Prodloužení provozu Dukovan je rozumné hospodaření

„Musíme přemýšlet, čím nahradíme v příštích 25 letech uhlí,“ říká v rozhovoru Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti.

Martin Shabu 26.11.2018
Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec České republiky pro otázky energetické... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec České republiky pro otázky energetické... | foto: Foto Petr TopičMAFRA
Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec České republiky pro otázky energetické...

Už dvanáct let coby zvláštní velvyslanec Česka pro otázky energetické bezpečnosti sleduje debatu o jádru. Jak vidí Václav Bartušky nápad prodloužit životnost elektrárny v Dukovanech? „Ukazuje se, že stárnutí materiálu, především reaktorové části, je mnohem pomalejší. Při výměně části kabelů, betonových výplní a některých mechanických částí a později asi i turbín je možné provozovat elektrárny podstatně déle, než se předpokládalo,“ říká Bartuška, který měl v minulosti na starosti i zrušený tendr na dostavbu Temelína.

LIDOVÉ NOVINY: Ministryně průmyslu a obchodu i premiér začali hovořit o potřebě rekonstrukce jaderné elektrárny Dukovany. Jak se na to díváte z hlediska energetické bezpečnosti?

BARTUŠKA: Trend prodloužení životnosti reaktorů a elektráren druhé generace se ve světě objevuje posledních 20 let. Je logické, že podobně jako Francouzi, Američané či Finové hledáme způsob, jak maximálně využít současné bloky v Dukovanech a Temelíně. Jejich životnost byla původně stanovena na 30 let. Ukazuje se však, že stárnutí materiálu, především reaktorové části, je mnohem pomalejší. Při výměně části kabelů, betonových výplní a některých mechanických částí a později asi i turbín je možné provozovat elektrárny podstatně déle, než se předpokládalo.

LIDOVÉ NOVINY: Jak dlouho mohou sloužit?

BARTUŠKA: Američané odhadují, že budou schopni provozovat reaktory druhé generace 80 až 100 let. Říká to jejich Nuclear Regulatory Commission (NRC), což je autorita globálního řádu, kterou respektují i Číňané a Rusové.

LIDOVÉ NOVINY: Není prodlužování životnosti oddálením rozhodnutí o výstavbě nových bloků?

BARTUŠKA: Vůbec bych to nesměšoval. Musíme přemýšlet, čím nahradíme v příštích 25 letech uhlí, které dnes tvoří 50 až 60 procent výroby elektrické energie u nás. Podle mne by část náhrady měla pocházet z jádra. Další část budou představovat obnovitelné zdroje. Prodloužení provozu Dukovan považuji za rozumné hospodaření. Pokud se ukáže, že společnosti ČEZ nedává smysl investovat několik miliard korun do prodloužení životnosti Dukovan o deset let, pak už se nebavme o nových zdrojích. Debata o nových jaderných elektrárnách ztratí jakékoli ratio.

LIDOVÉ NOVINY: Kdy je nejzazší moment, kdy rozhodnout o způsobu náhrady za uhlí?

BARTUŠKA: Žádný takový termín není. Nikdo z nás neví, jaká bude spotřeba elektřiny za pět, natož za 30 let, ani to, jaká bude struktura české ekonomiky. Budeme pořád manufakturou pro Německo, nebo se zhroutí průmysl, nebo se posuneme se do ekonomiky s vyšší mírou přidané hodnoty? Každá z těchto variant má úplně jinou spotřebu elektřiny. Čím si ale můžeme být jistí, česká ekonomika nebude vypadat za 30 let jako dnes.

LIDOVÉ NOVINY: Srovnal byste situaci se spotřebou elektřiny před dvanácti lety, kdy jste ve funkci velvyslance začínal, a dneškem?

