Proč se vyplatí důvěřovat biopotravinám

Biopotraviny nejsou zdravější než běžná strava, ale některé běžné potraviny mohou být z hlediska obsahu pesticidů podstatně rizikovější.

Čerstvá a zdravá zelenina se v představách lidí stala symbolem biopotravin. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čerstvá a zdravá zelenina se v představách lidí stala symbolem biopotravin. | foto: © ČTKČeská pozice
Čerstvá a zdravá zelenina se v představách lidí stala symbolem biopotravin.

Srovnávací vědecká studie, která zpracovala výsledky 240 jiných studií, potvrdila, že biopotraviny nejsou zdravější ani výživnější než běžná strava. Stalo se tak na Stanfordově univerzitě v USA a popularizované výsledky prostřednictvím lékařského časopisu Annals of Internal Medicine v tomto týdnu dorazily i k nám.

Tady okamžitě padly na úrodnou půdu pochybovačů. „Za mnohdy výrazně vyšší cenu, kterou v dobré víře platí za biopotraviny, si lidé kupují placebo,“ jsou se vším hned hotovi v článku na Aktuálně.cz.

Zdraví i živin nastejno

Svými výsledky prý byla překvapena i vedoucí výzkumného týmu Crystal Smithová-Spanglerová. Znepokojující však na té práci není to, co ověřila, tedy že konvenční potraviny a biopotraviny jsou na tom stejně. Ale to, že paní Crystal takový výsledek nepředpokládala. Evropští specialisté zabývající se biopotravinami nezapomenou nikdy zdůraznit: „Nejsou zdravější!!!“ Pravda, i někteří poučení konzumenti si to přesto dál myslí, ale to už je jejich věc.

Hodnoty biopotravin jsou mnohem komplexnější, než dokáže vystihnout termín zdravější

Proto autory studie nemělo překvapit, že porovnávané ovoce a zelenina měly stejně vitamínů a mléko stejný obsah proteinů a tuku. Salát zůstane salátem, vepřové sádlo vepřovým sádlem. Se všemi rozdílnými přednostmi a nedostatky, jaké ty dvě náhodně jmenované potraviny mají. A je jedno, zda jsou produktem organického nebo chemizovaného zemědělství.

Hodnoty biopotravin jsou mnohem komplexnější, než dokáže vystihnout termín „zdravější“. Ekosedláci vědí, že jim nerostou na poli zázračné plodiny. Ale zato mají záruku, že v jejich potravinách jsou jen stopová množství chemických prostředků, která získali nežádoucím přenosem od sousedů. Také pravidelní konzumenti biopotravin jistě mají řadu důvodů, proč kupují biopotraviny, a nehoní se jen za utkvělou vidinou svého zdraví. Kdyby lidé jedli jen to, co je zdravé, nebyli bychom jako národ tak tlustí.

Jak si lidský organismus poradí s pesticidy

Stanfordská studie ovšem s pomocí mnoha předchozích výzkumů prokázala u konvenčních potravin výrazně větší zbytky pesticidů. A protože biopotraviny jich mají jen stopová množství, vybízí to ke srovnání. Autoři shrnující studie vyhledali dokonce sedmnáct studií zkoumajících jedlíky. Jedna skupina vždy jedla biopotraviny, druhá konvenční stravu. Ten nejvytrvalejší tým u toho vydržel celé dva roky. Přesto shrnující studie nakonec konstatovala, že zbytky pesticidů v potravě nemají na zdraví člověka bezprostřední vliv.

Shrnující studie dokonce konstatovala, že zbytky pesticidů v potravě nemají na zdraví člověka bezprostřední vliv, ale...

Ovšem monitoring obsahu pesticidů v potravinách organizovaný Evropskou agenturou pro bezpečnost potravin zdaleka nedává tak uklidňující výsledky. Organizace Pesticide Action Network Evrope (PAN Europe) na základě tohoto monitoringu zjistila, že zejména ve velkém pěstovaná čerstvá zelenina obsahuje až třicet různých druhů pesticidů hodnocených jako endokrinní distruptory, tedy látky narušující hormonální systém. 

Lékař Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví upozorňuje na vědecké studie, které spojují endokrinní distruptory s vážnými chorobami, jako jsou snížení plodnosti, některé typy rakoviny či cukrovka. Problémem je, že tyto látky působí až v dlouhodobé expozici a příčinná souvislost mezi potravou a onemocněním se složitě prokazuje. Nejhorší je, že PAN Europe nalezla tyto látky v potravinách obecně považovaných za zvlášť zdravé jako salát, paprika či rajčata.

Se zdravými potravinami je to zjevně mnohem složitější, než ukázala jedna, byť shrnující studie Stanfordovy univerzity. Nebudeme chybovat, když si na základě toho všeho uvědomíme, že biopotraviny sice nejsou obecně zdravější než běžná strava, ale některé běžné potraviny mohou být z hlediska obsahu pesticidů podstatně rizikovější.

Vizitka životního stylu

Biopotraviny nejsou žádný marketingový trik. Jsou to (nebo spíše měly by být) produkty kontrolovaného ekologického zemědělství, což je velmi pokrokový způsob hospodaření s kladným vztahem k půdě, rostlinám, zvířatům a přírodě bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, hormonů a umělých látek. Biopotraviny jsou vizitkou životního stylu. Krom toho, že nasytí, mají i svůj ekologický, etický a sociální rozměr. Jejich koupí investuje kupující do zdravého životního prostředí a rozvoje venkova.

Biopotraviny jsou vizitkou životního stylu. Krom toho, že nasytí, mají i svůj ekologický, etický a sociální rozměr.

Většinou se vyznačují vysokou kvalitou, výraznou chutí a v případě zeleniny a brambor taky trvanlivostí. Mnohem víc si jistě pochutnáte na sezónním (bio)rajčeti, než na té červené kulečníkové kouli, kterou vám hypermarkety sice nabízejí po celý rok, zato bez chuti a vůně, s vypůjčenou červenou barvou z roztoků hydroponie. A s pesticidy.

Biopotraviny se nejspíš nikdy nestanou středem masového zájmu, ale určitě jim neuškodí nezralé výroky o efektu placebo. Ty vyvolávají jen nervozitu, ale nikdo na nich nezíská. Ba ani chemický průmysl vyrábějící pesticidy a hnojiva.