Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Přinese reforma vysokých škol volnost jen průměrným institucím?

Navrhovaná změna akreditačního procesu vytváří mnoho otázek, na které zatím neexistuje uspokojivá odpověď, upozorňuje Samuel Zajíček.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

M.Karpisek

9. 3. 2013 17:51
Kvalita a diverzifikace
Dobrý den, zkusím přispět z trochu jiného pohledu. Když si vzpomenu na zprávu expertů OECD, která dala v roce 2006 debatě o nastavení českého terciárního vzdělávání nějaký nový impulz  – před více než šesti lety a dívala se na celé terciární vzdělávání, stavěla na několika klíčových momentech: důsledné diverzifikaci, změně řízení, změně financování reflektující diverzifikaci a excelenci a otevřenosti celého systému  - navenek, ale i uvnitř České republiky zapojením celého spektra zainteresovaných partnerů. Postupně se vytratil pohled na terciární vzdělávání jako celek, otevřenost debaty, která se odehrává v zásadě v akademickém prostředí, a to ještě v omezeném okruhu. A teď se zdá, že mizí i ta diverzifikace. Nakonec i témata, se kterými šla do reforem většina představitelů vedení Ministerstva školství (jsou, ale i v obecnějších vládních dokumentech), byla diverzifikace, kvalita, reflexe společenských trendů a potřeb. Kvalita a její nastavení je snad spíš průřezové, podpůrné téma, hledání, jak dělat věci dobře pokud možno hned napoprvé a bez zbytečných neefektivit, i když mohu souhlasit s názorem, že není moc jasné, jak bude rýsující se systém fungovat.Čekal jsem, že v okamžiku, kdy do vysokého školství, natož do celého terciáru vstupuje počet uchazečů odpovídající dvěma třetinám populace maturantů, bude diverzifikace hlavním tématem. To se nakonec zdálo i ve výchozích návrzích poslední fáze. Fajn, tak se rozseklo dlouhé váhání, zda mají být různě profilované instituce, jejich části a nakonec se navrhlo, aby to šlo po úrovni programů, asi žádné řešení není ideální. Ale těžko si představovat, že dvě třetiny populace projdou náročnými akademicky zaměřenými programy úzce vázanými na špičkovou vědu a výzkum. Ono to v té mase studentů nedává smysl, ono to nedává smysl ani z hlediska možného rozložení profilu absolventů a jejich uplatnění. Jsou data, která ukazují, že poroste poptávka po vysoce kvalifikovaných pracovnících s praktickou zkušeností a profilací, že dochází k nějakému technologickému posunu v různých profesích, do důchodu odchází a bude odcházet řada lidí se středoškolskými kvalifikacemi, kteří zastávají místa dnes považovaná za vysokoškolská. A těžko si navíc představit, že se trend expanze terciárního zdělávání a odložení odborné profilace vrátí zpátky do dob vzdělávání úzké elity.Když se ale podívám na současné znění návrhu novely vysokoškolského zákona, těžko co z toho tam hledám. Je tam určitá zmínka o případné profilaci, která ani není specifikována. Kolega Zajíček usuzuje logicky, že půjde o profesní a výzkumné profily. Dlouhodobější zkušenost mne vede k opatrnějšímu očekávání, když to zlehčím, může jít o profil těžký či lehký, úzký či široký, co já vím, co nakonec přistane na stole. A ruku v ruce s tím jde unifikované trvání na profilu a kvalifikaci akademických pracovníků, který dosud tvoří velmi podstatnou část nazírání na kvalitu vysokoškolského (už takřka vynechávám terciárního) vzdělávání. V profesněji zaměřených programech, zvláště bakalářských, mají-li dávat smysl a nějaký ucelený rámec, jde přece o větší důraz na aplikaci teoretických poznatků, měl by tam být mix lidí se zkušeností z akademického i profesního prostředí, ale ne tak, že ti druzí budou přehlíženými „nosiči vody“, to je absurdní představa. Na co mi bude zdravotní sestra, která bude mrskat přehledy nejnovějších vědeckých poznatků, když se budu bát, když se bude blížit s injekcí, nač mi bude účetní s dokonalou orientací v makroekonomii a stavbyvedoucí s dokonale zvládnutou pružností, pevností a plasticitou, když nebude umět řídit stavbu a zabezpečit, aby to celé stálo i v době jejího užívání… To jsou pozice, na kterých vysokoškoláci pracují či pracovat v nejbližší době budou.Z toho hlediska je nastavení systému zabezpečení kvality určitě stále důležité, ale svým způsobem až druhotně, když nemohu měřit kvalitu, která zabezpečí dané části absolventů podmínky studia odpovídající jejich schopnostem a ambicím. A která v masovém tahu na akademickou excelenci je stejně jen Potěmkinovou vesnicí – a povede dále k „burze akademicko-pedagogických pracovníků“, teď tedy s tím, že bude ztížena o to, že „pan rektor ví“.Poslední poznámka. Je to do značné míry i důsledek toho, že o celé reformě vysokého školství se v zásadě vůbec nehovoří s lidmi z podnikové sféry, kteří tvoří ale velmi podstatnou část pohledu. Jakkoli to není jednoduché a společný jazyk se hledá těžko všude na světě. Začalo to akreditačním mechanismem a hodnocením kvality, kde je princip zahrnutí partnerů dokonce základem ve společně přijatých Evropských standardech a doporučeních. Pokračovalo to Q-Ramem, který nastavil vysokoškolské kvalifikace bez jakékoli diskuze se zaměstnavateli, jakkoli si tohoto projektu cením zdaleka ne kvůli tomu, že jsem byl jeho součástí. Běželo to celou Reformou terciárního vzdělávání…. A kruh se uzavírá.Obávám se, že jde o prováhanou šanci, ale třeba profily nakonec budou „profesní“, „akademický“ a „výzkumný“, jen za daných podmínek bude těžké je odpovídajícím způsobem naplnit. To nezmění institucionální, oblastní či programová akreditace.Omlouvám se za dlouhý příspěvek, který bych měl rozložit do více diskuzí. Z Turkmenistánu je to však zdlouhavější a dále.Dobrý den, zkusím přispět z trochu jiného pohledu. Když si vzpomenu na zprávu expertů OECD, která dala v roce 2006 debatě o nastavení českého terciárního vzdělávání nějaký nový impulz  – před více než šesti lety a dívala se na celé terciární vzdělávání, stavěla na několika klíčových momentech: důsledné diverzifikaci, změně řízení, změně financování reflektující diverzifikaci a excelenci a otevřenosti celého systému  - navenek, ale i uvnitř České republiky zapojením celého spektra zainteresovaných partnerů. Postupně se vytratil pohled na terciární vzdělávání jako celek, otevřenost debaty, která se odehrává v zásadě v akademickém prostředí, a to ještě v omezeném okruhu. A teď se zdá, že mizí i ta diverzifikace. Nakonec i témata, se kterými šla do reforem většina představitelů vedení Ministerstva školství (jsou, ale i v obecnějších vládních dokumentech), byla diverzifikace, kvalita, reflexe společenských trendů a potřeb. Kvalita a její nastavení je snad spíš průřezové, podpůrné téma, hledání, jak dělat věci dobře pokud možno hned napoprvé a bez zbytečných neefektivit, i když mohu souhlasit s názorem, že není moc jasné, jak bude rýsující se systém fungovat.