Pro ČSSD je novou nástrahou a rizikem Andrej Babiš

Mocenské soukolí Hradu ani prezident Miloš Zeman již nejsou pro ČSSD před jejím 38. sjezdem v Praze 13. až 14. března tím, co by podobně jako před dvěma lety na sjezdu ohrožovalo její fungování a politickou budoucnost. Sociální demokracie v současnosti působí jednotně a o rozdělení nejdůležitějších postů ve straně je dopředu rozhodnuto.

Předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka (vpravo) a jeho ministr vnitra Milan... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka (vpravo) a jeho ministr vnitra Milan... | foto: MAFRA - Petr TopičMAFRA
Předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka (vpravo) a jeho ministr vnitra Milan...

Delegáti oranžového sjezdu mu tehdy viseli na rtech. „Přátelé, počkejte s tím potleskem až na konec mé řeči, pak se uvidí, zda bude silnější, nebo naopak slabší, než byl na začátku,“ rozveselil Miloš Zeman hned v úvodu svého vystoupení aplaudující sociální demokraty.

„Občas se říká, že jsem na váš sjezd přijel proto, abych rozložil sociální demokracii. Jestliže to píší pravicoví novináři, nelze se jim divit. Pokud to v minulosti – k mému překvapení – říkali i někteří vedoucí představitelé sociální demokracie, mohu jenom pokrčit rameny a se zdvořilostí mně vlastní říci, že jejich politický instinkt není příliš důvěryhodný. Přátelé, proč bych to dělal (potlesk)?“ apeloval prezident a bývalý předseda ČSSD na straníky v ostravském plynojemu Gong v březnu roku 2013.

Nepozvaný prezident

Sjezd byl tehdy vypjatý a Zeman stranu, kterou v devadesátých letech dostal do nejvyšší politiky, skutečně rozděloval. Sociální demokracie se v roli hlavní opoziční strany chystala převzít moc po zdecimované a aférami ověnčené pravicové vládě Petra Nečase. Jenže byla rozdělená na dva nesmiřitelné tábory – sobotkovce a haškovce. Bohuslav Sobotka na sjezdu sice uhájil post předsedy, za zády však měl dotírajícího Michala Haška v roli statutárního místopředsedy. Právě jemu vál do plachet vítr z Hradu.

Prezident Zeman není na pražský sjezd své mateřské strany pozvaný a v nejužším vedení nebude mít nikoho, koho by mohl považovat za oddaného koně

Prozemanovský hejtman a skupina vlivných podnikatelských figur typu Martina Nejedlého, Jaroslava Tvrdíka či Miroslava Jansty se dle plánu měli po sněmovních volbách 2013 dostat v ČSSD ke kormidlu a chopit se moci v zemi. Nepovedlo se.

Po dvou letech je situace taková, že prezident Zeman není na pražský sjezd své mateřské strany ani pozvaný a v nejužším vedení nebude mít nikoho, koho by mohl považovat za oddaného koně. Sociální demokracie v současnosti působí jednotným dojmem a o rozdělení nejdůležitějších postů ve straně je dopředu rozhodnuto. „Je to až nudně klidné,“ glosují situaci vlivní straníci, kteří drží v ČSSD prst na tepu.

Milan Chovanec versus Jeroným Tejc

Jedním z nejdůležitějších hráčů, který se postavil v roce 2013 Haškovi do cesty a překazil dokonání povolebního protisobotkovského puče na zámku v Lánech, byl tehdejší plzeňský hejtman Milan Chovanec. Před dvěma lety se na sjezdu stal místopředsednickým nováčkem a čerstvou krví ve vedení strany.

Dnes patří díky své podpoře předsedy Sobotky a pevnému vládnutí na ministerstvu vnitra k nejvlivnějším postavám sociální demokracie. Chovancovým plusem také je, že jako jediný ze současného vedení udržuje korektní vztahy s Hradem. Jisté známosti vyplývají z jeho domovského plzeňského kraje, ke kterému má blízko rodina prezidentova poradce a podnikatele Martina Nejedlého.

Předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc sice kandiduje na stejnou funkci jako ministr vnitra Milan Chovanec, dostatečnou podporu však nezíská

Chovanec a Sobotka, který ho prosazuje do postu druhého nejvýše postaveného straníka (tedy statutárního místopředsedy), vytvářejí silný tandem, který má podporu mocné zájmové a podnikatelské skupiny. Jako z kategorie „legrace“ tudíž působí zkazky a spekulace, že má Sobotka z Chovance strach nebo že by ministra vnitra na sjezdu mohl sesadit někdejší korunní princ strany a jeden z padlých protisobotkovských rebelů Jeroným Tejc.

