Příroda

Vánoční stromky letos nezdražily. Jen větší jedle z dovozu

Radek Melichar prodává stromky na pražském Andělu již několikátým rokem

Letošní sucho pěstitele vánočních stromků příliš nepostihlo, ceny těch běžných jsou většinou stejné jako loni. Češi například za vzrostlou borovici lesní, která patřím k nejlevnějším stromkům, zaplatí od 300 korun jako před rokem. Nezdražují ani nejoblíbenější kavkazské jedle. Přijdou stejně jako loni o Vánocích na 550 až 900 korun.

Vojtěch Wolf 17.12.2018

Kůrovec táhne vítězně českými smrčinami

Kůrovcová kalamita u cesty na Těšíkovskou Kyselku na Šternbersku.

Kůrovec již ovládl oblast táhnoucí se od Tachova až po Vyškov a radikálně rozšiřuje na území Čech, Moravy i Slezska své teritorium. Podle reálného odhadu Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti během příštího či přespříštího roku bude lýkožrout okupovat nebo bezprostředně ohrozí veškerý smrkový porost v České republice.

Starý les mizí. Sazenic listnatých dřevin je však nedostatek

Na letošní rok park už dopředu plánoval pokácet do 50 tisíc krychlových metrů stromů zasažených škodlivým broukem. Jde o nejmenší zásahy za posledních sedm let. Na snímku jsou smíšené lesy nedaleko Borových Lad.

Stále častější výkyvy počasí, zejména sucho, ničí smrkový porost, jenž převažuje. Proto vlastníci lesů začali víc poptávat odolnější listnáče. Jejich sazenice ale nejsou. Především proto, že ještě před dvěma lety byla poptávka zejména po smrku, ačkoli se podíl listnáčů navyšuje. Druhým důvodem je nedostatek osiva v minulých letech.

Eliška Nová 27.8.2018

Neúroda kvůli suchu žene ceny pšenice nejvýš za čtyři roky

Vlivem nedostatku vláhy půda puká. (Cheshire, Británie)

Kvůli suchu se v Česku sklízí méně obilí. Agrární komora čeká pokles o 10 až 15 procent. Tlak na růst jeho ceny ale vzniká prakticky v celém světě. Počasí zemědělce trápí v celé Evropě, stejné téma jako Češi řeší v sousedních zemích. Sucho míří do obchodů. Zdraží chléb i maso. Čeští vědci pracují na odrůdách odolnějších vůči suchu.

Roman Šitner 24.8.2018

Klimatolog Farda: Návrat k původnímu klimatu je z říše fantazie

Kvůli horkům v Bingenu přišel Rýn o velkou spoustu vody (Bingen, Německo)

„Nynější sucho a vysoké teploty nyní chápeme jako anomálie či extrém, neboť v minulosti to obvyklé nebylo. Ale v budoucnu nynější počasí může být novým normálem,“ říká v rozhovoru Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Kůrovcová kalamita ničí i cenu dřeva

Nákladní přeprava zasaženého dřeva ohrožuje české lesy.

Každé úterý vypisuje státní podnik Lesy ČR elektronické aukce na těžbu dřeva. Během roku se v nich cena za kubík prudce propadla. Podle podnikatelů jsou i proto podmínky natolik nevýhodné, že ho nemá smysl kupovat ani za „směšné“ ceny. Aukce se tudíž musejí opakovat, což je při potřebě kácet dřevo, jež je napadené kůrovcem, potíž.

Eliška Nová 17.7.2018

Procesy v půdě nefungují, jak by měly. Ta trpí nedostatkem žížal

Dědictví minulosti. Neuvážené zemědělství způsobilo problémy, které se...

Sucho jim škodí, avšak aby se s ním dobře vypořádala půda, jsou zásadní. Například na jižní Moravě vymizeli tvorové, kteří pomáhají v boji se suchem. Žížaly zvyšují průsak do půdy zhruba dvakrát až třikrát. Kdyby se sucha měla opakovat, poklesne populace kroužkovců, říká v rozhovoru Václav Pižl z Ústavu půdní biologie Akademie věd.

