Průmyslová rivalita USA a Evropy brání transatlantické bezpečnosti

Neschopnost zlepšit nerovné transatlantické vztahy přináší geopolitická rizika. Pokud USA chtějí, aby Evropa více přispívala do společné obrany a přijala větší odpovědnost za ni a bezpečnost v NATO, musejí jí to nejprve umožnit, nikoli tyto její snahy mařit. A především musejí udělat ústupky.

Jednání Angely Merkelové a Donalda Trumpa na summitu NATO v Bruselu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jednání Angely Merkelové a Donalda Trumpa na summitu NATO v Bruselu. | foto: Reuters
Jednání Angely Merkelové a Donalda Trumpa na summitu NATO v Bruselu.

Slabost evropského byznysu vůči velkým národním šampionům z Číny nebo USA není nic nového. Hledání efektivní unijní průmyslové politiky, která ochrání evropské firmy, se ale prolíná i do oblasti obrany, kde má výrazné geopolitické důsledky. Zatímco mechanismy pro kontrolu zahraničních investic zejména z Číny jsou postupně přijímány v celé Evropské unii, pozornost si zaslouží i největší a nejdůležitější spojenec Evropy USA.

Belgický portál Bruxelles2 nedávnopublikoval reportáž o snaze USA narušit iniciativy EU na podporu jejího vojensko-průmyslového postavení. Neoficiální jednání zahrnují obědy, tajné schůzky a jemné bilaterální postrkávání, které mají jasnou zprávu: „Dávejte si moc pozor, na to, co děláte a jaké to bude mít dopady!“

Americké obavy

Zatímco cíl zůstává stejný, taktika USA se v této oblasti změnila z otevřené kritiky k umírněnému lobbingu. Již loni 12. února vyjádřila náměstkyně amerického ministra obrany pro mezinárodní bezpečnost Katie Wheelbargerová v průběhu návštěvy Evropyobavy z rozdílů mezi iniciativami EU pro obrannou integraci a NATO.

USA se obávají, že iniciativy na podporu obranných a průmyslových kapacit v EU s cílem odstranit vojenské nedostatky a malé rozpočty zabrání většímu nákupu amerických zbraní

Pochybnosti projevil také jak bývalý ministr obrany USA James Mattis, tak generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který dodal, že Evropa se sama ubránit nedokáže, a po brexitu budou země mimo EU dodávat 80 procent výdajů na obranu NATO. Problém USA je jasný – Stálá strukturovaná spolupráce (PESCO) a Evropský obranný fond mohou potenciálně přesměrovat evropské obranné výdaje od amerických firem ke kontinentálním.

USA se obávají, že iniciativy na podporu obranných a průmyslových kapacit v EU s cílem odstranit vojenské nedostatky a malé rozpočty zabrání většímu nákupu amerických zbraní. Současná administrativa Bílého domu s heslem Amerika na prvním místě může americký dovoz zbraní do Evropy považovat za hlavní přínos pro transatlantické bezpečnostní vazby.

Nevhodné posílení

Evropské používání amerických vojenských systémů omezuje zákon na ochranu citlivých amerických technologií (ITAR), který nejen zakazuje tyto technologie plně využít pro rozvoj domácího průmyslu a ekonomiky, ale často i přichází s operačním omezením. Pokusy EU zajistit, aby peníze evropských daňových poplatníků šly na podporu evropských firem a zalepení vojenských a průmyslových nedostatků, jsou však pro Washington problematické.

Pouhé nakupování amerických zbraní nelze považovat za vhodné posílení zhoršujících se transatlantických vztahů, spíše jim může dlouhodobě uškodit

Pouhé nakupování amerických zbraní nelze považovat za vhodné posílení zhoršujících se transatlantických vztahů, spíše jim může dlouhodobě uškodit. Outsourcing technologického vývoje a výroby vojenských systémů za oceán má omezený přínos pro evropskou ekonomiku, jednotný trh a skomírající technologickou základnu.

V září 2017 navíc studie Administrativního registru ekonomických subjektů (ARES) identifikovala bilaterální smlouvy USA a členských států EU jako hlavní překážku posílení evropského obranného průmyslu. Pokud USA chtějí, aby Evropa přijala větší odpovědnost za obranu a bezpečnost v rámci NATO, musejí jí to nejprve umožnit, nikoli takové její snahy mařit.

Největší hrozba

Neschopnost zlepšitnerovné transatlantické vztahy přináší obrovská geopolitická rizika. Hrozbou není již to, že Evropa nedokáže přesvědčit Trumpovu vládu o přínosu pro americkou bezpečnost, což se například Polsko snaží zalepit co největším nakupováním amerických zbraní nebo výstavbou Trumpova pomníku ve formě americké vojenské základnyFort Trump. Největší hrozbou je, že se Evropě nepodaří o nezbytnosti a přínosu transatlantické vazby pro USA přesvědčit příští americkou vládu, ať za dva nebo šest let.

Největší hrozbou je, že se Evropě nepodaří o nezbytnosti a přínosu transatlantické vazby pro USA přesvědčit příští americkou vládu, ať za dva nebo šest let

S Čínou jako hlavním strategickým rivalem a návratem uzavřené americké zahraniční politiky spočívá záchrana a posílení transatlantických vztahů především na Evropě. Tento úkol je podmíněný vytvořením silných průmyslových a technologických kapacit umožňujících reálné a přínosné vojenské schopnosti. A to s sebou nese i ústupky USA.

Počet příspěvků: 2, poslední 12.4.2019 11:20 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.