Příroda

„Zlato“ pro 21. století

Trh se vzácnými zeminami není vůbec křišťálově čistý...

Jak by vypadal režim, ve kterém by diktátor zakázal takzvané vzácné zeminy? Například by se tam hůře dýchalo, nedostávalo kvalitních magnetů či by se musela změnit technologie výroby počítačových čipů... A to ani netušíme, k čemu všemu by se vzácné zeminy daly použít v budoucnu.

Jakub Kučera 28.6.2015

Nebezpečí v české přírodě

Zmije obecná (vipera berus).

V české přírodě nemusí jít hned o život, přesto tam na nás číhá nejedno nebezpečí. Často ale jinde, než bychom čekali. Napomáhá tomu i řada mýtů či polopravd. Namátkou: přenášejí komáři zákeřné nemoci? Opravdu se na uštknutí zmijí běžně umírá?

Proč se lidé chovají sociálně?

Edward Osborne Wilson. The Social Conquest of Earth

Kdekomu vadí, když se někdo chová sebestředně, fixluje a zneužívá výhod společnosti, pokud se tak nechová sám. Tvrzení, že úspěšnost skupiny je ovlivněna geneticky, jak vyplývá z tezí amerického entomologa E. O. Wilsona, se však nachází příliš blízko myšlence o „vyvolené rase“.

České lesy? I nejvyšší strom a certifikované dřevo.

Podle měření z 22. října měří zřejmě nejvyšší strom v Česku 64,05 metru....

Problematiku lesnictví v ČR má laická i novinářská veřejnost spojenu hlavně s kauzami ohledně zakázek na lesnické práce pro státní Lesy ČR, případně s černými těžbami dřeva a tunelováním lesního bohatství naší země. Což je ovšem obraz pouze jednostranný a přispívající k obecně „blbé náladě“.

Jak tepe Šumava, divoké srdce Evropy

Národní park Šumava - ilustrační foto.

Horská území po obou stranách šumavské hranice Česka s Bavorskem tvoří unikátní celek, který svou přírodní výjimečností ani rozlohou nemá ve střední Evropě obdoby. Ač je zdejší příroda jednolitá ve své rozmanitosti a územně spojitá, každá komora tohoto divokého srdce Evropy, česká i bavorská, tepe jinak.

Pro šumavskou zvěř komunismus neskončil

Oblíbená šelma. „Vůči rysovi, který se u nás znovu usadil, jsou skeptičtí jen...

Ve hře o Národní park Šumava je speciální zákon i rozšiřování zón, kde šlo snadněji stavět. Ředitel sousedního Bavorského lesa Franz Leibl v rozhovoru mimo jiné říká: „Češi si musejí rozmyslet, zda Šumavu povedou naší cestou: přírodu nechat přírodě.“

Když Češi sbírají lesní plody, pak za miliardy

Houby (Ilustrační foto)

Česko od roku 1994 disponuje evropsky unikátní statistikou lesního sběru. Rok 2013 byl v přepočtu na běžné ceny rekordní: plodů bylo za 7,7 miliardy – hub za 5,4 miliardy, následují borůvky za 1,5 miliardy...

Ptáci a lidé: Paradoxy těsného soužití

U ptáků alespoň v rámci Evropy platí to, co i jinde v přírodě: specializované...

Proč jsme zapomněli na orla? Proč se pěnici zkracují křídla? Proč se hřivnáč přestěhoval do města? V České republice žije přibližně desetkrát víc ptáků než lidí. Navzdory tomu toho o nich běžně příliš nevíme... To však není případ ředitele České společnosti ornitologické Zdeňka Vermouzka, se kterým ČESKÁ POZICE vedla rozhovor.

Příliš zelený „zelený ministr“

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO)

Kompromis mezi zemědělským a obecně lidským podnikáním v krajině a rozumnou ochranou životního prostředí se u nás dlouhodobě nedaří. Výjimkou není ani současný ministr životního prostředí Richard Brabec. V praxi je však často „zelenější než zelení“, píše Petr Havel.

Tání ledu v Antarktidě: Překročili jsme už bod zvratu?

Slané vyhlídky. Během stovek a tisíců let se dostaneme do situace, která...

V květnu byly publikovány dvě vědecké studie, které dokumentují mechanismus tání ledovců ze Západoantarktického příkrovu. Na jejich základě pak americká agentura NASA vydala shrnující zprávu varující před nevratnými změnami. Výsledky studie pro ČESKOU POZICI vysvětluje zastánce globálního oteplování Jan Hollan z Centra výzkumu globální změny Akademie věd.

Jan Hollan 15.6.2014

Nedělejme z řepky olejky symbol zla

Řepka olejka.

Stav, kdy je řepky nejen v Česku, ale i po celé Evropě tolik, není ani tak dán dotacemi, ale skutečností, že díky svému technickému využití je velmi dobře prodejná a její cena oproti ostatním plodinám na trhu zhruba dvojnásobná. Zemědělcům se tedy pěstovat řepku vyplatí, píše Petr Havel.

Čiperní vetřelci táhnou Evropou

Rak červený

V Bruselu vzniká seznam těch nejnebezpečnějších invazních druhů, které podle odhadů v Evropské unii způsobují roční ztráty až dvanáct miliard eur. ČESKÁ POZICE dala po konzultaci s experty dohromady dvanáct živočišných i rostlinných druhů z nich, které se na seznamu velmi pravděpodobně objeví, a jejich dopad nejen na přírodu, ale i na ekonomiku.

Titul Ropák 2013 získal... Ing. Miloš Zeman, prezident České republiky

Ropák 2013

Anticenu Ropák za největší protiekologický počin loňského roku dostal prezident Miloš Zeman. Jeho tragikomickou sestru, Zelenou perlu roku, si vysloužil ministr financí Andrej Babiš. Vítězům blahopřejeme.

Botanik Václav Větvička: Původního tady není vlastně nic

„Že se u nás například už nesmí dál vysazovat modřín, mi připomíná ,válku‘ o pomazánkové máslo. Prostě se někde někdo u ministerského stolu rozhodl, že sem nepatří, a basta. Přitom nikdo neprotestuje proti tomu, že se tady vysazují obrovské plantáže japo

Jaký druh rostlin či živočichů do naší přírody patří, respektive nepatří? Touto otázkou se nedávno začala zabývat i EU. Na černé listině by se tím mohly ocitnout i rostliny neodmyslitelně spjaté s českou přírodou například trnovník akát. O regulaci české přírody, vývoji krajiny, lesích, původních druzích, lidských zásazích do přírody, Karlu IV., baroku, bájné Šumavě i o trnovníku akátu si ČESKÁ POZICE povídala s naším nejznámějším botanikem a dendrologem Václavem Větvičkou.

Divoká příroda se navrací. Je to dobrá, nebo špatná zpráva?

„Je třeba si uvědomit, že skoro každý zásah do přírody někomu škodí a někomu jinému pomáhá. Když někde vysadíme stromy na louce, tak jsme sice zničili louku, ale zase pomohli lesu,“ upozorňuje David Storch.

Uším milovníků přírody to musí lahodit: podle ekologů a ochránců zvířat se do české, potažmo evropské přírody navrací divočina. Jenže je otázka, co to vlastně znamená? „Člověk svojí činností někomu prospívá a někomu zase škodí. Jeho činnost nemá pouze devastující efekt. Navíc se příroda neustále proměňuje sama o sobě, nezávisle na člověku,“ říká biolog David Storch. A v rozhovoru vysvětluje, jak na tom tedy česká příroda a její ochrana ve skutečnosti jsou.

Jan Brabec 16.11.2013