Proč tak rychlý konec Brožové

Náhlý odchod Ivy Brožové z čela Nejvyššího soudu vyvolal poprask. Na základě rozhovorů s představiteli justice se ČESKÁ POZICE pokusila okolnosti tohoto odchodu zrekonstruovat.

Předsedkyní Nejvyššího soudu byla Iva Brožová od roku 2000. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Předsedkyní Nejvyššího soudu byla Iva Brožová od roku 2000. | foto: Tomáš HájekLidové noviny
Předsedkyní Nejvyššího soudu byla Iva Brožová od roku 2000.

Z justice odešla žena, která vždy trvala na dodržování principů a stala se symbolem morální integrity soudce. Iva Brožová ve funkci předsedkyně Nejvyššího soudu zažila leccos. Přežila pokusy o své odvolání a čelila i nevraživosti od svých kolegů na soudu. Způsob jejího bleskového odchodu však rozvířil kolotoč diskusí, co za změnou na jednom z klíčových postů v justici vlastně bylo.

Informace o výměně Brožové za Pavla Šámala, soudce Nejvyššího soudu a hlavního autora trestního zákoníku z roku 2009, překvapila i odbornou veřejnost. Podle svých slov o ní nevěděla ani ministryně spravedlnosti Helena Válková (za ANO).

Nesouhlasila s reformou soudů

Jmenování nového šéfa je sice zcela v rukou prezidenta Miloše Zemana, avšak ani on nevyčaroval jméno Pavla Šámala z klobouku. Opoziční politik a bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) tvrdí, že šlo o komplot části justice, která se Zemanem výměnu „upekla“.

Nesouhlasila s tím, aby v chystané nejvyšší radě soudnictví, která by měla v budoucnu rozhodovat o personálním obsazení soudů, měli paritu soudci a politici.

ČESKÁ POZICE od dvou důvěryhodných zdrojů z justice jeden důvod slyšela. Brožová patřila mezi vytrvalé kritiky chystané reformy soudů. Nesouhlasila s tím, aby v chystané nejvyšší radě soudnictví, která by měla v budoucnu rozhodovat o personálním obsazení soudů, měli paritu soudci a politici.

Zdánlivě technicistní detail je však naprosto klíčový pro uskutečnění reformy. Své názory hlasitě prosazovala i v rámci takzvané justiční šestky, což je orgán složený z předsedů dvou nejvyšších soudů, předsedů Soudcovské unie a Unie státních zástupců, nejvyššího žalobce a předsedy kolegia krajských soudů.

Ačkoli jde o neformální uskupení, na podobu a fungování justice má podstatný vliv. „Postoje se tam různí a vyvíjejí. V každém případě lze potvrdit, že paní doktorka na to měla nejsilnější a dlouhodobý názor. Projevovala ho nejvýrazněji. Nikdy nesouhlasila s paritou,“ řekla ČESKÉ POZICI Daniela Zemanová, prezidentka Soudcovské unie.

Brožová jako oficiální důvod rezignace uvedla to, že tím svému nástupci umožnila vybrat si své místopředsedy. Těm současným totiž brzy vyprší mandát. Nový šéf Nejvyššího soudu si tak bude moci postavit vlastní tým.

Odmítla, že by její odchod byl vynucen někým zvenčí. Na otázku, zda se s jejím koncem ve funkci neodblokovala debata o principu parity v nejvyšší radě, uvedla: „Tento postoj je ohromně silný díky judikatuře Ústavního soudu. Ta zcela jasně říká, že chybí reprezentativní orgán justice. Z toho se nabízí, že tam přirozeně musí být většina soudců. To není o tom, že bych si něco vzala do hlavy.“

Odblokování

Přípravou nejvyšší rady soudnictví byl loni pověřen Josef Baxa, šéf Nejvyššího správního soudu. Ten by měl na konci ledna ministryni Válkové předložit rozvrh prací. Jak zásadní byl postoj Brožové, popsal ČESKÉ POZICI takto: „Je reálný fakt, že se to postojem doktorky Brožové brzdilo. Hodně dlouho jsme se hádali. Snažili jsme se ji přesvědčit, ale jak známo, ona je silná i pevná osobnost, takže se to nepodařilo. Vyčerpali jsme na to hodně energie.“

Je reálný fakt, že se to postojem doktorky Brožové brzdilo. Hodně dlouho jsme se hádali.

Brožová trvala na modelu, aby v nejvyšší radě měli většinu soudci, čímž se s Baxou dostala do věcného sporu. Argumentovala například srovnáním s jinými státy, kde taková samospráva a dominantní role soudců existuje. „Já jsem byl zase toho názoru, aby tam byla parita. Věřím v rovnováhu. Nechtěl jsem, aby to vypadalo, že se tu vytváří ochranářský soudcovský spolek. Promítla by se do toho také více dělba moci,“ dodal předseda Nejvyššího správního soudu Baxa. Další schůzka justiční šestky se dle něj měla uskutečnit příští týden. Vzhledem k aktuální výměně na Nejvyšším soudu se setkání odložilo.

Další rošády?

O odchodu Brožové se v justičních kruzích mluvilo delší dobu. „Samozřejmě jsem stejně jako doktor Rychetský (předseda Ústavního soudu – pozn. red.) věděl, že uvažuje o rezignaci. Hovořila i o nápadech, kdo by to mohl vzít po ní,“ uvedl Baxa.

