Příklad letu MH17: Nedůstojné hrátky s prvním dojmem

Po tragickém konci letu malajsijských aerolinek MH17 na Ukrajině se spustila mediální smršť článků, komentářů a analýz. Smutné je, že u většiny z nich chybí prvek zdravé skepse. Kvalita mediálního prostoru tak zdaleka nedosahuje úrovně středověké disputace, kde výraznou a respektovanou roli hrál „ďáblův obhájce“, píše Jan Schneider.

Jan Schneider 25.7.2014
Vzpomínková tabule věnovaná obětem tragédie letu MH17. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vzpomínková tabule věnovaná obětem tragédie letu MH17. | foto: Reuters
Vzpomínková tabule věnovaná obětem tragédie letu MH17. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Diskutovaná teze musela v přísně regulovaném sporu obstát, přičemž s hanbou byly pranýřovány již od Aristotela známé „eristické triky“. Tyto nekorektní argumentační figury položily základ „psychologickým operacím“, a mnozí současní „opinion makeři“ by se bez nich sotva obešli.

Povážlivé části mediálních aktérů nejde o přiblížení se skutečnosti, neřku-li o pravdu, ale pouze – zcela utilitárně – „o věc“

Povážlivé části mediálních aktérů nejde o přiblížení se skutečnosti, neřku-li o pravdu, ale pouze – zcela utilitárně – „o věc“. Mediální prostor tak přestává informovat a podněcovat k myšlení a sází na čím dál nižší pudy, poskytuje příležitost k lacinému fandovství, odvetě a agresi. A to nemluvíme o intencích přímo dezinformačních.

Podstatným rysem současného mediálního dění je důraz na vytvoření prvního dojmu. Ten je rychle vydáván za bezpečný mainstream, aby nevzbuzoval nějaké rušivé pochybnosti, či dokonce otázky svědomí. Na tomto chimérickém základě jsou pak stavěna politická rozhodnutí, která – uvedena v praxi – mají bohužel již nevratné hmotné důsledky. A to vše se děje bez ohledu na to, že již druhý dojem, bližší prozkoumání původních informací, může ukázat jejich vratkost, nepodloženost, či dokonce vylhanost.

Podivnosti a výstřednosti

Mediální vyznění tragického letu MH17 je příkladem, kdy se objevilo příliš brzy příliš mnoho příliš jednovariantních a příliš nekvalitních informací, než aby se to dalo odvysvětlit náhodou. Podivně rychlé a podezřele jisté ukrajinské reakce si povšiml například bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

V krátké době po tragédii bylo publikováno příliš mnoho hodnocení, vyznačujících se pevně protiruským vyústěním

Prezident Petro Porošenko již několik hodin po zřícení letadla pozval nizozemské odborníky, aby „zahájili transparentní vyšetřování tohoto teroristického činu. Chci vás upozornit, že to nenazýváme nehodou nebo neštěstím, ale terorismem.“ Jak to mohl vědět, když odborníci dodnes nemají definitivně jasno, proč se letadlo zřítilo? Nebo to snad věděl?

V krátké době po tragédii, kdy nebylo známo mnoho podrobností, bylo publikováno příliš mnoho hodnocení, vyznačujících se pevně protiruským vyústěním, nepřipouštějícím žádnou jinou variantu. A těch variant je přitom ještě více, než se zdá.

Například matematikovi Vladimíru Meierovi je divné, že nikdo nepřemýšlí o již druhé ztrátě letadla Malaysia Airlines, aniž by se vědělo, jak a kdo za to může. Nechat ho vybuchnout nad územím, kde se válčí, by byl zločinně geniální nápad, protože rozhádané velmoci se budou osočovat a z principu nepřipustí žádné jiné vysvětlení.

Šmíra místo informací

Kvalita informací, na nichž jsou ona protiruská stanoviska založena, je od samého počátku podezřelá, ne-li přímo nedostatečná. Jednu takovou „šmíru“ by však bylo škoda nezmínit. Dlužno předeslat, že její původce, ukrajinská zpravodajská služba SBU, již v minulosti smutně proslula, když dodala na výstavu o ukrajinském hladomoru fotografii zbídačelých lidí. Ona fotografie pocházela ze správné doby, ale ze Spojených států...

Kvalita informací, na nichž jsou ona protiruská stanoviska založena, je od samého počátku podezřelá, ne-li přímo nedostatečná

SBU údajně „odposlechla“ údajný telefonát velitele povstaleckého praporu Vostok Alexandra Chodakovského: „Mám k vám prosbu, není to vlastně moje prosba. Naše soudruhy velmi zajímá osud černých skříněk. Mám na mysli Moskvu. Dva kusy má Chmurov, šéf Strelkovovy rozvědky. Prosím, nic z toho, co se najde, se nesmí dostat do cizích rukou, ať od vás, od Strelkovců, od Chmurova, to je jedno.“

SBU tedy předkládá k věření, že velitel pokládal za nutné vysvětlit operativci (spíše však nedůvtipnému čtenářstvu), kdo jsou ti zájemci („Moskva“), dále mu bez jakéhokoliv důvodu sdělil, kdo má dva kusy černých skříněk, a nakonec mu dekonspiroval, kdo je šéfem povstalecké rozvědky. Je konsternující, kolik profesionálního umu a důvtipu dokázala uložit SBU do jedné věty!

