Průzkum oblíbenosti EU: Evropou putuje šest politických kmenů

Britský think-tank Chatham House rozdělil Evropu do politických kmenů. Podle analytiků se Evropskou unií „potuluje“ šest kmenových družin. Největší – více než třetinu – tvoří váhající Evropané, kteří EU v zásadě věří, ale potřebují sem tam povzbudit. Češi hodnoceni nebyli, ale v kmenové struktuře se kloní spíše ke skupině odmítačů.

Evropská unie. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Evropská unie. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Evropská unie.

Evropským kontinentem putuje sem a tam šest politických kmenů. Liší se nejen tím, jak jsou jejich členové spokojeni se svým životem, ale především názorem, co dál s Evropskou unií. Tak alespoň současnou EU popisuje netradiční studie britského think-tanku Chatham House, která zkoumala názory a náladu obyvatel v deseti vybraných zemích unie. Na rozdíl od Rakouska, Polska nebo Maďarska se Česko do průzkumu nedostalo. Jak ale autoři studie upozorňují, kmeny neznají hranice a zástupci každé družiny se pohybují i ve státech, které průzkum nesledoval.

Nejpočetnější skupinou jsou váhající Evropané, více než třetina. Chtěli by změnu, jsou ale skeptičtí k metodám, jak ji prosadit. Na druhé straně nejsou ochotni EU potopit. Každý čtvrtý Evropan spadá podle průzkumu do spokojeného kmene, který by nic neměnil. Čtrnáct procent se hlásí do družiny odmítačů EU, na kterou často shazují i osobní neúspěchy. Devět procent má kmen „frustrovaných“ a zklamaných vývojem, kteří by si přáli více Evropy, nevidí ale ochotu. Stejný podíl je těch, kteří viní EU ze své špatné ekonomické situace. Nadšených federalistů je nejméně – jen osm procent.

Podobné průzkumy nálad, které před měsícem zveřejnil Eurobarometr, ukazují, že v Česku by pořadí pravděpodobně dopadlo jinak – kmen odmítačů je tu výrazně aktivnější.

Česko chybí

Průzkumů na téma oblíbenosti EU existuje řada a většina se jich točí kolem kategorie národnosti, věku nebo vzdělání. Renomovaný britský think-tank Chatham House na to šel úplně jinak – Evropu rozdělil podle politických kmenů. Podle analytiků se napříč EU „potuluje“ šest kmenových družin. Největší skupinu – více než třetinu – tvoří váhající Evropané. Tedy lidé, kteří EU v zásadě věří, ale potřebují sem tam povzbudit.

Česko na rozdíl třeba od sousedního Polska nebo Rakouska Chatham House do svého průzkumu, který se konal v deseti členských zemích EU, nezařadil. Čistě metodologicky to ani nebylo nutné – východ Evropy zastupuje Polsko a Maďarsko, Rakušané zase mají podobný počet obyvatel jako my a leží v geografickém středu EU.

Druhým nejpočetnějším kmenem jsou spokojení Evropané (23 procent), většinou mladí lidé smíření se svým životem, kteří toho o Unii dost vědí a v zásadě nechtějí nic měnit. Třetím nejsilnějším politickým národem jsou odmítači. Ne nutně by z EU vystoupili, ale považují ji vesměs za byrokratický a nedemokratický moloch. Shodně, po devíti procentech, mají „frustrovaní příznivci EU“, kteří chtějí více pravomocí Bruselu, ale nevidí moc šancí, jak to provést.

Specifickou kategorií jsou zejména obyvatelé jižních zemí EU, též frustrovaní, ale hlavně kvůli své mizerné ekonomické situaci. Na chvostu šestice kmenů jsou federalisté, kteří by nejraději chtěli Spojené státy evropské. Česko na rozdíl třeba od sousedního Polska nebo Rakouska Chatham House do svého průzkumu, který se konal v deseti členských zemích EU, nezařadil. Čistě metodologicky to ani nebylo nutné – východ Evropy zastupuje Polsko a Maďarsko, Rakušané zase mají podobný počet obyvatel jako my a leží v geografickém středu EU.

Tvrdý nesouhlas

Který ze šesti kmenů by si zvolili Češi? „Obávám se, že první by byli odmítači EU, těsně následováni váhajícími Evropany. Ti spokojení by byli až třetí a s větším odstupem,“ soudí bývalý státní tajemník pro EU Tomáš Prouza s tím, že tomu napomáhá propaganda, která se u nás proti EU vede. Mnohem silnější pozici těch, kteří se s EU mentálně rozcházejí a jako instituci jí nevěří, přisuzuje Česku i Radko Hokovský, výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty.

