Programátor není živ jen kódováním

Softwaroví vývojáři jsou spojováni s dobře placenou prací, ale i oni se musejí vypořádat s lidskou přirozeností. Překvapuje míra jejich negativních interakcí, konfliktů nebo nevysvětleného vyloučení z komunity. Potenciálně je pak nejvíce ohrožuje umělá inteligence.

Kdo je programátor? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kdo je programátor? | foto: Česká pozice
Kdo je programátor?

Kolik lidí na světě vyvíjí software? Odhady se pohybují okolo 20 milionů osob. V roce 2014 oboroví analytici společnosti IDC zveřejnili odhad globálního počtu vývojářů. Z 18,5 milionu se jedenáct milionů tvorbě softwaru věnovalo profesionálně. Ostatní měli programování více méně za svůj koníček.

Loňská data firmy Evans Data Corporations hovoří o 21 milionech softwarových vývojářů na celém světě, přičemž 1,2 milionu působí v USA, jež o svou tradičně první pozici v mezinárodním srovnání dle nejnovějších predikcí brzy přijdou. Číslem jedna se ve světě tvorby softwaru, konkrétně v jeho personálním zajištění, stane Indie. Na regionální úrovni vede nejspíše Asie následovaná Evropou.

Zjednodušená definice

Metodiky získávání podobných dat se liší a mnoho odhadů hovoří o výrazně vyšších číslech. Analytická firma RedMonk se domnívá, že se zejména na projektech s otevřeným kódem podílí podstatně více osob. Ne každá musí být unikátní a ne každá patří do kategorie vývojář. Navzdory tomu její zástupci odhadují globální počet tvůrců softwaru na 35 milionů.

Definice softwarového vývojáře jako programátora aplikací je zjednodušená, ale podstatu vystihuje. Obrazněji a současně konkrétněji lze tuto roli popsat činnostmi, jež vykonává. V loňské studii Developer Survey serveru Stack Overflow, v níž bylo dotazováno 64 tisíc vývojářů, se k tvorbě webů a webových aplikací přihlásily téměř tři čtvrtiny respondentů.

Zhruba 29 procent vyvíjí programy pro osobní počítače, necelá čtvrtina se zabývá programováním mobilních aplikací. Téměř 15 procent se označilo za databázové administrátory (ano, i ti programují), více než desetina se považuje za systémové administrátory a přes osm procent za datové vědce.

Zhruba 29 procent vyvíjí programy pro osobní počítače, necelá čtvrtina se zabývá programováním mobilních aplikací. Téměř 15 procent se označilo za databázové administrátory (ano, i ti programují), více než desetina se považuje za systémové administrátory a přes osm procent za datové vědce. Rolí, respektive činností, ve studii figuruje mnohem více a respondenti se mohli přihlásit ke každé, jež odpovídala jejich zaměření a projektům.

K nejpopulárnějším programovacím jazykům v řadě výzkumů patří Java, C#, HTML, JavaScript nebo C/C++. Stejně jako v případě rolí či činností platí, že jeden vývojář obvykle lépe či hůře ovládá víc jazyků z obrovské nabídky. Některé zdroje hovoří o třech stovkách i více. Profese softwarového vývojáře bývá spojována s dobře placenou prací a velkou perspektivou uplatnění, ale i nad jejich světem se stahují mraky. Potenciálně nejvíc je ohrožuje umělá inteligence, která již dnes zvládá řadu rutinních programovacích úkonů a rychle se zdokonaluje.

Více mužů než žen

Mnoho národních i mezinárodních institucí se snaží do dění v informačních technologiích zapojit více žen. Aplatí to i pro vývoj softwaru. Mají však před sebou ještě velký kus práce, protože průměrné zastoupení žen ve vývojářské populaci se v průzkumech pohybuje okolo sedmi procent. Loňská studie serveru Stack Overflow naznačuje, že v anglicky mluvících zemích je poměr pohlaví mírně vyváženější. V USA se pohybuje okolo deseti, ve Velké Británii kolem osmi procent.

Ne všichni vývojáři si jsou svým pohlavím jisti, případně přesně vědí, kým nejsou. V uvedeném průzkumu se k tradičnímu dichotomickému dělení na ženy a muže nepřiklonilo 2,6 procenta respondentů.

Ne všichni vývojáři si jsou svým pohlavím jisti, případně přesně vědí, kým nejsou. V uvedeném průzkumu se k tradičnímu dichotomickému dělení na ženy a muže nepřiklonilo 2,6 procenta respondentů. Pro tyto osoby se v jedné studii o vývojářské komunitě objevilo poměrně vtipné označení – nebinární lidé.

