Příliv cizinců do českých firem by měly koordinovat i obce

„Státní správa ani samosprávy dosud nepochopily, že není správnou cestou vytvářet pro cizince jiné kategorie a postupy, vyčleňovat je z plánů rozvoje,“ říká v rozhovoru Magda Faltová, předsedkyně vládního Výboru pro práva cizinců.

Magda Faltová, předsedkyně vládního Výboru pro práva cizinců. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Magda Faltová, předsedkyně vládního Výboru pro práva cizinců. | foto: Foto ČT24Česká pozice
Magda Faltová, předsedkyně vládního Výboru pro práva cizinců.

Magda Faltová, předsedkyně vládního Výboru pro práva cizinců, v rozhovoru mimo jiné říká: „Hlavním problémem je nekoncepčnost. Říkáme, že chceme pracovníky, náš systém je ale složitý a neprostupný. A především nepřehledný. Typickým příkladem je zákon o pobytu cizinců. Každý právník vám řekne, že je to příklad, jak zákon vypadat nemá. Novelizuje se dvakrát ročně, je nepřehledný i pro odborníky, kteří s ním denně pracují.“

LIDOVÉ NOVINY: Migrační vlna v Evropě opadla, velkou výzvou je ale integrace. Jak je na tom Česko ve srovnání s okolními zeměmi?

FALTOVÁ: Obecně jsme na tom docela dobře. Česko zatím nemá problémy s vyloučenými lokalitami cizinců, nejsou tu velké skupiny neintegrovaných migrantů. Není ale zřejmé, co po cizincích chceme, kam by integrace měla postoupit. Chybou nicméně je, že obce ani kraje nemají žádné pravomoci a ani moc povinností. Celá integrace zůstává do značné míry centrálně řízená, v tom má Česko velký deficit.

LIDOVÉ NOVINY: Jsou nějaké pozitivní příklady, kde integrace dobře funguje i lokálně?

Chybou je, že obce ani kraje nemají žádné pravomoci a ani moc povinností. Celá integrace zůstává do značné míry centrálně řízená, v tom má Česko velký deficit.

FALTOVÁ: Vlaštovky tu jsou. Aktivní je třeba Praha, Brno nebo Jihomoravský kraj. Státní správa ani samosprávy však dosud úplně nepochopily, že není správnou cestou vytvářet pro cizince zvláštní kategorie a postupy, vyčleňovat je z plánů rozvoje. Obce musejí umět pracovat s tím, že na jejich území žijí cizinecké skupiny. Byť je to i na lokální úrovni velké politikum. Politici se často bojí prosadit dlouhodobé a funkční řešení, protože je někdo může nařknout, že tu chtějí migranty, a už je znovu nezvolí.

LIDOVÉ NOVINY: Nejsou starostové různých obcí ve vleku velkých firem? Radnice přece neovlivní, kolik u nich bude žít migrantů, o tom rozhodují zaměstnavatelé, kteří si cizince do fabrik najímají.

FALTOVÁ: Obcím na jednu stranu vyhovuje, že mohou říct: my v tom nic podnikat nemůžeme, to je věcí státu. V konečném důsledku to ale dopadá na jejich občany.Protože když někde budete jako cizinec žít a pracovat, potřebujete v místě i zdravotní péči, místa ve školách a školkách, celkově komunikovat s městem.

Stát by měl obcím určit nejen povinnosti, ale také pravomoci. Dnes často obecní úřady nemají ani informaci, že firmy v místě nabírají další zaměstnance z ciziny. Někdy se to dozvědí až prostřednictvím terénního pracovníka z neziskové organizace, který v místě objeví novou ubytovnu. Trochu to začíná fungovat v souvislosti se zvláštními vízovými režimy. Pokud chce zaměstnavatel naráz zaměstnat více než 50 cizinců, potřebuje vyjádření obce. Případné negativní rozhodnutí přinutí zaměstnavatele sednout si s obecními politiky za jeden stůl a nabídnout řešení.

LIDOVÉ NOVINY: Firmy si stěžují, že nejsou lidé, cizinci zase na to, že získat povolení k práci a pobytu trvá dlouho. Co Česko dělá špatně?

Stát by měl obcím určit nejen povinnosti, ale také pravomoci. Dnes často obecní úřady nemají ani informaci, že firmy v místě nabírají další zaměstnance z ciziny. Někdy se to dozvědí až prostřednictvím terénního pracovníka z neziskové organizace, který v místě objeví novou ubytovnu.

FALTOVÁ: Hlavním problémem je nekoncepčnost. Říkáme, že chceme pracovníky, náš systém je ale složitý a neprostupný. A především nepřehledný. Typickým příkladem je zákon o pobytu cizinců. Každý právník vám řekne, že je to příklad, jak zákon vypadat nemá. Novelizuje se dvakrát ročně, je nepřehledný i pro odborníky, kteří s ním denně pracují. Navíc klade z hlediska žadatelů o práci v Česku další a další podmínky.

