Proč se stal prezidentem USA údajně primitivní a cynický šašek

Donald Trump vycítil, že kdo osloví rozhněvanou střední třídu, má šanci zvítězit v amerických prezidentských volbách, a nemýlil se. Jeho vyjádření jsou často rozporuplná, navzdory tomu mu patří historická zásluha, neboť první pojmenoval zhoršující se problémy USA jako impéria a národního státu.

László Bogár 11.11.2017
Parafráze volebního sloganu Baracka Obamy „Yes we can“ (Ano, dokážeme to) na... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Parafráze volebního sloganu Baracka Obamy „Yes we can“ (Ano, dokážeme to) na... | foto: Foto István LékoČeská pozice
Parafráze volebního sloganu Baracka Obamy „Yes we can“ (Ano, dokážeme to) na... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Už během kampaně před americkými prezidentskými volbami si mohl každý všimnout, že nejde o prezidentské volby jako každé jiné. Snad ještě nikdy v celé historii amerických prezidentských voleb se nestalo, aby byl odmítavý postoj vůči oběma kandidátům po celou dobu kampaně podstatně vyšší než jejich akceptování. Osmdesát procent amerických voličů by dokonce srdcem nehlasovalo ani pro jednoho kandidáta. A už vůbec se až dosud nestalo, aby se nějaká strana během kampaně od vlastního prezidentského kandidáta tak ostentativně distancovala, jako to nyní udělali republikáni.

Globální média se pokusila udělat vše, aby bylo jasné, že o výsledcích voleb nemůže být pochyb a evidentně musí vyhrát Hillary Clintonová, neboť její protivník Donald Trump je na post amerického prezidenta v zásadě nezpůsobilý. Snad i tato indoktrinace nesmírné síly měla podíl na tom, že nakonec zvítězil Trump.

Globální média se pokusila udělat vše, aby bylo jasné, že o výsledcích voleb nemůže být pochyb a evidentně musí vyhrát Hillary Clintonová, neboť její protivník Donald Trump je na post amerického prezidenta v zásadě nezpůsobilý. Snad i tato indoktrinace nesmírné síly měla podíl na tom, že nakonec zvítězil Trump.

Tento nepříliš svobodomyslný či snášenlivý postoj rozněcovaný světovým tiskem, jenž sám sebe označuje za liberální, nejspíš vyvolal v mnoha lidech opačné pocity. Jak ukazuje i nálepka na snímku z Budapešti, pro globální média byl Trump pouze primitivním a cynickým šaškem, který své příznivce v zásadě úmyslně klame, přičemž tento šaškovský kousek se po jeho zvolení ukázal úspěšný. Zkrátka to celé byla podrážděná reakce neznalého voliče, mimo kategorii zdravého rozumu.

Zásadní změna

Jenže když se nad těmito událostmi zamyslíme klidněji, není vůbec jisté, že dospějeme ke stejnému stanovisku, protože existuje ještě další způsob, jak celý tento příběh vykládat. K jeho pochopení stojí za to připomenout slova renomovaného amerického filmového režiséra a příznivce demokratů Michaela Moora nedlouho před samotnými volbami. Prohlásil, že Donald Trump je živoucí Molotovův koktejl („human Molotov cocktail“), který podvedená a zbídačená americká střední třída ve vzteku vrhá na americké elity, jež ji cynicky podvedly a zradily.

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se něco zásadně změnilo. Impérium se začalo ocitat v čím dál větší materiální tísni a stále víc se zadlužovalo. Imperiální vojenská síla a finančně-mocenský systém však byly nadále nedotknutelné, a proto začalo impérium čím dál zřetelněji obětovat životní úroveň střední třídy, kterou jí až do té doby záviděl celý svět.

Zkusme se podívat, zda má americká střední třída k podobnému gestu hněvu důvod. Nejprve neuškodí, že americká střední třída byla pro americké impérium 30 let po druhé světové válce „výkladní skříní“. Z imperiálních zdrojů tak byla střední třídě, považované za životně důležitý reklamní marketingový nástroj, zajištěna zhruba třikrát vyšší konzumní úroveň, než by odpovídalo jejímu skutečnému výkonu, čímž se mělo demonstrovat, že nikdy nebylo, a ani nemůže být nic úžasnějšího než život v americkém impériu představujícím vrchol světových dějin.

Jenže na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se něco zásadně změnilo. Impérium se začalo ocitat v čím dál větší materiální tísni a stále víc se zadlužovalo. Imperiální vojenská síla a finančně-mocenský systém však byly nadále nedotknutelné, a proto začalo impérium čím dál zřetelněji obětovat životní úroveň střední třídy, kterou jí až do té doby záviděl celý svět.

Hlubší rovina

A situace se obrátila, příjmy střední třídy, která v letech 1973 až 2013 2,5 zvýšila svůj výkon, z hlediska reálné hodnoty v podstatě stagnují na stejné úrovni jako před 40 lety. To ovšem bylo v globálních médiích až dosud absolutní tabu. Čím dál bezmocnější americká střední třída tak nedostávala žádné vysvětlení své stále větší bezmoci a každý, kdo se to pokusil zveřejnit v médiích, se za svůj pokus místo odpovědi dočkal leda očernění.

Konflikt má ještě jednu, mnohem hlubší rovinu – otřásající se pozici USA jako světového impéria a jejich stupňující se úpadek

To vše zapadalo do světového trendu, jehož podstatou bylo, že globální kapitálové struktury začaly přemísťovat výrobu do zemí s nižší úrovní mezd, čímž ponechávaly pracovníky ve své vlasti jejich osudu, ovšem na to, aby je z takto nahromaděných zisků jakkoli kompenzovaly, už „zapomněly“.

Donald Trump tedy přesně vycítil, že ten, kdo tuto vůbec ne bezdůvodně rozhněvanou střední třídu dokáže oslovit, má šanci na vítězství, a nemýlil se. Celý tento konflikt má ještě jednu, mnohem hlubší rovinu – otřásající se pozici USA jako světového impéria a jejich stupňující se úpadek.

Trump intuitivně také vycítil, že snížením globálních závazků impéria by bylo možné vyřešit čím dál vážnější problémy USA jako národního státu. Jistě, jeho vyjádření jsou často rozporuplná, navzdory tomu právě jemu patří historická zásluha, že dokázal jako první pojmenovat zhoršující se problémy USA jako impéria a národního státu, které se až dosud vládnoucí elity snažily spíše zamést pod koberec, čímž otevřel možnou cestu k nalezení jejich řešení.



Počet příspěvků: 4, poslední 19.11.2017 12:54 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Autor

László Bogár

László Bogár, maďarský filozof. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články

Vezměme si zpět Zemi!

28.10.2017 - 8.47