Průmyslová revoluce 4.0 sníží náklady a zvýší produktivitu

„Čtvrtá průmyslová revoluce je stejná jako ty předchozí. Z žádného oboru živí pracovníci nezmizí.“ říká v rozhovoru Christopher Ganz, viceprezident pro výzkum a vývoj společnosti ABB Technology, světového lídra v oblasti automatizace.

Christopher Ganz, viceprezident pro výzkum a vývoj společnosti ABB Technology. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Christopher Ganz, viceprezident pro výzkum a vývoj společnosti ABB Technology. | foto: Foto Tomáš KristMAFRA
Christopher Ganz, viceprezident pro výzkum a vývoj společnosti ABB Technology.

Christopher Ganz, viceprezident firmy ABB Technology pro výzkum a vývoj, který má na starosti automatizaci a internet věcí, v rozhovoru mimo jiné říká: „Nejsem si jistý, že by lidé přišli o práci kvůli technologiím. Pracovní místa by zanikla tak jako tak. Říkat, že kvůli čtvrté průmyslové revoluci přijdou miliony lidí o práci, je nesprávné. Ve výsledku totiž význam pracovníků v procesu ještě stoupne, protože budou mít více zodpovědnosti. Studie Světového ekonomického fóra a některé její interpretace proto považuji za poněkud nepřesné.“

LIDOVÉ NOVINY: Internet věcí si většina lidí představuje jako chytrou pračku nebo ledničku. Domácnosti v něm ale budou hrát druhé housle, je to tak?

GANZ: Je to tak. Nástup těchto technologií potáhnou podniky. Ať už jde o tržby z produktů a služeb, o počet připojených zařízení či o objem přenesených dat. A tak tomu bude vždy. Propojená továrna bude běžnou, každodenní skutečností dříve než propojená domácnost.

LIDOVÉ NOVINY: O internetu věcí dnes mluví každý, kdo někam instaluje čidlo, které mu každé dvě hodiny posílá informace. Jak si jej představujete vy?

GANZ: I my máme senzory, ale neposílají nám data každé dvě hodiny, nýbrž každých 25 mikrosekund. Chápu ale, kam tím míříte. Konceptů internetu věcí je mnoho, pro nás ale nejsou nové. Už dnes vyrábíme roboty, které lze ovládat prakticky odkudkoliv na světě.

Propojená továrna bude běžnou, každodenní skutečností dříve než propojená domácnost

Tyto ovládací či kontrolní systémy bych ale nazval intranetem věcí, uzavřenou vnitřní sítí, která není o mnoho lepší než současné uzavřené firemní systémy. Pokud se chceme bavit o internetu věcí, musíme jít o úroveň výš, na otevřený internet.

LIDOVÉ NOVINY: Co tím máte na mysli? Cloud?

GANZ: Přesně tak, cloud, internetová úložiště. Cloud nám dá možnost získávat data z různých zdrojů, analyzovat je a zajistí dostatečný výpočetní výkon. Internet věcí tedy nejsou uzavřené systémy, ve kterých komunikují senzory, chytrá zařízení a řada dalších prvků, ale je decentralizovaný stejně jako internet, který dnes používáme. Proto má slovo internet v názvu. Svou domácí síť, kterou tvoří dva počítače a tiskárna, také nenazýváme internetem.

LIDOVÉ NOVINY: Internet ale nefunguje bez lidí, kteří jej tvoří. Internet věcí by mohl, nebo ne?

GANZ: Někteří lidé si představují, že budou sbírat data, případně je předávat algoritmu, který je vyhodnotí. Ale to nestačí, tím nic nezískáme. Potřebujeme někoho, kdo se na výsledky podívá a kdo na jejich základě provede změny, aby věci fungovaly lépe. Nemyslím si, že by algoritmy byly tak důvěryhodné a že by mohly fungovat samy bez dohledu. A nemyslí si to ani šéfové továren, elektráren nebo oceláren, se kterými hovořím.

Konceptů internetu věcí je mnoho, pro nás ale nejsou nové. Už dnes vyrábíme roboty, které lze ovládat prakticky odkudkoliv na světě.