Nově je to třeba povinnost předkládat některé doklady v originále. Nestačí jen ověřená kopie, třeba originální rodný list dítěte je třeba předložit na úřadě osobně. Také se omezuje elektronická komunikace s ambasádami, v celém procesu získávání zaměstnanecké karty obíhají papírové dokumenty. Místo abychom v 21. století věci urychlovali a zjednodušovali, zatěžujeme systém dalšími omezeními. Přitom to neulehčí práci nikomu – zaměstnavatelům, státu ani samotným žadatelům.

LIDOVÉ NOVINY: Pro Ukrajince, Mongoly, Filipínce a nově také Srby existuje zrychlený režim vydávání pracovních víz. Ulehčuje to situaci?

FALTOVÁ: Takové režimy mohou být jednou z cest. Kdyby to ovšem nebylo ve své podstatě obcházení jiných systémů, které se ukázaly být nefunkční. Takzvané zvláštní režimy, jako je ten pro Ukrajinu, přišly, protože dnes již zrušený elektronický vízový systém Visapoint byl nepoužitelný a vedl k tomu, že si žadatelé platili různé cesty, jak ho obejít. Stát by měl přemýšlet systémově, nikoliv ad hoc. Bohužel se to pořád neděje.

Místo abychom v 21. století věci urychlovali a zjednodušovali, zatěžujeme systém dalšími omezeními. Přitom to neulehčí práci nikomu – zaměstnavatelům, státu ani samotným žadatelům.

Třeba v poslední novele cizineckého zákona, která by se měla ve sněmovně projednávat v září, se mimo meziresortní řízení objevil požadavek na zavedení mimořádného pracovního víza. Z mého pohledu je to ten nejhorší nástroj, jak sem cizince dostat. Vízum je na rok, nelze z něj přejít na jiný druh pobytového oprávnění, nelze ho prodloužit, nelze si přivézt rodinu.

Lidé, kteří takové vízum získají, se nebudou integrovat, protože to po nich ani nikdo nebude chtít. Přijedou do Česka s vědomím, že jsou tu jen na rok, a pak musejí beztak pryč. Logicky pak nebudou mít zájem spolupracovat s obcí, aby se tam všem lépe žilo. Nebudou mít zájem o dobré vztahy s okolím.

LIDOVÉ NOVINY: Nebylo by jednodušší migranty co nejrychleji zapojit do pracovního procesu, aby se stali daňovými poplatníky?

Takzvané zvláštní režimy, jako je ten pro Ukrajinu, přišly, protože dnes již zrušený elektronický vízový systém Visapoint byl nepoužitelný a vedl k tomu, že si žadatelé platili různé cesty, jak ho obejít. Stát by měl přemýšlet systémově, nikoliv ad hoc. Bohužel se to pořád neděje.

FALTOVÁ: U ekonomických migrantů má stát plnou suverenitu a má možnost jim dát příležitost, pokud se tak rozhodne. Ministerstvo vnitra se dlouhodobě obává, že o azyl žádají ekonomičtí migranti jen proto, aby si tu zlegalizovali pobyt a mohli tu pracovat. Žadatelé o azyl proto dlouho nesměli rok pracovat, dnes je lhůta půlroční. I to je ale zbytečně moc. Markantní je to zejména v uprchlických zařízeních. Každá dlouhodobá pasivita je zničující. Lidé ztrácejí pracovní návyky, někdy to končí popíjením alkoholu. Muži jsou v tom zranitelnější než ženy, které se většinou upínají na rodinu.

LIDOVÉ NOVINY: Takže receptem dobré integrace je začít co nejdříve?

FALTOVÁ: Obecně je vhodné od počátku cizince co nejvíce aktivizovat, zapojit je do kurzů. A urychlit azylová řízení, která často zbytečně trvají roky. Pro migranty jsou to roky strávené v nejistotě, kdy vás úřady pošlou zpět. Bez motivace se pracuje hůře s každým a zdaleka to neplatí jen o migrantech.

Magda Faltová (38)

  • Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.
  • Řídí neziskovou organizaci Sdružení pro integraci a migraci (SIMI), zároveň je předsedkyní vládního výboru pro práva cizinců při Úřadu vlády ČR.

Města trpí přívalem cizinců do továren

Pro jedenáctitisícový Rychnov nad Kněžnou je nedaleká průmyslová zóna Solnice-Kvasiny nejvýznamnějším zaměstnavatelem v regionu. A také příkladem, že i v kraji pod Orlickými horami může vzniknout moderní průmyslové centrum. Jenže v zóně pracuje stejné množství lidí, jaké žije v celém Rychnově. Fakticky zdvojnásobení počtu obyvatel pocítili místní lidé i zaměstnanci průmyslové zóny, z nichž čtvrtinu tvoří cizinci. Silnice nezvládaly nápor aut, veřejná doprava nestíhala, školy a školky se zaplnily.

„Tady se to přehřálo. Na tomto regionu by si odpovědní měli uvědomit, že se to takto dělat nedá,“ řekl ČTK rychnovský starosta Jan Skořepa. Město sice mělo v ruce vládní usnesení z roku 2015, na základě něhož jednotlivá ministerstva „přisypávala“ do rychnovského i krajského rozpočtu, účelové dotace šly ale hlavně do dopravní infrastruktury. „S tak masivním přílivem lidí se nepočítalo,“ dodal Skořepa.

