Předvolební dárečky: Komu, proč a za kolik

Premiér Rusnok naznačil, že zkusí pokračovat v plánech na oživení ekonomiky, které dala dohromady Nečasova vláda. Které to vlastně jsou?

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ČTKČeská pozice

Sotva bychom dnes v zastupitelských demokraciích hledali vládu, která by se před koncem funkčního období nepokusila zalíbit voličům tak, aby pro ni nadcházející volby nedopadly katastrofou. Podobné chování lze očekávat i od právě vznikajícího – byť deklarovaně „úřednického“ – kabinetu Jiřího Rusnoka. Ve srovnání s odstupující vládou premiéra Petra Nečase a jeho ministra financí Miroslava Kalouska, která navzdory odporu opozice, odborů i nespočtu další zájmových skupin škrtala, kde se dalo, půjde o zásadní obrat.

Nabízí se proto pár logických otázek: Co vlastně vláda bude rozdávat, komu a hlavně z čeho? A jak by se případně zachoval Nečasův kabinet, pokud by mohl dokončit své funkční období? S jistotou se dá zatím odpovědět jen na otázku poslední – vláda Petra Nečase by dělala naprosto to samé, a dokonce již k tomu měla připravený slušný štos podkladů.

Jiří Rusnok nedávno v Otázkách Václava Moravce naznačil, jakou cestou by se rád ubíral. A zdá se, že jde o cestu už vyšlapanou vládou odcházející. Řeč totiž přišla i na sadu opatření k oživení ekonomiky, kterou Nečasova vláda již projednala se zaměstnavateli a odbory.

Zelená úsporám a bleskové odpisy

Jde například o pokračování v programu Zelená úsporám, jehož cílem je snížení energetické náročnosti staveb formou dotací majitelům rodinných domů. Letos se počítá s uvolněním až 1,8 miliardy korun ze Státního fondu životního prostředí. Peníze, které částečně pocházejí z prodeje emisních povolenek, by měly začít téct na podzim, tudíž se dá čekat, že hlavní dopad budou mít ve stavební sezóně příštího roku.

Programu Nová zelená úsporám se podrobně věnoval článek Čestmíra Klose.

Dále jsou to zrychlené odpisy, které by měly pomoci firmám. V materiálech, jež projednala tripartita, se hovoří hlavně o majetku z první a druhé odpisové skupiny, který se dnes odepisuje tři, respektive pět let. Jde například o kancelářské stroje, počítače nebo osobní a nákladní auta. Ve hře je i varianta, že se do zrychleného odepisování majetku zapojí i některé věci ze třetí odpisové skupiny, třeba kotle pro ústřední vytápění a další dlouhodobější záležitosti, které se nyní odepisují deset let. V materiálu se mluví o možnosti odepsání celé pořizovací ceny do 12 měsíců. Kdyby si tedy někdo koupil kupříkladu kosmickou loď (druhá odpisová skupina), mohl by ji dát do nákladů už v prvním roce používání, místo dnešních pěti.

Až 80 tisíc korun ze základu daně

Řešit by se mělo i to, po čem firmy volají už dlouho – podpora technického vzdělávání. V praktické rovině má podle návrhu jít například o zvýšení daňové uznatelnosti pro stipendia. Z podobného ranku je i nápad, že by si firmy, které umožní odbornou praxi studentům, mohly odečíst z daňového základu až 80 tisíc korun ročně. Cílem je primárně posílení spolupráce mezi firmami a školami.

Ani stavebnictví by nemělo přijít zkrátka, zejména s ohledem na škody, které způsobily povodně a jejichž výše se odhaduje na pět až šest miliard korunAni stavebnictví by nemělo přijít zkrátka, zejména s ohledem na škody, které způsobily povodně a jejichž výše se odhaduje na pět až šest miliard korun. Proto se v návrzích objevují nápady na zvýšení prostředků plynoucích do dopravní infrastruktury. K tomu už se ostatně slovně připojil i premiér Rusnok. Vláda Petra Nečase již dříve plánovala posílit investice v této oblasti, přičemž po povodních je to místy nevyhnutelná nutnost. Tím pádem je celkem jasné, že jakákoli vláda, která nyní převezme kormidlo, bude tuto situaci muset řešit.

Z celkových 19 nápadů na oživení ekonomiky, které odcházející kabinet projednal s tripartitou, je zde ještě doporučení pokračovat v aukci kmitočtů, která by mohla do Česka dostat čtvrtého mobilního operátora. V této věci už došlo k vypořádání připomínek a zdá se, že by aukce mohla vypuknout do konce letošního července.

