Pro skutečně průlomové aplikace musíme jít dál a změnit myšlení

Sítě bez jednoho dominantního pána jsou další evolucí internetu, jež odstraní dnešní monopoly jako Google nebo Facebook, nebo Airbnb či Uber, tedy prostředníky, kteří nebudou v samosprávné síti třeba.

Internetová bezpečnost – ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Internetová bezpečnost – ilustrační foto. | foto: Shutterstock
Internetová bezpečnost – ilustrační foto.

Nejsmysluplnější technologie se mimořádně přeceňují v krátkém a podceňují v dlouhém období. Pokud je poučka, která se už v historii prokázala několikrát, pravdivá i v případě decentralizovaných internetových sítí, máme před sebou rodící se příležitost srovnatelnou s dobou konce devadesátých let, kdy party nadšenců zakládaly první internetové vyhledávače. Můžeme se dočkat nového Facebooku bez Marka Zuckerberga, který zneužívá naše data, nového Airbnb bez Briana Cheskeyho, nebo dokonce nového Amazonu bez Jeffa Bezose.

Aby byla příležitost a podstata decentralizovaných technologií vidět, je potřeba prohlédnout skrz všechny kryptoměny, a dokonce i skrze často skloňovaný blockchain. Vše je teprve na úplném počátku, nejlepším lakmusovým papírkem pro životní cyklus každého trendu je přitom každoroční Světové ekonomické fórum. Zatímco ještě předloni byznysmeni, ekonomové i státníci opatrně spekulovali o budoucnosti bitcoinu, loni akorát uprostřed jeho největšího pádu věštili konec kryptoměn a viděli budoucnost technologie, na které stojí, letos už se dostali zpátky na zem. Debata se tak ve švýcarském Davosu vedla ve znamení hesla „Běžíme maraton, ne sprint“.

Celý kryptosvět narazil na dno reality a zjistil, že se nachází v klasickém technologickém cyklu, konkrétně ve fázi deziluze a čeká ho tvrdé prokazování, co opravdu dokáže. Klíčové přitom je oprostit se od libertariánského ideologického balastu, silných prohlášení o spásných technologiích, které skoncují s vládní cenzurou, nebo rovnou zachrání svět, demokracii a svobodu jen a pouze díky decentralizaci. Stejně tak je ale chyba myslet si, že takzvané distribuované databáze jsou jen lepší „globální účetní knihy“ nebo lepší způsob ověřování identity.

Blockchain a jemu podobné komunikační protokoly jsou především úplně nová a odlišná architektura, která se vrací ke kořenům samotného internetu a umožňuje díky tomu stavět úplně nové obchodní modely. S trochou nezbytného zjednodušení lze říct, že jde fakticky o síť propojených fyzických počítačů, které spolupracují tak, že vytvářejí jeden virtuální počítač. Mimořádně odolný díky silné kryptografii, šifrování postaveném na pokročilé matematice. Právě proto opravdu nepotřebují jeden centrální server. Co ale naopak potřebují nutně, je správné nastavení pravidel, řízení a v podstatě vlády ve světě bez vládce.

Když už nemůžeš být zlý

Od počátku osmdesátých let do přelomu tisíciletí vyrůstal internet na protokolech kontrolovaných komunitami vývojářů, především v akademickém prostředí. Ti založili například systém DNS serverů a doménových jmen, které jsou dodnes spravovány fakticky decentralizovanou organizací ICANN. Její systém řízení je označován jako multi-stakeholder model a nikdo v něm nemá navrch, neexistuje ani žádná obdoba Rady bezpečnosti OSN, kde by měly právo veta nejsilnější státy. Dokonce i samotné alfa servery, na kterých stojí architektura dnešního internetu, se před časem alespoň částečně vymanily z přátelského, leč pevného objetí Spojených států.

Jde o dědictví hnutí otevřeného a svobodného softwaru, které vyrůstalo právě v online světě jako reakce na proprietární, uzavřené aplikace a operační systémy v čele s Windows. Dalším dědictvím je ale třeba Android od Googlu, dominantní operační systém v mobilních zařízeních a celkově na světě.

Jde o dědictví hnutí otevřeného a svobodného softwaru, které vyrůstalo právě v online světě jako reakce na proprietární, uzavřené aplikace a operační systémy v čele s Windows. Dalším dědictvím je ale třeba Android od Googlu, dominantní operační systém v mobilních zařízeních a celkově na světě. Stojí na svobodném systému Linux, jenže už je pevně v rukou jedné společnosti. Právě od počátku nového tisíciletí se postupně web a internet začaly monopolizovat, otevřené protokoly a komunity postupně začaly ovládat korporace, které získaly nevídanou ekonomickou sílu jako prostředníci obrovského množství transakcí a komunikace.