Tito lidé nakupují velice drahé vybavení, navzdory tomu nesvěřují robotům všechno. A neudělají to ani v příštích letech, pokud vůbec někdy. Stále to bude o lidech, kteří mají zodpovědnost a dělají rozhodnutí, třebaže si při tom pomohou analýzami, které by jinak sami nikdy nedali dohromady.

LIDOVÉ NOVINY: Čtvrtá průmyslová revoluce má svá pozitiva, ale i negativa. Jaká to jsou?

GANZ: Přínosem čtvrté průmyslové revoluce je zvýšení produktivity, což je něco, o co usiluje každá společnost. Také otvírá příležitost pro optimalizaci nákladů. Firma, která využívá cloudových služeb, nemusí investovat do vlastní infrastruktury. Investice se přesunou z investičních do provozních nákladů. Od zařízení k lidem. To se může pozitivně odrazit i v ceně finálního produktu.

Problémem, jenž už existuje a který s těmito změnami ještě naroste, je kybernetická bezpečnost. Na tu je třeba se zaměřit jako první, i když třeba firma nechce cloudové technologie využívat. Jakmile někdo používá nějaké chytré zařízení, měl by kyberbezpečnost řešit jako první. S tím souvisí i ochrana dat, a to nejen osobních, ale i průmyslových. V Evropě je svázána přísnými pravidly, což je jistě dobře, průmysl by ale pro účinný internet věcí, který je na nakládání s daty založený, potřeboval méně regulace.

LIDOVÉ NOVINY: Světové ekonomické fórum v Davosu ale letos vydalo studii, podle které nástup robotů a umělé inteligence připraví o práci miliony lidí.

Nemyslím si, že by algoritmy byly tak důvěryhodné a že by mohly fungovat samy bez dohledu. A nemyslí si to ani šéfové továren, elektráren nebo oceláren, se kterými hovořím.

GANZ: Ve snaze o vyšší efektivitu se často ruší pracovní místa. Nejsem si proto jistý, že by lidé přišli o práci kvůli technologiím. Pracovní místa by zanikla tak jako tak.Jestli jich bude kvůli technologiím víc? Také se nedomnívám. Jako první budou totiž zanikat pozice, které jsou z různých důvodů hodně náročné, a tudíž se těžko obsazují.

V současnosti například testujeme roboty, kteří zastanou horníky. V dnešní době už není tolik lidí, kterým by se chtělo trávit čas těžkou prací pět set metrů pod zemí. Také se říkalo, že zanikne tiskařské řemeslo, když dnes může mít tiskárnu na stole každý. A jak vidíme, nezaniklo. Naopak se objevila poptávka po různých profesionálních grafických řešeních.

Navíc, nové pozice vzniknou. Za prvé, jak jsem říkal, bude stále třeba lidského pohledu na věc, stejně jako to budou lidí, kdo bude činit důležitá rozhodnutí. Za druhé, s novými technologiemi vzniknou i nové profese, které dnes neexistují. Když se podíváme na průmyslové revoluce za uplynulých 200 let, pracovní místa vždycky zanikala a nová vznikala.

Jistě, lidé budou muset umět s technologiemi zacházet, ale říkat, že kvůli čtvrté průmyslové revoluci přijdou miliony lidí o práci, je nesprávné. Ve výsledku totiž význam pracovníků v procesu ještě stoupne, protože budou mít více zodpovědnosti. Studie Světového ekonomického fóra a některé její interpretace proto považuji za poněkud nepřesné.

LIDOVÉ NOVINY: Tato průmyslová revoluce se od těch ostatních neliší? Podle studie to mají být především „bílé límečky“, jejichž práce je ohrožena.

Jakmile někdo používá nějaké chytré zařízení, měl by kyberbezpečnost řešit jako první. S tím souvisí i ochrana dat, a to nejen osobních, ale i průmyslových.

GANZ: Četl jsem i úvahy, že zmizí novináři, protože jednak díky internetu může publikovat každý, jednak počítače dokážou generovat text samy. Ale vážně, čtvrtá průmyslová revoluce je v tomto ohledu stejná, jako ty předchozí. Z žádného oboru živí pracovníci nezmizí.