Z různých průzkumů vyplývá, že lidí, kteří tvrdě nesouhlasí s EU a Severoatlantickou aliancí, neuznávají principy liberální demokracie, je u nás tak čtvrtina

„Z různých průzkumů vyplývá, že lidí, kteří tvrdě nesouhlasí s EU a Severoatlantickou aliancí, neuznávají principy liberální demokracie, je u nás tak čtvrtina. Pro ně jsou vzorem spíše země na východě Evropy,“ domnívá se. Odmítači podle Hokovského ale nepřevládají. „Pozitivní je, že zhruba třetina podle mě patří spíš k těm váhajícím, liberálně smýšlejícím Evropanům,“ zdůrazňuje.

O tom, že skupina těch, kteří by si přáli EU reformovat, protože jí jako instituci stále věří, je v Česku nebývala malá, svědčí i minulý měsíc zveřejněný průzkum Eurobarometru, který se ptal na podobné otázky jako studie Chatham House. I z něj vyplývá, že by Češi podstatně posílili kmen odmítačů. Na otázku, zda je jejich život v EU šťastný, jich jen 58 procent odpovědělo pozitivně a více než třetina přiznala, že se šťastně rozhodně necítí.

„Občan“ EU

To je vůbec nejpesimističtější hodnocení z celé EU. V průměru osm z deseti Evropanů totiž označuje svůj život v EU naopak za šťastnou volbu. Třetina Čechů má pak na fungování EU jako celku podle výsledků listopadového Eurobarometru zcela negativní názor, přičemž podíl nespokojenců za poslední roky výrazně stoupá. Jasná pozitiva vidí v EU jen čtvrtina obyvatel Česka – oproti evropskému průměru, který činí 40 procent.

Za „občana“ Evropské unie by se označila jen lehce nadpoloviční většina Čechů

Za „občana“ EU by se pak označila jen lehce nadpoloviční většina Čechů. Staronový předseda výboru pro evropské záležitosti ve sněmovně Ondřej Benešík (KDU-ČSL) nicméně upozorňuje, že dělení na proevropsky smýšlející občany a ty protievropsky naladěné postrádá v mnoha ohledech logiku.

„Nejdřív je třeba ujasnit si, s jakou podobou EU se budeme porovnávat. Jestli třeba s tou, kterou navrhuje Francie, nebo s modelem, který by byl postavený na sdílených hodnotách, ale vycházel zároveň vstříc volání po reformě,“ říká Benešík.

Šest politických skupin

  • Nejsilnějším kmenem, který podle think-tanku Chatham House tvoří 36 procent obyvatel zkoumaných zemí, jsou váhající Evropané. Jsou to lidé spíše s průměrnými příjmy. Jejich názory nejsou nijak vyhraněné. EU drží jako projektu palce, což ovšem neznamená, že by si nepřáli přesun některých pravomocí z Bruselu.
  • Spokojení Evropané (23 procent) jsou lidé se spíše nadprůměrnými příjmy žijící ve městech. Jsou spokojeni se svým životem, což je i důvod, proč by ani v EU nic neměnili. Neuznávají výkyvy – ať už je to více suverenity státům EU, nebo tlak na federalizaci.
  • Odmítači (14 procent) jsou středostavovskou skupinou, která není spokojená sama se sebou, vykazuje nejmenší míru solidarity s jinými a politicky se vidí spíše napravo. Vesměs odmítá migraci, má strach z budoucnosti a EU má podle nich až příliš mnoho pravomocí.
  • Frustrovaní příznivci EU jsou smíšenou skupinou. Obecně jsou pro to, aby EU získala více pravomocí, osobně ale nevidí mnoho pozitiv, která členství v EU přináší. Politicky stojí tento kmen na levici.
  • Rebelové proti úsporným opatřením (devět procent) se vyskytují zejména na jihu EU. Jsou pesimističtí a mají pocit, že je EU zklamala a v krizi jejich situaci spíše zhoršila. Jde o převážně městský kmen.
  • Federalisté (osm procent) mají jasno – vše vyřeší společná politika a Brusel. Jde o lidi s vyššími příjmy, po všech stránkách spokojené.



Počet příspěvků: 3, poslední 21.12.2017 11:06 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.