Prodej turecké elektrárny nekončí. Jedná se o dalších možnostech

Prodej hnědouhelné elektrárny Yunus Emre známé jako Adularya v Turecku, na jejíž stavbu poskytl skoro dvanáct miliard korun český stát, se zadrhl. Do soutěže o ni se nikdo nepřihlásil. Další kolo by mělo proběhnout až po tureckých obecních volbách v březnu. Přibližným termínem tendru už za upravených podmínek se jeví duben a květen.

Vojtěch Wolf 15.2.2019
Uhelná elektrárna Yunus Emre pro tureckou společnost Adularya. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Uhelná elektrárna Yunus Emre pro tureckou společnost Adularya. | foto: Adularya
Uhelná elektrárna Yunus Emre pro tureckou společnost Adularya.

Ve středu 30. ledna se měly v Turecku otevřít obálky s nabídkami případných zájemců o koupi hnědouhelné elektrárny Yunus Emre známé jako Adularya, přidruženého dolu a příslušných licencí. Elektrárnu stavěla ostravská společnost Vítkovice Power Engineering pro turecký holding Naksan. Česká exportní banka (ČEB) vlastněná státem na stavbu elektrárny poskytla tureckému investorovi asi 11,7 miliardy korun. Nabídku na koupi však nepodal ani jeden zájemce.

„V soutěži nebyla podána žádná nabídka. O projekt Yunus Emre a o možnosti koupě se zajímala řada firem a prodej elektrárny nekončí. ČEB a EGAP nyní v Istanbulu jednají o dalších možnostech prodeje, kde jednou z nich je opakování soutěže za upravených podmínek,“ potvrdil LN mluvčí ČEB Jan Černý. Podle dobře informovaného zdroje LN by další kolo mělo proběhnout až po tureckých obecních volbách v březnu. Jako přibližný termín tendru už za upravených podmínek se jeví duben a květen.

Uspokojení českého státu

Turecký správcovský fond TMSF, který prodej zajišťuje, přitom odhaduje hodnotu elektrárny na 1,4 miliardy tureckých lir (zhruba 5,86 miliardy korun). Z tohoto výtěžku pak měl být podle dřívějších informací LN uspokojen český stát, respektive ČEB coby jediný věřitel. Podle informací LN by se po započítání daně Turecku a úhrady dalších nákladů tak měly přijatelné nabídky pohybovat v přepočtu okolo osmi miliard korun. Jenže to se nestalo. Přitom předběžný zájem projevovaly firmy z Česka, Turecka, Ruska a Tatarstánu, Kazachstánu, Saúdské Arábie a Číny.

Turecký správcovský fond TMSF, který prodej zajišťuje, odhaduje hodnotu elektrárny na 1,4 miliardy tureckých lir (zhruba 5,86 miliardy korun). Z tohoto výtěžku pak měl být podle dřívějších informací LN uspokojen český stát, respektive Česká exportní banka coby jediný věřitel.

Projekt elektrárny byl jedním z příčin úpadku společnosti Vítkovice Power Engineering, jež byla hlavním dodavatelem stavby. Insolvenční správce David Vandrovec, který Vítkovice Power Engineering po jejím úpadku v létě 2017 převzal, se proto hlásí o dlužné peníze v Turecku také. „Za kolik máme pohledávku, je složité říct. Přinejmenším jsme ale vlastníkem poslední dodávky za 1,5 miliardy korun, která nám nebyla uhrazena,“ tvrdí Vandrovec.

„Naše nároky jsme přihlásili do tendru, který pořádal správcovský fond TMSF. Máme místního advokáta, který se nám o to stará. Podle něj byly naše nároky uplatněny. Původně jsme kontaktovali fond a ten na nás vůbec nereagoval, odmítá s námi jednat. Odmítly s námi spolupracovat i Česká exportní banka a EGAP, takže musíme jít vlastní cestou,“ dodal Vandrovec.

Vítkovice nic nezískají

Správce tvrdí, že stále není jasné, jaký majetek se přesně prodává. „Podle nás je dokonce možné, že se prodává i majetek společnosti Vítkovice Power Engineering. Ta situace je právně nesmírně složitá... Pokud by bylo plnění vůči nám z turecké strany příliš nízké či nijaké, tak budeme sledovat všechny možnosti, jak to řešit. Včetně třeba možné arbitráže na ochranu investic,“ uzavírá Vandrovec.

I kdyby se do budoucna elektrárna prodala, někdejší matka VPE, tedy společnost Vítkovice a.s., jejímž hlavním vlastníkem je Jan Světlík, z prodeje elektrárny nic nezíská

I kdyby se do budoucna elektrárna prodala, někdejší matka VPE, tedy společnost Vítkovice a.s., jejímž hlavním vlastníkem je Jan Světlík, z prodeje elektrárny nic nezíská. „Stále platí, že Vítkovice přišly v Turecku o zhruba 5,5 miliardy korun. Ztráta vyplývá z dluhu tureckého investora vůči vítkovické dceři Vítkovice Power Engineering a z faktu, že tato dceřiná společnost nakonec skončila v konkurzu, a Vítkovice o ni tedy přišly,“ uvedla na dotaz LN Eva Kijonková, mluvčí Vítkovic.

Adularya se začala stavět před šesti lety. Místní uhlí ale údajně neodpovídá kvalitě, na niž byly kotle elektrárny stavěny. Dokončení by mohlo přijít podle odhadů na více než tři miliardy korun. Situaci navíc ztížila skutečnost, že holding Naksan, do nějž Adularya patří, skončil po pokusu o puč v Turecku před dvěma lety v rukou státu.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.