Projekt Nord Stream 2 mění plynárenskou mapu střední Evropy

Plánovaný plynovod Nord Stream 2 by zvýšil tlak na diverzifikaci zdrojů plynu ve směru sever–jih včetně LNG. V takovém případě by mohl být pro ČR a další státy přínosem. Nikoli však, pokud by tento plynovod na pevnině pokračoval z Německa na jih Evropy novým plynovodem přes Rakousko a Švýcarsko.

Ruské plynovody do Evropy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ruské plynovody do Evropy. | foto: Montáž Vratislav Ludvík, Štěpán KorčišČeská pozice
Ruské plynovody do Evropy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Na plánovanou výstavbu další větve plynovodu Nord Stream zaznívají různé názory. Tento projekt totiž přináší státům, jejichž zájmy nejsou shodné, klady i zápory. Navíc by Nord Stream 2 mohl podstatně změnit plynárenskou mapu střední Evropy. Největší obavy se týkají energetické bezpečnosti.

Česko a Slovensko by posílením kapacity Nord Streamu a následujícím ukončením přepravy plynu přes Ukrajinu na rozdíl od dnešních dvou přepravních tras závisely na jediné. Tranzit plynu přes Ukrajinu se dnes sice jeví nespolehlivý, ale ani Nord Stream není bez rizika.

Jde však spíše o hrozby fyzické než politické – projekt vede pod mořem a střední Evropa by závisela na dvou vedle sebe položených plynovodech, přičemž na pokračování v Německu ve směru na Česko není dostatek plynových zásobníků pro vyrovnávání výkyvů při odběru plynu.

Klíčové hledisko

Otazníky pro Českou republiku vyvolávají i nejasnosti o pokračování plynovodu Nord Stream na pevnině. Nabízí se trasa přes ČR na Slovensko do Rakouska a na jih Evropy – Itálie –, která již existuje, ale je využitá jen částečně. Reverzní tok plynu ve směru západ–východ byl na tranzitním plynovodu v Česku i na Slovensku vyzkoušen. Jeho zprovoznění by proto bylo rychlé, nevyžadovalo by investice do nových plynovodů a podpořilo by využití zásobníků na území Česka, Slovenska a Rakouska napojených na tranzitní trasy.

Z hlediska přínosů plánovaného plynovodu Nord Stream 2 je klíčové, zda povede přes Českou republiku

Uvažovat lze i o výstavbě zásobníku v oblasti jižní Morava–západní Slovensko, jenž by pokrýval výkyvy v poptávce i vytvářel strategické zásoby plynu pro ČR a Slovensko a po dobudování plynovodu sever–jih také pro Polsko a státy jižní Evropy. Nord Stream 2 by v důsledku nárůstu závislosti střední Evropy na jedné trase pravděpodobně zvýší tlak na diverzifikaci zdrojů plynu ve směru sever–jih včetně LNG.

V takovém případě by mohl být Nord Stream 2 pro ČR a další státy přínosem. Nikoli však, pokud by plynovod na pevnině pokračoval z Německa na jih Evropy novým plynovodem přes Rakousko a Švýcarsko. Proti této trase hovoří nákladná výstavba nového plynovodu hornatým terénem a absence skladovacích kapacit. Z hlediska přínosů Nord Streamu 2 je klíčové, zda povede přes ČR.

Nepředvídatelná Ukrajina

Problémem dosavadního tranzitu plynu přes Ukrajinu je nepředvídatelnost jejího jednání, například nedávné výrazné zvýšení tranzitních poplatků. Převažují u ní politické motivy bez ohledu na ekonomický a strategický dopad, což ji činí nestabilní. Ukrajina do současnosti neposkytla státům, jako je ČR, garanci pro spolehlivou přepravu plynu. Z tohoto hlediska je nová trasa přes neproblematické regiony jednoznačně přínosem.

Problémem dosavadního tranzitu plynu přes Ukrajinu je nepředvídatelnost jejího jednání. Převažují u ní politické motivy bez ohledu na ekonomický a strategický dopad, což ji činí nestabilní.