Profesionálně se tvorbě softwaru věnují zhruba tři čtvrtiny respondentů. Záleží však na zaměření zdrojového průzkumu. K profesionálům bývají řazeni i studenti příslušných vysokoškolských oborů. Současně neprofesionalita neznamená, že by vývojář nemohl za své výstupy dostávat finanční ohodnocení. Nemalou část z nich ale motivují i jiné faktory než peníze. V loňském průzkumu firmy Mobile Vision téměř polovina respondentů označila za hlavní důvod, proč se věnují programování a učí nové věci, sebezdokonalování.

Věk a vzdělání

Problematická je i věková struktura tvůrců softwaru. Z loňské studie Developer Ecosystem Survey vyplývá, že 55 procent ze zkoumaných vývojářů je mladších 30 let. Věkovou hranici 40 let dle stejného zdroje překročilo jen dvanáct procent respondentů. Data společnosti Evans Data Corporations ale vypovídají o jiné věkové struktuře. Čtvrtina respondentů je mladší 30 a pětina starší 45 let. Nesoulad lze přisoudit metodice i zkoumaným vzorkům. Zdá se, že věk vývojářů představuje pro výzkumníky citlivé téma. Část studií jej vynechává, část se dotazuje velmi opatrně a odpověď nevyžaduje.

S věkem souvisí také programátorská zkušenost. Z průzkumu firmy Mobile Vision vyplývá, že dvě pětiny vývojářů se tvorbě softwaru věnují déle než šest let, 43 procent programuje déle než rok a méně než šest let, 17 procent patří k začátečníkům, neboť jejich praxe nepřesáhla dvanáct měsíců. Jiný obrázek ukazuje studie Developer Survey serveru Stack Overflow. Méně než rok se programování věnují necelá tři procenta respondentů. Delší než šestiletou praxi uvedlo více než 63 procent dotazovaných. Zhruba 17 procent programuje déle než 20 let. Opět jde o vliv odlišnosti metodik a vzorků.

Podle loňského průzkumu společnosti Jet Brains je 86 procent programátorů praváky, sedm procent leváky a šest procent patří k takzvaným obojetným.

Nejvíce vývojářů dle serverů Stack Overflow dosáhlo bakalářského stupně vzdělání, loni konkrétně 42 procent respondentů. Více než pětina má magisterský titul. Střední školu má více než jedenáct procent. Polovina až tři čtvrtiny respondentů studovalo některý z oborů informačních technologií.

Zajímavější je význam, který vývojáři přisuzují formálnímu vzdělání. Za významné pro start a rozvoj kariéry či osvojení relevantních znalostí ho považuje necelých 16 procent. Za nepříliš přínosné ho označila pětina dotazovaných. Pro více než desetinu formální vzdělání údajně nemělo žádný význam. Sebevzdělávání se aktivně věnuje devět desetin vývojářů. Nejčastěji čerpají z oficiálních dokumentací a ze specializovaných serverů.

Podle loňského průzkumu společnosti Jet Brains je 86 procent programátorů praváky, sedm procent leváky a šest procent patří k takzvaným obojetným. Co ještě chybí pro kompletní demografickou informaci o vývojářích?

Zanedbávání dokumentace správci

Software s otevřeným zdrojovým kódem neboli open source doprovázejí ideály svobody a nezávislosti. Kolem softwarových projektů se soustřeďují komunity, které zastřešují a provádějí vývoj. Vmnoha z nich figurují i komerční subjekty, například velké počítačové firmy, jež však také musejí dodržovat definovaná pravidla, respektive licenční ujednání. Poněkud nelichotivý obraz open source vývoje odhalila studie Open Source Survey serveru GitHub, který poskytuje prostor a podporu zhruba 3800 projektům s otevřeným zdrojovým kódem.

Mezi kritizovanými nedostatky byla také nekomunikativnost. Ta se objevuje ve dvou formách. Čtyři pětiny dotazovaných si stěžovaly, že správci projektů nereagují na dotazy nebo připomínky.

Průzkum mimo jiné poukázal na zanedbávání dokumentace projektů správci, čímž komplikují jejich rozvoj, snižují aktivitu členů a odrazují nové zájemce o spolupráci. Na nedostatečnou dokumentaci si stěžovalo více než 90 procent z šesti tisíc respondentů. Obvykle jí vyčítali neaktuálnost, neúplnost a jazykovou nesrozumitelnost. Tři pětiny vývojářů uvedly, že k dokumentaci projektů přispívají zřídka, případně vůbec.

