Přijdou těžaři o strašáka na lidi?

Prvním čtením prošla ve sněmovně malá novela horního zákona, která má osvobodit obce nad ložisky nerostů od hrozby vyvlastnění.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, iPhone4Česká pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Pouhé škrtnutí dvou kratinkých odstavců v dosud platném horním zákoně by stačilo, aby lidé a podnikatelé docílili důstojného života v obcích v těžebních oblastech. Nalezli by totiž jistotu, že jejich majetky nebudou vyvlastněny. A že střet zájmů mezi ochranou soukromého vlastnictví domů i provozoven a mezi využíváním nerostného bohatství pro ně neskončí vyhnáním s výrazně podceněným majetkovým vyrovnáním, jako se to dělo počátkem devadesátých let v severočeských Libkovicích.

Návrh na změnu horního zákona, který inkriminované odstavce ruší, prošel minulý týden prvním čtením ve sněmovně. Přichází v nejvyšší čas, neboť vyvlastněním domu či pole by nechudnul jen postižený občan, ale i stát. Dle současného zákona by se totiž novým majitelem nemovitosti v případě jejího vyvlastnění nestal stát, ale soukromá společnost. A stát by v případném vyvlastňovacím řízení hrál pouze roli užitečného mouřenína, jak upozornil při představování novely v Poslanecké sněmovně předseda výboru pro životní prostředí Milan Šťovíček (VV).

Stát v roli slouhy

Jak by proces vyvlastnění probíhal? Podle současné podoby zákona by důlní společnost požádala stát o souhlas, aby mohla vyvlastnit soukromé vlastnictví občanů ve veřejném zájmu, přičemž by veřejný zájem musela prokázat. Kdyby se jí to podařilo, pak by už vyvlastnění nestálo nic v cestě. Stát by z něj ale nezískal nic víc, než běžné poplatky za těžbu, které pro státní pokladnu nejsou žádné terno. (Jen pro úplnost dodejme, že kvůli těžbě se u nás vyvlastňovalo naposledy v již zmíněných Libkovicích.

Zrušením vyvlastňovacích paragrafů získají i důlní společnosti, které věří, že žádný ideál o lásce k domovu neobstojí před sílou penězZrušením vyvlastňovacích paragrafů by získali všichni. Jak občané, kteří nechtějí opouštět své domovy kvůli zájmu těžební společnosti, tak ti, kteří by byli ochotni své domovy opustit kvůli výhodné prodejní smlouvě. A nakonec i důlní společnosti, které věří, že žádný ideál o lásce k domovu neobstojí před sílou peněz. Ovšem současná podoba zákona dává těžařům do rukou těžkou zbraň: mohou lidi, kteří jim nechtějí svůj dům prodat po dobrém, vydírat hrozbou vyvlastnění. A o tuto zbraň by přišli.

Lidé v ohrožených obcích přijetím malé novely horního zákona nabudou jistoty, že jejich budoucnost je jen a jen v jejich rukou, a nikoli v rukou těžařů či jednoho úředníka. Pak budou mít volbu, zda zůstat a dál zvelebovat svůj domov, nebo nemovitost prodat a umožnit těžbu. Protože jen svobodné postavení partnerů může umožnit dobrovolnou dohodu mezi těžaři a vlastníky o prodeji nemovitosti.

Za současného stavu není takový postup možný, protože postavení občana je pod hrozbou vyvlastňovacích paragrafů nerovnoprávné. Právě tomu snad porozuměli koaliční poslanci – a to jak ti, kteří si nepřejí prolomení územních limitů těžby, tak ti, kteří si myslí, že bez dalšího postupu těžební fronty se dolování v Česku neobejde. Novelu při prvním čtení podpořili všichni přítomní poslanci vládních stran. Předloha má šanci dojít svého naplnění, jen pokud zachovají důvěru ke svému koaličnímu programu i v dalších čteních.

Pod korouhví uhlobaronů

Nesmějí zaváhat, protože na straně opozice je vůči rušení vyvlastňovacích paragrafů stejně jednotný odpor. Tak rozhodné vystupování proti zájmům občanů Karviné, Horního Jiřetína či Beskyd by od levice nečekal ani její zapřisáhlý odpůrce. Jen tři opoziční poslanci nepodlehli při prvním čtení mámení důlních společností a postavili se proti jejich zájmům: sociální demokrat Václav Zemek (zdržel se hlasování) a komunistky Kateřina Konečná (proti) a Zuzka Rujbrová (zdržela se).

Jen tři opoziční poslanci nepodlehli mámení důlních společností a postavili se proti jejich zájmůmOpoziční řečníci se předháněli v nadbíhání důlním zájmům. Komunistka Květa Matušovská si kvůli tomu dokonce nevěrohodně osvojila výrazivo i sloh důlního inženýra. Velké ztotožnění se zájmy těžařů projevili i poslanci Jiří Paroubek (nezařazený), Josef Tancoš (ČSSD) a Břetislav Petr (ČSSD). Nejvýš však uhlobaronskou korouhev zdvihal Milan Urban (ČSSD), který se stůj co stůj snažil přerušit projednávání novely a jehož zásluhou byl už v roce 2009 pohřben topolánkovský návrh na změnu téhož zákona.

