Překvapila mě rozdělenost americké společnosti

„Mám pocit, že hovořím s několika administrativami současně. Je výrazně odlišné, pokud mluvím s lidmi z Národní bezpečnostní rady a pak se zaměstnanci ministerstva zahraničních věcí,“ říká v rozhovoru nový český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček.

Martin Shabu 22.4.2017
Hynek Kmoníček, český velvyslanec v USA. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hynek Kmoníček, český velvyslanec v USA. | foto:  Petr Topič, MAFRA
Hynek Kmoníček, český velvyslanec v USA. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Před měsícem ukončil Hynek Kmoníček, jeden z nejzkušenějších českých diplomatů, svoji službu na Pražském hradě a odletěl do Washingtonu, kde se coby velvyslanec pro USA ujímá nové mise. Jeho první velký úkol se ale k předchozímu pracovišti váže – Kmoníček musí s americkou administrativou vyjednat setkání místní a tamní hlavy státu, Miloše Zemana a Donalda Trumpa. „Máme potvrzeno, že s pracovní návštěvou se počítá tak, jak se prezidenti domluvili,“ říká v rozhovoru pro LN.

LIDOVÉ NOVINY: V jakém stadiu je příprava prezidentské návštěvy? Uskuteční se vůbec do konce dubna? Server Info.cz psal, že to možná bude až v květnu.

KMONÍČEK: Nemohu mít jasnou odpověď a vysvětlím proč. Jsme tam, kde se nachází většina středně velkých evropských diplomacií. To znamená, že máme potvrzeno, že s pracovní návštěvou se počítá tak, jak se prezidenti domluvili. Nikoli tedy jen nějaká zdvořilostní příležitost pro prezidenty zapózovat před fotografy.

Jsme tam, kde se nachází většina středně velkých evropských diplomacií. To znamená, že máme potvrzeno, že s pracovní návštěvou se počítá tak, jak se prezidenti domluvili. Nikoli tedy jen nějaká zdvořilostní příležitost pro prezidenty zapózovat před fotografy.

Podobně jako ostatní státy ale nyní hledáme ve stále plnějším kalendáři prezidenta Trumpa konkrétní datum. To získáme, půjde-li to podle současného washingtonského standardu, zřejmě s předstihem osmi až čtyř dnů před samotnou návštěvou. Počínaje dánským premiérem a konče německou kancléřkou to vždycky byla podobná rovnice, tedy x – 4 anebo x – 8, kde x je očekávané datum.

LIDOVÉ NOVINY: A existuje vůbec nějaké pozvání? Bývalí vrcholní diplomaté závaznost Trumpových slov z telefonického rozhovoru s Milošem Zemanem zlehčovali.

KMONÍČEK: Samozřejmě existuje. U toho rozhovoru jsem byl, tak vím, že to bylo z obou stran oficiální pozvání a oboustranně bylo přijato. Tedy jak od českého prezidenta pozvání pro Donalda Trumpa k návštěvě Prahy, tak naopak návštěva prezidenta Zemana v Bílém domě. Obě hlavy státu si to v průběhu rozhovoru několikrát potvrdily s tím, že u toho samozřejmě na obou stranách bylo také několik spolupracovníků. V případě Donalda Trumpa to byli pracovníci Národní bezpečnostní rady USA. Ostatně právě s nimi kromě jiných také o vhodném termínu nyní jednáme.

LIDOVÉ NOVINY: Co přesně během pozvání zaznělo?

KMONÍČEK: Náš prezident připomněl, že je to už více než deset let, co byl český prezident v Oválné pracovně, což prezidenta Trumpa upřímně překvapilo a okamžitě to připsal na vrub předchozím demokratickým administrativám. A následovalo pozvání. Ptal se, kdy by se náš prezident mohl objevit v USA.