BARTUŠKA: Když jsem v roce 2006 začínal, první prezentace ČEZ, kterou mi ukázali, popisovala, že v roce 2012 budeme hluboce deficitní zemí. Že sice máme v roce 2006 přebytek elektřiny, ale během dalších šesti let přebytek zmizí a dostaneme se do deficitu. Přišel rok 2008 a světová hospodářská recese a pravda je, že jsme od roku 2006 stále přebytkoví. Propad nikdy nenastal, protože zmizela velká část poptávky po elektřině.

LIDOVÉ NOVINY: Stát se ale asi musí připravit na výpadek elektřiny z uhlí.

BARTUŠKA: Samozřejmě. Jsem přesvědčen, že nové jaderné bloky dávají smysl. Abychom si byli zcela jisti ekonomickou návratností, měli bychom si nejprve projít cvičením na téma prodloužení životností stávajících bloků. Pokud se v něm u Dukovan ukáže, že jádro stále dává ekonomický smysl, můžeme jít dál.

LIDOVÉ NOVINY: Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová před nedávnem upozornila na regulatorní a technické problémy spojené s prodloužením životnosti Dukovan. Není to varování, aby se prodloužení životnosti nebralo za automatické?

BARTUŠKA: Dana Drábová dělá svou práci skvěle. Jejím úkolem je být náročná na ČEZ a všechny ostatní. Není tu od toho, aby byla roztleskávačka. Je tu od toho, aby stanovovala požadavky a vyžadovala jejich splnění.

LIDOVÉ NOVINY: Podle vás ale je představitelné, aby se Dukovany dožily 80 či 100 let?

BARTUŠKA: Pokud si životnost 80 až100 let u reaktorů druhé generace umí představit americký, francouzský a finský jaderný dozor, pak to asi dává smysl. Samozřejmě je otázka, kolik bude prodloužení o 10 či 15 let stát a zda se to ČEZ vyplatí. Nebo zda řekne, milý státe, vycházejí mi z toho špatná čísla, potřeboval bych od tebe garanci výkupní ceny.

LIDOVÉ NOVINY: Premiér Babiš tvrdí, že by prodloužení životnosti Dukovan vyšlo na 20 miliard korun, což je řádově zlomek ceny stavby nového bloku. To na první pohled smysl dává.

BARTUŠKA: Zatím je to pouze odhad. Přesné náklady budou známé v okamžiku, kdy ČEZ o prodloužení Dukovan skutečně požádá a SÚJB specifikuje požadavky, které budou na bázi Euroatomu i americké NRC.

LIDOVÉ NOVINY: Hrozí, že se oddálením rozhodnutí o výstavbě nových bloků Česko dostane do problémů?

BARTUŠKA: Čas určitě hraje roli. Nenechme se ale u investice za stovky miliard korun vehnat do kouta s tím, že musíme ještě dnes odpoledne rozhodnout, protože zítra ráno by bylo pozdě. To není pravda.

LIDOVÉ NOVINY: Proč?

BARTUŠKA: V dubnu 2014 vláda, v níž mimochodem sedělo několik členů současného kabinetu, rozhodla, že nepodpoří návrh na výkup elektřiny za stanovenou cenu, a druhý den ČEZ zrušil tendr na rozšíření Temelína o bloky tři a čtyři. To bylo zásadní rozhodnutí. Jestli bude další časový odklad o rok či dva, nic se zásadně nezmění.

LIDOVÉ NOVINY: Ekonomický poradce prezidenta Martin Nejedlý nabádá, aby se Česko pustilo do výstavby s ohledem na příznivý ekonomický cyklus a hospodářskou konjunkturu. Dal byste mu za pravdu?

BARTUŠKA: Nikdo z nás neví, jestli ekonomická konjunktura vydrží ještě týden, nebo rok. Zažili jsme dva velké poklesy ekonomiky, v devadesátých letech a na konci minulého desetiletí. Je možné, že k recesi směřujeme i dnes. Vůbec bych nevázal výstavbu nových bloků na ekonomický cyklus, protože mezi naším rozhodnutím něco stavět a ukončením výstavby a uvedením do provozu se ekonomika jednou či dvakrát zhoupne. Bavíme se o 20 letech.