Eliška Nová 12.7.2018

KOŽELOUH: Spalování uschlých smrků problémy našich lesů nevyřeší

Jak už vyplývá z názvu, brouk napadá převážně oslabené nebo poražené smrky,...

Je třeba zásadně omezit novou výsadbu smrků tam, kde nyní hynou, a začít zalesňovat buky a jedlemi, přirozenými druhy stromů našich lesů.

Nájezd štěnic. Deratizátorům chybí účinná látka na likvidaci

Štěnice - ilustrační foto.

Ministerstvo zdravotnictví i hygienické stanice o problému přemnožených štěnic vědí. Mnoho s ním ale dělat nemohou. Mezi lidmi se mylně traduje, že se tento noční hmyz objevuje hlavně v zaneřáděných domácnostech, ale mohou si jej přinést z obchodu s novým nábytkem či z městské hromadné dopravy. Vystrnadit parazita z bytu není snadné.

Jak Harry Potter podpořil obchod se sovami

Ilustrační snímek

Díky Harrymu Potterovi proudí hodně peněz do projektů na ochranu sov, ale druhá strana mince nevypadá radostně, kouzelně, a pohádkově již vůbec ne. Ta méně rozumná skupina fanoušků Harryho Pottera chce tyto ptáky vlastnit. Sova Hedvika zemře po zásahu zlého Voldemorta, ale nikdo nedokáže spočítat, kolik sov trpí a umírá v klecích.

István Léko 17.8.2017

Překupníci využívají neznalosti tržních cen pozemků

Pokud pozemek, který se vám líbí, není stavební, ale je evidován jako...

Překupníci prostřednictvím dopisů oslovují tisíce majitelů zemědělských pozemků a nabízejí jim jejich odkup. Takové nabídky dostávají majitelé zemědělských pozemků roky, ale v poslední době jsou častější. Ceny ovšem neodpovídají tržní realitě.

Má být Šumava parkem přístupným jen pro vyvolené?

Národní park Šumava. (Ilustrační foto)

Turisté více Šumavy neuvidí, komentuje poslaneckou sněmovnou schválenou vládní novelu zákona o ochraně přírody a krajiny Antonín Schubert, předseda Svazu obcí Národního parku Šumava a starosta Modravy. Člověk turista prý pro ministerstvo životního prostředí, které novelu připravilo, byl a stále je rušivý a nežádoucí element.

Hnědé popelnice u nosu. Stát má plán na bioodpad.

Ke známým kontejnerům by měly přibýt další - hnědé na bioodpad

Ministerstvo životního prostředí chce, aby lidé vytřídili více bioodpadu. Vyčlenilo si na to do roku 2020 třináct miliard korun. Zejména ve městech plánuje zvýšit koncentraci hnědých popelnic na bioodpad.

Boj s klimatem a daň z finančních transakcí

Jak a z jakých finančních produktů daň vybírat? A jaká bude výše její sazby?

Daň z finančních transakcí má být hlavním zdrojem příjmů na boj s klimatem a vynášet okolo sto miliard eur ročně. Spolupracovník LN Jan Macháček se českých ekonomů, pedagogů a analytiků ptá: „Co o této dani soudíte? Může Česko stát stranou?“

Poznatek paleoantropologie: Pod kůží jsme všichni Afričané

Ian Tattersall, The Strange Case of the Rickety Cossack: and Other Cautionary...

Evoluci lidstva nelze vyprávět jako ságu osamělého hrdiny, který si klestí cestu od primitivnosti k dokonalosti. Rozdíly mezi lidmi, jako jsou barva kůže či tvar vlasů, vznikly během uplynulých 60 tisíc let, když se přizpůsobovali různým klimatům. Fosilní nálezy svědčí o věčném nomádství lidského rodu. Lidstvo je neustále v pohybu.