U toho rozhovoru jsem byl, tak vím, že to bylo z obou stran oficiální pozvání a oboustranně bylo přijato. Tedy jak od českého prezidenta pozvání pro Donalda Trumpa k návštěvě Prahy, tak naopak návštěva prezidenta Zemana v Bílém domě.

Náš prezident uvedl, že někdy koncem dubna má obdržet v USA vyznamenání židovských organizací, které už vyznamenaly i Donalda Trumpa. Ten na to řekl, že se tedy v té době sejdou tady ve Washingtonu. A v dalším průběhu hovoru si to oba ještě dvakrát potvrdili. Jak hovořím s kolegy zde, je to tedy naprosto totéž, jako tomu bylo v případě již právě proběhlých návštěv. Jen jsem si fakt nevšiml, že by okolo toho třeba v Dánsku panovala taková hysterie jako u nás doma.

LIDOVÉ NOVINY: Čím si vysvětlujete tu nejistotu, která okolo zmíněné návštěvy panuje?

KMONÍČEK: Českou přecitlivělostí, zejména u relace s USA. A taky chápu, že se to ve srovnání s návštěvami prezidentů v devadesátých letech může jevit jako velmi nestandardní, ale takový už je dnešní Washington. Musíme si zvyknout na novou realitu a naučit se s ní pracovat. Já si třeba docela hlídám, abych nekomentoval naše velvyslance v místech, kde jsem sám sloužil, protože už dnes nemohu vědět, jak se tam v čase situace změnila, když tam pár let nežiji.

LIDOVÉ NOVINY: Jak tato nová realita vypadá?

KMONÍČEK: Třeba tak, že když letěla do Washingtonu německá kancléřka, jež se přesné datum dozvěděla osm dní před samotnou událostí, to datum neplatilo. Na letišti ji dostihl telefonát prezidenta Trumpa, který jí sdělil, že tu sněží, takže místo pondělí setkání proběhne v pátek. Nebo že na svoji první návštěvu přiletěl jordánský král vůbec bez data a týden tu počkal. Ale od té doby už tu byl jako jediná hlava státu i znovu.

Musíme si zvyknout na novou realitu a naučit se s ní pracovat. Já si třeba docela hlídám, abych nekomentoval naše velvyslance v místech, kde jsem sám sloužil, protože už dnes nemohu vědět, jak se tam v čase situace změnila, když tam pár let nežiji.

Udělat to ale takhle česká strana, budete nás vařit zaživa, což se jordánskému panovníkovi opravdu nestane. Jordánce prostě víc zajímají výsledky a ty se už dostavily. Nebo že rakouský prezident tu byl naposledy před 22 lety a nikoho to příliš netrápí.

LIDOVÉ NOVINY: To skoro vypadá, že se americká administrativa přibližuje zvykům, které jsou známé spíše z Orientu.

KMONÍČEK: Ti, kdo by chtěli Donalda Trumpa kritizovat, to takto budou vnímat i ho za to kritizovat. Ti, kdo znají reálný stav věcí, vědí, že je to kritika povrchní a účelová. A dám vám konkrétní příklad. Poslední schůzku českého a amerického prezidenta, to znamená George Bushe mladšího a Václava Klause, se Česká republika dozvěděla včetně data, místa a času ne dnešní čtyři dny dopředu, ale jen s předstihem čtyřiadvaceti hodin. Náš prezident byl tou dobou v Texasu, takže se to dalo stihnout.

LIDOVÉ NOVINY: Proč je tak složité najít datum s větším předstihem?

KMONÍČEK: Protože si americká administrativa jen pomalu sedá do kanceláří a skoro vždy kalendář zbourá nějaká nová, nečekaná krize. Jen v tomto měsíci Sýrie a KLDR. Na americkém ministerstvu zahraničních věcí je navíc situace stejná jako před čtyřmi týdny. To znamená, že za odvolané řídící pracovníky v tuto chvíli ještě není trvalá náhrada. To platí od náměstků ministra zahraničí až dolů po vedoucí oddělení.

