Předvolební boj o lithium aneb O čem se nemluvilo

V Česku se rozpoutala bouřlivá debata o lithiu. V pondělí se o něm poslanci hádali plných devět hodin. Sestavili jsme přehled otázek, jejichž zodpovězení zastírá volební kampaň.

Podepsání memoranda. Vlevo Keigh Coughlan - generální ředitel a předseda... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Podepsání memoranda. Vlevo Keigh Coughlan - generální ředitel a předseda... | foto: Iveta Lhotská, MAFRA
Podepsání memoranda. Vlevo Keigh Coughlan - generální ředitel a předseda... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Sněmovna po pondělní devítihodinové bouřlivé debatě požádala vládu, aby zrušila platnost memoranda o lithiu, které podepsal s australskými těžaři ministr průmyslu Jiří Havlíček. Komora také uvedla, že lithium by měl v Česku těžit státní podnik. Mnoho přehlednosti však jednání poslanců do kauzy nevneslo a nepomohlo ani oddělit politické předvolební proklamace od suchých faktů. Sestavili jsme proto přehled otázek, jejichž zodpovězení zastírá vrcholící kampaň.

1. Je nevyhnutelné, aby lithium pod Cínovcem těžila australská firma EMH?

Pokud o to Australané budou stát a splní zákonné podmínky, mají na těžbu přednostní právo, protože na základě udělených povolení financovali průzkum ložiska. „Taková organizace vložila nemalé prostředky do geologického průzkumu, a tak se jí de facto umožňuje tato horní svoboda a upřednostňuje se před dalšími žadateli,“ vysvětluje ústřední báňský inspektor Bohuslav Machek.

2. Kdo selhal?

Průzkumná povolení na české lithium se udělovala kolem roku 2010. Státní podnik Diamo se tehdy mohl zapojit, ale neudělal to, neboť měl od vlády za úkol jen těžbu uranu. Vláda tehdy nepřehodnotila surovinovou politiku a státní podnik na bádání do Krušných hor neposlala. Tehdy stát ztratil možnost přímo se zapojit do těžby. Chování nynějších ministrů to nezmění.

3. Je memorandum, které ministr se společností EMH podepsal, právně závazné?

Memorandum není smlouva přímé závazky nebo lhůty z něj neplynou. Bezvýznamný cár papíru to ale také není, jinak by nemělo smysl ho podepisovat. Podle mezinárodního práva vyvolává legitimní očekávání – například že stát bude chtít lithium těžit. Kdyby se budoucí vláda rozhodla, že nechce, aby se lithium dobývalo, mohlo by to znamenat, že EMH sáhne po arbitráži. Stejné riziko ale platí pro situaci, kdyby stát začal těžit sám, jak se v pondělí usnesli poslanci. Očekávání, že se bude těžit, nemá firma kvůli memorandu, má ho už kvůli uděleným povolením.

4. Komu patří EMH?

To se neví. Společnost si obstarává peníze na investice tak, že upisuje akcie na burze. Koupit je může kdokoli, ostatně v pondělí takový nákup oznámil slovenský miliardář Pavol Krúpa, který patří k největším kritikům bývalého majitele OKD Zdeňka Bakaly.

Bakalu za EMH větří KSČM a ANO, coby hlavní argument používají Richarda Pavlíka, který je generálním ředitelem Geometu a předtím roky pracoval pro OKD. Bakala odmítá, že by měl s lithiem něco společného. Kompletní struktura vlastníků není známá, podíly nakoupily neprůhledné investiční fondy. Geomet přislíbil, že podílníky brzy zveřejní.

5. Jak se povoluje těžba a může se stát ještě zapojit?

Každý, kdo chce těžit, musí projít pěti kroky. Tři první se odehrávají v režii ministerstva životního prostředí, resort průmyslu dodává stanoviska. Na začátku je průzkum, který zjišťuje, kolik toho vlastně v zemi je a jestli se vyplatí dostat to ven. Ministerstvo průmyslu musí říct, jestli je v souladu se surovinovou politikou, aby se kutalo, a jestli se do toho nemá pustit státní podnik. Následuje předchozí souhlas ke stanovení dobývacího prostoru a po něm „zelené razítko“ EIA. V této fázi je lithium pod Cínovcem, EMH má předchozí souhlas, ale nemá EIA. Pak ještě přichází báňský úřad se dvěma zbylými povoleními. Jemu musí těžař doložit, že má vypořádány námitky obcí, úřadů i lidí, že bude kutat tak, aby to dávalo smysl ekonomicky i ekologicky, že má plán útlumu, až bude hotovo.

6. Přijde Česko zkrátka?

Nemusí. Peníze, které může stát z lithia dostat, jsou trojí. Z poplatků za dobývací prostor, za vytěžený nerost a z daní. Pokud se podaří, aby zpracovatelský závod a továrna na baterie vznikly tady, pak bude moci stát říct, že z těžby dostal, co se dalo, když už nemůže dolovat sám. Vláda může jednou za pět let zvýšit poplatek za nerost, až na 10 procent tržní ceny. Nyní je to zhruba 0,7. K navýšení může dojít k 1. lednu 2022, což by mělo stačit, protože tehdymá také začít těžba. Pokud se tedy nezačne dřív kutat v Srbsku, kde je druhé velké naleziště, pak už by krušnohorské doly ekonomicky nemusely vycházet. Také se může do té doby začít do baterií používat jiný prvek.



Počet příspěvků: 2, poslední 20.10.2017 09:36 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.