Autorka pise, ze v textu

Autorka pise, ze v textu najdeme v krystalické podobě vleklé problémy, stereotypy a iluze spojené s financováním kulturních časopisů a české kultury vůbec a uvadi mj., ze rocne přijde vydávání Ateliéru na nějakých pět milionů korun. Tři z nich si až dosud dokázal vydělat prodejem a reklamou, zhruba dva dostával formou grantu od ministerstva kultury. To je na české poměry velmi slušná soběstačnost.Netreba dodavat vic: na pomery zdejsi kultury je tedy slusny vysledek, kdyz ke kazdym vydelanym sesti korunam dostanete dalsi 4Kc z eraru, abyste mohli fungovat. Jaky je pak ale pomer tech mene slusnych "kulturnich vysledku", kterych tu mame rocne tisice? Vsechna mozna lokalni divadla apod? 9:1 pro erar? Tedy z kazdeho milionu zaplati 900k stat? A tez to takto, za dokonaleho nezajmu sirsi verejnosti, spokojene funguje uz krasnych 22 let? Opravdu je nejvyssi cas, aby se pani Jirackova poohledla po nejake nove prilezitosti na pracovnim trhu, jako to obsas museji udelat vsichni ti, z jejichz penez je financovan jeji okrajovy titul.

Už jsem si údaje našel a nestačím žasnout

Pokud je cena ve volném prodeji 35 Kč a pro předplatitele 32 Kč, pak se nedivím, že časopis směřuje k zániku. A dodávám, že je svého neštěstí strůjcem. Pokud se jedná o časopis, který je pro své čtenáře přínosný, pak by cenu 2600 Kč ročně (26 čísel po 100 Kč), rádi zaplatili, neb se jedná o cca 7 Kč denně, resp. 50 Kč týdně - což je méně, než krabička cigaret a zhruba stejně jako dvě piva. Pokud čtenáři nejsou ochotní zaplatit výrobní náklady (které nejsou nijak drastické s ohledem na výši nákladu a periodicitu), pak zřejmě časopis jim za to nestojí  -  a pak je v pořádku, že zkrachuje. Abych předešel eventuálním výkřikům od případných dalších diskutujících na téma "tobě se to povídá, ale tak to nefunguje" - sám jsem řadu let předplatitelem několika nízkonákladových periodik, vycházejících dílem tiskem dílem digitálně, jejichž předplatné se pohybuje mezi 500 až 1500 Kč ročně. Nutno dodat, že se jedná o měsíčníky, vychází jen pro předplatitele a ti sami mají ve svých rukou jejich finanční osud. Jo - a žádný z nich nedostává dotace.

Souhlasím s vámi

už delší dobu mě rozčiluje neschopnost těchto periodik používat ve větší míře internetovou komunikaci. Ve výtvarné oblasti existuje například server Artalk, který je dostupný, poskytuje přehledné zpravodajství, recenze, rozhovory, monitoring výtvarných témat v denním tisku... Zdarma. A jeho dotace je menší než má Ateliér. Kombinace webu a tištěného časopisu s menší periodicitou je pak z mého pohledu úplně ideální.

Jaká je prodejní cena onoho časopisu?

Omlouvám se, že časopis Ateliér neznám, a prosím o upřesnění, jaká je prodejní cena jednoho čísla. Pokud totiž vycházím z údajů v článku, že ročně je třeba okolo 5 milionů korun, jedná se o čtrnáctidenník a vychází v nákladu 2300 kusů, pak mi náklady na jeden výtisk (při 26 číslech ročně a předpokladu, že se prodají veškeré výtisky - což při 1 tisíci předplatitelů a 6900 čtenářích předpokládám) na 84 Kč. Což mi nepřijde nijak extrémní cena na to, aby časopis nemohl existovat čistě z příjmů ze svého prodeje, kdy prodejní cena by mohla být 100 Kč za číslo.