Na americkém ministerstvu zahraničních věcí je situace stejná jako před čtyřmi týdny. To znamená, že za odvolané řídící pracovníky v tuto chvíli ještě není trvalá náhrada. To platí od náměstků ministra zahraničí až dolů po vedoucí oddělení.

V této chvíli tam není plnoprávně obsazeno 116 míst. Zároveň se projednává 48 nominací velvyslanců USA pro celý svět. Představte si, kdyby něco takového nastalo v Černínském paláci.

LIDOVÉ NOVINY: Nebyl to trochu hazard, dojednávat setkání prezidentů tak krátce po inauguraci nového prezidenta, kdy standardně probíhá obměna tisíců úředníků?

KMONÍČEK: To, že to zkoušíme nyní, přece vůbec neznamená, že to nemůžeme zkusit také někdy jindy. Proč ale nyní, i když je to začátek nové administrativy? Protože prezident Zeman má už potvrzená jednání s prezidenty Číny a Ruska. V tomto pořadí poběží program již od půlky května.

Proto je celkem logické, že nás před těmito jednáními hlavně zajímá pozice našeho hlavního atlantického spojence, tedy USA. Přesně z tohoto důvodu bychom považovali za strategicky a diplomaticky celkem pro obě strany výhodnější, pokud by se český prezident setkal z těchto tří představitelů nejdříve s Donaldem Trumpem, a to je důvod tohoto časování.

LIDOVÉ NOVINY: Slyší Američané na tento argument?

KMONÍČEK: Jak jsem to projednával s pracovníky Národní bezpečnostní rady a jednotlivými kongresmany, tak na to slyšeli nejvíce. Ostatní otázky mají dvoustranný charakter a mohou se vyřešit třeba i jindy během roku. Ale nabaluje se na to ještě jedna záležitost.

LIDOVÉ NOVINY: Jaká?

Prezident Zeman už má potvrzená jednání s prezidenty Číny a Ruska. V tomto pořadí poběží program již od půlky května. Proto je celkem logické, že nás před těmito jednáními hlavně zajímá pozice našeho hlavního atlantického spojence, tedy USA.

KMONÍČEK: Američané se připravují na první jednání svého prezidenta na zasedání Severoatlantické aliance v Bruselu koncem května. Bylo by dobré, kdybychom jak my, tak Američané věděli, co se tam bude odehrávat směrem k velkému plánovanému navýšení obranných rozpočtů členských států NATO. To je téma, které prezident Zeman velmi podporuje. Možná by ale bylo dobré naopak pro prezidenta Trumpa, aby v Bruselu věděl, že má v sále spojence a s čím tam vystoupí.

LIDOVÉ NOVINY: Pokud opustíme planetární geopolitické šachy a přesuneme se do oblasti praktických vztahů s USA, co na ose Praha–Washington bude důležité?

KMONÍČEK: To, co nás trápí, je opravdu něco trochu jiného. Uvedu jediný příklad, který se mezitím objevil, v souvislosti s uvažovanou dostavbou jaderné elektrárny Temelín. Jak je to s potížemi společnosti Westinghouse? Existuje tato společnost tak jako předtím? Zbankrotovala? Bude se účastnit nějakého tendru v české energetice, anebo přepustí prostor Číně či Korejcům, kteří však navrhují použít právě americko-japonskou technologii Westinghousu?

Uvažují o tendru v Čechách třeba i tak, že je to pro Westinghouse jedna z cest k záchraně, a tedy i k záchraně pracovních míst, která jsou přece Trumpovou prioritou? Nevím a nemohu vědět. Co vím, je, že tohle je jedna desetina toho, co se všechno potřebujeme v USA dozvědět. Nakonec musíte vždycky mluvit s lidmi, kteří věci budou opravdu rozhodovat.

LIDOVÉ NOVINY: Delší čas se hovoří o favoritovi zamýšlené zakázky na modernizaci českých armádních vrtulníků. Jak daleko jsou jednání s Američany, kteří prosazují společnost Bell Helicopter?