Předseda ústavně-právního výboru sice kandiduje na stejnou funkci jako Chovanec, dostatečnou podporu však nezíská (Tejc má nominaci od ústecké a jihomoravské organizace, které jsou nejednotné, rozpadají se a nehrají ve straně „první ligu“). Dle zdrojů LN blízkých vedení strany proto Tejc plánuje vzdát se kandidatury na statutárního místopředsedu a usilovat o post řadového místopředsedy – s kalkulem, že když ustoupí, delegátům se ho zželí a dají mu hlasy ve volbě „obyčejného“ místopředsedy. Ani v tomto případě však nemá Tejc příliš velkou šanci.

Souboj o pět řadových místopředsedů

K dispozici je totiž jen pět řadových místopředsednických židlí, o které se ucházejí stranicky perspektivnější aspiranti. Za prvé jde o Sobotkova spojence a ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, jenž reprezentuje voličsky důležitý moravskoslezský region. Dále je to Martin Starec, který se stará o hospodaření strany. Před sjezdy se na něho zapomíná, Starec je však pro vnitřní fungování ČSSD důležitým pilířem a straníci si jeho činnosti cenní. Ostatně na začátku února premiér uvedl, že právě Chovance, Zaorálka a Starce si přeje do vedení strany.

Pravděpodobně nejzajímavější kapitolou pražského sjezdu bude kandidatura náměstkyně ministra zdravotnictví Lenky Tesky Arnoštové a ministryně práce Michaely Marksové Tominové

Dalším v pořadí by měl být šéf sněmovny Jan Hamáček. O jeho zvolení donedávna nebylo pochyb, podle informací LN mu však „někdo u předsedy mydlí schody“. Důvodem má být Hamáčkova zprvu nejasná pozice mezi Sobotkou a Haškem v době puče před dvěma lety. O post se uchází i člen vlády Jiří Dienstbier, který z nejužšího vedení před dvěma lety mimo jiné kvůli kritice prezidenta Zemana vypadl. Sobotka sice nedávno uvedl, že Dienstbier by se mohl do politického grémia vrátit, bývalý prezidentský kandidát však ve straně není ani příliš oblíbený, ani přeborníkem na stranickou diplomacii a vyjednávání.

Pravděpodobně nejzajímavější kapitolou pražského sjezdu bude kandidatura náměstkyně ministra zdravotnictví Lenky Tesky Arnoštové a ministryně práce Michaely Marksové Tominové. Jedna z nich by na sjezdu měla být určitě zvolena, neboť sociálním demokratům stanovy nakazují mít v politickém grémiu dámu. Po sérií neúspěchů a neschopnosti vybrat v minulosti místopředsedkyni letos mohou uspět dokonce dvě kandidátky, které by tím vyplnily dvě zbývající místa. Právnička Arnoštová získala dvanáct krajských nominací včetně silné Prahy, ministryně Marksová pak jen o jednu organizaci méně.

Stranická jednota

Mocenské soukolí Pražského hradu a samotný prezident Miloš Zeman již nejsou pro ČSSD tím, co by podobně jako před dvěma lety na sjezdu ohrožovalo její fungování a politickou budoucnost. Existují nové nástrahy a rizika, se kterými se hlavní vládní strana bude potýkat.

Za prvé bude důležité připravit se na krajské volby v roce 2016 a vybrat kvalitní a soutěže schopné kandidáty na hejtmany. Sociální demokracie ovládá kraje již druhé volební období, podobně jako dříve ODS. Drtivá prohra občanských demokratů v regionálních volbách 2008 a kauzy jejích hejtmanů tehdy odstartovaly pád strany, který se dosud nezastavil.

Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka bude potřebovat proti ANO a Andreji Babišovi především stranickou jednotu. Zatím nic nenapovídá, že by tomu tak v příštích dvou letech nemělo být.

Druhým a závažnějším faktorem číhajícím na ČSSD je Andrej Babiš. Ministr financí na sněmu svého hnutí ANO poodkryl, kterého hráče vnímá jako hlavního konkurenta na bojišti. Ve svých projevech na rozdíl od předchozích měsíců nekritizoval skomírající ODS či TOP 09, nýbrž právě ČSSD. Babiš ví, že v cestě za příštím volebním triumfem a snahou změnit volební systém na většinový mu stojí v současnosti jen Sobotkova strana.

„Pokud nemá být demokracie v našem státě časem jen hračkou v rukách několika bohatých podnikatelů, musíme mít silné a programově vymezené politické strany. A do těchto stran musejí přijít další noví členové. Nepřijdou, pokud nebudou mít na jejich chod a program žádný vliv. Respektive přijdou jen ti, kdo v nich vidí jen účelový výtah k moci a byznysu. To je věc, které věřím, a proto prosazuji otevření a demokratizaci, ne oligarchizaci ČSSD,“ reagoval Sobotka na začátku minulého týdne na Babišův atak o víkendu na přelomu února a března.

Aby šéf ČSSD svým slovům dostál, bude potřebovat proti ANO a Babišovi především stranickou jednotu. Zatím nic nenapovídá, že by tomu tak v příštích dvou letech nemělo být.

Počet příspěvků: 3, poslední 12.3.2015 09:13 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.