájmem žadatele zjistit požadované informace. Dle experta na zákon o svobodném přístupu k informacím Oldřicha Kužílka však toto tvrzení v případě nejvyšších funkcionářů není pravdivé. „Odmítání ze strany univerzit je jasným porušením zákona,“ uvedl pro ČESKOU POZICI.  

Vstřícnější ČVUT a Masarykova univerzita

Před koncem minulého roku alespoň částečnou aktivitu prokázala pouze Masarykova univerzita v Brně, která nechala Michálkovu žádost nejprve upřesnit a následně zveřejnila plat svého nového rektora Mikuláše Beka. Bek do funkce nastoupil v září 2011 a jeho průměrná měsíční mzda společně s odměnami činila v roce 2011 97 tisíc korun.

Michálek se proti odpírání informací ze strany univerzit odvolal. V případě vysokých škol roli nadřízeného orgánu plní ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Právě ministerstvu byly univerzity povinny odvolání společně se spisovou dokumentací předat.

Na základě Michálkova odvolání se rozhodl jednat rektor Českého vysokého učení technického v Praze Václav Havlíček. Zveřejnil nejen svou mzdu (včetně odměn průměrně 105 184 korun měsíčně), ale i mzdu kvestora Jana Gazdy (včetně odměn 87 542 korun měsíčně). Informace o platech dalších zaměstnanců však Havlíček poskytnout odmítl.  

Ministerstvo konstatovalo, že veřejná vysoká škola je povinna poskytnout informaci o mzdě rektora. V případě dalších zaměstnanců to je složitější.

Havlíček tím o několik dnů předběhl ministerstvo školství, které v polovině února zrušilo předchozí rozhodnutí univerzit, jimiž odmítaly poskytnout předmětné informace v části týkající se rektora. A věc vrátilo k novému projednání s tím, že jsou veřejné vysoké školy v dalším řízení vázány právním názorem MŠMT.

Ten zní jasně: veřejná vysoká škola je povinna poskytnout informaci o mzdě rektora, neboť rektor je vrcholným představitelem školy a jeho mzda je vyplácena z veřejných prostředků. Povinnost poskytnout informace prý jasně vyplývá ze zákona o svobodném přístupu k informacím. V případě dalších zaměstnanců se ministerstvo školství necítí být příslušným správním orgánem. V tomto případě postupuje odvolání zpět rektorům jednotlivých veřejných vysokých škol, kteří budou muset – podobně jako rektorka Ilona Mauritzová – rozhodnout co dál.

Do dnešního dne na rozhodnutí ministerstva kromě již zmíněné Západočeské univerzity zareagovala pouze Akademie múzických umění, která Michálkovi zaslala informace o platu rektora AMU za rok 2011. Tehdejší rektor Ivo Mathé pobíral v roce 2011 průměrnou mzdu včetně odměn ve výši 103 419 korun. Ministerstvo uposlechla také Univerzita Palackého v Olomouci. Místopředsedovi pirátské strany oznámila, že její rektor Miroslav Mašláň bral v roce 2011 včetně odměn 87 500 korun měsíčně.

Rektor Mikuláš Bek: Dokud nás soud nedonutí...

„Systém odměňování na veřejných vysokých školách měl být mnohem bližší privátní sféře, například co se motivačních nástrojů týče.“

Na informace o platech zbylých 21 rektorů Michálek zatím čeká, stejně jako na údaje o mzdách vedoucích zaměstnanců dalších veřejných vysokých škol. Je docela možné, že se jich nedočká, tedy například dle názoru rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka. „Jediný, na koho má žadatel právo, je rektor,“ soudí Bek. V rozhovoru s ČESKOU POZICÍ mimo jiné trval na tom, že existuje propastný rozdíl mezi veřejnými vysokými školami a kupříkladu soudy či státními zastupitelstvími.

„My o všechny veřejné peníze musíme soutěžit. Nemáme žádné peníze přiděleny. Veškeré finance dostáváme v konkurenci s ostatními vysokými školami či jinými subjekty,“ tvrdí Bek a dodává, že by systém odměňování na veřejných vysokých školách měl být mnohem bližší privátní sféře, například co se motivačních nástrojů týče.  

Ve zveřejnění platů prorektorů, kvestorů a dalších vedoucích zaměstnanců Bek spatřuje značné ohrožení výkonnosti vysokých škol. „Jakmile se například začnou zveřejňovat mimořádné odměny, začne se systém hodnocení nivelizovat a všichni budou odměňovat rovnostářsky. To bude mít fatální důsledky,“ obává se rektor Masarykovy univerzity, a proto má o zveřejňování výše platů svých kolegů jasno: „Budu odporovat, dokud mě soud nedonutí jednat jinak.“ 

Zveřejňování platů vysokoškolských zaměstnanců se ČESKÁ POZICE věnovala v článcích:

Dalibor_Stys :-) . 9:09 31.3.2013

Počet příspěvků: 23, poslední 11.4.2013 09:44 Zobrazuji posledních 23 příspěvků.