LIDOVÉ NOVINY: Podle šéfky SÚJB je z hlediska referencí nejlepším dodavatelem jihokorejská společnost KHNP. Podepsal byste to?

BARTUŠKA: Moje zkušenost z tendru na Temelín byla, že největší problém nastává v momentu, kdy podepíšete smlouvu. V českém prostředí panuje pocit, že výběrem dodavatele šťastně končí pohádka, realita ovšem je, že výběrem dodavatele a podpisem smlouvy nastává nejtěžší část. Ať to bude jakýkoli dodavatel, dostane se do problémů. Stavba bude mít skluz, navýší se rozpočet. Připomenu, že všichni tři tehdejší uchazeči Rosatom, Areva i Westinghouse mají budované stavby v mnohaletém skluzu.

LIDOVÉ NOVINY: Jak tomu zabránit?

BARTUŠKA: Důležité je, abyste měl nastavený vztah s dodavatelem, že si budete schopný vymoci plnění závazku. Zde nastává největší problém jádra. Když si objednáte dálnici od firmy A, která vám po několika letech oznámí, že stavbu není schopná dokončit, vypovíte smlouvu a přivedete si firmu B, která dálnici dokončí. Možnost vydíratelnosti státu je v zásadě nulová. Pokud ale prostavíte část peněz u jaderného bloku, dodavatele A dodavatelem B nahradíte velmi těžko a za spoustu peněz. Vymahatelnost závazku je proto zásadní věc, kterou musíte hlídat. Z tohoto hlediska je pro nás nejvýhodnější francouzský dodavatel, protože má stejný právní rámec jako my – Evropskou unii. Následují dodavatelé z OECD – USA, Japonsko a Jižní Korea – kde existují určité právní nástroje. Od společnosti z Ruska a Číny nevymůžete vůbec nic.

LIDOVÉ NOVINY: Jako laikovi mi nejde do hlavy, proč nejde postavit jaderný blok včas?

BARTUŠKA: V roce 2006, kdy jsem nastoupil do funkce, se na území EU stavěly dva nové bloky třetí generace, Olkiluoto ve Finsku a Flamanville ve Francii, plus se dostavovaly dva bloky druhé generace v Mochovcích. Uplynulo dvanáct let a v Evropě končí výstavba oněch dvou bloků třetí generace a snad jednou také skončí dostavba dvou bloků druhé generace v Mochovcích. Ukažte mi jiné odvětví, které se podobně pomalu posouvá.

LIDOVÉ NOVINY: Čím to je?

BARTUŠKA: Je to ztrátou schopností po havárii v Černobylu. Velká část výstavby nových reaktorů se odložila či zastavila. V menším se to projevilo i u nás. Byli jsme schopní postavit celou elektrárnu sami. Byla to obrovská pýcha československého průmyslu. V Plzni bylo vyrobeno 24 reaktorů. To je úžasná reference, která nás dostává do globální ligy. Poslední byly ale vyrobeny počátkem devadesátých let.

Změnil se také vztah veřejnosti k jádru a zároveň se objevily mnohem levnější zdroje energie. Nukleární renesanci v USA, kdy se hovořilo o výstavbě nových reaktorů, například zastavil levný zemní plyn. Konvertovaly díky tomu uhelné elektrárny na plynové a o jádru dnes nikdo neuvažuje.

LIDOVÉ NOVINY: V Česku byl na návštěvě americký ministr energetiky Rick Perry. S čím k nám jel?

BARTUŠKA: Jeho hlavní důvod pro cestu do Evropy byl zemní plyn. Když jsem Ricka Perryho viděl v červnu ve Washingtonu, hovořil o energetické dominanci, což je nyní v USA hojně používaný výraz. Ještě před 15 lety se přitom v USA obávali energetické závislosti. Američané v posledních letech sebrali Saúdské Arábii schopnost diktovat cenu ropy. Touto schopností se rozumělo, že země byla během několika měsíců schopna zvýšit těžbu ropy až o tři miliony barelů denně. Saúdové nevyužívali část kapacity na svých ložiscích, čímž nutili ostatní v OPEC, aby dodržovali dohodnuté kvóty.