Právě Baxa s Rychetským měli být těmi, kdo „výměnu Šámal za Brožovou“ pomohli vyjednat. To však Baxa odmítá stejně jako úvahy o svém přechodu na Ústavní soud. S prezidentem Milošem Zemanem prý o jmenování Šámala nehovořil.

Rychetský, kterého Zeman předloni prosadil znovu do křesla šéfa Ústavního soudu, na dotaz, zda při rošádě s Hradem komunikoval, neodpověděl.

A prezidentská kancelář ústy mluvčího Jiřího Ovčáčka konstatovala, že Miloš Zeman v podobných případech konzultuje s odborníky. Konkrétní jména neuvedl. Upřesnil pouze, že se prezident s Pavlem Šámalem setkal v druhé polovině minulého týdne. To je pozoruhodné minimálně z jednoho důvodu. Mezi Zemanovými poradci je i bývalá nejvyšší státní zástupkyně a exministryně spravedlnosti Marie Benešová. Tu však úterní zpráva o rezignaci Brožové překvapila. Přitom se se Zemanem viděla na tradičním setkání poradců v Lánech 7. ledna. „Nepadlo o tom ani slovo,“ řekla LN Benešová. Sama Brožová ČESKÉ POZICI řekla, že svůj odchod avizovala loni v létě v parlamentu. Se Zemanem jednala o Šámalovi nicméně teprve včera. S jeho výběrem souhlasí.

Šámalovi konkurenti odmítli

Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se k dění v justici po odchodu z úřadu příliš často nevyjadřuje. Tentokrát však udělal výjimku.

Minulý týden vystoupil před novináře s nečekaně ostrým prohlášením. Vyjednávání o nástupci Ivy Brožové na postu předsedy Nejvyššího soudu podle něj provázely týdny utajených setkání s dalšími kandidáty. Proces výběru údajně dirigovaly dvě další přední soudcovské autority v zemi – předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a šéf Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.

Podle Blažka byla některá z utajených jmen dokonce lepší než Pavel Šámal, kterého nakonec prezident Miloš Zeman ve čtvrtek jmenoval novým předsedou Nejvyššího soudu.

Dvě hvězdy

Po čtyřech dnech od oznámení bleskové výměny ČESKÁ POZICE v justičních kruzích zaslechla, že ještě před Šámalem byli osloveni dva renomovaní soudci – Jaroslav Fenyk, místopředseda Ústavního soudu, a Robert Fremr z Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Tedy dvě skutečně nanejvýš respektované osobnosti v oblasti trestního práva.

Ověřování Blažkových slov a tipů od vysoce postavených justičních funkcionářů nebylo snadné. ČESKOU POZICI zajímalo, kdo a kdy zmíněné soudce oslovil a proč nabídku odmítli. Cílem bylo zjistit, co výběru šéfa Nejvyššího soudu předcházelo. Jako první reagoval místopředseda Fenyk, který napsal: „K položené otázce se nebudu vyjadřovat. Věřím, že mé stanovisko pochopíte.“

Jestliže Zemanovi „headhunteři“ lovili primárně v řadách trestních soudců, pak právě Fenyk tuto charakteristiku dokonale splňuje. Profesor z brněnských práv začínal kariéru v řadách státních zástupců, kde se vypracoval až do funkce náměstka na Nejvyšším státním zastupitelství. V roce 2005 zastupoval veřejnou žalobu u Nejvyššího soudu v medializovaném případu katarského prince, který byl nakonec vydán do své země, což nesl Fenyk nelibě.

Na pozici náměstka následně rezignoval a odešel do advokacie. Předloni Fenyka prezident Zeman navrhl do funkce ústavního soudce a Senát tuto nominaci bez potíží schválil. Lze očekávat, že pro případnou kandidaturu na post po Brožové by získal i podporu svého současného šéfa Rychetského. Jenže na Ústavním soudu mu do konce mandátu zbývá ještě devět let. Do změny se tak zřejmě nehrnul.

A co teprve z Haagu

Také soudce Fremr z prestižního zahraničního tribunálu se může pochlubit jedinečným životopisem. Coby bývalý soudce Nejvyššího soudu rozhodoval o mnoha známých případech. V letech 2006 až 2008 a 2010 až 2011 pracoval pro Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu.

„Nedivím se Robertovi. Taky bych radši pracoval v Haagu, než abych velel Nejvyššímu soudu a odolával politickým tlakům v českém rybníčku,“ řekl ČESKÉ POZICI pod podmínkou anonymity jeho bývalý kolega soudce.

Fremr ČESKÉ POZICI k nabídce vrátit se do Čech z Haagu napsal: „Přestože oceňuji vaše úsilí informovat veřejnost o způsobu výběru nového předsedy Nejvyššího soudu, na otázky nemohu odpovědět.“

Jedinou povolanou osobou je podle něj Pavel Šámal, kterého považuje za volbu „prospěšnou pro celou českou justici“.

Šámal pro deník Právo před pár dny uvedl, že ho loni v listopadu oslovila s nabídkou sama Brožová.

Pozoruhodná odpověď přišla od předsedy Ústavního soudu Rychetského: „S Baxou a Šámalem nás požádali o účast v nedělních Otázkách Václava Moravce. Tam na to jistě přijde řeč.“