Ač byla topolánkovská novela vůči redukci vyvlastnění mírnější, o to víc by žádoucím způsobem omezovala těžební organizace v terorizování obcí a občanů zneužíváním práva na přednostní nákup či nájem státního majetku. V takovém Horním Jiřetíně by mohli vyprávět...

Uhlí v soukolí

Litvínovská uhelná (dříve MUS) již v Horním Jiřetíně skoupila nebo pronajala kdejaký státní pozemek, byť ho třeba nikdy na nic nemůže potřebovat. A to i na úpatí Krušných hor, vně určeného dobývacího prostoru, kde žádné zásoby uhlí nejsou a nikdy nebyly. Když město potřebuje položit kabel, vine se obcí jako had, aby se vyhnul „nepřátelsky zakoupeným“ pozemkům dolů. Kabelová přípojka k nové čistírně vod musí být dlouhá 850 metrů, protože kratší, pouze stopadesátimetrový koridor nelze z výše popsaných důvodů použít. Šachta zkrátka sype městskému úřadu uhlí do soukolí, aby mu znechutila jeho úsilí město před zájmy dolů uchránit.

Jiřetínský místostarosta Vladimír Buřt například popisuje, jak je v Horním Jiřetíně obtížné naplňovat územní plán. Byť je například pozemek, na kterém chce obec vystavět čistírnu odpadních vod, určen pro veřejně prospěšnou stavbu a státní instituce by ho nikomu prodat neměla, jako na potvoru najednou volný není. Než totiž obecní úřad ve schvalovacím řízení získal na čistírnu územní rozhodnutí, Pozemkový fond parcelu převedl na zbytkový Státní statek Jeneč. Hornímu Jiřetínu nezbylo, než parcelu za drahé peníze koupit od státního statku... Zdá se, že bohatá šachta nalézá u Pozemkového fondu i dvou zdejších zbytkových státních podniků větší pochopení než těžbě vzdorující město.

Přestože se malá novela této problematiky přímo nedotkne, mohla by přeci jen nepřátelskou aktivitu vůči vzdorujícímu Hornímu Jiřetínu utlumit. Když nad občany přestane viset hrozba vystěhování, zákonitě musí ztratit na účinku i zbytečné skupování státních pozemků jen pro výstrahu.

Vstřebatelná změna

Zrušení vyvlastňovacích paragrafů české hornictví jistě nezničí. Navrhovatelé novely jsou přesvědčeni, že většina důlních provozů se dokáže s dotčenými vlastníky domluvit po dobrém, pozemky ve svých dobývacích prostorech mají těžaři dávno vykoupeny, a nemají se proto čeho obávat.

Navržená změna zároveň nebude mít žádný vliv na obecnou úpravu vyvlastnění. I nadále tedy bude možné omezit vlastnická práva ve veřejném zájmu pro výstavbu dálnic či jiných veřejně prospěšných staveb.

Všude, kde o zájmu soukromých osob rozhoduje úředník, hrozí korupce. V případě rozšiřování uhelných dolů se jedná o zájmy v řádech desítek miliard.Šťovíček coby neformální mluvčí navrhovatelů je navíc přesvědčen, že navržená změna eliminuje riziko korupce. Všude, kde o zájmu soukromých osob rozhoduje úředník, je riziko úplatků přirozeně přítomné. V případě rozšiřování uhelných dolů se přitom jedná o zájmy v řádech desítek miliard korun, což zmíněné riziko zvyšuje. Pokud zrušíme možnost, aby o vyvlastnění rozhodoval úředník, nevyhnutelně tak zrušíme i možnost korupce, protože prostě nebude mít kdo koho uplácet, myslí si sněmovní prosazovatelé novely reprezentovaní Šťovíčkem.

Přijde-li vzápětí na řadu příprava takzvané velké novely horního zákona, jak ji slibuje ministr průmyslu Martin Kuba (ODS), bude z čeho vycházet. I když se dají očekávat složitější domluvy, než nabízí tato průzračná novela. Kuba zdůrazňuje, že stát v návrhu nového zákona nebude rezignovat na možnost přístupu ke strategickým surovinám i za cenu vyvlastnění. Ale vymíní si, kam bude daný nerost směřovat, aby to jako dosud nebylo jen na rozhodování soukromých společností. Budoucí proces vyvlastnění by podle Kuby byl pouze na základě všeobecného konsenzu.

Teď je ovšem na programu malá novela. Snad během příštích dvou čtení ve sněmovně procitnou i sociální demokraté. Přece všichni nemohou mít vazby na ty těžební společnosti, jimž zrušení vyvlastňovacích paragrafů nevyhovuje.

Martin Hájek1 Děkuji 16:37 17.7.2012
Martin Hájek1 O barvách 19:51 16.7.2012
kdvorak Koho zastupuje mistostarosta Burt? 15:37 17.7.2012
kdvorak Vyznam novely precenujete 13:30 16.7.2012

Počet příspěvků: 6, poslední 17.7.2012 04:37 Zobrazuji posledních 6 příspěvků.