LIDOVÉ NOVINY: Čím se USA přehouply před Saúdy?

BARTUŠKA: Našly způsob, jak dramaticky zlevnit těžbu ropy. A to frakováním. Provádějí vrty do hloubky tří kilometrů vertikálně a pak další tři kilometry horizontálně. Shora do vrtů nastrkáte výbušniny, které vyvolají sérii lokálních zemětřesení a roztrhají horninu. Pomocí masivních objemů vody a chemikálií vyplavují z horniny typu vápenec, pískovec či břidlice ropu a zimní plyn. Je to nesmírně technologicky i ekologicky náročné řešení, ale vrátilo USA do pozice globálního lídra v těžbě ropy.

LIDOVÉ NOVINY: Co chtějí Američané dokázat?

BARTUŠKA: V roce 2008 se USA přehouply z dovozce ve vývozce zemního plynu. To samé se stalo i s ropou. Nyní chtějí dál zvýšit těžbu ropy, ale většina nové těžby bude ze smíšených polí, kde je ropa i zemní plyn. A ten už není kam dát. Uhelné elektrárny předělali na plynové, jeho domácí spotřeba výrazně neroste. Hledají proto odbytiště jinde, především ve východní Asii a Evropě. Evropa jako největší likvidní trh je pro ně mimořádně zajímavá. Připomněl bych návštěvu prezidenta Donalda Trumpa v Polsku vloni v červenci, která se točila primárně okolo zemního plynu.

LIDOVÉ NOVINY: Je to pro nás zajímavé?

BARTUŠKA: Jsme plně navázaní na trh s plynem v Rotterdamu. Máme stejnou cenu plynu jako v Německu či Nizozemsku. Pro nás každý nový plyn, který přijde do Rotterdamu, snižuje cenu. Dokázali jsme už stlačit ceny Rusa, Alžířana i Nora na polovinu toho, co chtěli za svůj plyn dostávat. Každý další dodavatel plynu je vítán.

Kudy k jádru?

  • Zdá se, že rozhodnutí, jak dál s výstavbou nových jaderných bloků v Česku, se opět odkládá. Premiér spolu s ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou přišli minulý měsíc se sdělením, že je na pořadu dne debata o prodloužení životnosti stávajících jaderných elektráren. Podle Andreje Babiše by rekonstrukce spojená s prodloužením životnosti o deset let v případě jaderné elektrárny v Dukovanech, která by měla skončit v roce 2035, vyšla na 20 miliard korun.
  • Opatrně se k nápadu staví Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Upozornila zejména na protipohyb EU směrem k útlumu jaderné energetiky. „Vzniká velký tlak na to, aby byla provozní životnost elektráren na tuto dobu (40 let) omezena. Znamená to, že naši politickou reprezentaci, ať už bude jakákoliv, čeká někdy kolem roku 2023 bitva o dalších deset let v Dukovanech,“ zmínila už v únoru Drábová na Žofínském fóru.
  • Situace si asi vyžádá aktualizaci státní energetické koncepce. Bude nutné spočítat ekonomičnost prodloužení životnosti versus stavba nových bloků.
  • Nevyřeší to však základní otázku, jak si zajistit soběstačnost ve výrobě elektrické energie. Myslí si to alespoň šéf české energetiky. „Pokud dáme dohromady udržitelný rozvoj, energetickou bezpečnost, pokud nechceme být závislí na ruském plynu, pak si nedokážu představit, že bychom řekli: rozvoj jaderné energetiky není potřeba,“ uvedl Daniel Beneš, generální ředitele ČEZ.
  • O stavbu nového jaderného bloku v Česku se zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse.

Počet příspěvků: 1, poslední 28.11.2018 07:02 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.