V otázce zachování tranzitu přes Ukrajinu pravděpodobně zvítězí zdravý rozum. Ani Německo – nejspíše výměnou za podporu Nord Stream 2 – nebude proti tomuto zachování i po roce 2020, kdy měl tranzit podle Gazpromu skončit. U projektu Nord Stream nelze očekávat velké protesty evropských institucí jako v případě zastaveného plynovodu South Stream, kdy mělo smysl zachovat část jeho kapacity pro neruský plyn z Íránu nebo Ázerbájdžánu.

Nord Stream může být naplněn především ruským plynem. Lze pragmaticky počítat s uskutečněním projektu Nord Stream 2, přičemž určující bude názor Německa. Oznámení o zprovoznění plynovodu lze očekávat po roce 2019. Kapacita pro přepravu plynu od nás na jih – Slovensko, Rakousko, Itálie – je dostatečná, ale energetická bezpečnost střední Evropy by se zvýšila, a pokud by zůstal aspoň částečně zachovaný tranzit přes Ukrajinu, čímž by výhrady Slovenska, Maďarska a dalších zemí zřejmě nebyly natolik silné.

Dříve nebo později lze očekávat výstavbu obdoby South Streamu, která by mohla mít na státy, jako je Slovensko nebo Polsko, ještě negativnější dopad než Nord Stream 2.

Plyn versus uhlí

Kromě vyšší efektivnosti využití plynu díky novým, vysoce účinným technologiím je silným argumentem pro výstavbu nových přepravních tras i očekávaný růst jeho spotřeby v Evropě a postupné vyčerpávání evropských nalezišť. Loni se zvýšila spotřeba plynu nejen v největších státech západní Evropy, ale po mnoha letech i v ČR a na Slovensku. Tento trend posílil v prvním čtvrtletí 2016.

Pokud cena plynu zůstane rozumná, a díky jeho nadbytku na trhu nelze ze střednědobého hlediska očekávat její radikální růst, pak postupně vytlačí uhlí, jehož emise podle Akademie věd ČR obsahují asi tisíc škodlivých látek, většinou karcinogenních

Masivní použití zemního plynu pomohlo vyčistit ovzduší ve Velké Británii a USA a očekává se, že i v Evropě. O pozitivním vlivu plynu v anglosaských zemích se příliš nemluví, v ČR se zdůrazňují přednosti obnovitelných zdrojů energie (OZE), přičemž se opomíjí, že například biomasa a biopaliva jsou často stejným zdrojem emisí, jako je uhlí.

Pokud cena plynu zůstane rozumná, a díky jeho nadbytku na trhu nelze ze střednědobého hlediska očekávat její radikální růst, pak postupně vytlačí uhlí, jehož emise podle Akademie věd ČR obsahují asi tisíc škodlivých látek, většinou karcinogenních. Škodlivé emise ze spalování plynu přitom nejsou prakticky žádné. V důsledku přísnějších emisních limitů platných od roku 2016 řada tepláren a průmyslových podniků nahrazuje uhlí plynem, přičemž se v budoucnu mají ještě zpřísnit.

Diskuse o tématech

Plyn má oproti uhlí výhodu i v nízkých investicích na výstavbu nového energetického zdroje. Při dnešních nízkých cenách elektřiny se výstavba nového uhelného bloku nevyplácí – k vysoké účinnosti je třeba složité a drahé technologie. Oproti tomu malé a střední plynové zdroje jsou jednoduché a jejich účinnost (zejména v kogeneraci) dvojnásobně převyšuje nejlepší uhelné bloky.

Je možné se připojit k nekritické podpoře obnovitelných zdrojů energie, nebo začít diskutovat o jejich záporech, nové roli plynu, vyšší bezpečnosti dodávek díky Nord Streamu 2 či o zachování tranzitu přes Ukrajinu

V Evropské unii i v ČR také budou přibývat malé decentrální zdroje na plyn, poroste jeho spotřeba v dopravě a zvýší se jeho význam jako zálohy pro OZE. V Evropě lze tedy očekávat růst spotřeby plynu.

Je možné se připojit k nekritické podpoře OZE, nebo začít diskutovat o jejich záporech, nové roli plynu, vyšší bezpečnosti dodávek díky Nord Streamu 2, zachování tranzitu přes Ukrajinu či o výstavbě plynovodů sever–jih. A to zejména na úrovni státu, protože rozhodování o strategických projektech nelze ponechat na privátních vlastnících, pro něž je prioritou maximalizace zisku.



Počet příspěvků: 1, poslední 2.6.2016 09:56 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.