Pro Šumavu jsou tetřevi příliš velcí, nahradí je kolibříci?

Správa Národního parku Šumava má „nevědeckou odbornou studii“, která poukazuje na odolnost tetřevů vůči turistice i hlučným lesním pracím.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

KOMENTÁŘ Čestmíra Klose / Tetřev si dělá příliš velké nároky na klidové plochy. A nechce být rušen nejen v zimě, kdy šetří silami, ale zejména v hnízdní době a v čase vyvádění kuřat, takže minimálně do poloviny léta. To klade zbytečně velké překážky dřevařům, organizovaným turistům i běžkařům.

ČESKÁ POZICE soustavně kriticky sleduje počínání Národního parku Šumava ve vztahu k těmto vzácným ptákům. Nyní se ukázalo, že vedení parku si objednalo na téma tetřev zvláštní studii.

Nevědecká odborná studie

Aby věděl jak na tetřeva, nechal si Národní park Šumava o tomto obrovském ptáku zpracovat studii. Neobrátil se tentokrát na vědce, jejichž názory jsou ostatně známé a opakují známé klišé o klidových zónách. Požádal o její zpracování terénní znalce chování tetřeva, pro výsledek jejich práce se začíná užívat výraz „nevědecká odborná studie“.

Úvodem je třeba poznamenat, že studie plní očekávání vedení parku – tetřevům podle ní nevadí hlučná strojní těžba. Neškodné je i zahuštění sítě turistických stezek. Zato významnými viníky situace, že tetřev přežívá na samé hraně existence a zániku, jsou přirození predátoři. Myslivci, ochotní vyrazit proti liškám, kunám a krkavcům, by se měli obratem přihlásit u náměstka ředitele parku Jiřího Mánka.

Vedení parku spouští velkou propagaci studie, ale prozatím ji v celém rozsahu nikomu neukázalo. Důvodem je, že prý studie parku ještě nepatří, neboť ji ještě nezaplatil. Není to studie levná, neboť do hry vstoupil „Romešův zákon“ – jsou-li autoři poplatní, musí se jim zaplatit víc než dobře. Státním úředníkům dle některých informací ČESKÉ POZICE vystavili za tuto „společenskou objednávku“ účet ve výši zhruba 200 tisíc korun!

Výsledky studie úředníky parku nikterak nepřekvapují, pokud jde o schopnost tetřeva žít v prostředí, kde probíhají lesnické práce

I to málo, co ze studie vyšlo na světlo, však způsobilo rozruch. Náměstka ředitele parku Jiřího Mánka studie rozradostnila: „Z výsledků je patrné, že 40 procent záznamů o výskytu tetřeva je do 300 metrů od turistických tras. A to i takových, po kterých putují turisté po celou existenci NP Šumava. Ze společného výzkumu NP Šumava a NP Bavorský les je nám známo, že tetřev v blízkosti turistických tras je sice více stresován, nicméně se zdá, že tento stres nemá vliv na snižování počtu populace tetřeva v regionu."

Některé odborníky, zabývající se děním na Šumavě, zaujalo i sdělení druhého náměstka Tomáše Faita:  „Výsledky studie nás nikterak nepřekvapují, pokud jde o schopnost tetřeva žít v prostředí, kde probíhají lesnické práce. Studie tak jen potvrdila poznatky, které po mnoho let znají a evidují naši provozní lesníci. Pro nás je důležité, že se tetřev vrací i na místa, kde probíhaly standardní lesnické činnosti způsobující hluk, jako je například práce s motorovou pilou.“

Tetřev to má spočítané

Objevil se i plán, jak celý tento útok na tetřeva v bedlivě sledovaném území Natura 2000 navléknout

Útočný plán zvaný „přistřihněte tetřeva“ povedeným úředníkům parku zatraceně dobře vychází. Zatímco čekáme za zveřejnění celé studie, objevil se i plán, jak celý tento útok na tetřeva v bedlivě sledovaném území Natura 2000 navléknout, když výjimky z Natury 2000 hlídají ekologové od Šumavy až po Brusel.

Protože mezi českými posuzovateli Natury, desetkrát prověřenými a pětkrát zkoušenými, by se sotva našel někdo, kdo by šel proti tetřevovi, stal se klíčovým faktorem plánu „dovoz“ posuzovatelů ze Slovenska. Tam v posuzování Natury panuje anarchie a někteří posuzovatelé prosluli velkou slabostí pro „kolibříky“ a developery. Ti se současnému managementu parku obzvlášť hodí. To, že přes veškeré protesty nakonec bude prosazena lanovka na Hraničník, si tedy jako nehynoucí zásluhu připíší slovenští spolupracovníci. A další dříví na export jakbysmet.

Kudy na Šumavě dál? Zde jeden návrh.

Šumavští šéfové nejsou tak naivní hráči, jak vypadají. Určitě si spočítali i riziko, že jejich působení ve vedení parku nemusí tetřev přežít.

Ačkoli tento komentář vychází 1. dubna, není to aprílový žert. Plány jasně prokázaly, že šumavští šéfové nejsou tak naivní hráči, jak vypadají. Určitě si spočítali i riziko, že jejich působení ve vedení parku nemusí tetřev přežít. Teď teprve pojďme fabulovat, člověk by se na „Stráského“ Šumavě nedivil skoro ničemu. Co takhle plán: než tetřevy vypudit nebo je nechat zahynout, raději je prodat. A co takhle území dokonce osadit jinými ptačími druhy?

Prodej přísně chráněných živočichů je mezinárodními dohodami prakticky vyloučen. Ale kdo dokáže vymyslet „nevědeckou odbornou studii“, vymyslí i fintu, jak přechytračit CITES aneb Úmluvu o mezinárodním obchodě s ohroženými druhy. Potřebný posudek by však nebyl ochoten vypracovat ani nikdo ze Slovenska, snad do Běloruska se obrátit o pomoc...

Pak by se nabízela varianta namísto tetřevů zasvětit Šumavu kolibříkům. S kolibříky je to jiné. Jsou mnohem menší a hezky kmitají křídly. Přístup kolibříkům na Šumavu by usnadnily průseky pro nové turistické cesty a zejména široký pás pro lanovku na Hraničník a přilehlou sjezdovku skrz původní prales. Zatímco tetřev bazíruje na rozvolněných smrkových lesích, kolibříkům jde o to vysát, co se vysát dá. Kolem prokácených cest, i těch původních, zůstává dost prostoru, který mohou využít jak velké druhy kolibříků, které převážně chodí, tak i třepotavě létající kolibříci, vyhledávající hluboké kalichy horských květin.

Připomínáme si to 1. dubna, na který připadá Den ptactva. Měli bychom pomyslet i na kolibříky, ale ti se nám na Šumavu připletli jen jako připomínka jiného klientelismu. Prohlásíme-li ovšem 1. duben Dnem klientelismu, oslavíme všechny.

Petr Bušta Žádný apríl 15:14 1.4.2012
Petr Bušta Ano, to je standard. 15:11 1.4.2012
Jan Vitula Já myslím, že ten Den ptactva 13:26 1.4.2012
Vít Pátek P.S. 13:21 1.4.2012
JUDr. Marek Kalina A položil si aspoň někdo otázku... 13:03 1.4.2012
Vít Pátek Díky za rychlou reakci. 12:39 1.4.2012
Petr Bušta Dobrý den. 10:54 1.4.2012

Počet příspěvků: 8, poslední 1.4.2012 03:14 Zobrazuji posledních 8 příspěvků.