Američané se připravují na první jednání svého prezidenta na zasedání Severoatlantické aliance v Bruselu koncem května. Bylo by dobré, kdybychom jak my, tak Američané věděli, co se tam bude odehrávat směrem k velkému plánovanému navýšení obranných rozpočtů členských států NATO.

KMONÍČEK: Rozhodně jde o významnou zakázku. Máte správnou informaci, že tato jednání probíhají a jsou ve značně pokročilé fázi, což znamená, že by opět mělo být v zájmu USA, aby se rozhodlo co nejrychleji a nejkvalitněji. Navíc mají Američané zdatnou konkurenci mezi evropskými výrobci, kterou se musí snažit porazit.

Nám to samozřejmě může otevírat i nějaké dveře navíc. Musíme ale hlavně vědět, jak se konkrétně do roku 2024 dostat na požadovaná dvě procenta HDP na obranu, tedy tam, kde už jsme jednou byli. To je pro Trumpovu administrativu podstatnější než jeden obchodní případ.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik témat tak mohou prezidenti vůbec během pracovní schůzky projednat?

KMONÍČEK: Témat je hodně, ale substantivně se lze bavit o zhruba pěti připravených okruzích. Který z nich bude nejdelší, to předem neodhadnete.

LIDOVÉ NOVINY: V Česku se rozvinula debata, jestli bychom neměli stáhnout z Damašku velvyslankyni v reakci na chemický útok v Idlibu, kde zůstalo na sto mrtvých civilistů. Co si o tom myslíte?

KMONÍČEK: Mluvili jsme o tom s naším ministrem zahraničí. Každý, kdo dnes něco takového navrhuje, by měl současně říci, v čem a pro koho by pak byla situace výhodnější, než je teď. Řekněme teoreticky, že si uzavřeme jediný komunikační kanál, který se Sýrií dnes jako Západ máme. A potom co? Ukončí to dříve konflikt? Jak? Podle mě ani náhodou. Pomůžeme tím Česku? Jak?Tím, že si nejdřív poškodíme svoji pozici, pak dostaneme pochvalu a obratem v Damašku otevře svoje zastoupení nejspíš právě ten stát, který nás předtím pochválil za zavření a vyklizení pozic?

LIDOVÉ NOVINY: Útok tomahawky na základu v Sýrii však naznačuje dramatickou proměnu i v americko-syrských vztazích. Nebylo by tedy od věci?

Řekněme teoreticky, že si uzavřeme jediný komunikační kanál, který se Sýrií dnes jako Západ máme. A potom co? Ukončí to dříve konflikt? Jak? Podle mě ani náhodou. Pomůžeme tím Česku? Jak?

KMONÍČEK: Jednorázový útok nezměnil skoro vůbec nic a na naší roli už vůbec ne. V tuto chvíli jsme přece nejenom hlavním kanálem pro syrskou administrativu na Západ, ale hlavně jediným takovým kanálem neruským. To tady ve Washingtonu dobře chápou, takže podobné žertovné kousky se hrají jen doma v Praze. Sumář – nelze se domluvit s někým tak, že s ním nemluvím. To je taktika čistého pitomce, která by v tomto případě navíc poškodila naši, českou roli v transatlantické vazbě.

LIDOVÉ NOVINY: Je něco, co vás v USA překvapilo?

KMONÍČEK: Rozdělenost americké společnosti, a to i uvnitř státní správy. Mám zatím pocit, že hovořím s několika administrativami současně. Je například výrazně odlišné, pokud člověk mluví s lidmi z Národní bezpečnostní rady a hned pak se zaměstnanci ministerstva zahraničních věcí. Tam se vás třeba zeptají, jestli jste nehovořil právě s někým z Národní bezpečnostní rady nebo Bílého domu, aby zjistili, na jakých úkolech mají pracovat.