Zcela přirozeně začaly vyrůstat nové monopoly díky dnes dobře známému ekonomickému principu síťového efektu. Decentralizované technologie to ale mohou zvrátit zpět. „Internet je stále na počátku své evoluce, jeho hlavní služby a funkce se během následujících dekád skoro jistě zcela promění v úplných základech,“ píše třeba Chris Dixon, jeden z hlavních partnerů slavné investiční společnosti Andreessen Horowitz, finančního giganta ze Silicon Valley, jehož peníze stojí prakticky za každou velkou technologickou firmou. Podle něj mohou z blockchainu vzejít nové služby, které propojí moderní technologie využívané dnes centralizovanými platformami s původním étosem a komunitní správou, na jaké stály počátky internetu. Důvěru v návrat otevřených technologií posiluje i to, že právě největší korporace IT světa do něj dnes masivně investují. Microsoft loni koupil za miliardy Github a IBM legendární Red Hat. A ti samí budují blockchain.

Skandály internetových monopolů s radikálním narušováním soukromí a pokutami za likvidování konkurence jen nahrávají tomu, že se dost možná „kyvadlo vychýlí zpět“. Celý internet a jeho správa se tak můžou vrátit zpět uživatelům. V decentralizovaném pojetí se sice uplatní síťový efekt, ale nikdo nezneužívá síť, neakumuluje bohatství a na otevřených decentralizovaných platformách mohou vyrůstat konkurenční projekty, mezi kterými lidé prostě hlasují nohama, aniž by při přechodu přišli o všechny své e-maily, přátele nebo údaje. Světová síť se tak podle Dixona může vrátit od googlerského hesla „Nebuď zlý“ k principu „Nemůžeš být zlý“.

28 tun pomerančů a dvě miliardy dolarů

Klíčové pro to, zda se decentralizované technologie prosadí jako „další fáze internetu“, bude, jestli se prosadí na nich postavené konkrétní produkty. „Kryptotechnologie mají před sebou dvě cesty. Buď najdou praktické uplatnění během několika let stabilního a udržitelného komerčního vývoje, nebo selžou, nebudou široce přijaty a jejich budoucnost bude jen velmi omezená,“ napsala k Davoskému fóru Adena Friedman, prezidentka Nasdaqu. S tím, že sama šéfka jedné z nejdůležitějších finančních institucí věří v první, optimistickou variantu.

V internetovém světě přitom máme jeden dobrý příklad, kde decentralizace porazila centralizované řešení a stále funguje: Wikipedii. Už v roce 2005 se stala nejpopulárnějším zdrojem encyklopedických informací a třeba kdysi úspěšný projekt encyklopedie Encarta od Microsoftu skončil v roce 2009.

Například Alex Tapscott, jeden z hlavních propagátorů blockchainu, který byl loni na podzim i v Praze, věří, že decentralizované technologie mohou vytvořit skutečnou sdílenou ekonomiku. Odstranit prostředníky, jako je Uber nebo Airbnb, kteří nejsou v samosprávné síti zapotřebí, lidé si mohou sdílet auta, byty nebo třeba nářadí napřímo mezi sebou.

Nejslavnější reálné příklady dnes jsou v mezinárodní přepravě, v optimalizaci a zefektivnění administrativy, a to především řešení IBM založená na jejich blockchainu Hyperledger. Nedávno dokončila testovací dodávku 28 tun pomerančů z Číny do Singapuru.

Podobně Fujitsu buduje energetickou burzu pro optimalizace dodávek elektřiny ve špičkách a jejich vyrovnávání v rámci decentralizované sítě. Dokonce Facebook se snaží prozkoumávat blockchain, pro na něm postavené automatické takzvané chytré smlouvy nedávno koupil startup jménem Chainspace. Na druhé straně právě kvůli největší sociální síti světa a jejím přešlapům se řada firem zajímá o možnosti ukládat v blockchainu osobní údaje, tak aby na ně vlezlý reklamní systém modrého obra nedosáhl.

Pro skutečně průlomové aplikace ale musíme ještě dál. Úplně změnit myšlení a odstranit z něj prostředníka. Například Alex Tapscott, jeden z hlavních propagátorů blockchainu, který byl loni na podzim i v Praze, věří, že decentralizované technologie mohou vytvořit skutečnou sdílenou ekonomiku. Odstranit prostředníky, jako je Uber nebo Airbnb, kteří nejsou v samosprávné síti zapotřebí, lidé si mohou sdílet auta, byty nebo třeba nářadí napřímo mezi sebou. Vznikla by tak skutečná ekonomika založená na skutečném sdílení, nejen chytřejší alternativa k taxislužbě či objednávání apartmánů.

Pravděpodobně se ale první skutečné uplatnění najde tam, kde to všechno začalo – ve finančním světě. Analytická firma IHS Markit odhaduje, že se hodnota decentralizovaných technologií ve finančním světě loni dostala na skoro dvě miliardy dolarů. Nejde přitom zdaleka jen o snahy nahradit současné měny, ale třeba o konsorcium jedenácti indických bank, které mají pomocí sítě distribuovat úvěry pro podfinancované malé a střední podniky v miliardové ekonomice. Podobné řešení může fungovat i pro tamní obyčejné lidi, což je snaha, za kterou už Muhammad Yunus obdržel Nobelovu cenu míru.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.

Autor

Jan Klesla

Jan Klesla. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články