Podivné zpravodajské výstupy

Publikované informace, pocházející údajně ze zpravodajského prostředí, jsou podivuhodně řídké a nicneříkající. Signalizuje to spíše snahu vlád veřejnost neinformovat, hrát o čas a v pozadí vyjednávat. Kvalitních informací přitom musí být více než dostatek. Přinejmenším ze satelitního snímkování oblasti bojů, jejíž pokrytí musí být extrémní.

Média blízká vládním kruhům se občas zaštiťují informacemi zpravodajských služeb. Spoléhají zřejmě na masově rozšířenou sklerózu...

Podobná situace zřejmě nastala nedávno, před útokem teroristické armády ISIL na Irák. Informace (přinejmenším ze satelitního průzkumu, ale prokazatelně i od svého kurdského zdroje) zpravodajské agentury měly. Možná s nimi nenaložily, jak měly – pak by měly být razantně sníženy jejich rozpočty. Nebo je svým vládám předaly, ale politici nekonali – pak by situaci řešilo pouze něco na způsob státního převratu. Možná by nebylo od věci, kdyby si Spojené státy jednu z demokratických a lidskoprávních revolucí, které nezištně vyvážejí do světa, dovezly zase zpátky domů.

Média blízká vládním kruhům se občas zaštiťují informacemi zpravodajských služeb. Spoléhají zřejmě na masově rozšířenou sklerózu, že si lidé nebudou pamatovat skandální selhání vlád a zpravodajských služeb před útokem na Irák v roce 2003.

Bylo též publikováno mnoho obrázků z Ukrajiny, v jejichž popiscích se objevily různé legendy, například o pohybu údajně ruského protiletadlového raketového systému z Ruska na povstalecké území a pak jeho přesun zpátky. Raketový komplex odjížděl nezakamuflovaný, to aby bylo dobře vidět, že na něm bylo o jednu raketu méně. Věrohodnost takových „důkazů“ není ani podezřelá, protože o ní těžko vůbec mluvit.

Zvrhlá logika

Horší, na samu lidskou důstojnost útočící je však návazné řetězení důsledků, jaké počátkem týdne předvedl například ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk (ve čtvrtek rezignoval): „V této fázi není žádná pochybnost o tom, že stroj byl sestřelen. Příčinou pádu je raketový útok, nejpravděpodobněji střelou Buk M1. Takový systém nemohou řídit opilí proruští teroristé. Jsou to specialisté, kteří – pro což máme důkazy – byli vycvičeni na území Ruska.“

Rychle zamíchá všechny „argumenty na jedno použití“ dohromady a zakončí pregnantním závěrem na způsob „pravím vám, že Rusko musí býti zničeno“!

Jaceňuk předvádí něco jako skořápkář na ulici. Rychle zamíchá všechny „argumenty na jedno použití“ dohromady a zakončí pregnantním závěrem na způsob „pravím vám, že Rusko musí býti zničeno“! Jeho argumenty nesnesou jen trochu důkladnější pohled. To mu ale nevadí. Jejich jepičí životnost postačí, jsou-li sugestivně podány a několikrát jinými médii přejaty a ocitovány („důkaz kruhem“). V onom nepatrném časovém úseku, než je někdo stačí kvalifikovaně vyvrátit, sehrají svou roli.

Na tento chimérický základ okamžitě navazují rádoby zpravodajské souhrny, které sumarizují, kdo všechno se vyslovil v podobném smyslu. Z toho se udělá názor státu a aliance a jeho zastávání je ztotožněno s ochranou základních civilizačních hodnot.

Zhmotněná Sirael

Skutečná pointa celého mediálního třeštění spočívá právě v onom umném navození prvotního dojmu, v oné propagandistické ofenzivě. Následuje rychlé šíření onoho jednostranného informačního vyznění, bez stopy pochybnosti a bez variant. Vzájemnými citacemi se utkává jemná síťovina jakéhosi všeobecného vágního povědomí („všeobecně se má za to, že...“). Na toto na vodě postavené „veřejné smýšlení“ totiž bez prodlevy navazují politická rozhodnutí, která ozbrojené síly okamžitě plní, a svět je tak postaven už před hotovou věc.

Že se zanedlouho všechny použité argumenty prokážou lživými, je sice pěkné, ale běh věcí to nemůže zvrátit. Z něčeho tak efemérního jako noční luny svit bylo vytvořeno cosi hmotného jako bájná Sirael. Magistr Kelly byl zřejmě velmi vlivným učitelem!

J. Jílek Re: hraje si na odborníka... 10:03 27.7.2014
J. Jílek Re: hraje si na odborníka... 10:07 27.7.2014
Krllo Jo to by se za Jelcina nestalo !! 10:55 26.7.2014

Počet příspěvků: 104, poslední 12.8.2014 07:23 Zobrazuji posledních 100 příspěvků.