Pokud jde o administrativní, kancelářské práce, tam nejde o internet věcí v pravém slova smyslu. Jistě, i sem automatizace a umělá inteligence dolehnou, ale zhruba stejnou měrou jako na další obory. Jen to bude více vidět, protože míra zapojení technologií je zde nižší než například v těžkém průmyslu, kde se s roboty a počítači již pracuje. Společnost se přizpůsobí stejně, jako to udělala v minulosti.

LIDOVÉ NOVINY: O konečný pozitivní efekt se tedy bát nemusíme?

GANZ: Rozhodně ne. Nacházíme se v období změn a jsem nadšený, že je mohu vidět a tvarovat. Pokud se někteří lidé těchto změn bojí, pak proto, že nemají o celém procesu dostatek informací a nevědí, jaký to bude mít výsledek. Je to cesta, která už začala a my musíme zjistit, kam vede.

LIDOVÉ NOVINY: O jak blízké či vzdálené budoucnosti se bavíme? Je to realizovatelné už dnes?

Když se podíváme na průmyslové revoluce za uplynulých 200 let, pracovní místa vždycky zanikala a nová vznikala

GANZ: Částečně ano. Už dnes například sbíráme a vyhodnocujeme data o produktivitě či emisích našich klientů, na jejichž základě vznikají reporty příslušným autoritám a upravují se výrobní procesy. Dokážeme monitorovat chod strojů, opotřebování součástek a předpovídat poruchy.

Máme systémy, které monitorují elektrické systémy námořních lodí, vidíme v reálném čase, kolik produkují energie jejich motory a můžeme upravovat jejich chod, aby nejen pracovaly co nejefektivněji, ale aby se i prodloužila jejich životnost. Jde přitom o systém, který původně fungoval v elektrárnách. V tom je kouzlo internetu věcí. V univerzalitě. Ale zase, rozhodující slovo má kapitán. Může změny přijmout, ale nemusí.

LIDOVÉ NOVINY: Podíváme-li se na tržby ABB, jak velký byznys internet věcí představuje?

GANZ: To je těžké říci s ohledem na to, co všechno do tohoto oboru řadíme. Budeme-li se bavit jen o automatizaci, což je především internet věcí, pak je to 50 procent. Když do toho zahrneme i roboty, kteří v těchto systémech pracují, pak to bude samozřejmě víc a tato čísla rok od roku porostou. Tento obor je pro nás velice důležitý. Účastníme se proto všech významných pracovních skupin a profesních organizací, jako je Industrial Internet Consortium a další.

LIDOVÉ NOVINY: V Industrial Internet Consortium jste velice aktivní. Co toto uskupení dělá?

Nacházíme se v období změn a jsem nadšený, že je mohu vidět a tvarovat. Pokud se někteří lidé těchto změn bojí, pak proto, že nemají o celém procesu dostatek informací a nevědí, jaký to bude mít výsledek.

GANZ: Především se snažíme vyvíjet standardy, protože jsou pro fungování internetu věcí v globálním měřítku důležité. Vzpomeňme si, jak bylo otravné, když dříve například nebyly globálně zkoordinovány standardy mobilní komunikace a telefony z některých zemí v jiných regionech nefungovaly.

V průmyslu by přitom důsledky byly závažnější, alespoň z ekonomického hlediska. Jde nám ale i o uspořádání diskuse mezi firmami, průmyslovými asociacemi a vládami, která by měla přinést lepší zavádění inovací i přiblížení této problematiky veřejnosti.

LIDOVÉ NOVINY: Který z regionů je v tomto ohledu nejdál?

GANZ: Téměř všichni o tom mluví, některé státy se snaží i o praktické využití. Několik dobrých případů vidíme u firem v USA, pár zajímavých užití je i v Německu. Vidím velký potenciál v Číně. Její vládní strategie modernizace průmyslu Made in China 2025 je opravdu dobře promyšlená a mohla by být inspirací pro řadu vlád na celém světě.