Mezi kritizovanými nedostatky byla také nekomunikativnost. Ta se objevuje ve dvou formách. Čtyři pětiny dotazovaných si stěžovaly, že správci projektů nereagují na dotazy nebo připomínky. Jejich mlčení lze vysvětlit pracovním vytížením či nižším zájmem o vývoj. Téměř 60 procent respondentů se však setkalo s odrazujícími až pohrdavými reakcemi. Ty jsou navíc pro členy dané open source komunity většinou viditelné, neboť se objevují na interních a někdy i veřejných diskusních fórech. Pro potenciální zájemce o spolupráci nepředstavují lákavou pobídku a odradit mohou i přispěvatele.

Idealizovaný open source

K výrazně překvapivým zjištěním studie Open Source Survey patřila míra negativních interakcí mezi vývojáři, konfliktů nebo nevysvětleného vyloučení z komunity. Svědky negativního chování se stala téměř polovina respondentů. Na vlastní kůži je zažilo 18 procent – šlo o nezdvořilost v diskusích, nadávky, aplikaci stereotypů a předsudků nebo o podstatně vážnější incidenty, jako je pronásledování či sexuálního obtěžování.

Více než čtvrtina dotazovaných vývojářů se označila za imigranty, 16 procent respondentů se v zemi, v níž aktuálně žijí, řadí mezi etnické nebo národnostní minority.

Mnoha těmto nešvarům v živé komunitní realitě častěji čelí ženy než muži. Ti mají ve studii serveru GitHub převahu přibližně 30 ku jedné. Šest procent žen čelilo sexuálním návrhům,umužů tři procenta, dvanáct procent respondentek se také potýkalo s předsudky vůči svému pohlaví a čtvrtina s nevybíravým obsahem, u mužů dvě, respektive 15 procent.

Více než čtvrtina dotazovaných vývojářů se označila za imigranty, 16 procent respondentů se v zemi, v níž aktuálně žijí, řadí mezi etnické nebo národnostní minority. Možná i s těmito charakteristikami souvisí horší znalost angličtiny, k níž se přiznala téměř čtvrtina účastníků průzkumu. U těchto vývojářů hraje srozumitelná, kompletní a aktuální dokumentace projektů klíčovou roli. Negativní komunikace, která cílí na jejich původ nebo jazykovou neobratnost, je však může od spolupráce odrazovat.

Budování open source komunity nepřináší jen radosti. Myšlenka svobodného softwaru se musí vypořádat i s lidskou přirozeností a variabilitou osobností. A v tomto ohledu mají některé komunity co dohánět. Pokud byla polovina respondentů výzkumu Open Source Survey svědkem negativních interakcí a téměř pětina si je prožila na vlastní kůži, dostávají ideály otevřenosti a nezávislosti mírně na frak. Jsou až příliš časté – 21 procent vývojářů, kteří se setkali osobně nebo v roli svědka s negativním chováním, v dané komunitě přestalo působit.

Spánek a hry

Nejen kódováním živ je softwarový vývojář. Více než 32 hodin týdně věnuje programování jako hlavnímu zdroji obživy 35 procent z pěti tisíc vývojářů, kteří se loni zúčastnili průzkumu The State of Developer Ecosystem firmy Jet Brains. Více než čtvrtina vytváří kódy 17 až 32 hodin týdně. Zhruba desetina vývojářů nemá žádný osobní nebo vedlejší projekt. Ti, kteří pracují na vlastním díle, se mu věnují nejčastěji osm hodin týdně. O víkendu se programování věnuje 84 procent vývojářů. Platí to i pro 52 procent z těch, kteří nemají vlastní, respektive vedlejší projekt.

Pětapadesát procent programátorů si denně dopřeje sedm a více hodin spánku, pěti procentům stačí méně než tři hodiny a procento respondentů uvedlo, že vůbec nespí.

Pětapadesát procent programátorů si denně dopřeje sedm a více hodin spánku, pěti procentům stačí méně než tři hodiny a procento respondentů uvedlo, že vůbec nespí. Práci a odpočinek doplňují vývojáři aktivní zábavou – 65 procent respondentů výzkumu The State of Developer Ecosystem hraje videohry. K jejich nejoblíbenějším žánrům patří RPG – Role-Playing Game, strategie a dobrodružněakční tituly. Mezi náruživé hráče se řadí především programátoři v jazyku C#. Téměř tři čtvrtiny z nich se ve volných chvílích věnují akčním videohrám.

Žánrové preference se liší i podle typu nebo formy vztahu k programování. Vývojáři zaměstnaní na plný úvazek nejčastěji hrají simulace a strategie. Programátoři se zkrácenou pracovní dobou preferují akční hry a RPG, stejně jako dobrovolníci a studenti. Vývojáři-živnostníci si najdou čas na strategie.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.