Čekal jsem, že v okamžiku, kdy do vysokého školství, natož do celého terciáru vstupuje počet uchazečů odpovídající dvěma třetinám populace maturantů, bude diverzifikace hlavním tématem. To se nakonec zdálo i ve výchozích návrzích poslední fáze. Fajn, tak se rozseklo dlouhé váhání, zda mají být různě profilované instituce, jejich části a nakonec se navrhlo, aby to šlo po úrovni programů, asi žádné řešení není ideální. Ale těžko si představovat, že dvě třetiny populace projdou náročnými akademicky zaměřenými programy úzce vázanými na špičkovou vědu a výzkum. Ono to v té mase studentů nedává smysl, ono to nedává smysl ani z hlediska možného rozložení profilu absolventů a jejich uplatnění. Jsou data, která ukazují, že poroste poptávka po vysoce kvalifikovaných pracovnících s praktickou zkušeností a profilací, že dochází k nějakému technologickému posunu v různých profesích, do důchodu odchází a bude odcházet řada lidí se středoškolskými kvalifikacemi, kteří zastávají místa dnes považovaná za vysokoškolská. A těžko si navíc představit, že se trend expanze terciárního zdělávání a odložení odborné profilace vrátí zpátky do dob vzdělávání úzké elity.Když se ale podívám na současné znění návrhu novely vysokoškolského zákona, těžko co z toho tam hledám. Je tam určitá zmínka o případné profilaci, která ani není specifikována. Kolega Zajíček usuzuje logicky, že půjde o profesní a výzkumné profily. Dlouhodobější zkušenost mne vede k opatrnějšímu očekávání, když to zlehčím, může jít o profil těžký či lehký, úzký či široký, co já vím, co nakonec přistane na stole. A ruku v ruce s tím jde unifikované trvání na profilu a kvalifikaci akademických pracovníků, který dosud tvoří velmi podstatnou část nazírání na kvalitu vysokoškolského (už takřka vynechávám terciárního) vzdělávání. V profesněji zaměřených programech, zvláště bakalářských, mají-li dávat smysl a nějaký ucelený rámec, jde přece o větší důraz na aplikaci teoretických poznatků, měl by tam být mix lidí se zkušeností z akademického i profesního prostředí, ale ne tak, že ti druzí budou přehlíženými „nosiči vody“, to je absurdní představa. Na co mi bude zdravotní sestra, která bude mrskat přehledy nejnovějších vědeckých poznatků, když se budu bát, když se bude blížit s injekcí, nač mi bude účetní s dokonalou orientací v makroekonomii a stavbyvedoucí s dokonale zvládnutou pružností, pevností a plasticitou, když nebude umět řídit stavbu a zabezpečit, aby to celé stálo i v době jejího užívání… To jsou pozice, na kterých vysokoškoláci pracují či pracovat v nejbližší době budou.Z toho hlediska je nastavení systému zabezpečení kvality určitě stále důležité, ale svým způsobem až druhotně, když nemohu měřit kvalitu, která zabezpečí dané části absolventů podmínky studia odpovídající jejich schopnostem a ambicím. A která v masovém tahu na akademickou excelenci je stejně jen Potěmkinovou vesnicí – a povede dále k „burze akademicko-pedagogických pracovníků“, teď tedy s tím, že bude ztížena o to, že „pan rektor ví“.Poslední poznámka. Je to do značné míry i důsledek toho, že o celé reformě vysokého školství se v zásadě vůbec nehovoří s lidmi z podnikové sféry, kteří tvoří ale velmi podstatnou část pohledu. Jakkoli to není jednoduché a společný jazyk se hledá těžko všude na světě. Začalo to akreditačním mechanismem a hodnocením kvality, kde je princip zahrnutí partnerů dokonce základem ve společně přijatých Evropských standardech a doporučeních. Pokračovalo to Q-Ramem, který nastavil vysokoškolské kvalifikace bez jakékoli diskuze se zaměstnavateli, jakkoli si tohoto projektu cením zdaleka ne kvůli tomu, že jsem byl jeho součástí. Běželo to celou Reformou terciárního vzdělávání…. A kruh se uzavírá.Obávám se, že jde o prováhanou šanci, ale třeba profily nakonec budou „profesní“, „akademický“ a „výzkumný“, jen za daných podmínek bude těžké je odpovídajícím způsobem naplnit. To nezmění institucionální, oblastní či programová akreditace.Omlouvám se za dlouhý příspěvek, který bych měl rozložit do více diskuzí. Z Turkmenistánu je to však zdlouhavější a dále.
0 0
možnosti