Problém Angely Merkelové: Dar od akcionářů BMW

Ve chvíli, kdy Německo v Evropské unii lobbovalo v zájmu svých automobilek, přistál na stranickém kontě CDU štědrý příspěvek od jedné z nich.

Zuzana Lizcová 24.10.2013
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Jste předsedou strany, která dostala od movitého sponzora bezmála 18 milionů korun. Budete mít ze štědrého příspěvku upřímnou radost? Pravděpodobně ano, pokud se neocitnete v podobně nepříjemné situaci jako Angela Merkelová. Kancléřka, která si zakládá na své bezúhonnosti a nadstranickosti, čelí právě podezření, že se nechala koupit od vlivných kapitánů německého průmyslu. Zmíněný dar totiž přistál na stranickém kontě křesťanských demokratů (CDU) v krajně nevhodnou dobu. Zrovna ve chvíli, kdy se Merkelová hlasitě zastávala zájmu některých německých automobilek na úkor společné politiky Evropské unie.

V pondělí 14. října zasedli v Lucemburku ministři životního prostředí 28 členských států. Čekalo se, že přijmou již dříve vyjednaný návrh na snížení emisí z osobních aut v Evropské unii. Podle něj by po roce 2020 měly evropské automobilky nově produkovat už jen vozy, které budou průměrně do ovzduší vypouštět maximálně 95 gramů oxidu uhličitého na jeden ujetý kilometr (asi o čtvrtinu na kilometr méně, než je stanoveno dnes).

To, co se laikovi může zdát jako hra nicneříkajících čísel, může mít ve skutečnosti na některé evropské výrobce automobilů dramatický dopad v podobě citelného zvýšení investic do vývoje nových technologií. Tato hrozba se týká zejména výrobců luxusnějších vozů se silnými motory, tedy hned několika předních německých firem jako BMW, Daimler, Audi nebo Porsche.Kancléřka čelí podezření, že se nechala koupit od vlivných kapitánů německého průmyslu

Německá vláda, zastávající jejich zájmy, se nejprve postarala o to, aby se o složitě vyjednaném kompromisu rozhodovalo až po spolkových volbách. Minulý týden pak za pomoci svých spojenců (mezi které patřilo i Česko) definitivně obtížný návrh zablokovala a navrhla vlastní řešení – odložit platnost určeného limitu CO2 o celé čtyři roky. S tím mnozí nesouhlasí a osud důležité normy se tak stal velmi nejistým.

Co čert nechtěl, hned vzápětí zveřejnil Spolkový sněm na svých internetových stránkách skutečnost, že CDU získala velmi štědrý dar od jedné vlivné německé podnikatelské rodiny. Johanna Quandtová a její děti Stefan Quandt a Susanne Klattenová, kteří dohromady drží 46,7 procenta akcií automobilky BMW, přispěli straně kancléřky Merkelové sumou ve výši 690 tisíc eur (téměř 18 milionů korun). Reakce opozice na sebe nedala dlouho čekat. Ze strany Levice zaznělo, že se jedná o extrémní případ koupené politiky. Podobně reagoval na Twitteru i Jürgen Trittin, donedávna špičkový kandidát strany Zelených.

Legální dar, podivné načasování

Souběh velkorysého finančního daru od lidí z automobilového průmyslu a kontroverzního německého postupu proti zpřísnění limitů pro výfukové plyny hodnotí jako minimálně nešťastný i celá řada politických analytiků. Zainteresované strany se brání, jak se dá. Quandtovi poukazují na to, že politické strany sponzorovali již dříve a tvrdí, že svým darem chtěli zejména ocenit kancléřčin postup v hospodářské krizi posledních let. Peníze prý záměrně neposlali před volbami, aby neovlivňovali jejich výsledek. Merkelové kryje záda mimo jiné její spojenec z CSU a bavorský premiér Horst Seehofer, který prohlásil, že „Vše, co se stane v rámci zákonů, je v pořádku.“Tlak Berlína na prosazení zájmů automobilek byl tentokrát mimořádně silný až nevybíravý

Jistě, dar Quandtových i jeho přijetí ze strany CDU byly zcela legální. Načasování finanční transakce však vyvolalo pochybnosti o tom, zda politické strany typu CDU skutečně zastávají zájmy obyčejných lidí, jak s oblibou tvrdí Merkelová, či spíše mocných korporací s tučnými konty. V ostražité německé společnosti, která už dávno za korupci nepovažuje jen osobní obohacení jednotlivce, je to ožehavá otázka. Vtipně se s ní vyrovnal týdeník Der Freitag, který zveřejnil satirický „objev“, že kancléřka místo opoziční SPD vyjednává o budoucí vládě s BMW.

Jiní lidé však kauzu s takovým humorem neberou. Zejména v situaci, kdy vysoce postavení evropští úředníci v čele s německým eurokomisařem Güntherem Oettingerem (CDU) přiznávají, že tlak Berlína na prosazení zájmů automobilek byl tentokrát mimořádně silný až nevybíravý. A ve chvíli, kdy podle týdeníku Spiegel německé státní zastupitelství šetří skutečnost, že bývalý blízký spolupracovník Merkelové Eckart von Klaeden přešel jako vrchní lobbista do automobilky Daimler, a zkoumá, zda se za svého působení v kancléřském úřadě nedopustil přijetí či poskytnutí nezákonných výhod.

Pro Merkelovou je celá situace kolem danajského daru od akcionářů BMW jistě nepříjemná. Na domácí frontě jí ale zřejmě moc politických bodů neubude, možná se jen trochu pošramotí její obraz starostlivé a nezištné patronky všech Němců. Horší je to na evropském poli. Od nynějška se už bude pověstně vzorný Berlín moci přece jen něco nesnadněji pohoršovat nad „sobeckou“ britskou snahou o ochranu svého finančního sektoru, nad úsilím Francouzů získat výhody pro své zemědělce, či nad korupcí v italské a řecké politice.

Počet příspěvků: 1, poslední 25.10.2013 06:25 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.