Proč zemědělci viní ze zdražování vajec stát

Nejsme-li ve výrobě důležitých zemědělských komodit soběstační, nedivme se v obchodech vysokým cenám.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

České hospodyňky a milovníky anglických snídaní v uplynulých týdnech zaskočila nezvykle vyšponovaná cena vajec  v obchodech. O jejích příčinách bylo napsáno mnohé, vina se svalovala tu na obchodníky a jejich přemrštěné marže, tu na zemědělce, kteří využili dočasného nedostatku na evropském trhu a zdražili víc, než kvůli zvýšeným nákladům museli, a samozřejmě především na původce veškerého zla – Evropskou unii a její směrnici o povinných větších klíckách pro slepice.

Skutečný důvod náhlého zdražení vajec spočívá samozřejmě v kombinaci všeho zmíněného. V rozhořčené diskusi bychom však neměli zapomínat na podstatné klíčové slovo – soběstačnost domácí zemědělské a potravinářské produkce.

Nerentabilní, končíme

Tuzemská spotřeba vajec činila loni dle údajů Agrární komory přibližně 2,6 miliardy kusů. Dvě miliardy se vyprodukovaly v Česku a z toho zhruba 800 milionů kusů představovala vejce z domácích chovů. Podělíme-li zmíněná čísla, vyjde nám celkem solidní 77procentní pokrytí spotřeby tuzemskou výrobou.

Tuzemská soběstačnost v produkci vajec se letos snížila na 60 procentJenže do toho přišel 1. leden 2012, kdy začala platit směrnice EU, jež zpřísňovala nároky na velikost klecí používaných při chovu nosnic. V důsledku toho produkce vajec – nejen u nás, ale i jinde v Evropě – poklesla, neboť řada chovatelů, kteří dosud na této komoditě prodělávali, rezignovala na nové investice do zlepšení pohody slepic a výrobu raději ukončila.

Řada dalších chovatelů, kteří plánovali ve vajíčkovém podnikání pokračovat, nestihla včas své provozy rekonstruovat podle nových norem. Ponechme stranou, zda to byl záměr, laxnost nebo dokonce ignorance – vždyť o větších klecích rozhodla EU již v roce 1999 –, výsledkem každopádně bylo, že domácí soběstačnost se snížila na 60 procent. A vykrýt nedostatek levným dovozem například z Polska už nebylo možné, protože tamní producenti nová pravidla zhusta nesplňují, a tím pádem mají export v rámci EU zakázán.

Jak víme, výsledkem byl až trojnásobný meziroční nárůst maloobchodní ceny vajec z průměrných dvou na šest i více korun za kus. A kdo je tedy viníkem? „Stávající situace v komoditě vajec je dána především lehkovážnou politikou státu, kvůli níž jsme v této komoditě přišli o soběstačnost,“ domnívá se šéf Agrární komory Jan Veleba.

České národní specifikum

Podle názoru zemědělců by totiž měl stát produkci základních komodit finančně podporovat, ale rezignoval na to. Smířit se s jakýmikoli dotacemi z veřejných zdrojů pro soukromý sektor je pro autora tohoto textu obtížné, nicméně pokud subvencuje celá EU, příliš mnoho možností domácím politikům nezbývá. Buď se pokusí unijní systém změnit a dotace zcela odstranit – šance na případný úspěch takové snahy je předem odhadnutelná na nulu –, anebo by měli na pokřivování trhu přistoupit a sypat peníze rovněž.

Státní rozpočet měl jiné priority a na podpory zemědělcům se nedostávalo tolik prostředků, kolik umožňovala smlouva s EUČeská cesta ovšem byla specifická – státní rozpočet měl jiné priority a na podpory zemědělcům se nedostávalo tolik prostředků, kolik umožňovala smlouva s Evropskou unií. Připomeňme, že v okamžiku vstupu do EU dostával zdejší agrární sektor unijní podporu ve výši 55 procent úrovně v původních 15 členských zemích. Postupně se tato podpora percentuálně zvyšovala a úrovně původní patnáctky by měla dosáhnout příští rok. Loni činila 35,2 miliardy korun. Kromě toho však měla Česká republika možnost dorovnávat unijní příspěvky z národních zdrojů. Podle smlouvy s EU si například loni čeští zemědělci mohli nárokovat až 4,5 miliardy korun, tyto takzvané doplňkové platby však představovaly pouze 1,3 miliardy.

A tak zatímco okolní státy dotovaly zemědělce z národních rozpočtů, což zajišťovalo rentabilitu jejich chovů i ostatních provozů, Česká republika podpory postupně omezovala. Výsledek znají všichni, kdo se v uplynulých týdnech vydali do obchodu pro vajíčka.

Na řadě je vepřové

Útěchou nám budiž, že ceny se po Velikonocích dozajista stabilizují, i když už asi těžko na původní úrovni zhruba dvou korun za kus. A také to, že přeci jen někde už význam slova soběstačnost pochopili. Plzeňská likérka Stock tento týden oznámila, že hledá vlastní zdroj vajec pro výrobu svého vaječného likéru. Firma, jež měsíčně spotřebuje 30 tun žloutků, posoudí možnost kapitálového vstupu do některé z firem zabývajících se produkcí vajec nebo vybudování vlastního chovu.

Horší je, že do podobné situace jako s vejci se reálně můžeme brzy dostat i v jiné komoditě – vepřovém mase. Od příštího roku začne platit další směrnice EU, jež upravuje pro změnu prasečí „příbytky“. Zatímco nyní má každá březí prasnice svůj kotec, napříště budou chovatelé muset zajistit skupinový chov, což se projeví ve zvýšených investičních nárocích, a tedy i v nákladech. Je nasnadě, že by nedostatek vepřového či jeho enormně vysoké ceny znamenaly pro nás, kdož jsme se propracovali na vrchol potravinového řetežce, těžší újmu, než je prostá absence vajec v jídelníčku.

jurášek Vše souvisí se vším. 5:09 28.3.2012
psipacka :-( 20:25 27.3.2012

Počet příspěvků: 3, poslední 28.3.2012 05:09 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.