Naši čínští kolegové, se kterými zasedáme v různých profesních organizacích, tam obvykle tiše sedí a dělají si velké množství poznámek. Pak přijedou domů a začnou rychle uvádět novinky do praxe. V budoucnu proto určitě budou na špici. V současnosti ale není výrazně napřed nikdo.

LIDOVÉ NOVINY: Není to tak, jak jste řekl, že o tom každý jen mluví?

Jsme ve fázi, kdy podniky zkoušejí, jen se zatím nikdo nepřiblížil využití plného potenciálu, který nám takzvaný průmysl 4.0 dává

GANZ: Nikoliv. Jsme ve fázi, kdy podniky zkoušejí, jen se zatím nikdo nepřiblížil využití plného potenciálu, který nám takzvaný průmysl 4.0 dává. Důležité ale je, že u podniků vidíme zájem, ochotu do modernizace investovat a že se pak v praxi ubírají správným směrem. A tím nemyslím, že je to důležité pro nás jako pro výrobce, ale pro průmysl, který bude flexibilnější a odolnější proti nepříznivým ekonomickým vlivům, i pro jeho zákazníky.

LIDOVÉ NOVINY: Které obory podle struktury zákazníků ABB modernizaci táhnou?

GANZ: Velkou část našich zákazníků máme v energetice. Určitě nemalý podíl má výrobní průmysl, zpracovatelský průmysl a doprava a dopravní strojírenství. Zájem je v různých oborech, zpravidla jsou to ale velké firmy, což je vzhledem k systému jejich fungování a nutným investicím logické.

LIDOVÉ NOVINY: Zmínil jste příklady, co se už dnes děje. Máme roboty, umíme sbírat data. Kam se bude internet věcí a čtvrtá průmyslová revoluce ubírat?

GANZ: Příležitost je v nabídce nových služeb. V zařízeních jako takových je prostor pro zásadní průlom menší. S internetem věcí ale vznikne trh pro služby orientované na data, stejně jako služby poradenské, například management energetické efektivity.

Lidé a služby jsou obecně v iniciativách týkajících se průmyslu 4.0 upozaďovány na úkor automatizace výroby, což je špatně. Rád proto hovořím o internetu věcí, služeb a lidí.

Lidé a služby jsou obecně v iniciativách týkajících se průmyslu 4.0 upozaďovány na úkor automatizace výroby, což je špatně. Rád proto hovořím o internetu věcí, služeb a lidí. Jsou to služby, které dělají rozdíl. To už vidíme v jiných oborech. A jsou to lidé, kteří budou stroje řídit, jak jsem již říkal. Nikoliv naopak.

LIDOVÉ NOVINY: Můžete se díky této strategii udržet v čele byznysu nebo jako v jiných oborech přijde nějaká internetová firma či startup a všechno od základu změní?

GANZ: V našem oboru se střetávají tři druhy firem. Tradiční průmyslové společnosti, jako jsme my nebo Siemens, noví konkurenti z rozvíjejících se ekonomik a mladé inovativní malé firmy, které mají úplně jiný model fungování a uvažování. Nemají žádná fyzická aktiva, jen data a systémy.

Je proto důležité konkurovat správným směrem, což si myslíme, že děláme. V některých směrech spolupracujeme s Microsoftem. Někdy jsme my sami těmi, kdo „rozvracejí“ obor a někdy investujeme. ABB Technology Ventures vložila do nadějných firem 150 milionů dolarů, například do Vicarious, která vyvíjí algoritmy pro umělou inteligenci a do níž investovali i Elon Musk, Mark Zuckerberg a další.

Christopher Ganz

Viceprezident ABB Technology pro výzkum a vývoj, který má na starosti automatizaci a internet věcí.

Po studiu elektrotechniky na ETH v Curychu a získání titulu PhD v oblasti kontroly, zastával různé pozice v oblasti vědy a výzkumu v řídící jednotce elektrárny ABB.

Později měl na starosti korporátní výzkumný program v sekci Kontrola & Optimalizace.

Ve své současné pozici působí na curyšské centrále firmy ABB od roku 2012.