Celá věc má navíc značný přesah mimo oblast telekomunikací. Z aukce bude mít státní rozpočet příjem v řádu miliard a existují různá dřívější usnesení, podle nichž by se tyto prostředky měly použít například na budování optických sítí v oblastech s nedostatečným pokrytím vysokorychlostním internetem.

Za zmínku jistě stojí i plány na zlepšení situace na trhu práce. Jde například o dotace podnikům, které zaměstnají absolventy, nebo projekt „Stáže ve firmách“, který zmínil i sám Rusnok. Dále jsou ve hře různé formy podpory zkrácených úvazků pro rodiče či dlouhodobě nezaměstnané, nebo i dotace těm nezaměstnaným, kteří se rozhodnou podnikat.

Jestli bude minimální mzda osm tisíc nebo osm tisíc pět set, je celkem jednoDiskutuje se rovněž o věčném tématu zvaném kurzarbeit, respektive o jeho nastavení, protože zaměstnavatelům se podmínky pro vstup do projektu zdají moc náročné a jedná se o jejich zmírnění. Vtip projektu je v tom, že zaměstnanci, pro které zaměstnavatel nemá práci, místo do zaměstnání vyrazí na školení pro zlepšení kvalifikace. Vesměs jde o plány ještě z dob Jaromíra Drábka.

K tomu je zde vděčné téma zvyšování minimální mzdy, jehož dopad do reálné ekonomiky je však mizivý. Český právní řád umožňuje v pracovněprávní rovině navázat různé kontrakty a pro málo placená a často krátkodobá zaměstnání se dají najít i jiné způsoby, než klasický zaměstnanecký poměr. Jestli tedy bude minimální mzda osm tisíc nebo osm tisíc pět set, je celkem jedno.

Rozhodne sněmovna

Některé nápady jsou teprve ve fázi projednávání (třeba využití peněz z aukce kmitočtů), jiné, jako například daňové zvýhodnění pro studenty, jsou v legislativním procesu. Pokračování Zelené úsporám se očekává během srpna. Osud všech těchto nápadů je ale do značné míry závislý na tom, jak se vláda dohodne se sněmovnou. Ve většině případů jde totiž o úpravu legislativy, nebo alespoň o přesun rozpočtových prostředků, který se bez souhlasu rozpočtového výboru sněmovny udělat nedá.

Premiér Rusnok již naznačil, že rozpočet jeho vlády se příliš nebude lišit od toho, který začal vznikat na ministerstvu financí za Miroslava Kalouska. Přesto si ponechal otevřený prostor pro nějakou tu utracenou miliardu navíc. „Možná by bylo dobré si na investice více půjčit na finančních trzích, když už si dnes půjčujeme tak levně,“ uvedl minulý týden v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Těžko se dá ale očekávat, že by předvolební „dárečky“ Rusnokova kabinetu nabraly tak fantaskních rozměrů, jako před volbami v roce 2006. Tehdy sněmovna odhlasovala navýšení všemožných sociálních dávek a další opatření v takovém rozsahu a chaosu, že si ani nevšimla, že ze zákonů něco důležitého vypadlo a firmy posléze neměly podle čeho za zaměstnance platit pojistné.

Vyloučit však nelze patovou situaci – to pokud Poslanecká sněmovna odmítne s vládou na uskutečnění prorůstových opatření spolupracovat. Kdo z investorů by se rozhodl vybudovat svou pobočku v zemi, kde ještě těsně před koncem roku není známo, jak vysoké daně v příštím roce budou?Ve hře je tím pádem i varianta, že místo sbírání hlasů a posilování popularity „vlády odborníků“ nastane ostuda provázená silnými výroky všech zúčastněných stran a prodlužování období chaosu a nejistoty. K tomu je namístě připomenout, že jedním z často kritizovaných rysů české podnikatelské reality je právě nestálost prostředí, ať už jde o dotační, regulační či daňovou politiku.

To má pochopitelně dopad i na zahraniční investice. Těžko říct, kdo by se rozhodl vybudovat svou pobočku v zemi, kde ještě těsně před koncem roku není známo, jak vysoké daně v příštím roce budou. Přitom zrovna stálost a předpověditelnost vývoje ve zmiňovaných oblastech mají jako růstový impulz řadu kladů. Například nestojí státní rozpočet ani korunu, což se o vyjmenovaných opatřeních ve většině případů říct nedá.