Problémem Blízkého východu není samotný islám

Před tisícem let byl Blízký východ nepoměrně rozvinutější než Západ. Jeho zaostávání je pak především důsledkem vzájemného působení náboženství a vlády.

Petr Kain 20.12.2017
Jared Rubin, Rulers, Religion, and Riches: Why the West Got Rich and the Middle... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jared Rubin, Rulers, Religion, and Riches: Why the West Got Rich and the Middle... | foto: Montáž Richard CortésČeská pozice
Jared Rubin, Rulers, Religion, and Riches: Why the West Got Rich and the Middle...

O Blízkém východu se občas říká, že není jen místem s vysokou koncentrací neúspěšných států, ale přímo neúspěšným regionem. Pochází z něj nepoměrně mnoho uprchlíků a sirotků, navzdory ropnému bohatství je HDP na osobu směšně nízké. Světlo na konci tunelu navíc takřka není vidět. Demokracie je v oblasti spíše na ústupu a lidská práva jsou pošlapávána s čím dál větší samozřejmostí.

Ani v oblasti vědy to není žádná sláva, třeba v roce 2005 vyprodukovala jen samotná Harvardova univerzita více vědeckých prací než všech 17 arabsky mluvících zemí dohromady. Co za to může? Je snad na vině samotný islám, jak někteří tvrdí? Americký ekonomický historik Jared Rubin ve své nové knize Rulers, Religion, and Riches: Why the West Got Rich and the Middle East Did Not (Vládci, náboženství a bohatství. Proč Západ zbohatl, a Blízký východ nikoli) takovou možnost jednoznačně odmítá.

Duchovní moc

Jak ve své studii připomíná, před tisícem let byl Blízký východ nepoměrně rozvinutější než Západ, ať již šlo o matematiku, filozofii, zemědělství či lékařství. Není to islám samotný, co zbrzdilo Blízký východ, ale způsob, jakým na sebe náboženství a vláda vzájemně působí. Jak Rubin píše, hlavní motivací všech vládců je udržet se u moci a co nejvíce své postavení posílit. To vyžaduje jednak sílu, jednak musejí vládci svou moc také nějakým způsobem legitimizovat.

Církevní autority jsou z podstaty konzervativní, a jejich neuhasínající moc na Blízkém východě bránila především rozšíření knihtisku, který duchovní v Osmanské říši povolili až v roce 1727

Ve středověkém světě tak činili jak islámští, tak křesťanští panovníci s pomocí církevních autorit. Stačí si vzpomenout na panovnický přídomek Dei Gratia, tedy „skrze milost Boží“. Tato legitimace moci panovnické prostřednictvím moci církevní ale podle Rubina v Evropě pohasíná s příchodem reformace, zatímco v Osmanské říši přetrvává. Jak to vše souvisí s ekonomickou historií?

Jak Rubin argumentuje, církevní autority jsou z podstaty konzervativní, a jejich neuhasínající moc na Blízkém východě bránila inovacím. Především rozšíření knihtisku, který duchovní v Osmanské říši povolili až v roce 1727 (takřka tři století po jeho vzniku), či sofistikovanějším formám finančních institucí.

Víc faktorů

Podobné rozdíly, byť méně intenzivní, bylo dle Rubina možné sledovat i v novověké Evropě. Stačí se podívat na rapidní ekonomický vývoj Anglie či Nizozemska, kde byla moc církevních autorit oslabena, a porovnat je se Španělskem, kde naopak církev svou pozici upevnila. Rubinův pohled na historický vývoj je určitě v mnoha ohledech zjednodušující.

Vliv na ekonomický úspěch Západu mělo víc faktorů a třeba zaostávání Španělska bylo dozajista způsobeno i přetrvávající regionální roztříštěností země

Vliv na ekonomický úspěch Západu mělo víc faktorů a třeba zaostávání Španělska bylo dozajista způsobeno i přetrvávající regionální roztříštěností země. Jeho kniha je každopádně důležitým příspěvkem k pochopení a poznání rozdílného vývoje Západu a Blízkého východu. Už kvůli tomu, že ukzauje, že blízkovýchodním problémem není samotný islám, jak dnes mnozí tvrdí.

Rulers, Religion, and Riches: Why the West Got Rich and the Middle East Did Not

Vládci, náboženství a bohatství. Proč Západ zbohatl, a Blízký východ nikoli

AUTOR: Jared Rubin

VYDAL: Cambridge University Press 2017

ROZSAH: 288 stran

Sedm křižovatek

Ekonomie jako věda potřebuje restartovat. Nedokáže předpovědět, natož zabránit finančním krizím, jež otřásají společností. Její zaostalé metody napomohly tomu, že ve světě přetrvává extrémní chudoba, zatímco bohatství úzké vrstvy lidí neustále roste. Ekonomie se příliš vzdálila společnosti, jejíž je neoddělitelnou součástí.

Oxfordská ekonomka Kate Raworthová ve své knize Doughnut Economics: Seven Ways to Think Like a 21st Century Economist (Koblihová ekonomie. Sedm způsobů, jak by měl přemýšlet ekonom 21. století) popsala sedm křižovatek, na nichž ekonomie svedla na scestí, a načrtla způsob, jak najít ztracený směr.

  • Doughnut Economics: Seven Ways to Think Like a 21st Century Economist

Koblihová ekonomie. Sedm způsobů, jak by měl přemýšlet ekonom 21. století

AUTOR: Kate Raworthová

VYDAL: Chelsea Green Publishing 2017

ROZSAH: 320 stran

Roztříštěný svět

Existence otevřeného liberálního světa, který začal být budován po druhé světové válce, je ohrožena. Globální finanční krize a narůstající ekonomická nerovnost ve společnosti vedou k růstu populismu a odmítání globalizace a demokracie.

Nebývale pesimistická kniha Grave New World: The End of Globalization, the Return of History (Mrtvolný nový svět. Konec globalizace, návrat dějin) vrcholného hospodářského poradce banky HSBC Stephen D. King ukazuje, že globalizace není historicky nevyhnutelná, a předkládá depresivní vizi „roztříštěného“ světa plného ekonomických a politických konfliktů.

  • Grave New World: The End of Globalization, the Return of History

Mrtvolný nový svět. Konec globalizace, návrat dějin

AUTOR: Stephen D. King

VYDAL: Yale University Press 2017

ROZSAH: 304 stran

Počet příspěvků: 14, poslední 25.12.2017 02:47 Zobrazuji posledních 14 příspěvků.