Přehřáté Pardubice

Letos se situace uklidnila. Koncem července schválilo ministerstvo pro místní rozvoj 80milionovou dotaci na výstavbu obecních bytů na Rychnovsku, ministerstvo zdravotnictví zase pošle 300 milionů korun na nový pavilon rychnovské nemocnice. Přímo v Solnici pak resort vnitra nechal zřídit služebnu cizinecké policie. Kvasiny nejsou jedinou lokalitou, která se „přehřála“. Podobný boom způsobený nárůstem výroby zažily Pardubice.

Na rozdíl od Rychnovska, kde se počet gastarbeitrů posledních pět let prakticky nemění, jich v Pardubicích strmě přibývá. Loni tu žilo 8310 cizinců, dvakrát víc než před deseti lety. Jen loni jich přišla tisícovka. V Pardubicích žije navíc silná komunita Mongolů, které najímá na práci v místní továrně tchajwanská firma Foxconn. Ve městě jich je na 700. A na rozdíl od Poláků na Rychnovsku, kteří žijí a pracují pár kilometrů od hranic s rodnou zemí, patří mongolská minorita mezi sociálně zranitelné. Bez tlumočníka se třeba u lékaře nedomluví, české reálie jsou jí cizí.

Foxconn argumentuje, že tlumočení je zajištěno. Jenže například ubytování svým asijským zaměstnancům zajistí jen na první tři měsíce, dál už se musejí starat sami. „Není pak v silách města zajistit dostupnou a funkční infrastrukturu pro všechny,“ argumentuje mluvčí pardubického magistrátu Radim Jelínek. Problémem je sehnat dostupné bydlení, ale i lékaře. Navíc školy, jejichž zřizovatelem je město, jsou povinny přijmout děti zahraničních zaměstnanců, a Pardubicím přitom chybí tlumočníci a asistenti do škol.

Střet s Foxconnem

I v tomto případě nakonec zaskočil stát. Již v roce 2009 ve městě zřídil pobočku Centra na podporu integrace cizinců, které spadá pod ministerstvo vnitra. Úředníci tu migrantům pomáhají s orientací v odlišném kulturním prostředí a výukou základů češtiny. Individuálně s migranty pracuje i nezisková organizace Most pro. Pardubický magistrát nyní doufá, že stát zadotuje i výstavbu bytů – podobně jako na Rychnovsku. I když se spolupráce s Foxconnem zlepšila, o žádnou písemnou dohodu se město opřít nemůže.

Právě na liknavost tchajwanské firmy si pardubický magistrát v minulosti několikrát stěžoval. Ze zákona Foxconn nemá žádné povinnosti předem město informovat, kolik gastarbeitrů chce zaměstnat. Pardubický primátor Martin Charvát ale argumentoval, že se výrobce elektroniky na životě ve městě prakticky vůbec nepodílí. „Dovoluji si říct, že přínos firmy Foxconn je pro Pardubice za ty roky, co tady působí, nula,“ řekl loni v prosinci na zasedání zastupitelstva. I když si ze zákona pardubický magistrát žádnou součinnost s továrnou vynutit nemůže, našel přece jen účinnou páku.

V případě hromadného náboru zahraničních dělníků ze zemí, jako je Ukrajina nebo Mongolsko, jež jsou zařazeny do zvláštního vládního programu, ministerstvo vnitra vyžaduje i souhlasné stanovisko starostů dotčených obcí. A Pardubice ho na počátku letošního roku Foxconnu odmítly dát. Firma následně žádost o zaměstnání dalších dvou stovek pracovníků z Mongolska stáhla. Pardubice si od blokace slibují, že Foxconn přimějí, aby vzal na sebe zodpovědnost za zahraniční pracovníky, které sám do Česka nalákal a následně je na účet města „vypustil“ do neznámého prostředí.

Odvrácená strana průmyslových zón

  • Úřady práce registrovaly ke konci loňského roku 284 tisíc zaměstnanců z řad cizinců, z toho 99 tisíc ze zemí mimo EU. Významným lokálním zaměstnavatelem jsou průmyslové zóny, městům a obcím ale přinášejí také problémy s dopravou, školami, vytíženými lékaři, odlišnou kulturou a jazykem.
  • Za prací přichází nejvíce cizinců stále do Prahy, Brna a Ostravy. Silné lokální komunity zahraničních pracovníků jsou i v Mladé Boleslavi, Plzni, na Českolipsku, Rychnovsku, v Kutné Hoře nebo Pardubicích.
  • Města a obce nemají zákonnou možnost, jak si vynutit spolupráci s firmami, které dělníky z ciziny najímají. Nově ale mohou fakticky zablokovat u ministerstva vnitra hromadný nábor gastarbeiterů z Ukrajiny, Mongolska nebo Filipín. Loni toho například využil pardubický magistrát, kde už dnes žije na 700 pracovníků z Mongolska.