Prostě zatím chybí ten střed, který by z Bílého domu dostával zadání a dozíral, že se to v úřadech opravdu stane. Množství úředníků fungujících jako běhavý fotbalový středopolař. Jinak opravdovým nepracovním překvapením se ale pochlubit mohu.

LIDOVÉ NOVINY: Čím?

V tuto chvíli jsme přece nejenom hlavním kanálem pro syrskou administrativu na Západ, ale hlavně jediným takovým kanálem neruským. To tady ve Washingtonu dobře chápou, takže podobné žertovné kousky se hrají jen doma v Praze.

KMONÍČEK: Pan František Kovařík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy mi totiž minulý týden oznámil, že po mně pojmenoval škorpiona. Chytil ho počátkem roku, když byl se mnou v Somalilandu, a ukázalo se, že je to nový druh. Ten teď nese název škorpion Kmoníčkův a zrovna o něm vychází odborná publikace kousek od nás tady na West Virginia University. Tak doufám, že když po člověku pojmenují jedovatého škorpiona, třeba mu to trochu ve washingtonském house of cards pomůže.

LIDOVÉ NOVINY: Vy jste nějak přírodovědcům pomáhal?

KMONÍČEK: Pozval jsem je, když jsem byl v únoru v Somalilandu na politických konzultacích, ať jedou se mnou. Mají uzavřenou velmi funkční spolupráci s několika tamními univerzitami. A jako doprovod politické delegace je to pak jednodušší s přepravou vzácných gekonů, škorpionů, štírů a zmijí přes Dubaj do Prahy. A to se podařilo.

LIDOVÉ NOVINY: Jak to vypadalo?

KMONÍČEK: Když jdete s hromadou takové havěti přes Dubaj, je celkem jasné, že se vás odtamtud pokusí co nejrychleji vypakovat, a to i přesto, že máváte diplomatickým pasem. Obdivoval jsem ale tyhle české nadšence, s jakým zájmem se léta věnují svému bádání.

LIDOVÉ NOVINY: Kvůli čemu?

Doufám, že když po člověku pojmenují jedovatého škorpiona, třeba mu to trochu ve washingtonském house of cards pomůže

KMONÍČEK: Například jeden kolega se tam vrhl do odchytu gekonů, kteří se shodou okolností uhnízdili v polním záchodě na stanovišti policie někde uprostřed somálské polopouště. Zatímco zbytek výpravy pobaveně čekal, on se k upřímnému úžasu místních policistů odebral s jakýmisi pytlíky do jejich záchodku, kam oni sami několik let nevlezli. A za velkého nadšení se objevil s pěknými kousky pochytaných gekonů. No řekněte, lehl byste si třeba na noc ve spacáku do polopouště plné hadů a škorpionů s nadějí, že jich k vám pár přileze?

Hynek Kmoníček

  • Narodil se 22. října 1962 v Pardubicích.
  • Je členem ČSSD, v roce 2013 si ho prezident Zeman Miloš přivedl na Hrad jako šéfa zahraničního odboru.
  • Vystudoval pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, angličtinu a arabštinu na Karlově Univerzitě, blízkovýchodní historii a hebrejštinu na jeruzalémské univerzitě.
  • Na začátku devadesátých let se živil coby koncertní hráč na klasickou kytaru.
  • Pro stát začal pracovat v roce 1995, v Černínském paláci působil v odboru Blízkého východu a Afriky, později řídil sekci Asie, Afriky a Ameriky.
  • Jako český velvyslanec republiku zastupoval při OSN v New Yorku, Indii, Bangladéši, Nepálu, na Maledivách a na Srí Lance, nyní je velvyslancem v USA.
  • Od roku 2009 do léta 2010 byl náměstkem v Černínském paláci, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg ho odvolal den po svém nástupu a poslal na ambasádu do Austrálie.
  • Má rozsáhlou sbírku etnické hudby a pálivých omáček z celého světa.