Premiérův šéfporadce Říman: 110 tisíc korun za 80 hodin

Hlavní poradce Petra Nečase pracuje pro předsedu vlády na základě uzavřené smlouvy o poskytování poradenských služeb.

Údaje o příjmu Martina Římana (vpravo) jsme získali až na žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Údaje o příjmu Martina Římana (vpravo) jsme získali až na žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. | foto: © ČTK, ČESKÁ POZICEČeská pozice
Údaje o příjmu Martina Římana (vpravo) jsme získali až na žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Šéf premiérových poradců Martin Říman (ODS) pobírá průměrný měsíční příjem 110 tisíc korun, a to za průměrně odpracovaných 80 hodin měsíčně. Tuto informaci jsme získali v rámci úsilí o transparentní vyjasnění platových poměrů ve špičkách státní správy.

O plat Martina Římana se začala ČESKÁ POZICE zajímat poté, co z postu generálního ředitele a předsedy představenstva společnosti ČEZ odešel Martin Roman a stal se šéfem dozorčí rady elektrárenské společnosti. V této funkci vystřídal právě Martina Římana. Jako šéf dozorčí rady ČEZ pobíral Říman 105 tisíc měsíčně, k tomu mohl mít k dispozici kapitálové životní pojištění, auto s řidičem a dále tantiémy ze zisku společnosti. Zda toho využíval, nemá ČESKÁ POZICE dost relelevantních informací.

Redakce požádala 6. ledna 2012 tiskové oddělení Úřadu vlády ČR o informaci o výši platu a zaměstnaneckém poměru Římana. Odpověď nám však poskytnuta nebyla: „Konkrétní vyplacenou částku nelze bohužel poskytnout vzhledem k zákonu o ochraně osobních údajů,“ odpověděl Jakub Stadler, vedoucí tiskového oddělení. Zkusili jsme tedy o informaci požádat oficiální cestou skrze elektronické podání 10. ledna s odvoláním na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Na odpověď jsme si sice museli počkat tři týdny, ale nakonec 27. ledna dorazila.

Standardní smlouva

Dozvěděli jsme se, že Martin Říman není zaměstnancem Úřadu vlády ČR, svá moudra poskytuje na základě uzavřené smlouvy o poskytování poradenských služeb. Za to, že koordinuje činnost poradců a podílí se na přípravě podkladů pro předsedu vlády, což mu měsíčně zabere asi 80 hodin, pobírá 110 tisíc korun. Z toho si hradí náklady, jako je cestovné, ubytování, administrativní práce, telefony apod.

„Jde o standardní smlouvu, na základě které Úřad vlády ČR podle potřeby využívá služeb expertů z různých oblastí společenského života. Obdobným způsobem postupují také další ústřední orgány státní správy i jiné instituce. Ani ve smlouvě dohodnuté finanční ohodnocení se nevymyká běžnému standardu,“ uvedl Jan Osúch, ředitel tiskového odboru Úřadu vlády ČR.

Osúch také upozornil, že naprosto stejnou smluvní odměnu a při stejném počtu odpracovaných hodin pobíral také Vladimír Mlynář, šéf poradců předsedy vlády Jana Fischera (2009 – 2010). „Ujišťuji Vás, že Úřad vlády se při nakládání s finančními prostředky snaží postupovat maximálně efektivně a hospodárně. “ Podle Osúcha poklesly v roce 2011 celkové náklady na odměny a platy o 21 milionů korun oproti roku 2010. Úřad vlády prý ušetřil na provozních nákladech dalších 18 milionů korun.

Martin Říman

Hlavní poradce předsedy vlády ČR Petra Nečase, bývalý ministr průmyslu a obchodu, bývalý ministr dopravy, bývalý poslanec za ODS. Po absolvování Fakulty elektrotechnické VUT v Brně pracoval nejprve jako programátor v JZD Fryčovice. V roce 1990 se stal zástupcem starosty Frýdku-Místku. V následujícím roce vstoupil do ODS. Mezi lety 1994–1996 působil jako přednosta Okresního úřadu ve Frýdku-Místku. V období 1992 – 1997 figuroval ve statutárních orgánech několika akciových společností spjatých s městem a přilehlým regionem Frýdecka-Místecka.

V letech 1996 – 1998 zastával funkci ministra dopravy ve vládě Václava Klause. Poté začal soukromě podnikat. Během let takzvané „opoziční smlouvy“ byl stínovým ministrem dopravy ODS a členem dozorčí rady Fondu národního majetku. V parlamentních volbách roku 2002 byl zvolen poslancem a v letech 2002 – 2006 byl místopředsedou sněmovního hospodářského výboru. Mezi roky 2006 – 2009 zastával funkci ministra průmyslu a obchodu ve vládách Mirka Topolánka. V roce 2010 se stal předsedou dozorčí rady ČEZ, kde ho koncem roku 2011 nahradil Martin Roman.